Messier 46

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Messier 46
Messier 46 na amatérském snímku. Autor: Jose Luis Martinez
Messier 46 na amatérském snímku. Autor: Jose Luis Martinez
Pozorovací údaje
(Ekvinokcium J2000,0)
Typ otevřená hvězdokupa
Třída II2r[1]
Objevitel Charles Messier
Datum objevu 19. února 1771
Rektascenze 7h 41m 46s[2]
Deklinace -14°48΄36΄΄[2]
Souhvězdí Lodní záď (lat. Pup)
Zdánlivá magnituda (V) 6,1[3]
Úhlová velikost 27'[1]
Vzdálenost 5 400 ly
Fyzikální charakteristiky
Poloměr 15[1] ly
Odhadované stáří 250 milionů let[2]
Označení v katalozích
M46, NGC 2437,[1] Cr 159,[4] Mel 75,[5] OCL 601[6]
(V) – měření provedena ve viditelném světle

Messier 46 (také M46 nebo NGC 2437) je otevřená hvězdokupasouhvězdí Lodní záděmagnitudou 6,1.[6] Objevil ji Charles Messier 19. února 1771.[1]

Pozorování[editovat | editovat zdroj]

Poloha M 46 v souhvězdí Lodní zádě.

M46 se nachází v severní části souhvězdí a v její blízkosti se nenachází žádné výrazné hvězdy. Za zmínku stojí pouze dvojhvězda 2 Puppis (dříve 2 Argus Navis), která je 6. magnitudy. Nejvýraznějším objektem v její blízkosti tak zůstává otevřená hvězdokupa M47, která leží 1,5° západně od ní. Hvězdokupa je dobře viditelná i triedrem, pomocí kterého je možné rozeznat v ní několik jednotlivých hvězd. Pomocí dalekohledu o průměru 150 až 200 mm je možné ji zcela rozložit na jednotlivé hvězdy a je možné zahlédnout i její největší zajímavost, tedy planetární mlhovinu NGC 2438, která se na hvězdu promítá při pohledu ze Země.

M46 se nachází na jižní nebeské polokouli, ale její deklinace je dostatečně nízká na to, aby byla pozorovatelná ze všech obydlených oblastí Země.[7] Nejvhodnější období pro její pozorování na večerní obloze je od ledna do dubna.

Historie pozorování[editovat | editovat zdroj]

Charles Messier tuto hvězdokupu objevil 19. února 1771[1] a popsal ji takto: "Kupa maličkých hvězd mezi hlavou Velkého psa a zadními nohami Jednorožce. Její poloha byla určena pomocí hvězdy 2 Navis (2 Puppis), která je podle Flamsteeda 6. magnitudy. Hvězdy jsou viditelné pouze dobrým dalekohledem. Hvězdokupa obsahuje slabou mlhovinu." Podobně jako u několika dalších Messierových objektů, i tento byl zapsán s chybnými souřadnicemi a byl tak jedním ze ztracených objektů, dokud nebyl v roce 1959 znovu objeven. Po Messierovi hvězdokupu pozorovali a popsali další astronomové, jako například admirál Smyth a Thomas William Webb.[8]

Vlastnosti[editovat | editovat zdroj]

Hvězdokupa je od Země vzdálená okolo 5 400 ly[1] a její věk se odhaduje na 250 milionů let.[2] Obsahuje okolo 500 hvězd, z nichž 150 má zdánlivou hvězdnou velikost v rozsahu 10 až 13.[1] Úhlová velikost hvězdokupy je 27' a její skutečný průměr je 30 ly.[1] Měřením jejího rudého posuvu bylo zjištěno, že se od Země vzdaluje rychlostí 41,4 km/s.[8]

Zajímavou vlastností této hvězdokupy, jak bylo zmíněno výše, je planetární mlhovina NGC 2438, která se na hvězdokupu promítá. Vypadá, jako by ležela uvnitř hvězdokupy, ale ve skutečnosti leží poněkud blíže k Zemi než M46. Vzdálenost této mlhoviny se odhaduje na 2 900 ly a při pohledu ze Země se na hvězdokupu pouze promítá díky perspektivě.[8]

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku M46 (astronomia) na italské Wikipedii.

  1. a b c d e f g h i SEDS Messier Objects Database: Messier 46 [online].[cit. 2017-11-23]. Dostupné online. (anglicky) 
  2. a b c d DIAS, W. S.; ALESSI, B. S.; MOITINHO, A., et al. New catalogue of optically visible open clusters and candidates. Astronomy and Astrophysics [online]. Červenec 2002 [cit. 2017-11-23]. Roč. 389, s. 871-873. Dostupné online. arXiv:astro-ph/0203351. DOI:10.1051/0004-6361:20020668. Bibcode:2002A&A...389..871D. (anglicky) 
  3. SIMBAD. Dostupné online. [cit. 2017-11-22]
  4. COLLINDER, Per. On Structural Properties of Open Galactic Clusters and their Spatial Distribution. Catalog of Open Galactic Clusters. Annals of the Observatory of Lund [online]. 1931 [cit. 2017-11-23]. Čís. 2, s. B1-B46. Dostupné online. Bibcode:1931AnLun...2....1C. (anglicky) 
  5. MELOTTE, P. J. A Catalogue of Star Clusters shown on Franklin-Adams Chart Plates. Memoirs of the Royal Astronomical Society [online]. 1915 [cit. 2017-11-23]. Roč. 60, s. 175. Dostupné online. Bibcode:1915MmRAS..60..175M. (anglicky) 
  6. a b SIMBAD Astronomical Database: Results for M 46 [online].[cit. 2017-11-23]. Dostupné online. (anglicky) 
  7. Deklinace 15° jižním směrem odpovídá úhlové vzdálenosti 75° od jižního nebeského pólu. Jižně od 75° jižní šířky je tedy tato hvězdokupa cirkumpolární (nikdy nezapadá), zatímco severně od 75° severní šířky objekt vůbec nevychází nad obzor.
  8. a b c MANZINI, Federico. Il Catalogo di Messier. Nuovo Orione. 2000 (italsky) 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

  • Logo Wikimedia Commons Obrázky, zvuky či videa k tématu Messier 46 ve Wikimedia Commons
  • SIMBAD Astronomical Database: Results for M 46 [online].[cit. 2017-11-23]. Dostupné online. (anglicky) 
  • SEDS Messier Objects Database: Messier 46 [online].[cit. 2017-11-23]. Dostupné online. (anglicky) 
  • POWELL, Richard. Atlas of the Universe: Open Clusters [online].[cit. 2017-11-23]. Dostupné online. (anglicky) 
  • KODRIŠ, Michal. Průvodce hvězdnou oblohou: Lodní záď [online].[cit. 2017-11-23]. Dostupné online. (česky) 
  • NASA - APOD. Astronomický snímek dne - Mladé a staré hvězdy [online]. astro.cz, 2005-08-04 [cit. 2017-11-23]. Dostupné online.