Messier 103

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Messier 103

Messier 103 na snímku z přehlídky DSS (Digitized Sky Survey)
Pozorovací údaje
(Ekvinokcium J2000,0)
Typ otevřená hvězdokupa
Třída III2p[1]
Objevitel Pierre Méchain
Datum objevu 1781
Rektascenze 1h 33m 23,0s[2]
Deklinace 60°39΄0΄΄[2]
Souhvězdí Kasiopeja (lat. Cassiopeia)
Zdánlivá magnituda (V) 7,4[3]
Úhlová velikost 6'[4]
Vzdálenost 8 500 ly
Fyzikální charakteristiky
Poloměr 7,5[4] ly
Odhadované stáří 22 milionů let[5]
Označení v katalozích
M 103, NGC 581,[2] Cr 14,[6] Mel 8,[7] OCL 326[2]
(V) – měření provedena ve viditelném světle

Messier 103 (také M103 nebo NGC 581) je otevřená hvězdokupasouhvězdí Kasiopejimagnitudou 7,4.[2]. Objevil ji Pierre Méchain v roce 1781.[4] Od Země je vzdálena přibližně 8 500 světelných let.[4]

Pozorování[editovat | editovat zdroj]

Poloha M 103 v souhvězdí Kasiopeji.

M103 se nachází v oblasti oblohy bohaté na objekty, protože tudy prochází pás Mléčné dráhy. Hvězdokupu je možné velmi snadno nalézt ve střední části souhvězdí přibližně 1° severovýchodně od hvězdy 3. magnitudy Ksora (δ Cas), která může při pozorování hvězdokupy rušit, protože například v triedru 10x50 je vidět spolu s ní ve stejném zorném poli. Triedr také dokáže ve hvězdokupě částečně rozlišit několik hvězd. V dalekohledu o průměru 114 mm má hvězdokupa trojúhelníkový tvar a výrazně z ní vystupuje několik hvězd osmé magnitudy. Větší dalekohledy ji rozloží úplně.[8]

Blízko M103 se nachází mnoho dalších otevřených hvězdokup, například necelé 2° severovýchodně leží NGC 663 a NGC 654, 2,5° severně NGC 559 a 3° jihozápadně NGC 457.

Hvězdokupa má velkou severní deklinaci, proto je na velké části severní polokoule cirkumpolární, a to až za obratník Raka, tedy v celé Evropě a severní Americe. Naopak na jižní polokouli je pozorovatelná pouze blízko rovníku.[9] Nejvhodnější období pro její pozorování na večerní obloze je od srpna do ledna.

Historie pozorování[editovat | editovat zdroj]

Hvězdokupu objevil Pierre Méchain v roce 1781[4] a později ji Charles Messier zahrnul do svého katalogu, ve kterém ji popsal takto: "Hvězdokupa mezi hvězdami Epsilon a Delta na noze Kasiopeji." Heinrich Louis d'Arrest ji popsal jako nepravidelnou hvězdokupu tvořenou hvězdami deváté až jedenácté magnitudy s dvojhvězdou na severní straně.[8]

Vlastnosti[editovat | editovat zdroj]

Podrobná mapa hvězdokupy M103

M103 patří mezi nejvzdálenější otevřené hvězdokupy Messierova katalogu. Nachází se ve vzdálenosti přibližně 8 500 světelných let od Země,[4] tedy na hraně ramena Persea vzdálenější od Země. Její úhlová velikost je 6 úhlových minut a skutečný průměr přibližně 15 světelných let.[4][8]

Pomocí měření vlastního pohybu bylo určeno 77 členů hvězdokupy do 14,5. magnitudy, kteří určitě patří do hvězdokupy (pravděpodobnost příslušnosti nemají menší než 80 %), a dalších 151 hvězd, jejichž skutečná příslušnost je méně pravděpodobná.[10] Dva nejjasnější členové hvězdokupy jsou veleobr spektrálního typu B5Ib a obr typu B2III a jejich magnituda je 10,5. Mezi členy hvězdokupy patří i několik proměnných hvězd, z nichž dvě jsou zákrytové proměnné (jasnost jedné z nich kolísá o více než jednu magnitudu), jedna pravděpodobná proměnná typu Gama Doradus (možná dlouhoperiodická pulzující proměnná spektrální třídy B), jedna hvězda typu Be a jeden pulzující červený obr. Ve stejném zorném poli, ale v jiné vzdálenosti od Země než M103, leží další možná proměnná hvězda typu Gama Doradus.[11] Po rozšíření průzkumu k 18. magnitudě byly přidány další proměnné hvězdy, z nichž sedm je typu Delta Scuti a osm zákrytových.[12]

Odhady stáří hvězdokupy postupně poskytovaly hodnoty od 9 do 25 milionů let. Z těchto hodnot se dá usoudit, že hvězdokupa již neobsahuje žádné hvězdy před hlavní posloupností.[10] M103 se směrem ke Slunci přibližuje rychlostí přibližně 40 kilometrů za sekundu.[2]

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku M103 (astronomia) na italské Wikipedii.

  1. SEDS.org: Revised NGC Data for NGC 581 [online]. [cit. 2017-10-03]. Dostupné online. (anglicky) 
  2. a b c d e f SIMBAD Astronomical Database: Results for M 103 [online]. [cit. 2017-10-03]. Dostupné online. (anglicky) 
  3. SIMBAD. [cit. 2017-10-02]
  4. a b c d e f g SEDS Messier Objects Database: Messier 103 [online]. [cit. 2017-10-03]. Dostupné online. (anglicky) 
  5. DIAS, W. S.; ALESSI, B. S.; MOITINHO, A., et al. New catalogue of optically visible open clusters and candidates. Astronomy and Astrophysics [online]. červenec 2002, roč. 389 [cit. 2017-10-03], s. 871-873. Dostupné online. DOI:10.1051/0004-6361:20020668. Bibcode: 2002A&A...389..871D. arXiv: astro-ph/0203351.  (anglicky) 
  6. COLLINDER, Per. On Structural Properties of Open Galactic Clusters and their Spatial Distribution. Catalog of Open Galactic Clusters. Annals of the Observatory of Lund [online]. 1931, čís. 2 [cit. 2017-10-03], s. B1-B46. Dostupné online. Bibcode: 1931AnLun...2....1C.  (anglicky) 
  7. MELOTTE, P. J.. A Catalogue of Star Clusters shown on Franklin-Adams Chart Plates. Memoirs of the Royal Astronomical Society [online]. 1915, roč. 60 [cit. 2017-10-03], s. 175. Dostupné online. Bibcode: 1915MmRAS..60..175M.  (anglicky) 
  8. a b c MANZINI, Federico. Il Catalogo di Messier. Nuovo Orione. 2000. (italsky) 
  9. Deklinace 61° severním směrem odpovídá úhlové vzdálenosti 29° od severního nebeského pólu. Severně od 29° severní šířky je tedy tato hvězdokupa cirkumpolární (nikdy nezapadá), zatímco jižně od 29° jižní šířky objekt vůbec nevychází nad obzor.
  10. a b SANNER, J.; GEFFERT, M.; BRUNZENDORF, J., et al. Photometric and kinematic studies of open star clusters. I. NGC 581 (M 103). Astronomy and Astrophysics [online]. září 1999, roč. 349 [cit. 2017-10-03], s. 448-456. Dostupné online. Bibcode: 1999A&A...349..448S. arXiv: astro-ph/9908059.  (anglicky) 
  11. WYRZYKOWSKI, L.; PIETRZYNSKI, G.; SZEWCZYK, O.. Variable Stars in the Field of Young Open Cluster NGC 581. Acta Astronomica [online]. březen 2002, roč. 52 [cit. 2017-10-03], s. 105-114. Dostupné online. Bibcode: 2002AcA....52..105W. arXiv: astro-ph/0204264.  (anglicky) 
  12. LEE, H.; KIM, S.-L.; KIM, H.-J., et al. New Variable Stars in the Open Cluster M103 (NGC581). Information Bulletin on Variable Stars [online]. říjen 2005, čís. 5656 [cit. 2017-10-03]. Dostupné online. Bibcode: 2005IBVS.5656....1L.  (anglicky) 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

  • Logo Wikimedia Commons Obrázky, zvuky či videa k tématu Messier 103 ve Wikimedia Commons
  • SIMBAD Astronomical Database: Results for M 103 [online]. [cit. 2017-10-03]. Dostupné online. (anglicky) 
  • SEDS Messier Objects Database: Messier 103 [online]. [cit. 2017-10-03]. Dostupné online. (anglicky) 
  • POWELL, Richard. Atlas of the Universe: Open Clusters [online]. [cit. 2017-10-03]. Dostupné online. (anglicky) 
  • KODRIŠ, Michal. Průvodce hvězdnou oblohou: Kasiopeja [online]. [cit. 2017-10-03]. Dostupné online. (česky)