Messier 98

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Messier 98
M98 na snímku z dalekohledu NTT. Autor: ESO
M98 na snímku z dalekohledu NTT. Autor: ESO
Pozorovací údaje
(Ekvinokcium J2000,0)
Typspirální galaxie, HI (21cm) source, zdroj infračerveného záření, zdroj rentgenového záření a low-ionization nuclear emission-line region
TřídaSAab[1]
ObjevitelPierre Méchain
Datum objevu15. března 1781
Rektascenze12h 13m 48,3s[2]
Deklinace14°54′1″[2]
SouhvězdíVlasy Bereniky (lat. Com)
Zdánlivá magnituda (V)10,14[3], 11,25[3], 10,95[3], 7,823[4], 7,099[4], 6,888[4], 15,182[5], 12,902[5], 11,731[5], 11,14[5] a 10,654[5]
Úhlová velikost9,8′×2,8′[2]
Vzdálenost57 500 000 ly
Plošná jasnost13,5[6]
Poziční úhel155°
Rudý posuv−0,000 4
Kupa galaxiíKupa galaxií v Panně[7]
Fyzikální charakteristiky
Poloměr75 000[8] ly
Absolutní magnituda (V)-21,7[9]
Označení v katalozích
Messierův katalogM 98
New General CatalogueNGC 4192
IRASIRAS F12112+1510 a IRAS 12112+1510
Uppsala General CatalogueUGC 7231
Principal Galaxies CataloguePGC 39028
Jiná označeníM 98, NGC 4192, UGC 7231, PGC 39028[2]
(V) – měření provedena ve viditelném světle
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Messier 98 (také M98 nebo NGC 4192) je spirální galaxiesouhvězdí Vlasů Bereniky. Objevil ji Pierre Méchain 15. března 1781.[7] Od Země je vzdálená přibližně 60 milionů ly a je součástí Kupy galaxií v Panně.[7] Galaxie vykazuje modrý posuv a vzhledem ke Slunci se pohybuje rychlostí 120 km/s. Patří mezi nejslabší objekty Messierova katalogu.[7]

Pozorování[editovat | editovat zdroj]

Poloha M 98 v souhvězdí Vlasů Bereniky

M98 se dá na obloze najít v jihozápadním cípu souhvězdí Vlasů Bereniky, 6° východně od hvězdy Denebola (β Leonis) a 30′ západně od hvězdy 5. magnitudy označené 6 Comae Berenices. Galaxie je viditelná až velkými triedry nebo malými hvězdářskými dalekohledy. V dalekohledech o průměru 150 mm vypadá jako skvrna výrazně protažená severo-jižním směrem, která má délku 7′. Jádro galaxie, které je dobře vidět dalekohledem o průměru 200 mm, má čočkovitý tvar, ale aspoň nějaké podrobnosti v jejím disku ukážou až dalekohledy větší než 300 mm, nebo technika odvráceného pohledu.[9]

Galaxii je možné snadno pozorovat z obou zemských polokoulí a ze všech obydlených oblastí Země, protože má pouze mírnou severní deklinaci. Přesto je na severní polokouli lépe pozorovatelná a během jarních nocí tam vychází vysoko na oblohu, zatímco na jižní polokouli v oblastech více vzdálených od rovníku zůstává poněkud níže nad obzorem.[10] Nejvhodnější období pro její pozorování na večerní obloze je od února do srpna.

Historie pozorování[editovat | editovat zdroj]

Galaxii objevil Pierre Méchain 15. března 1781 spolu se sousedními galaxiemi M99M100.[7] Charles Messier následně změřil její polohu a 13. dubna 1781 ji přidal do svého katalogu těsně před zveřejněním jeho třetího a zároveň posledního vydání. Popsal ji jako velmi slabou mlhovinu bez hvězd. Messier v této oblasti oblohy objevil mnoho dalších galaxií. O několik let později ji znovu pozoroval William Herschel svým velkým dalekohledem a podrobněji napsal, že je pokrytá tmavými skvrnami a na okraji má několik výběžků. Také Heinrich Louis d'Arrest ji popsal jako velice pěknou mlhovinu.[9]

Vlastnosti[editovat | editovat zdroj]

O této galaxii se dlouhou dobu myslelo, že není členem Kupy galaxií v Panně, a to z důvodu její radiální rychlosti, která ukazuje, že se směrem ke Slunci přibližuje rychlostí 120 km/s. Ovšem výzkum provedený v 80. letech 20. století potvrdil, že do této kupy opravdu patří.[11] Její zvláštní radiální rychlost pak může být důsledkem pohybu uvnitř hustého prostředí této kupy galaxií.[7]

Hmotnost této galaxie je 170 miliard hmotností Slunce a její průměr je 150 000 světelných let, takže je mnohem větší než galaxie Mléčná dráha. Absolutní magnituda této galaxie je -21,7[9] a od Země je vzdálená 57,5 milionů světelných let.[12]

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku M98 (astronomia) na italské Wikipedii.

  1. ANN, H. B.; SEO, Mira; HA, D. K. A Catalog of Visually Classified Galaxies in the Local (z ∼ 0.01) Universe. S. 23. Astrophysical Journal Supplement Series [online]. Duben 2015 [cit. 2018-05-28]. Roč. 217, čís. 2, s. 23. Dostupné online. arXiv 1502.03545. DOI 10.1088/0067-0049/217/2/27. Bibcode 2015ApJS..217...27A. (anglicky) 
  2. a b c d NASA/IPAC Extragalactic Database: Results for M 98 [online]. [cit. 2018-05-28]. Dostupné online. (anglicky) 
  3. a b c Armando Gil de Paz, Luciana Bianchi, Patrick Morrissey, Samuel Boissier, David Schiminovich, Barry F. Madore, David Thilker, Timothy Heckman, Alessandro Boselli, Robert Rich, Alex Szalay, Mark Seibert, Todd A. Small, Bruno Milliard, Tim Conrow, Soo-Chang Rey, Sukyoung Yi, Young-Wook Lee: The GALEX Ultraviolet Atlas of Nearby Galaxies. In: The Astrophysical Journal Supplement Series. prosinec 2007. DOI 10.1086/516636.
  4. a b c Thomas Jarrett, John M. Carpenter, John E. Gizis, Carol Lonsdale: The Two Micron All Sky Survey (2MASS). In: The Astronomical Journal. únor 2006. DOI 10.1086/498708.
  5. a b c d e Jennifer K. Adelman-McCarthy: The SDSS Photometric Catalog, Release 7. 2009.
  6. FROMMERT, Hartmut. Revised NGC Data for NGC 4192 [online]. SEDS.org [cit. 2018-05-28]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2015-09-07. (anglicky) 
  7. a b c d e f FROMMERT, Hartmut. SEDS Messier Objects Database: Messier 98 [online]. SEDS.org [cit. 2018-05-28]. Dostupné online. (anglicky) 
  8. SELIGMAN, Courtney. Celestial Atlas: NGC 4192 (= M98 = PGC 39028) [online]. [cit. 2018-05-28]. Dostupné online. (anglicky) 
  9. a b c d MANZINI, Federico. Il Catalogo di Messier. Nuovo Orione. 2000. (italsky) 
  10. Deklinace 15° severním směrem odpovídá úhlové vzdálenosti 75° od severního nebeského pólu. Severně od 75° severní šířky je tedy tato galaxie cirkumpolární (nikdy nezapadá), zatímco jižně od 75° jižní šířky objekt vůbec nevychází nad obzor.
  11. BINGGELI, B.; SANDAGE, A.; TAMMANN, G. A. Studies of the Virgo Cluster. II - A catalog of 2096 galaxies in the Virgo Cluster area. S. 1681–1759. Astronomical Journal [online]. Září 1985 [cit. 2018-05-29]. Roč. 90, s. 1681–1759. Dostupné online. DOI 10.1086/113874. Bibcode 1985AJ.....90.1681B. (anglicky) 
  12. TULLY, R. Brent; COURTOIS, Hélène M.; SORCE, Jenny G. Cosmicflows-3. S. 21. Astronomical Journal [online]. Srpen 2016 [cit. 2018-05-29]. Roč. 152, čís. 2, s. 21. Dostupné online. DOI 10.3847/0004-6256/152/2/50. Bibcode 2016AJ....152...50T. (anglicky) 

Literatura[editovat | editovat zdroj]

Knihy[editovat | editovat zdroj]

Mapy hvězdné oblohy[editovat | editovat zdroj]

  • Toshimi Taki. Taki's 8.5 Magnitude Star Atlas [online]. 2005 [cit. 2018-05-28]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2018-11-05. (anglicky)  - Atlas hvězdné oblohy volně stažitelný ve formátu PDF.
  • TIRION; RAPPAPORT; LOVI. Uranometria 2000.0 - Volume I - The Northern Hemisphere to -6°. Richmond, Virginia, USA: Willmann-Bell, inc., 1987. Dostupné online. ISBN 0-943396-14-X. 
  • TIRION; SINNOTT. Sky Atlas 2000.0. 2. vyd. Cambridge, USA: Cambridge University Press, 1998. ISBN 0-933346-90-5. 
  • TIRION. The Cambridge Star Atlas 2000.0. 3. vyd. Cambridge, USA: Cambridge University Press, 2001. Dostupné online. ISBN 0-521-80084-6. 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

  • Logo Wikimedia Commons Obrázky, zvuky či videa k tématu Messier 98 na Wikimedia Commons
  • NASA/IPAC Extragalactic Database: Results for M 98 [online]. [cit. 2018-05-28]. Dostupné online. (anglicky) 
  • SIMBAD Astronomical Database: Results for M 98 [online]. [cit. 2018-05-28]. Dostupné online. (anglicky) 
  • FROMMERT, Hartmut. SEDS Messier Objects Database: Messier 98 [online]. [cit. 2018-05-28]. Dostupné online. (anglicky) 
  • KODRIŠ, Michal. Průvodce hvězdnou oblohou: Vlasy Bereniky [online]. [cit. 2018-05-28]. Dostupné online. 
  • GARNER, Rob. Hubble’s Messier Catalog: Messier 98 [online]. NASA, 2018-03-16 [cit. 2018-05-28]. Dostupné online. (anglicky)