Messier 18

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Messier 18
Messier 18 na snímku z dalekohledu VLT. Autor: ESO
Messier 18 na snímku z dalekohledu VLT. Autor: ESO
Pozorovací údaje
(Ekvinokcium J2000,0)
Typ otevřená hvězdokupa
Třída II3pn[1]
Objevitel Charles Messier
Datum objevu 3. června 1764
Rektascenze 18h 19m 58s[2]
Deklinace -17°6΄6΄΄[2]
Souhvězdí Střelec (lat. Sgr)
Zdánlivá magnituda (V) 6,9[3]
Úhlová velikost 5'[4]
Vzdálenost 4 230 ly
Fyzikální charakteristiky
Absolutní magnituda (V) -4,0
Odhadované stáří 17 milionů let[4]
Označení v katalozích
M18, NGC 6613 ,[2] Cr 376,[5] OCL 40[2]
(V) – měření provedena ve viditelném světle

Messier 18 (také M18 nebo NGC 6613) je otevřená hvězdokupasouhvězdí Střelce. Od Země je vzdálená 4 230 ly.[4] Objevil ji Charles Messier 3. června 1764.[6]

Pozorování[editovat | editovat zdroj]

Poloha M 18 v souhvězdí Střelce

Hvězdokupa leží přibližně 4° severně od hvězdy Polis (μ Sgr) a leží v bohatém hvězdném poli, protože tímto směrem leží velká hvězdná oblaka Mléčné dráhy. Poněkud obtížně je viditelná i pomocí triedru 10x50, ale ten v ní neukáže žádné hvězdy, takže vypadá mlhavě. Dalekohled o průměru 120 až 150 mm ji zcela rozloží na jednotlivé hvězdy a její mlhavý vzhled se tím ztratí. Její hvězdy jsou 8. až 12. magnitudy a mají bělavý odstín.[7]

Poblíž hvězdokupy se nachází mnoho dalších objektů Messierova katalogu, například 1° severně leží mlhovina Omega a 3,5° severně Orlí mlhovina, 1,5° jihozápadně leží hvězdné mračno ve Střelci a 3° jihovýchodně otevřená hvězdokupa M25.

M18 je možno jednoduše pozorovat z většiny obydlených oblastí Země, protože má dostatečně nízkou jižní deklinaci. Přesto je velmi těžko pozorovatelná v severní Evropě a Kanadě, tedy blízko polárního kruhu a ve střední Evropě zůstává poměrně nízko nad obzorem. Na jižní polokouli je hvězdokupa dobře viditelná vysoko na obloze během jižních zimních nocí a v jižní části tropického pásu je možno ji vidět přímo v zenitu.[8] Nejvhodnější období pro její pozorování na večerní obloze je od června do října.

Historie pozorování[editovat | editovat zdroj]

Hvězdokupu M18 objevil Charles Messier 3. června 1764[6] a popsal ji takto: "Hvězdokupa s malými hvězdami, kousek pod M17; obklopená jemnou mlhovinou. Poněkud slabší než M16. V dalekohledu o délce 3,5 stopy vypadá jako mlhovina, ale ve větším dalekohledu není vidět nic jiného než hvězdy. Průměr 5'." John Herschel ji popsal jako málo zhuštěnou hvězdokupu chudou na hvězdy.[7]

Vlastnosti[editovat | editovat zdroj]

M18 obsahuje především hvězdy spektrálního typu B3, což naznačuje, že je velmi mladá - její stáří se odhaduje na 17 milionů let.[4] Její nejjasnější hvězdy jsou přibližně 9. magnitudy.[7]

Hvězdokupa je od Země vzdálená přibližně 4 230 ly,[4] takže při uvažovaném zdánlivém průměru 9' je její skutečný průměr přibližně 17 ly.[7]

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku M18 (astronomia) na italské Wikipedii.

  1. SEDS.org: Revised NGC Data for NGC 6613 [online]. [cit. 2017-08-16]. Dostupné online. (anglicky) 
  2. a b c d SIMBAD Astronomical Database: Results for M 18 [online]. [cit. 2017-08-16]. Dostupné online. (anglicky) 
  3. SIMBAD. [cit. 2017-08-16]
  4. a b c d e DIAS, W. S.; ALESSI, B. S.; MOITINHO, A., et al. New catalogue of optically visible open clusters and candidates. Astronomy and Astrophysics [online]. červenec 2002, roč. 389 [cit. 2017-08-16], s. 871-873. Dostupné online. DOI:10.1051/0004-6361:20020668. Bibcode: 2002A&A...389..871D. arXiv: astro-ph/0203351.  (anglicky) 
  5. COLLINDER, Per. On Structural Properties of Open Galactic Clusters and their Spatial Distribution. Catalog of Open Galactic Clusters. Annals of the Observatory of Lund [online]. 1931, čís. 2 [cit. 2017-08-16], s. B1-B46. Dostupné online. Bibcode: 1931AnLun...2....1C.  (anglicky) 
  6. a b SEDS Messier Objects Database: Messier 18 [online]. [cit. 2017-08-16]. Dostupné online. (anglicky) 
  7. a b c d MANZINI, Federico. Il Catalogo di Messier. Nuovo Orione. 2000. (italsky) 
  8. Deklinace 17° jižním směrem odpovídá úhlové vzdálenosti 73° od jižního nebeského pólu. Jižně od 73° jižní šířky je tedy tato hvězdokupa cirkumpolární (nikdy nezapadá), zatímco severně od 73° severní šířky objekt vůbec nevychází nad obzor.

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]