Messier 2

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Messier 2
Messier 2 na amatérském snímku
Messier 2 na amatérském snímku
Pozorovací údaje
(Ekvinokcium J2000,0)
Typ kulová hvězdokupa
Třída II[1][2]
Objevitel Giovanni Domenico Maraldi
Datum objevu 11. září 1746
Rektascenze 21h 33m 27,0s[3]
Deklinace -0°49′23,7″[3]
Souhvězdí Vodnář (lat. Aqr)
Zdánlivá magnituda (V) 6,5[4]
Úhlová velikost 16′[2]
Vzdálenost 37 200 ly
Rudý posuv -5,3±2,0 km/s[5]
Fyzikální charakteristiky
Poloměr 87,5[2] ly
Absolutní magnituda (V) −8,97
Hmotnost 1,04 × 105[6]
Metalicita [Fe/H] −1,62
Odhadované stáří 11,78 miliard let[7]
Označení v katalozích
M2, NGC 7089, GCl 121,[3] Mel 235[8]
(V) – měření provedena ve viditelném světle

Messier 2 (také M2 nebo NGC 7089) je kulová hvězdokupasouhvězdí Vodnáře, která na obloze leží 5° severně od hvězdy Sadalsuud (β Aquarii). Objevil ji Giovanni Domenico Maraldi 11. září 1746 a je to jedna z největších známých kulových hvězdokup.[9][2]

Pozorování[editovat | editovat zdroj]

Poloha M 2 v souhvězdí Vodnáře.

Messier 2 na obloze leží 5° severně od hvězdy Sadalsuud (β Aquarii) a má stejnou deklinaci jako blízká hvězda Sadalmelik (α Aquarii). Za velmi dobrých podmínek je obtížně viditelná pouhým okem. V triedru či v malém dalekohledu ji lze spatřit jako mlhavou skvrnku, teprve větší dalekohledy o průměru 200 mm v ní rozliší jednotlivé hvězdy, z nichž nejjasnější jsou zdánlivé hvězdné velikosti 13,1. Větší dalekohledy o průměru 250 mm ji dokážou rozložit úplně. Při pohledu dalekohledem je její úhlová velikost 6′ až 8′, na běžných fotografiích je velká 12,9′ a na hloubkových snímcích má velikost 16′.[2] Hvězdokupa je nejlépe pozorovatelná v říjnu.[9]

Historie pozorování[editovat | editovat zdroj]

Tuto hvězdokupu objevil francouzský astronom italského původu Giovanni Domenico Maraldi 11. září 1746 při pozorování komety společně s Jacquesem Cassinim. Charles Messier ji znovuobjevil přesně o 14 let později 11. září 1760, domníval se ale, že se jedná o mlhovinu. Jednotlivé hvězdy v ní jako první rozeznal William Herschel v roce 1783.[2]

Vlastnosti[editovat | editovat zdroj]

Snímek z Hubbleova vesmírného dalekohledu ukazující oblast velkou 3,5′ uprostřed M2

Průměr hvězdokupy je přibližně 175 světelných let, jedná se o větší kulovou hvězdokupu. Je bohatá na hvězdy, má výrazně zhuštěné jádro a výrazně eliptický tvar. Obsahuje kolem 150 000 hvězd, včetně 42 proměnných hvězd, které jsou většinou typu RR Lyrae. Hvězdokupa je od Slunce vzdálená 37 200 světelných let. Stáří hvězdokupy se odhaduje na 13 miliard let a je jednou ze starších kulových hvězdokup v Mléčné dráze. Nejjasnější hvězdy ve hvězdokupě jsou žlutíčervení obři. Její celkový spektrální typ je F4.[2]

Ústřední hustá oblast hvězdokupy má úhlovou velikost asi 5′, ale nejhustější jádro má velikost pouhých 0,34′ (20″), tedy skutečný rozměr 3,7 světelných let. Polovina její hmotnosti se nachází v oblasti o poloměru 0,93′ (10 světelných let).[2]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Messier 2 na anglické Wikipedii.

  1. SELIGMAN, Courtney. Celestial Atlas: NGC 7089 (= M2 = GCL 121) [online]. [cit. 2018-09-10]. Dostupné online. (anglicky) 
  2. a b c d e f g h FROMMERT, Hartmut. SEDS Messier Objects Database: Messier 2 [online]. [cit. 2018-09-10]. Dostupné online. (anglicky) 
  3. a b c SIMBAD Astronomical Database: Results for M 2 [online]. [cit. 2018-09-10]. Dostupné online. (anglicky) 
  4. William E. Harris: A catalog of parameters for globular clusters in the Milky Way. Dostupné online.
  5. HARRIS, W. E. A Catalog of Parameters for Globular Clusters in the Milky Way. Astronomical Journal [online]. Říjen 1996 [cit. 2018-09-10]. Roč. 112, s. 1487. Dostupné online. DOI:10.1086/118116. Bibcode:1996AJ....112.1487H. (anglicky) 
  6. BOYLES, J.; LORIMER, D. R.; TURK, P. J., et al. Young Radio Pulsars in Galactic Globular Clusters. The Astrophysical Journal [online]. Listopad 2011 [cit. 2018-09-10]. Roč. 742, čís. 1, s. 51. Dostupné online. arXiv:1108.4402. DOI:10.1088/0004-637X/742/1/51. Bibcode:2011ApJ...742...51B. (anglicky) 
  7. FORBES, Duncan A.; BRIDGES, Terry. Accreted versus in situ Milky Way globular clusters. Monthly Notices of the Royal Astronomical Society [online]. Květen 2010 [cit. 2018-08-10]. Roč. 404, čís. 3, s. 1203–1214. Dostupné online. arXiv:1001.4289. DOI:10.1111/j.1365-2966.2010.16373.x. Bibcode:2010MNRAS.404.1203F. (anglicky) 
  8. MELOTTE, P. J. A Catalogue of Star Clusters shown on Franklin-Adams Chart Plates. Memoirs of the Royal Astronomical Society [online]. 1915 [cit. 2018-09-10]. Roč. 60, s. 175. Dostupné online. Bibcode:1915MmRAS..60..175M. (anglicky) 
  9. a b GARNER, Rob. Hubble’s Messier Catalog: Messier 2 [online]. NASA, 2017-10-19 [cit. 2018-09-10]. Dostupné online. (anglicky) 

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

  • Logo Wikimedia Commons Obrázky, zvuky či videa k tématu Messier 2 ve Wikimedia Commons
  • SIMBAD Astronomical Database: Results for M 2 [online]. [cit. 2018-09-07]. Dostupné online. (anglicky) 
  • FROMMERT, Hartmut. SEDS Messier Objects Database: Messier 2 [online]. [cit. 2018-09-07]. Dostupné online. (anglicky) 
  • FROMMERT, Hartmut. Messier 2 Observations and Descriptions [online]. [cit. 2018-09-07]. Dostupné online. (anglicky) 
  • POWELL, Richard. Atlas of the Universe: Globular Clusters [online]. [cit. 2018-09-07]. Dostupné online. (anglicky) 
  • NASA - APOD. Astronomický snímek dne - Kulová hvězdokupa M2 [online]. astro.cz, 2001-06-11 [cit. 2018-09-07]. Dostupné online. 
  • KODRIŠ, Michal. Průvodce hvězdnou oblohou: Vodnář [online]. [cit. 2018-09-07]. Dostupné online. 
  • GARNER, Rob. Hubble’s Messier Catalog: Messier 2 [online]. NASA, 2017-10-19 [cit. 2018-09-07]. Dostupné online. (anglicky)