Messier 58

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Messier 58
M58 na snímku ze Schulmanova dalekohledu. Autor: Adam Block
M58 na snímku ze Schulmanova dalekohledu. Autor: Adam Block
Pozorovací údaje
(Ekvinokcium J2000,0)
Typ spirální galaxie, astronomical radio source, sub-millimetric source, HI (21cm) source, infrared source a astrophysical X-ray source
Třída SBb[1]
Objevitel Charles Messier
Datum objevu 15. dubna 1779
Rektascenze 12h 37m 43,5s[2]
Deklinace 11°49′5″[2]
Souhvězdí Panna (lat. Vir)
Zdánlivá magnituda (V) 10,8[3], 10,48[3], 9,66[3], 7,372[4], 6,707[4] a 6,486[4]
Úhlová velikost 5,9′x4,7′[2]
Vzdálenost 62 000 000 ly
Rudý posuv 0,005 06
Kupa galaxií Kupa galaxií v Panně[5]
Fyzikální charakteristiky
Poloměr 53 500[6] ly
Označení v katalozích
M 58, NGC 4579, UGC 7796, PGC 42168[2]
(V) – měření provedena ve viditelném světle
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Messier 58 (také M58 nebo NGC 4579) je spirální galaxie s příčkou[5]souhvězdí Panny. Objevil ji Charles Messier 15 dubna 1779.[7] Galaxie je od Země vzdálená okolo 62 milionů světelných let a je součástí Kupy galaxií v Panně.[5]

Pozorování[editovat | editovat zdroj]

Poloha M 58 v souhvězdí Panny

M58 leží mezi souhvězdími Panny a Vlasů Bereniky v oblasti oblohy bez výrazných hvězd. Je možné ji najít na spojnici hvězd Vindemiatrix (ε Virginis)Denebola (β Leonis), přibližně v třetině vzdálenosti od ε Virginis. Je na hranici viditelnosti pomocí středně velkých triedrů, jako například 10x50, ve kterých vypadá jako velmi malá jasná skvrnka bez podrobností. Podobně vypadá i v malém hvězdářském dalekohledu o průměru 80 mm. Pro zahlédnutí nějakých podrobností je zapotřebí použít dalekohled o průměru alespoň 200 mm, který ukáže například jasné jádro a rozsáhlé halo o rozměru až 4′.[8]

Galaxii je možné snadno pozorovat z obou zemských polokoulí a ze všech obydlených oblastí Země, protože má pouze mírnou severní deklinaci. Přesto je na severní polokouli lépe pozorovatelná a během jarních nocí tam vychází vysoko na oblohu, zatímco na jižní polokouli v oblastech více vzdálených od rovníku zůstává poněkud níže nad obzorem.[9] Nejvhodnější období pro její pozorování na večerní obloze je od března do července.

Historie pozorování[editovat | editovat zdroj]

M58 je jednou ze čtyř spirálních galaxií s příčkou v Messierově katalogu, dalšími jsou M91, M95M109. Některé katalogy ji ovšem uvádí jako přechodný typ mezi obyčejnou a příčkovou spirální galaxií.[2][7] Messier ji popsal jako mlhovinu bez hvězd, která je tak slabá, že přestává být vidět i při nejmenším náznaku světelného znečištění. Pozoroval ji i John Herschel, který ji popsal jako jasnou rozsáhlou nepravidelně kulatou mlhovinu, která je nejjasnější uprostřed a je velmi zvlněná, jako by byla složená z hvězd. William Parsons v roce 1852 navíc dodal, že se zdá být mírně protažená od jihozápadu na severovýchod.[8]

Infračervený snímek, na kterém jsou zřetelná spirální ramena.

Vlastnosti[editovat | editovat zdroj]

M58 je od Země vzdálená asi 62 milionů světelných let a je součástí Kupy galaxií v Panně.[5] Mohla by být nejvzdálenějším objektem Messierova katalogu,[5] ale M109 pravděpodobně leží mnohem dále.[10] Uprostřed této galaxie leží obří černá díra o hmotnosti 70 milionů hmotností Slunce[5] a její celková hmotnost je přibližně 300 miliard hmotností Slunce, takže je srovnatelná s hmotností Mléčné dráhy.[6] Její skutečný průměr je asi 107 000 světelných let[6], absolutní hvězdná velikost -21,1 a její zdánlivá hvězdná velikost je 9,7.[11] Od Země se vzdaluje rychlostí 1 680 km/s.[11]

Supernovy[editovat | editovat zdroj]

V této galaxii zatím byly pozorovány 2 supernovy. SN 1988A byla objevena 16. ledna 1988, byla typu II a dosáhla 13,5. magnitudy. SN 1989M byla objevena 28. června 1989, byla typu Ia a dosáhla magnitudy 12,2.[12]

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku M58 (astronomia) na italské Wikipedii.

  1. ANN, H. B.; SEO, Mira; HA, D. K. A Catalog of Visually Classified Galaxies in the Local (z ∼ 0.01) Universe. Astrophysical Journal Supplement Series [online]. Duben 2015 [cit. 2018-04-23]. Roč. 217, čís. 2, s. 23. Dostupné online. arXiv:1502.03545. DOI:10.1088/0067-0049/217/2/27. Bibcode:2015ApJS..217...27A. (anglicky) 
  2. a b c d e NASA/IPAC Extragalactic Database: Results for M 58 [online]. [cit. 2018-04-23]. Dostupné online. (anglicky) 
  3. a b c Armando Gil de Paz, Luciana Bianchi, Patrick Morrissey, Patrick Morrissey, Samuel Boissier, David Schiminovich, Barry F. Madore, David Thilker, Timothy Heckman, Alessandro Boselli: The GALEX Ultraviolet Atlas of Nearby Galaxies. prosinec 2007. DOI 10.1086/516636.
  4. a b c Thomas Jarrett: The Two Micron All Sky Survey (2MASS). únor 2006. DOI 10.1086/498708.
  5. a b c d e f GARNER, Rob. Hubble’s Messier Catalog: Messier 58 [online]. NASA, 2018-03-16 [cit. 2018-04-23]. Dostupné online. 
  6. a b c STOYAN, R.; BINNEWIES, S.; FRIEDRICH, S.; SCHROEDER, K.-P. Atlas of the Messier Objects: Highlights of the Deep Sky. [s.l.]: Cambridge University Press, 2008. ISBN 978-0-521-89554-5. (anglicky) 
  7. a b SELIGMAN, Courtney. Celestial Atlas: NGC 4579 (= M58 = PGC 42168) [online]. [cit. 2018-04-23]. Dostupné online. (anglicky) 
  8. a b MANZINI, Federico. Il Catalogo di Messier. Nuovo Orione. 2000. (italsky) 
  9. Deklinace 12° severním směrem odpovídá úhlové vzdálenosti 78° od severního nebeského pólu. Severně od 78° severní šířky je tedy tato galaxie cirkumpolární (nikdy nezapadá), zatímco jižně od 78° jižní šířky objekt vůbec nevychází nad obzor.
  10. SIEGEL, Ethan. Messier Monday: The Farthest Messier Spiral, M109 [online]. 2013-09-30 [cit. 2018-04-23]. Dostupné online. (anglicky) 
  11. a b SIMBAD Astronomical Database: Results for M 58 [online]. [cit. 2018-04-23]. Dostupné online. (anglicky) 
  12. List of Supernovae [online]. Harvard-Smithsonian Center for Astrophysics (IAU) [cit. 2018-04-23]. Dostupné online. (anglicky) 

Literatura[editovat | editovat zdroj]

Knihy[editovat | editovat zdroj]

  • O'MEARA, Stephen James. Deep Sky Companions: The Messier Objects. New York: Cambridge University Press, 1998. ISBN 0-521-55332-6. (anglicky) 

Mapy hvězdné oblohy[editovat | editovat zdroj]

  • Toshimi Taki. Taki's 8.5 Magnitude Star Atlas [online]. 2005 [cit. 2018-04-23]. Dostupné online. (anglicky)  – Atlas hvězdné oblohy volně stažitelný ve formátu PDF.
  • TIRION; RAPPAPORT; LOVI. Uranometria 2000.0 - Volume I - The Northern Hemisphere to -6°. Richmond, Virginia, USA: Willmann-Bell, inc., 1987. ISBN 0-943396-14-X. 
  • TIRION; SINNOTT. Sky Atlas 2000.0. 2. vyd. Cambridge, USA: Cambridge University Press, 1998. ISBN 0-933346-90-5. 
  • TIRION. The Cambridge Star Atlas 2000.0. 3. vyd. Cambridge, USA: Cambridge University Press, 2001. ISBN 0-521-80084-6. 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

  • Logo Wikimedia Commons Obrázky, zvuky či videa k tématu Messier 58 ve Wikimedia Commons
  • NASA/IPAC Extragalactic Database: Results for M 58 [online]. [cit. 2018-04-23]. Dostupné online. (anglicky) 
  • SIMBAD Astronomical Database: Results for M 58 [online]. [cit. 2018-04-23]. Dostupné online. (anglicky) 
  • KODRIŠ, Michal. Průvodce hvězdnou oblohou: Panna [online]. [cit. 2018-04-23]. Dostupné online. 
  • GARNER, Rob. Hubble’s Messier Catalog: Messier 58 [online]. NASA, 2018-03-16 [cit. 2018-04-23]. Dostupné online.