Messier 53

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Messier 53
M53 na snímku z Hubbleova vesmírného dalekohledu
M53 na snímku z Hubbleova vesmírného dalekohledu
Pozorovací údaje
(Ekvinokcium J2000,0)
Typ kulová hvězdokupa
Třída V[1]
Objevitel Johann Elert Bode
Datum objevu 3. února 1775
Rektascenze 13h 12m 55,25s[2]
Deklinace 18°10′5,4″[2]
Souhvězdí Vlasy Bereniky (lat. Com)
Zdánlivá magnituda (V) 7,6[3]
Úhlová velikost 13'[1]
Vzdálenost 58 400 ly
Rudý posuv -62,9±0,3 km/s[4]
Fyzikální charakteristiky
Poloměr 110[1] ly
Absolutní magnituda (V) −8,71
Hmotnost 8,26 × 105[5]
Metalicita [Fe/H] −2,1
Odhadované stáří 12,67 miliard let[6]
Označení v katalozích
M53, NGC 5024, GCl 22,[7] Mel 117[8]
(V) – měření provedena ve viditelném světle

Messier 53 (také M53 nebo NGC 5024) je kulová hvězdokupasouhvězdí Vlasů Bereniky. Objevil ji Johann Elert Bode 3. února 1775.[1] Hvězdokupa je od Země vzdálená přibližně 58 400 ly a od středu Galaxie 60 000 ly.[4]

Pozorování[editovat | editovat zdroj]

Poloha M 53 v souhvězdí Vlasů Bereniky.

M53 je možné nalézt velmi snadno, protože leží pouhý 1° severovýchodně od dvojhvězdy Diadem (α Comae Berenices). Patří k jasným kulovým hvězdokupám,[9] ale pouhým okem není viditelná. Ovšem pokud je obloha čistá, stačí k jejímu nalezení triedr. Dalekohled o průměru 114 mm již v této hvězdokupě dokáže rozlišit několik hvězd a s průměrem 150 mm lze pozorovat celé její halo. Při zvětšení 200x je možné pozorovat dvě stovky jejích hvězd, ale střed hvězdokupy zůstává mlhavý a nezřetelný.[10]

1° jihovýchodně od M53 leží další kulová hvězdokupa NGC 5053, která má ovšem nízkou plošnou jasnost.[9] 5° severozápadně od M53 je možné najít galaxii Černé oko (M64).

Hvězdokupu je možné pozorovat z obou zemských polokoulí, protože má pouze mírnou severní deklinaci. Přesto je na severní polokouli lépe pozorovatelná a během jarních nocí tam vychází vysoko na oblohu, zatímco na jižní polokouli v oblastech více vzdálených od rovníku zůstává poněkud níže nad severním obzorem. Přesto je pozorovatelná ze všech obydlených oblastí Země.[11] Nejvhodnější období pro její pozorování na večerní obloze je od února do srpna.

Historie pozorování[editovat | editovat zdroj]

Hvězdokupu objevil Johann Elert Bode 3. února 1775[1] a popsal ji takto: "1° východně od hvězdy 41 Comae, nová mlhovina, která v dalekohledu vypadá kulatě a velmi jasně." V roce 1777 ji znovu pozoroval Charles Messier, který ji popsal jako kulatý mlhavý objekt velkých rozměrů a přirovnal ji ke hvězdokupě Messier 79souhvězdí Zajíce. William Herschel ji dokázal rozložit na hvězdy a pozoroval v ní několik řetězců hvězd. Isaac Roberts ji poprvé vyfotografoval v roce 1892 a ukázal tak, že je možné ji zcela rozložit na hvězdy, takže v ní nezůstanou žádné náznaky mlhoviny.[10]

Vlastnosti[editovat | editovat zdroj]

M53 patří mezi kulové hvězdokupy, které patří do Galaxie, ale od Země jsou velmi vzdálené - její vzdálenost je přibližně 58 400 ly a 60 000 ly od středu Galaxie.[4] Její úhlový průměr 13' odpovídá skutečnému rozměru zhruba 220 ly[1] a její nejjasnější hvězdy jsou 13. magnitudy.[9] Tato hvězdokupa obsahuje padesátku proměnných hvězd, 47 je potvrzených hvězd typu RR Lyrae. Hvězdokupa se ke Slunci přibližuje rychlostí -62,9±0,3 km/s.[4]

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku M53 (astronomia) na italské Wikipedii.

  1. a b c d e f SEDS Messier Objects Database: Messier 53 [online]. [cit. 2017-11-30]. Dostupné online. (anglicky) 
  2. a b GOLDSBURY, Ryan; RICHTER, Harvey B.; ANDERSON, Jay, et al. The ACS Survey of Galactic Globular Clusters. X. New Determinations of Centers for 65 Clusters. Astronomical Journal [online]. Prosinec 2010 [cit. 2017-11-30]. Roč. 140, s. 1830-1837. Dostupné online. DOI:10.1088/0004-6256/140/6/1830. Bibcode:2010AJ....140.1830G. (anglicky) 
  3. William E. Harris: A catalog of parameters for globular clusters in the Milky Way. Dostupné online.
  4. a b c d HARRIS, W. E. A Catalog of Parameters for Globular Clusters in the Milky Way. Astronomical Journal [online]. Říjen 1996 [cit. 2017-12-01]. Roč. 112, s. 1487. Dostupné online. DOI:10.1086/118116. Bibcode:1996AJ....112.1487H. (anglicky) 
  5. BOYLES, J.; LORIMER, D. R.; TURK, P. J., et al. Young Radio Pulsars in Galactic Globular Clusters. The Astrophysical Journal [online]. Listopad 2011 [cit. 2017-11-30]. Roč. 742, čís. 1, s. 51. Dostupné online. arXiv:1108.4402. DOI:10.1088/0004-637X/742/1/51. Bibcode:2011ApJ...742...51B. (anglicky) 
  6. FORBES, Duncan A.; BRIDGES, Terry. Accreted versus in situ Milky Way globular clusters. Monthly Notices of the Royal Astronomical Society [online]. Květen 2010 [cit. 2017-11-12]. Roč. 404, čís. 3, s. 1203–1214. Dostupné online. arXiv:1001.4289. DOI:10.1111/j.1365-2966.2010.16373.x. Bibcode:2010MNRAS.404.1203F. (anglicky) 
  7. SIMBAD Astronomical Database: Results for M 53 [online]. [cit. 2017-11-30]. Dostupné online. (anglicky) 
  8. MELOTTE, P. J. A Catalogue of Star Clusters shown on Franklin-Adams Chart Plates. Memoirs of the Royal Astronomical Society [online]. 1915 [cit. 2017-11-30]. Roč. 60, s. 175. Dostupné online. Bibcode:1915MmRAS..60..175M. (anglicky) 
  9. a b c KODRIŠ, Michal. Průvodce hvězdnou oblohou: Vlasy Bereniky [online]. [cit. 2017-11-30]. Dostupné online. 
  10. a b MANZINI, Federico. Il Catalogo di Messier. Nuovo Orione. 2000. (italsky) 
  11. Deklinace 18° severním směrem odpovídá úhlové vzdálenosti 72° od severního nebeského pólu. Severně od 72° severní šířky je tedy tato hvězdokupa cirkumpolární (nikdy nezapadá), zatímco jižně od 72° jižní šířky objekt vůbec nevychází nad obzor.

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

  • Logo Wikimedia Commons Obrázky, zvuky či videa k tématu Messier 53 ve Wikimedia Commons
  • SIMBAD Astronomical Database: Results for M 53 [online]. [cit. 2017-11-30]. Dostupné online. (anglicky) 
  • SEDS Messier Objects Database: Messier 53 [online]. [cit. 2017-11-30]. Dostupné online. (anglicky) 
  • POWELL, Richard. Atlas of the Universe: Globular Clusters [online]. [cit. 2017-11-30]. Dostupné online. (anglicky) 
  • KODRIŠ, Michal. Průvodce hvězdnou oblohou: Vlasy Bereniky [online]. [cit. 2017-11-30]. Dostupné online. 
  • NASA - APOD. Astronomický snímek dne - Modří tuláci v kulové hvězdokupě M53 [online]. astro.cz, 2012-04-09 [cit. 2017-11-30]. Dostupné online.