Messier 60

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Jump to navigation Jump to search
Messier 60
M60 na snímku z Hubbleova vesmírného dalekohledu
M60 na snímku z Hubbleova vesmírného dalekohledu
Pozorovací údaje
(Ekvinokcium J2000,0)
Typ eliptická galaxie
Třída E2[1]
Objevitel Johann Gottfried Koehler
Datum objevu 11. dubna 1779
Rektascenze 12h 43m 40,0s[1]
Deklinace 11°33′10″[1]
Souhvězdí Panna (lat. Vir)
Zdánlivá magnituda (V) 8,8[2]
Úhlová velikost 7,4′x6,0′[1]
Vzdálenost 56 700 000 ly
Plošná jasnost 13,1[3]
Poziční úhel 105[3]
Rudý posuv 0,003 39 a 0,003 703
Fyzikální charakteristiky
Poloměr 60 000[4] ly
Absolutní magnituda (V) −22,3
Označení v katalozích
M60, NGC 4649, UGC 7898, PGC 42831[1] Arp 116[5]
Komentář objekt Arp116 je tvořen dvěma galaxiemi: M60 a NGC 4647[4]
(V) – měření provedena ve viditelném světle

Messier 60 (také M60 nebo NGC 4649) je eliptická galaxiesouhvězdí Panny. Objevil ji Johann Gottfried Koehler 11. dubna 1779 během sledování komety.[4] Galaxie je od Země vzdálená přibližně 56,7 milionů ly[6] a je součástí Kupy galaxií v Panně,[4] jejímž je třetím nejjasnějším členem.[7] Spolu s blízkou galaxií NGC 4647 ji Halton Arp zapsal do svého katalogu zvláštních galaxií (Atlas of Peculiar Galaxies) pod číslem 116.[4][7]

Pozorování[editovat | editovat zdroj]

Poloha M 60 v souhvězdí Panny

M60 se dá na obloze snadno vyhledat, protože leží 4,5° západně od hvězdy 3. magnitudy s názvem Vindemiatrix (ε Virginis). Galaxie je za příznivých podmínek viditelná i středně velkým triedrem, například 10x50, ve kterém vypadá jako velmi malá neostrá skvrnka. V dalekohledu o průměru 150 mm je možné zahlédnout některé podrobnosti, jako je světlé halo rozměru 3′, na rozdíl od něhož je zhuštěný střed galaxie velmi hustý a jasný. Severozápadním směrem je možné spatřit jakýsi flíček, který se ve větším dalekohledu ukáže jako samostatná galaxie označovaná jako NGC 4647. Ostatně v této části oblohy je možné najít mnoho dalších galaxií, jako například 30′ západně Messier 59.[8]

Galaxii je možné snadno pozorovat z obou zemských polokoulí a ze všech obydlených oblastí Země, protože má pouze mírnou severní deklinaci. Přesto je na severní polokouli lépe pozorovatelná a během jarních nocí tam vychází vysoko na oblohu, zatímco na jižní polokouli v oblastech více vzdálených od rovníku zůstává poněkud níže nad obzorem.[9] Nejvhodnější období pro její pozorování na večerní obloze je od března do července.

Historie pozorování[editovat | editovat zdroj]

Spolu se sousední galaxií Messier 59 tuto galaxii objevil Johann Gottfried Koehler 11. dubna 1779 během sledování komety a o několik dní později obě nezávisle spoluobjevil Charles Messier, který zároveň objevil i blízkou galaxii Messier 58. Všechny tři pak Messier přidal do svého katalogu a k M60 poznamenal, že je trochu jasnější a výraznější než M58 a M59.[4] John Herschel tuto galaxii pozoroval mnohokrát kvůli přítomnosti blízké galaxie NGC 4647 a v roce 1830 je popsal jako dvojitou mlhovinu, jejíž západní část je mnohem slabší než východní, která se zdá být hlavní částí. Také Heinrich Louis d'Arrest ji pozoroval opakovaně a jejím tvarem byl ohromen.[8]

Vlastnosti[editovat | editovat zdroj]

M60 je třetím nejjasnějším členem Kupy galaxií v Panně[7] a je největším členem její podskupiny, která má čtyři členy. Hmotnost M60 se odhaduje na tisíc miliard hmotností Slunce,[7] je tedy několikanásobně větší než hmotnost Mléčné dráhy. Její rozměr je asi 120 000 ly, ale její vnější halo může být ještě větší. Má absolutní hvězdnou velikost -22,3 a rozsáhlý systém kulových hvězdokup, kterých může být kolem 5 100.[4][8] Obří černá díra v jejím jádru má hmotnost 4,5 miliardy hmotností Slunce.[7]

Z těsné blízkosti M60 a spirální galaxie NGC 4647 by se dalo usoudit, že spolu splývají,[8] ovšem fotografické snímky těchto galaxií neukazují žádné důkazy jejich vzájemného ovlivňování, jak bývá u galaxií obvyklé, pokud se skutečně nacházejí tak blízko sebe.[10][7] Z toho se dá usoudit, že se tyto dvě galaxie překrývají pouze z při pohledu ze Země, ale mohou se nacházet ve větší vzájemné vzdálenosti, než se na první pohled může zdát.[10]

Na konci ledna 2004 byla v této galaxii objevena supernova, která dostala označení SN 2004W. Měla v té době magnitudu 18,8 a byla označena za málo svítící supernovu typu Ia. Pravděpodobně vybuchla o půl roku dříve, ale nebyla zpozorována, protože M60 byla blízko konjunkce se Sluncem.[4]

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku M60 (astronomia) na italské Wikipedii.

  1. a b c d e NASA/IPAC Extragalactic Database: Results for M 60 [online]. [cit. 2018-03-07]. Dostupné online. (anglicky) 
  2. Messier 60. Dostupné online. [cit. 2018-03-06]
  3. a b FROMMERT, Hartmut. SEDS.org: Revised NGC Data for NGC 4649 [online]. [cit. 2018-03-07]. Dostupné online. (anglicky) 
  4. a b c d e f g h SEDS Messier Objects Database: Messier 60 [online]. [cit. 2018-03-07]. Dostupné online. (anglicky) 
  5. ARP, Halton. Atlas of Peculiar Galaxies. Astrophysical Journal Supplement [online]. Listopad 1966 [cit. 2018-03-07]. Roč. 14, s. 1. Dostupné online. DOI:10.1086/190147. Bibcode:1966ApJS...14....1A. (anglicky) 
  6. TULLY, R. Brent; COURTOIS, Hélène M.; SORCE, Jenny G. Cosmicflows-3. Astronomical Journal [online]. Srpen 2016 [cit. 2018-03-07]. Roč. 152, čís. 2, s. 21. Dostupné online. DOI:10.3847/0004-6256/152/2/50. Bibcode:2016AJ....152...50T. (anglicky) 
  7. a b c d e f VILLARD, Ray; USHER, Oli. Odd galaxy couple on space voyage [online]. NASA, 2012-09-06 [cit. 2018-03-07]. Dostupné online. (anglicky) 
  8. a b c d MANZINI, Federico. Il Catalogo di Messier. Nuovo Orione. 2000. (italsky) 
  9. Deklinace 11° severním směrem odpovídá úhlové vzdálenosti 79° od severního nebeského pólu. Severně od 79° severní šířky je tedy tato galaxie cirkumpolární (nikdy nezapadá), zatímco jižně od 79° jižní šířky objekt vůbec nevychází nad obzor.
  10. a b SANDAGE, A.; BEDKE, J. Carnegie Atlas of Galaxies. Washington, D.C.: Carnegie Institution of Washington, 1994. ISBN 0-87279-667-1. 

Literatura[editovat | editovat zdroj]

Knihy[editovat | editovat zdroj]

  • O'MEARA, Stephen James. Deep Sky Companions: The Messier Objects. New York: Cambridge University Press, 1998. ISBN 0-521-55332-6. (anglicky) 

Mapy hvězdné oblohy[editovat | editovat zdroj]

  • Toshimi Taki. Taki's 8.5 Magnitude Star Atlas [online]. 2005 [cit. 2018-03-07]. Dostupné online. (anglicky)  - Atlas hvězdné oblohy volně stažitelný ve formátu PDF.
  • TIRION; RAPPAPORT; LOVI. Uranometria 2000.0 - Volume I - The Northern Hemisphere to -6°. Richmond, Virginia, USA: Willmann-Bell, inc., 1987. ISBN 0-943396-14-X. 
  • TIRION; SINNOTT. Sky Atlas 2000.0. 2. vyd. Cambridge, USA: Cambridge University Press, 1998. ISBN 0-933346-90-5. 
  • TIRION. The Cambridge Star Atlas 2000.0. 3. vyd. Cambridge, USA: Cambridge University Press, 2001. ISBN 0-521-80084-6. 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

  • Logo Wikimedia Commons Obrázky, zvuky či videa k tématu Messier 60 ve Wikimedia Commons
  • NASA/IPAC Extragalactic Database: Results for M 60 [online]. [cit. 2018-03-07]. Dostupné online. (anglicky) 
  • SIMBAD Astronomical Database: Results for M 60 [online]. [cit. 2018-03-07]. Dostupné online. (anglicky) 
  • SEDS Messier Objects Database: Messier 60 [online]. [cit. 2018-03-07]. Dostupné online. (anglicky) 
  • KODRIŠ, Michal. Průvodce hvězdnou oblohou: Panna [online]. [cit. 2018-03-07]. Dostupné online. 
  • NASA - APOD. Astronomický snímek dne - Eliptická galaxie M60 a spirální NGC 4647 [online]. astro.cz, 2016-01-28 [cit. 2018-03-07]. Dostupné online.