Messier 70

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Messier 70
M70 na snímku z Hubbleova vesmírného dalekohledu
M70 na snímku z Hubbleova vesmírného dalekohledu
Pozorovací údaje
(Ekvinokcium J2000,0)
Typ kulová hvězdokupa
Třída V[1]
Objevitel Charles Messier
Datum objevu 31. srpna 1780
Rektascenze 18h 43m 12,76s[2]
Deklinace -32°17΄31,6΄΄[2]
Souhvězdí Střelec (lat. Sgr)
Zdánlivá magnituda (V) 7,87[3]
Úhlová velikost 8'[4]
Vzdálenost 29 300 ly
Fyzikální charakteristiky
Poloměr 34[4] ly
Absolutní magnituda (V) −7,12
Hmotnost 1,79 × 105[5]
Metalicita [Fe/H] −1,62
Odhadované stáří 12,8 miliard let[6]
Označení v katalozích
M70, NGC 6681, GCl 101,[7] Mel 211[8]
(V) – měření provedena ve viditelném světle

Messier 70 (také M70 nebo NGC 6681) je kulová hvězdokupasouhvězdí Střelce. Objevil ji Charles Messier 31. srpna 1780.[4] Hvězdokupa je od Země vzdálená okolo 29 300 ly.[9]

Pozorování[editovat | editovat zdroj]

Poloha M 70 v souhvězdí Střelce.

M70 je možné snadno najít přibližně uprostřed spojnice hvězd Kaus Australis (ε Sagittarii) a Ascella (ζ Sgr). Hvězdokupa je obtížně viditelná i triedrem 10x50, ale pouze za nejlepších atmosférických podmínek, jinak jsou k jejímu spatření nutné o trochu větší dalekohledy. Jednotlivé hvězdy v ní začne rozlišovat až větší dalekohled o průměru přinejmenším 250 či 300 mm, a to pouze za příznivých atmosférických podmínek.[10]

Poblíž M70 je možné vyhledat mnoho dalších kulových hvězdokup, z těch jasnějších jsou to například 2,5° západně Messier 69, 3° severovýchodně Messier 54 a 9° severně výrazná hvězdokupa Messier 22.

M70 je možno jednoduše pozorovat z většiny obydlených oblastí Země, protože má dostatečně nízkou jižní deklinaci. Přesto není pozorovatelná v některých částech severní Evropy a Kanady, tedy blízko polárního kruhu, a ve střední Evropě zůstává velmi nízko nad obzorem. Na jižní polokouli je hvězdokupa dobře viditelná vysoko na obloze během jižních zimních nocí.[11] Nejvhodnější období pro její pozorování na večerní obloze je od června do října.

Historie pozorování[editovat | editovat zdroj]

Hvězdokupu objevil Charles Messier 31. srpna 1780[4] a popsal ji takto: "mlhovina bez hvězd, blízko předchozí [M69] a na stejné rovnoběžce, blízko ní se nachází hvězda 9. magnitudy a čtyři slabé dalekohledem viditelné hvězdy … průměr 2 úhlové minuty." Jednotlivé hvězdy v ní poprvé rozeznal William Herschel, který ji popsal jako "zmenšenou M3."[4][10]

Vlastnosti[editovat | editovat zdroj]

M70 je od Země vzdálena 29 300 světelných let,[9] takže její úhlová velikost 8' odpovídá skutečnému průměru přibližně 65 světelných let.[4][10]

Hvězdokupa se nachází poměrně blízko středu Galaxie, a proto je její tvar mírně ovlivněn slapovými silami galaktického jádra. Její střed je velmi zhuštěný a podobně jako přinejmenším 21 až 29 dalších ze všech 147 kulových hvězdokup známých v Galaxii musela v minulosti projít gravitačním zhroucením jádra. Podobný jev nastal také u hvězdokup Messier 15, Messier 30 a možná i u Messier 62.[10]

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku M70 (astronomia) na italské Wikipedii.

  1. SEDS.org: Revised NGC Data for NGC 6681 [online]. [cit. 2017-08-28]. Dostupné online. (anglicky) 
  2. a b GOLDSBURY, Ryan; RICHTER, Harvey B.; ANDERSON, Jay, et al. The ACS Survey of Galactic Globular Clusters. X. New Determinations of Centers for 65 Clusters. Astronomical Journal [online]. prosinec 2010, roč. 140 [cit. 2017-08-28], s. 1830-1837. Dostupné online. DOI:10.1088/0004-6256/140/6/1830. Bibcode: 2010AJ....140.1830G.  (anglicky) 
  3. William E. Harris: A catalog of parameters for globular clusters in the Milky Way. Dostupné online.
  4. a b c d e f Messier 70: SEDS Messier Objects Database [online]. [cit. 2017-08-28]. Dostupné online. (anglicky) 
  5. BOYLES, J.; LORIMER, D. R.; TURK, P. J., et al. Young Radio Pulsars in Galactic Globular Clusters. The Astrophysical Journal [online]. listopad 2011, roč. 742, čís. 1 [cit. 2017-08-28], s. 51. Dostupné online. DOI:10.1088/0004-637X/742/1/51. Bibcode: 2011ApJ...742...51B. arXiv: 1108.4402.  (anglicky) 
  6. FORBES, Duncan A.; BRIDGES, Terry. Accreted versus in situ Milky Way globular clusters. Monthly Notices of the Royal Astronomical Society [online]. květen 2010, roč. 404, čís. 3 [cit. 2017-08-28], s. 1203–1214. Dostupné online. DOI:10.1111/j.1365-2966.2010.16373.x. Bibcode: 2010MNRAS.404.1203F. arXiv: 1001.4289.  (anglicky) 
  7. SIMBAD Astronomical Database: Results for M 70 [online]. [cit. 2017-08-28]. Dostupné online. (anglicky) 
  8. MELOTTE, P. J.. A Catalogue of Star Clusters shown on Franklin-Adams Chart Plates. Memoirs of the Royal Astronomical Society [online]. 1915, roč. 60 [cit. 2017-08-28], s. 175. Dostupné online. Bibcode: 1915MmRAS..60..175M.  (anglicky) 
  9. a b HARRIS, W. E.. A Catalog of Parameters for Globular Clusters in the Milky Way. Astronomical Journal [online]. říjen 1996, roč. 112 [cit. 2017-08-28], s. 1487. Dostupné online. DOI:10.1086/118116. Bibcode: 1996AJ....112.1487H.  (anglicky) 
  10. a b c d MANZINI, Federico. Il Catalogo di Messier. Nuovo Orione. 2000. (italsky) 
  11. Deklinace 32° jižním směrem odpovídá úhlové vzdálenosti 58° od jižního nebeského pólu. Jižně od 58° jižní šířky je tedy tato hvězdokupa cirkumpolární (nikdy nezapadá), zatímco severně od 58° severní šířky objekt vůbec nevychází nad obzor.

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]