Messier 54

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Messier 54
M54 na snímku z Hubbleova vesmírného dalekohledu
M54 na snímku z Hubbleova vesmírného dalekohledu
Pozorovací údaje
(Ekvinokcium J2000,0)
Typ kulová hvězdokupa
Třída III[1]
Objevitel Charles Messier
Datum objevu 24. července 1778
Rektascenze 18h 55m 3,33s[2]
Deklinace -30°28′47,5″[2]
Souhvězdí Střelec (lat. Sag)
Zdánlivá magnituda (V) 7,6[3], 4,78[4], 7,973[5] a 6,946[5]
Úhlová velikost 12'[6]
Vzdálenost 0,03 Megaparsek
Fyzikální charakteristiky
Poloměr 150[6] ly
Absolutní magnituda (V) −9,98
Metalicita [Fe/H] −1,29
Označení v katalozích
M54, NGC 6715, GCl 104,[7] Mel 216[8]
(V) – měření provedena ve viditelném světle
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Messier 54 (také M54 nebo NGC 6715) je kulová hvězdokupasouhvězdí Střelce. Objevil ji Charles Messier 24. července 1778.[6] Hvězdokupa je od Země vzdálena okolo 86 400 ly[9] a je součástí Trpasličí eliptické galaxie ve Střelci.

Pozorování[editovat | editovat zdroj]

Poloha M 54 v souhvězdí Střelce.

M54 je možno jednoduše nalézt necelé 2° jihozápadně od hvězdy Ascella (ζ Sgr). Hvězdokupa je obtížně viditelná i triedrem 10x50, ale pouze za nejlepších atmosférických podmínek, jinak jsou k jejímu spatření nutné o trochu větší dalekohledy. Jednotlivé hvězdy v ní začne rozlišovat až větší dalekohled o průměru přinejmenším 250 či 300 mm, a to pouze za příznivých atmosférických podmínek.[10]

Poblíž M54 je možné vyhledat mnoho dalších kulových hvězdokup, z těch jasnějších jsou to například 3° jihozápadně Messier 70, 5° jihozápadně Messier 69, 8° severozápadně výrazná hvězdokupa Messier 22 a 10° východně Messier 55.

M54 je snadno pozorovatelná z většiny obydlených oblastí Země, protože má dostatečně nízkou jižní deklinaci. Přesto není pozorovatelná v některých částech severní Evropy a Kanady, tedy blízko polárního kruhu, a ve střední Evropě zůstává velmi nízko nad obzorem. Na jižní polokouli je hvězdokupa dobře viditelná vysoko na obloze během jižních zimních nocí.[11] Nejvhodnější období pro její pozorování na večerní obloze je od června do října.

Historie pozorování[editovat | editovat zdroj]

Hvězdokupu objevil Charles Messier 24. července 1778[6] a popsal ji takto: "velmi jasná mlhovina objevená ve Střelci … má jasné jádro a neobsahuje hvězdy, pozorována achromatickým dalekohledem s ohniskovou délkou 3,5 stopy," Jednotlivé hvězdy v ní poprvé rozeznal John Herschel a objevil tak, že jde o kulovou hvězdokupu.[10]

Vlastnosti[editovat | editovat zdroj]

Dlouhou dobu se předpokládalo, že hvězdokupa leží ve vzdálenosti přibližně 50 000 světelných let od Země, ale v roce 1994 bylo zjištěno, že nepatří do Mléčné dráhy, ale do Trpasličí eliptické galaxie ve Střelci.[12] Na základě těchto dat se tedy M54 stala nejdříve objevenou kulovou hvězdokupou mimo Mléčnou dráhu. Nejnovější odhady přisuzují M54 vzdálenost od Země přibližně 86 400 ly[9] a její poloměr je tedy 150 až 200 ly. Patří také mezi nejjasnější známé kulové hvězdokupy. Její absolutní magnituda je -9,98[9], září tedy jako přibližně 850 000 Sluncí a jasnější je pouze Omega Centauri v Mléčné dráze.[6][10]

M54 obsahuje přinejmenším 82 známých proměnných hvězd, z nichž většina je typu RR Lyrae, ale patří k nim i dvě polopravidelné červené hvězdy s periodami 77 a 101 dní. Její stupeň zhuštění je III, takže patří mezi nejvíce zhuštěné kulové hvězdokupy. Od Slunce se vzdaluje rychlostí 141 km/s.[9][10]

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku M54 (astronomia) na italské Wikipedii.

  1. SEDS.org: Revised NGC Data for NGC 6715 [online]. [cit. 2017-08-29]. Dostupné online. (anglicky) 
  2. a b GOLDSBURY, Ryan; RICHTER, Harvey B.; ANDERSON, Jay, et al. The ACS Survey of Galactic Globular Clusters. X. New Determinations of Centers for 65 Clusters. Astronomical Journal [online]. Prosinec 2010 [cit. 2017-08-29]. Roč. 140, s. 1830-1837. Dostupné online. DOI:10.1088/0004-6256/140/6/1830. Bibcode:2010AJ....140.1830G. (anglicky) 
  3. William E. Harris: A catalog of parameters for globular clusters in the Milky Way. 1996. DOI 10.1086/118116. Dostupné online.
  4. Uniting old stellar systems: from globular clusters to giant ellipticals. 2008. DOI 10.1111/J.1365-2966.2008.13739.X.
  5. a b Laura Ferrarese, Maarten Baes, Patrick Côté: G2C2 – I. Homogeneous photometry for Galactic globular clusters in SDSS passbands. 16. listopadu 2013. DOI 10.1093/MNRAS/STT2002.
  6. a b c d e Messier 54: SEDS Messier Objects Database [online]. [cit. 2017-08-29]. Dostupné online. (anglicky) 
  7. SIMBAD Astronomical Database: Results for M 70 [online]. [cit. 2017-08-29]. Dostupné online. (anglicky) 
  8. MELOTTE, P. J. A Catalogue of Star Clusters shown on Franklin-Adams Chart Plates. Memoirs of the Royal Astronomical Society [online]. 1915 [cit. 2017-08-29]. Roč. 60, s. 175. Dostupné online. Bibcode:1915MmRAS..60..175M. (anglicky) 
  9. a b c d HARRIS, W. E. A Catalog of Parameters for Globular Clusters in the Milky Way. Astronomical Journal [online]. Říjen 1996 [cit. 2017-08-30]. Roč. 112, s. 1487. Dostupné online. DOI:10.1086/118116. Bibcode:1996AJ....112.1487H. (anglicky) 
  10. a b c d MANZINI, Federico. Il Catalogo di Messier. Nuovo Orione. 2000. (italsky) 
  11. Deklinace 30° jižním směrem odpovídá úhlové vzdálenosti 60° od jižního nebeského pólu. Jižně od 60° jižní šířky je tedy tato hvězdokupa cirkumpolární (nikdy nezapadá), zatímco severně od 60° severní šířky objekt vůbec nevychází nad obzor.
  12. SIEGEL, Michael H.; DOTTER, Aaron; MAJEWSKI, Steven R., et al. The ACS Survey of Galactic Globular Clusters: M54 and Young Populations in the Sagittarius Dwarf Spheroidal Galaxy. Astrophysical Journal [online]. Září 2007 [cit. 2017-08-30]. Roč. 667, s. L57-L60. Dostupné online. arXiv:0708.0027. DOI:10.1086/522003. Bibcode:2007ApJ...667L..57S. (anglicky) 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]