Messier 100

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Messier 100
M100 na snímku z 1,5 m dánského dalekohledu. Autor: ESO
M100 na snímku z 1,5 m dánského dalekohledu. Autor: ESO
Pozorovací údaje
(Ekvinokcium J2000,0)
Typspirální galaxie, HI (21cm) source, zdroj infračerveného záření, zdroj rentgenového záření a aktivní galaktické jádro
TřídaSAB(s)bc[1]
ObjevitelPierre Méchain
Datum objevu15. března 1781
Rektascenze12h 22m 54,8s[1]
Deklinace15°49′19″[1]
SouhvězdíVlasy Bereniky (lat. Com)
Zdánlivá magnituda (V)9,35[2][3], 10,04[3], 10,05[3], 16,154 9[4], 7,459[5], 6,817[5], 6,589[5], 13,759[6], 12,31[6], 11,452[6], 10,991[6] a 10,659[6]
Úhlová velikost7,4′×6,3′[1]
Vzdálenost45 000 000 ly
Plošná jasnost13,3[7]
Poziční úhel30°[7]
Rudý posuv0,005 25
Kupa galaxiíKupa galaxií v Panně[8]
Fyzikální charakteristiky
Poloměr60 000[9] ly
Absolutní magnituda (V)-21,8[9]
Označení v katalozích
Messierův katalogM 100
New General CatalogueNGC 4321
IRASIRAS 12204+1605 a IRAS F12203+1605
Uppsala General CatalogueUGC 7450
Principal Galaxies CataloguePGC 40153
Jiná označeníM 100, NGC 4321, UGC 7450, PGC 40153[1]
(V) – měření provedena ve viditelném světle
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Messier 100 (také M100 nebo NGC 4321) je spirální galaxiesouhvězdí Vlasů Bereniky. Objevil ji Pierre Méchain 15. března 1781.[8] Od Země je vzdálená přibližně 56 milionů ly[10] a patří mezi nejjasnější členy Kupy galaxií v Panně.[8] Patří také mezi galaxie s častým výskytem supernov[11] a díky jejím cefeidám byla poměrně spolehlivě určena vzdálenost Kupy galaxií v Panně.[8]

Pozorování[editovat | editovat zdroj]

Poloha M 100 v souhvězdí Vlasů Bereniky

M100 se dá na obloze najít v jihozápadním cípu souhvězdí Vlasů Bereniky, 8° východně od hvězdy Denebola (β Leonis) a 2° severovýchodně od hvězdy 5. magnitudy označené 6 Comae Berenices. Protože je natočená čelem k Zemi, je možné sledovat průběh jejích spirálních ramen v celé jejich délce. Jasnost galaxie je na nejzazší hranici dosahu středně velkých triedrů, ale v obřím triedru nebo v malém hvězdářském dalekohledu o průměru 80 mm je uprostřed galaxie vidět slabé středové zhuštění obklopené diskem. Více podrobností, jako například tmavé oblasti v jejím disku, jsou vidět dalekohledem o průměru 150 mm. S průměrem 200 mm je za příznivých atmosférických podmínek možné pozorovat její dvě spirální ramena, která se ukážou jako jasnější oblasti na východním a západním okraji jádra.[9]

Galaxii je možné snadno pozorovat z obou zemských polokoulí a ze všech obydlených oblastí Země, protože má pouze mírnou severní deklinaci. Přesto je na severní polokouli lépe pozorovatelná a během jarních nocí tam vychází vysoko na oblohu, zatímco na jižní polokouli v oblastech více vzdálených od rovníku zůstává poněkud níže nad obzorem.[12] Nejvhodnější období pro její pozorování na večerní obloze je od února do srpna.

Historie pozorování[editovat | editovat zdroj]

Galaxii objevil Pierre Méchain 15. března 1781 spolu se sousedními galaxiemi M98M99.[8] Charles Messier určil její souřadnice 13. dubna 1781 a poté ji přidal do svého katalogu, těsně před zveřejněním jeho třetího a zároveň posledního vydání.[8] William Herschel tuto galaxii podrobně studoval kvůli skvrnám, které pozoroval v jejím disku. Dokonce si myslel, že v disku našel malou hvězdokupu, ale jeho syn John ji nedokázal najít. William Parsons její středovou oblast přirovnal k planetární mlhovině a v jejím disku dokázal jasně rozlišit spirální strukturu. Přesná vzdálenost této galaxie byla určena v roce 1993, když Hubbleův vesmírný dalekohled pozoroval 20 jejích cefeid a pomohl určit periodu jejich pulsů.[9]

Podrobný snímek jádra M100 z Hubbleova vesmírného dalekohledu

Vlastnosti[editovat | editovat zdroj]

Galaxie patří mezi nejjasnější a nejdůležitější členy v kupě galaxií v Panně, která zasahuje až do souhvězdí Vlasů Bereniky, ve kterém leží i M100. Její hmotnost je 160 miliard hmotností Slunce a má absolutní magnitudu -21,8. Její skutečný průměr je 120 000 ly a je tedy trochu větší než galaxie Mléčná dráha.[9] Od Slunce se vzdaluje radiální rychlostí 1 570 km/s.[13]

M100 má dvě výrazná spirální ramena obsahující nejjasnější hvězdy a několik dalších slabších ramen. V jejích ramenech bylo pozorováno 5 supernov:

  • SN 1901B typu Ia, která v březnu 1901 dosáhla magnitudy 15,6[8][14]
  • SN 1914A neurčeného typu, která v únoru 1914 dosáhla magnitudy 15,7[8][14]
  • SN 1959E typu Ia, která v srpnu 1959 měla magnitudu 17,5, ale objevena byla až 21. února 1960[8][14]
  • SN 1979C typu II-L, s magnitudou 11,6 v dubnu 1979[8][14]
  • SN 2006X typu Ia, která v únoru 2006 dosáhla magnitudy 15,3[8][14]

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku M100 na italské Wikipedii.

  1. a b c d e NASA/IPAC Extragalactic Database: Results for M 100 [online]. [cit. 2018-06-01]. Dostupné online. (anglicky) 
  2. Messier 100. Dostupné online. [cit. 2018-06-01]
  3. a b c Armando Gil de Paz, Luciana Bianchi, Patrick Morrissey, Samuel Boissier, David Schiminovich, Barry F. Madore, David Thilker, Timothy Heckman, Alessandro Boselli, Robert Rich, Alex Szalay, Mark Seibert, Todd A. Small, Bruno Milliard, Tim Conrow, Soo-Chang Rey, Sukyoung Yi, Young-Wook Lee: The GALEX Ultraviolet Atlas of Nearby Galaxies. In: The Astrophysical Journal Supplement Series. prosinec 2007. DOI 10.1086/516636.
  4. Gaia Data Release 2. 25. dubna 2018.
  5. a b c Thomas Jarrett, John M. Carpenter, John E. Gizis, Carol Lonsdale: The Two Micron All Sky Survey (2MASS). In: The Astronomical Journal. únor 2006. DOI 10.1086/498708.
  6. a b c d e Jennifer K. Adelman-McCarthy: The SDSS Photometric Catalog, Release 7. 2009.
  7. a b FROMMERT, Hartmut. Revised NGC Data for NGC 4321 [online]. SEDS.org [cit. 2018-06-01]. Dostupné online. (anglicky) 
  8. a b c d e f g h i j k FROMMERT, Hartmut. SEDS Messier Objects Database: Messier 100 [online]. SEDS.org [cit. 2018-06-01]. Dostupné online. (anglicky) 
  9. a b c d e MANZINI, Federico. Il Catalogo di Messier. Nuovo Orione. 2000. (italsky) 
  10. NASA - APOD. Astronomický snímek dne - M100: Velká spirální galaxie [online]. astro.cz, 2015-02-11 [cit. 2018-06-01]. Dostupné online. 
  11. The most prolific galaxies [online]. Rochester Academy of Sciences, 2018-05-23 [cit. 2018-06-01]. Dostupné online. 
  12. Deklinace 16° severním směrem odpovídá úhlové vzdálenosti 74° od severního nebeského pólu. Severně od 74° severní šířky je tedy tato galaxie cirkumpolární (nikdy nezapadá), zatímco jižně od 74° jižní šířky objekt vůbec nevychází nad obzor.
  13. SIMBAD Astronomical Database: Results for M 100 [online]. [cit. 2018-06-01]. Dostupné online. (anglicky) 
  14. a b c d e List of Supernovae [online]. Harvard-Smithsonian Center for Astrophysics (IAU) [cit. 2018-06-05]. Dostupné online. (anglicky) 

Literatura[editovat | editovat zdroj]

Knihy[editovat | editovat zdroj]

Mapy hvězdné oblohy[editovat | editovat zdroj]

  • Toshimi Taki. Taki's 8.5 Magnitude Star Atlas [online]. 2005 [cit. 2018-06-01]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2018-11-05. (anglicky)  – Atlas hvězdné oblohy volně stažitelný ve formátu PDF.
  • TIRION; RAPPAPORT; LOVI. Uranometria 2000.0 - Volume I - The Northern Hemisphere to -6°. Richmond, Virginia, USA: Willmann-Bell, inc., 1987. Dostupné online. ISBN 0-943396-14-X. 
  • TIRION; SINNOTT. Sky Atlas 2000.0. 2. vyd. Cambridge, USA: Cambridge University Press, 1998. ISBN 0-933346-90-5. 
  • TIRION. The Cambridge Star Atlas 2000.0. 3. vyd. Cambridge, USA: Cambridge University Press, 2001. Dostupné online. ISBN 0-521-80084-6. 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

  • Logo Wikimedia Commons Obrázky, zvuky či videa k tématu Messier 100 na Wikimedia Commons
  • NASA/IPAC Extragalactic Database: Results for M 100 [online]. [cit. 2018-06-01]. Dostupné online. (anglicky) 
  • SIMBAD Astronomical Database: Results for M 100 [online]. [cit. 2018-06-01]. Dostupné online. (anglicky) 
  • FROMMERT, Hartmut. SEDS Messier Objects Database: Messier 100 [online]. [cit. 2018-06-01]. Dostupné online. (anglicky) 
  • KODRIŠ, Michal. Průvodce hvězdnou oblohou: Vlasy Bereniky [online]. [cit. 2018-06-01]. Dostupné online. 
  • NASA - APOD. Astronomický snímek dne - M100: Velká spirální galaxie [online]. astro.cz, 2015-02-11 [cit. 2018-06-01]. Dostupné online. 
  • GARNER, Rob. Hubble’s Messier Catalog: Messier 100 [online]. NASA, 2017-10-19 [cit. 2018-06-01]. Dostupné online. (anglicky)