Messier 59

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Messier 59
Amatérský snímek M59. Autor: Ole Nielsen
Amatérský snímek M59. Autor: Ole Nielsen
Pozorovací údaje
(Ekvinokcium J2000,0)
Typ eliptická galaxie
Třída E5[1]
Objevitel Johann Gottfried Koehler
Datum objevu 11. dubna 1779
Rektascenze 12h 42m 2,2s[1]
Deklinace 11°38′49″[1]
Souhvězdí Panna (lat. Vir)
Zdánlivá magnituda (V) 9,6[2]
Úhlová velikost 5,4′x3,7′[1]
Vzdálenost 60 000 000 a.l.
Plošná jasnost 13,0[3]
Poziční úhel 165°[3]
Rudý posuv 0,001 558
Kupa galaxií Kupa galaxií v Panně[4]
Fyzikální charakteristiky
Poloměr 45 000[4] ly
Označení v katalozích
M 59, NGC 4621, UGC 7858, PGC 42628[1]
(V) – měření provedena ve viditelném světle

Messier 59 (také M59 nebo NGC 4621) je eliptická galaxiesouhvězdí Panny. Objevil ji Johann Gottfried Koehler 11. dubna 1779.[4] Galaxie je od Země vzdálená okolo 60 milionů ly a je součástí Kupy galaxií v Panně.[4]

Pozorování[editovat | editovat zdroj]

Poloha M 59 v souhvězdí Panny

M59 se dá na obloze snadno vyhledat, protože leží 5° západně od hvězdy 3. magnitudy s názvem Vindemiatrix (ε Virginis). Přestože je na hranici viditelnosti středně velkého triedru, jako například 10x50, dobře je viditelná spíše hvězdářskými dalekohledy o průměru 60 mm a větším, ve kterých vypadá jako velmi jasná oválná skvrna.[5]

V této části oblohy je možné najít mnoho dalších galaxií, jako například 30′ východně ještě jasnější galaxii Messier 60, 1° západně Messier 58 a ze slabších galaxií například 20′ jihovýchodně NGC 4638 a 25′ severozápadně NGC 4606.

Galaxii je možné snadno pozorovat z obou zemských polokoulí a ze všech obydlených oblastí Země, protože má pouze mírnou severní deklinaci. Přesto je na severní polokouli lépe pozorovatelná a během jarních nocí tam vychází vysoko na oblohu, zatímco na jižní polokouli v oblastech více vzdálených od rovníku zůstává poněkud níže nad obzorem.[6] Nejvhodnější období pro její pozorování na večerní obloze je od března do července.

Historie pozorování[editovat | editovat zdroj]

Spolu se sousední galaxií Messier 60 tuto galaxii objevil Johann Gottfried Koehler 11. dubna 1779 během sledování komety a o několik dní později obě nezávisle spoluobjevil Charles Messier, který zároveň objevil i blízkou galaxii Messier 58. Všechny tři pak Messier přidal do svého katalogu.[4] John Herschel ji popsal jako jasné a značně velké mračno, které je trochu protažené a směrem do středu se náhle zjasňuje.[5]

Vlastnosti[editovat | editovat zdroj]

M59 je členem Kupy galaxií v Panně a patří v ní mezi největší eliptické galaxie, i když je méně jasná a hmotná než M49, M60 a nebo obrovská M87. M59 má velmi zploštělý tvar, takže je jí přiřazen typ E5.[4]

Hlavní osa této galaxie má úhlovou velikost 5′, takže v odhadované vzdálenosti 60 milionů ly je její skutečný rozměr asi 90 tisíc ly. Galaxie má přibližně 2 000 kulových hvězdokup, což je mnohem méně než ve výše uvedených eliptických galaxiích, ale stále je to více než desetinásobek počtu kulových hvězdokup v Mléčné dráze.[4] Uprostřed galaxie sídlí obří černá díra o hmotnosti asi 270 milionů hmotností Slunce.[7]

1. května 1939 v této galaxii Fritz Zwicky našel supernovu, která dostala označení SN 1939B, byla typu I a dosáhla 12. magnitudy.[8]

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku M59 (astronomia) na italské Wikipedii.

  1. a b c d e NASA/IPAC Extragalactic Database: Results for M 59 [online]. [cit. 2018-04-20]. Dostupné online. (anglicky) 
  2. Messier 59. Dostupné online. [cit. 2018-04-20]
  3. a b FROMMERT, Hartmut. SEDS.org: Revised NGC Data for NGC 4621 [online]. [cit. 2018-04-20]. Dostupné online. (anglicky) 
  4. a b c d e f g FROMMERT, Hartmut. SEDS Messier Objects Database: Messier 59 [online]. [cit. 2018-04-20]. Dostupné online. (anglicky) 
  5. a b MANZINI, Federico. Il Catalogo di Messier. Nuovo Orione. 2000. (italsky) 
  6. Deklinace 12° severním směrem odpovídá úhlové vzdálenosti 78° od severního nebeského pólu. Severně od 78° severní šířky je tedy tato galaxie cirkumpolární (nikdy nezapadá), zatímco jižně od 78° jižní šířky objekt vůbec nevychází nad obzor.
  7. GARNER, Rob. Hubble’s Messier Catalog: Messier 59 [online]. NASA, 2018-03-16 [cit. 2018-04-20]. Dostupné online. 
  8. BARBON, R.; CAPPELLARO, E.; TURATTO, M. The Asiago Supernova Catalogue. Astronomy and Astrophysics Supplement [online]. Prosinec 1989 [cit. 2018-04-20]. Roč. 81, čís. 3, s. 421. Dostupné online. Bibcode:1989A&AS...81..421B. (anglicky) 

Literatura[editovat | editovat zdroj]

Knihy[editovat | editovat zdroj]

  • O'MEARA, Stephen James. Deep Sky Companions: The Messier Objects. New York: Cambridge University Press, 1998. ISBN 0-521-55332-6. (anglicky) 

Mapy hvězdné oblohy[editovat | editovat zdroj]

  • Toshimi Taki. Taki's 8.5 Magnitude Star Atlas [online]. 2005 [cit. 2018-04-20]. Dostupné online. (anglicky)  - Atlas hvězdné oblohy volně stažitelný ve formátu PDF.
  • TIRION; RAPPAPORT; LOVI. Uranometria 2000.0 - Volume I - The Northern Hemisphere to -6°. Richmond, Virginia, USA: Willmann-Bell, inc., 1987. ISBN 0-943396-14-X. 
  • TIRION; SINNOTT. Sky Atlas 2000.0. 2. vyd. Cambridge, USA: Cambridge University Press, 1998. ISBN 0-933346-90-5. 
  • TIRION. The Cambridge Star Atlas 2000.0. 3. vyd. Cambridge, USA: Cambridge University Press, 2001. ISBN 0-521-80084-6. 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

  • Logo Wikimedia Commons Obrázky, zvuky či videa k tématu Messier 59 ve Wikimedia Commons
  • NASA/IPAC Extragalactic Database: Results for M 59 [online]. [cit. 2018-04-20]. Dostupné online. (anglicky) 
  • SIMBAD Astronomical Database: Results for M 59 [online]. [cit. 2018-04-20]. Dostupné online. (anglicky) 
  • SEDS Messier Objects Database: Messier 59 [online]. [cit. 2018-04-20]. Dostupné online. (anglicky) 
  • KODRIŠ, Michal. Průvodce hvězdnou oblohou: Panna [online]. [cit. 2018-04-20]. Dostupné online. 
  • GARNER, Rob. Hubble’s Messier Catalog: Messier 59 [online]. NASA, 2018-03-16 [cit. 2018-04-20]. Dostupné online.