Mlhovina Laguna

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Mlhovina Laguna
Mlhovina Laguna na amatérském snímku. Autor: Hunter Wilson.
Mlhovina Laguna na amatérském snímku. Autor: Hunter Wilson.
Pozorovací údaje
(Ekvinokcium J2000,0)
Typ emisní mlhovina
Objevitel Giovanni Battista Hodierna
Datum objevu 1654
Rektascenze 18h 3m 37s[1]
Deklinace -24°23΄12΄΄[1]
Souhvězdí Střelec (lat. Sgr)
Zdánlivá magnituda (V) 6[2]
Úhlová velikost 90'×40'[2]
Vzdálenost 4 100 ly
Označení v katalozích
M8, Lagoon Nebula, Sh2-25, NGC 6523, NGC 6530,[1] NGC 6533[3][4]
(V) – měření provedena ve viditelném světle

Mlhovina Laguna (také Messier 8, M8 nebo NGC 6523) je obrovské mezihvězdné mračno, které patří mezi emisní mlhoviny a HII oblasti a nachází se v souhvězdí Střelce. Mlhovina je od Země vzdálena 4 100 světelných let.[5] Objevil ji Giovanni Battista Hodierna před rokem 1654 a Guillaume Le Gentil ji v roce 1747 popsal jako hvězdokupu s mlhovinou.

Patří mezi nejjasnější mlhoviny na obloze. Pro pozorovatele ze střední Evropy je to po mlhovině v Orionu druhá nejjasnější mlhovina.

Pozorování[editovat | editovat zdroj]

Poloha mlhoviny Laguna v souhvězdí Střelce

Mlhovinu je možné snadno nalézt i pouhým okem, pokud je obloha dostatečně tmavá a průzračná. Nachází se přibližně 7° severně od hvězdy Alnasl (γ Sgr), která představuje hrot šípu Střelce, leží v oblasti bohaté na hvězdy na pozadí a zář Mléčné dráhy je zde velmi výrazná, protože se tímto směrem díváme ke galaktickému jádru. Pomocí triedru 10x50 je možné pozorovat několik podrobností: mlhovina vypadá jako rozsáhlá matná skvrna mírně protažená od východu na západ a obklopená několika hvězdami. Dalekohled o průměru 120 až 140 mm ukáže různě jasné oblasti a hvězdy v mlhovině. Větší dalekohledy od průměru 200 mm ukážou další podrobnosti.[6]

M22 je možno jednoduše pozorovat z většiny obydlených oblastí Země, protože má dostatečně nízkou jižní deklinaci. Přesto není pozorovatelná v severní Evropě a Kanadě, tedy blízko polárního kruhu a ve střední Evropě zůstává poměrně nízko nad obzorem. Na jižní polokouli je hvězdokupa dobře viditelná vysoko na obloze během jižních zimních nocí.[7] Nejvhodnější období pro její pozorování na večerní obloze je od června do října.

Otevřená hvězdokupa Messier 21 (zcela vlevo), mlhovina Trifid (vlevo nahoře) a mlhovina Laguna (vpravo). Sever je vlevo, západ nahoře

Mlhovina leží blízko ekliptiky (vzdálená méně než 1°), proto přes mlhovinu často přechází tělesa sluneční soustavy. Mlhovina obsahuje mladou otevřenou hvězdokupu NGC 6530, která se vytvořila z původního materiálu mlhoviny. Pouhý 1° jihovýchodně leží kulová hvězdokupa NGC 6544, která je jednou z kulových hvězdokup nejbližších k Zemi (blíže jsou pouze Messier 4 a NGC 6397). Další 1° jihovýchodně od NGC 6544 leží o trochu slabší kulová hvězdokupa NGC 6553.

Poblíž Laguny se nachází mnoho dalších objektů Messierova katalogu, například 1,5° severně leží mlhovina Trifid, 2° severně otevřená hvězdokupa M21 a severovýchodním směrem jsou to další objekty mezi kulovou hvězdokupou M22 a Orlí mlhovinou. 9° jihovýchodně pak leží Motýlí hvězdokupa a 10° jižně otevřená hvězdokupa M7.

Historie pozorování[editovat | editovat zdroj]

Snímek středu Laguny, na kterém je vpravo vidět mlhovina Přesýpací hodiny.

Laguna je rozsáhlá a členitá mlhovina, proto její jednotlivé části dostaly různá označení v katalogu NGC, podobně jako mlhovina Řasy. První záznam pozorování této mlhoviny provedl Giovanni Battista Hodierna, který ji v roce 1654 zařadil mezi mlhoviny, které lze dalekohledem rozložit na jednotlivé hvězdy.[8] Těmito hvězdami je myšlena otevřená hvězdokupa NGC 6530, která je součástí rozsáhlé struktury mlhoviny a leží ve východní části jasné oblasti.[2] Mlhovinu v západní části objevil John Flamsteed kolem roku 1680 a později byla zapsána do katalogu jako NGC 6523.[4] Objev Laguny někdy bývá připisován Guillaumu Le Gentilovi, který v roce 1747 jako první popsal, že se objekt skládá z hvězdokupy a mlhoviny. Stejně tak mlhovinu popsal i Messier, který ji do svého katalogu zapsal pod číslem 8.

Mlhovina Laguna někdy bývá jako celek označována NGC 6533.[3] V katalogu NGC je pod touto položkou zařazeno pozorování Williama Herschela, který ji pozoroval 12. července 1784 a popsal ji jako "rozsáhlou mlhovinu rozdělenou na dvě části; severnější část (NGC 6523) je jasnější a má rozměr větší než 15', východně od jižní části (NGC 6526) leží skupinka hvězd (NGC 6530).[3]

Prvním pozorovatelem, který uvedl, že je mlhovina viditelná i pouhým okem, byl Thomas William Webb, který ji pozoroval mnohem později než William a John Herschelové.[6]

Vlastnosti[editovat | editovat zdroj]

Podrobný pohled na mlhovinu Přesýpací hodiny.

Laguna sídlí vzhledem ke Slunci v sousedním spirálním rameni směrem ke středu Galaxie, tedy v rameni Střelce.[6] Celá soustava mlhoviny má na obloze rozměry 90'×40', takže při uvažované vzdálenosti 4 100 světelných let jsou její skutečné rozměry 110×50 světelných let. Název Laguna vznikl díky prašnému oblaku, který leží západně od hvězdokupy NGC 6530 a obepíná západní část (NGC 6523) mlhoviny.[6]

V mlhovině se vyskytuje několik zajímavých astronomických jevů, jako otevřená hvězdokupa (NGC 6530), hvězdotvorné oblasti, temné mlhoviny, mladé hvězdy a horký plyn.[6] Součástí mlhoviny je i několik Bokových globulí, tedy oblaků zhroucené protohvězdné hmoty; nejznámější z nich zapsal Edward Emerson Barnard do katalogu pod označením B88, B89 a B296.

Laguna také obsahuje útvar známý jako "mlhovina Přesýpací hodiny" (jak jej pojmenoval John Herschel), u kterého je potřeba dát pozor na záměnu se stejnojmennou planetární mlhovinousouhvězdí Mouchy. V roce 2006 byly uvnitř tohoto útvaru objeveny první čtyři Herbigovy-Harovy objekty, mezi kterými vystupuje objekt HH 870. Tento objev podal důkaz, že v mlhovině probíhají a přetrvávají hvězdotvorné jevy.[5]

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Nebulosa Laguna na italské Wikipedii.

  1. a b c SIMBAD Astronomical Database: Results for M 8 [online]. [cit. 2017-04-19]. Dostupné online. (anglicky) 
  2. a b c SEDS.org: Messier 8 [online]. [cit. 2017-04-19]. Dostupné online. (anglicky) 
  3. a b c SLOTEGRAAF, Auke. Deep Sky Observer's Companion: Lagoon Nebula [online]. [cit. 2017-04-19]. Dostupné online. (anglicky) 
  4. a b SELIGMAN, Courtney. Celestial Atlas: NGC 6533 (= M8, the Lagoon Nebula) [online]. [cit. 2017-04-19]. Dostupné online. (anglicky) 
  5. a b ARIAS, J. I.; BARBÁ, R. H.; MAÍZ APELLÁNIZ, J., et al. The infrared Hourglass cluster in M8. Monthly Notices of the Royal Astronomical Society [online]. březen 2006, roč. 366 [cit. 2017-04-19], s. 739-757. Dostupné online. DOI:10.1111/j.1365-2966.2005.09829.x. Bibcode: 2006MNRAS.366..739A. arXiv: astro-ph/0506552.  (anglicky) 
  6. a b c d e MANZINI, Federico. Il Catalogo di Messier. Nuovo Orione. 2000. (italsky) 
  7. Deklinace 24° jižním směrem odpovídá úhlové vzdálenosti 66° od jižního nebeského pólu. Jižně od 66° jižní šířky je tedy tato hvězdokupa cirkumpolární (nikdy nezapadá), zatímco severně od 66° severní šířky objekt vůbec nevychází nad obzor.
  8. SEDS.org: Hodierna's Deep Sky Observations [online]. [cit. 2017-04-21]. Dostupné online. (anglicky) 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]