Messier 28
| Messier 28 | |
|---|---|
 M28 na snímku z Hubbleova vesmírného dalekohledu | |
| Pozorovací údaje (Ekvinokcium J2000,0) | |
| Typ | kulová hvězdokupa |
| Třída | IV[1] |
| Objevitel | Charles Messier |
| Datum objevu | 27. července 1764 |
| Rektascenze | 18h 24m 32,89s[2] |
| Deklinace | -24°52′11,4″[2] |
| Souhvězdí | Střelec (lat. Sgr) |
| Zdánlivá magnituda (V) | 6,8[3], 3,03[4], 6,18[5], 5,706[5] a 5,424[5] |
| Úhlová velikost | 11,2'[6] |
| Vzdálenost | 0,006 Mpc |
| Fyzikální charakteristiky | |
| Poloměr | 30[6] ly |
| Absolutní magnituda (V) | −8,16 |
| Hmotnost | 5,51 × 105[7] |
| Metalicita [Fe/H] | −1,37, −1,4, −1,7 a −1,21 |
| Označení v katalozích | |
| Messierův katalog | M 28 |
| New General Catalogue | NGC 6626 |
| Melottův katalog | Melotte 200 |
| Jiná označení | M28, NGC 6626, GCl 94,[2] Mel 200[8] |
| (V) – měření provedena ve viditelném světle | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Messier 28 (také M28 nebo NGC 6626) je kulová hvězdokupa v souhvězdí Střelce s magnitudou 6,8 a zdánlivým průměrem 11,2'.[6] Objevil ji Charles Messier 27. července 1764.[6] Hvězdokupa je od Země vzdálená 17 900 ly.[9] V roce 1987 se stala v pořadí teprve druhou kulovou hvězdokupou, v níž byl objevený milisekundový pulsar (tou první byla M4).[6]
Pozorování[editovat | editovat zdroj]
M28 se nachází v oblasti středně bohaté na pohledné hvězdy, nachází se totiž v blízkosti hlavních hvězd souhvězdí Střelce, které svým rozložením připomínají obrys čajové konvice. Hvězdokupa leží necelý 1° severozápadně od hvězdy Kaus Borealis (λ Sgr), která dokonce může při pozorování hvězdokupy rušit. Za vhodných povětrnostních podmínek je viditelná i triedrem 10x50, i když je v něm vidět pouze jako velmi slabá neostrá bělavá tečka. Na hvězdy ji začíná rozkládat dalekohled o průměru 150 mm. Jihovýchodní okraj hvězdokupy se zdá být méně bohatý na hvězdy.[10]
Poblíž M28 se nachází mnoho dalších objektů Messierova katalogu, například 3° východně leží kulová hvězdokupa M22 a severozápadním směrem jsou to další objekty mezi mlhovinou Laguna a Orlí mlhovinou.
M28 je možno jednoduše pozorovat z většiny obydlených oblastí Země, protože má dostatečně nízkou jižní deklinaci. Přesto není pozorovatelná v některých částech severní Evropy a Kanady, tedy blízko polárního kruhu, a ve střední Evropě zůstává poměrně nízko nad obzorem. Na jižní polokouli je hvězdokupa dobře viditelná vysoko na obloze během jižních zimních nocí.[11] Nejvhodnější období pro její pozorování na večerní obloze je od června do října.
Historie pozorování[editovat | editovat zdroj]
Hvězdokupu M28 objevil Charles Messier 27. července 1764[6] a popsal ji takto: "Mlhovina, která neobsahuje hvězdy. Kulatá, obtížně viditelná v dalekohledu s ohniskovou délkou 3,5 stopy. Průměr 2'." Podobně jako další kulové hvězdokupy i tuto jako první rozložil na jednotlivé hvězdy William Herschel a jeho syn John ji důkladně popsal a poznamenal, že její nejjasnější hvězdy jsou 14. a 15. magnitudy.[10]
Vlastnosti[editovat | editovat zdroj]
Skutečný průměr této hvězdokupy, vypočítaný z jejího zdánlivého průměru 11,2'[6] a vzdálenosti od Země 17 900 ly,[9] je kolem 60 světelných let.[6] V této hvězdokupě bylo nalezeno 18 proměnných hvězd typu RR Lyrae.[6] V roce 1987 se stala teprve druhou kulovou hvězdokupou, ve které byl objeven milisekundový pulsar; tou první byla kulová hvězdokupa M4.[6] M28 se od Země vzdaluje rychlostí 17 km/s.[9]
Reference[editovat | editovat zdroj]
V tomto článku byl použit překlad textu z článku M28 (astronomia) na italské Wikipedii.
- ↑ SEDS.org: Revised NGC Data for NGC 6626 [online]. [cit. 2017-08-17]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2015-09-08. (anglicky)
- ↑ a b c SIMBAD Astronomical Database: Results for M 28 [online]. [cit. 2017-08-17]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ William E. Harris: A catalog of parameters for globular clusters in the Milky Way. In: The Astronomical Journal. 1996. DOI 10.1086/118116. Dostupné online.
- ↑ Lee Spitler, Duncan A Forbes: Uniting old stellar systems: from globular clusters to giant ellipticals. In: Monthly Notices of the Royal Astronomical Society. 2008. DOI 10.1111/J.1365-2966.2008.13739.X.
- ↑ a b c Laura Ferrarese, Maarten Baes, Patrick Cote, Roberto De Propris: G2C2 – I. Homogeneous photometry for Galactic globular clusters in SDSS passbands. In: Monthly Notices of the Royal Astronomical Society. 16. listopadu 2013. DOI 10.1093/MNRAS/STT2002.
- ↑ a b c d e f g h i j SEDS Messier Objects Database: Messier 28 [online]. [cit. 2017-08-17]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ BOYLES, J.; LORIMER, D. R.; TURK, P. J., et al. Young Radio Pulsars in Galactic Globular Clusters. S. 51. The Astrophysical Journal [online]. Listopad 2011 [cit. 2017-08-17]. Roč. 742, čís. 1, s. 51. Dostupné online. arXiv 1108.4402. DOI 10.1088/0004-637X/742/1/51. Bibcode 2011ApJ...742...51B. (anglicky)
- ↑ MELOTTE, P. J. A Catalogue of Star Clusters shown on Franklin-Adams Chart Plates. S. 175. Memoirs of the Royal Astronomical Society [online]. 1915 [cit. 2017-08-17]. Roč. 60, s. 175. Dostupné online. Bibcode 1915MmRAS..60..175M. (anglicky)
- ↑ a b c HARRIS, W. E. A Catalog of Parameters for Globular Clusters in the Milky Way. S. 1487. Astronomical Journal [online]. Říjen 1996 [cit. 2017-08-17]. Roč. 112, s. 1487. Dostupné online. DOI 10.1086/118116. Bibcode 1996AJ....112.1487H. (anglicky)
- ↑ a b MANZINI, Federico. Il Catalogo di Messier. Nuovo Orione. 2000. (italsky)
- ↑ Deklinace 25° jižním směrem odpovídá úhlové vzdálenosti 65° od jižního nebeského pólu. Jižně od 65° jižní šířky je tedy tato hvězdokupa cirkumpolární (nikdy nezapadá), zatímco severně od 65° severní šířky objekt vůbec nevychází nad obzor.
Související články[editovat | editovat zdroj]
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Messier 28 na Wikimedia Commons - M 28 v databázi SIMBAD
- NGC 6626 na Galactic Globular Clusters Database
