Galaxie Slunečnice

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Galaxie Slunečnice
Galaxie Slunečnice na snímku z dalekohledu o průměru 60 cm. Autor: Adam Block, Mount Lemmon SkyCenter, University of Arizona
Galaxie Slunečnice na snímku z dalekohledu o průměru 60 cm. Autor: Adam Block, Mount Lemmon SkyCenter, University of Arizona
Pozorovací údaje
(Ekvinokcium J2000,0)
Typ spirální galaxie
Třída Sbc[1]/SA(rs)bc[2]
Objevitel Pierre Méchain
Datum objevu 14. června 1779
Rektascenze 13h 15m 49,3s[2]
Deklinace 42°1′45″[2]
Souhvězdí Honící psi (lat. CVn)
Zdánlivá magnituda (V) 8,6[3]
Úhlová velikost 12,6'x7,2'[2]
Vzdálenost 28,9 milionů[4] ly
Plošná jasnost 13,2[1]
Poziční úhel 105[1]
Rudý posuv 1,614×10−3 (484 km/s)[2]
Kupa galaxií skupina galaxií M 51[5]
Fyzikální charakteristiky
Absolutní magnituda (V) -21,5
Označení v katalozích
M63, NGC 5055, UGC 8334, PGC 46153[2]
(V) – měření provedena ve viditelném světle

Galaxie Slunečnice (také Messier 63, M63 nebo NGC 5055) je spirální galaxiesouhvězdí Honicích psů. Má hvězdnou velikost +8,6m[5] a od Země je vzdálena přibližně 29 milionů světelných let.[4] Objevil ji Pierre Méchain 14. června 1779. Spolu s Vírovou galaxií a několika menšími galaxiemi tvoří skupinu galaxií M 51.[5]

Pozorování[editovat | editovat zdroj]

Poloha M 63 v souhvězdí Honicích psů

M63 se dá na obloze celkem snadno vyhledat, protože leží 1,5° severně od řetízku hvězd 19, 20 a 23 CVn, které leží asi 4° severovýchodně od hvězdy Cor Caroli (α Cvn). Za zvláště průzračných nocí se dá pozorovat i triedrem, ve kterém vypadá jako rozptýlená skvrna bez středového zhuštění. Malý dalekohled o průměru 60 až 80 mm ji ukáže jako velmi pohlednou skvrnu velkou několik úhlových minut a dalekohledem o průměru 150 mm jsou viditelné i její okrajové oblasti. Při průměru dalekohledu 300 mm začíná jádro galaxie vypadat zrnitě a mohou být vidět i dvě ramena ve formě dvou výstupků, které z jádra vychází východním a západním směrem.[6]

M63 má velkou severní deklinaci, proto je v mnoha oblastech severní polokoule cirkumpolární, a to v místech severně od střední Evropy a v části severní Ameriky. Naopak na jižní polokouli je viditelná pouze do středních zeměpisných šířek mírného pásu, téměř až do střední Argentiny.[7] Nejvhodnější období pro její pozorování na večerní obloze je od ledna do srpna.

Historie pozorování[editovat | editovat zdroj]

M63 je prvním objektem hlubokého vesmíru, který objevil Pierre Méchain. Tuto galaxii objevil 14. června 1779 a ještě téhož dne to oznámil svému kolegovi Charlesi Messierovi, který ji zapsal do svého katalogu.[5] Messier ji popsal jako slabou mlhovinu bez hvězd, která při sebemenším rušivém osvětlení přestává být vidět. Naopak William Herschel zaznamenal, že je velmi jasná, protažená od severozápadu na jihovýchod, má délku 9 až 10 úhlových minut a má výrazné jádro. Její spirální vzhled rozeznal až William Parsons.[6]

Galaxie Slunečnice na snímku z Hubbleova vesmírného dalekohledu

Vlastnosti[editovat | editovat zdroj]

M63 je spirální galaxie typu Sbc, která má neobvyklý spirální vzhled. Název Slunečnice získala díky velkému počtu úseků, na které jsou její ramena rozdělena. Navíc jsou tato ramena těsně navinuta kolem jádra a obsahují velký počet oblaků mezihvězdného prachu. Vzdálenost této galaxie od Země se odhaduje na přibližně 29 milionů světelných let,[4] ale předchozí odhady uváděly až 37 milionů světelných let.[5] Od Země se vzdaluje rychlostí kolem 500 km/s.[8] Celková hmotnost galaxie je zhruba 80 až 140 miliard hmotností Slunce a její průměr přibližně 90 000 světelných let je srovnatelný s průměrem Mléčné dráhy.[6]

Spolu s Vírovou galaxií a několika dalšími galaxiemi tvoří skupinu galaxií M 51,[5] která je pravděpodobně podskupinou patřící k sousední skupině galaxií M 101, které vévodí galaxie Větrník.

Na konci května 1971 byla v jejích ramenech objevena supernova typu Ia s označením SN 1971I, která dosáhla hvězdné velikosti 11,5.[9]

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Galassia Girasole na italské Wikipedii.

  1. a b c FROMMERT, Hartmut. SEDS.org: Revised NGC Data for NGC 5055 [online]. [cit. 2018-01-23]. Dostupné online. (anglicky) 
  2. a b c d e f NASA/IPAC Extragalactic Database: Results for M 63 [online]. [cit. 2018-01-23]. Dostupné online. (anglicky) 
  3. Messier 63. Dostupné online. [cit. 2018-01-22]
  4. a b c MCQUINN, Kristen B. W.; SKILLMAN, Evan D.; DOLPHIN, Andrew E., et al. Accurate Distances to Important Spiral Galaxies: M63, M74, NGC 1291, NGC 4559, NGC 4625, and NGC 5398. Astronomical Journal [online]. Srpen 2017 [cit. 2018-01-23]. Roč. 154, čís. 2, s. 13. Dostupné online. arXiv:1706.06586. DOI:10.3847/1538-3881/aa7aad. Bibcode:2017AJ....154...51M. (anglicky) 
  5. a b c d e f SEDS Messier Objects Database: Messier 63 [online]. [cit. 2018-01-23]. Dostupné online. (anglicky) 
  6. a b c MANZINI, Federico. Il Catalogo di Messier. Nuovo Orione. 2000. (italsky) 
  7. Deklinace 42° severním směrem odpovídá úhlové vzdálenosti 48° od severního nebeského pólu. Severně od 48° severní šířky je tedy tato galaxie cirkumpolární (nikdy nezapadá), zatímco jižně od 48° jižní šířky objekt vůbec nevychází nad obzor.
  8. SIMBAD Astronomical Database: Results for M 63 [online]. [cit. 2018-01-23]. Dostupné online. (anglicky) 
  9. List of Supernovae [online]. Harvard-Smithsonian Center for Astrophysics (IAU) [cit. 2018-01-24]. Dostupné online. (anglicky) 

Literatura[editovat | editovat zdroj]

Knihy[editovat | editovat zdroj]

  • O'MEARA, Stephen James. Deep Sky Companions: The Messier Objects. New York: Cambridge University Press, 1998. ISBN 0-521-55332-6. (anglicky) 

Mapy hvězdné oblohy[editovat | editovat zdroj]

  • TAKI, Toshimi. Taki's 8.5 Magnitude Star Atlas [online]. 2005 [cit. 2016-06-03]. Dostupné online. (anglicky)  - Atlas hvězdné oblohy volně stažitelný ve formátu PDF.
  • TIRION; RAPPAPORT; LOVI. Uranometria 2000.0 - Volume I - The Northern Hemisphere to -6°. Richmond, Virginia, USA: Willmann-Bell, inc., 1987. ISBN 0-943396-14-X. 
  • TIRION; SINNOTT. Sky Atlas 2000.0. 2. vyd. Cambridge, USA: Cambridge University Press, 1998. ISBN 0-933346-90-5. 
  • TIRION. The Cambridge Star Atlas 2000.0. 3. vyd. Cambridge, USA: Cambridge University Press, 2001. ISBN 0-521-80084-6. 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

  • Logo Wikimedia Commons Obrázky, zvuky či videa k tématu Galaxie Slunečnice ve Wikimedia Commons
  • NASA/IPAC Extragalactic Database: Results for M 63 [online]. [cit. 2018-01-23]. Dostupné online. (anglicky) 
  • SIMBAD Astronomical Database: Results for M 63 [online]. [cit. 2018-01-23]. Dostupné online. (anglicky) 
  • SEDS Messier Objects Database: Messier 63 [online]. [cit. 2018-01-23]. Dostupné online. (anglicky) 
  • KODRIŠ, Michal. Průvodce hvězdnou oblohou: Honicí psi [online]. [cit. 2018-01-23]. Dostupné online. 
  • NASA - APOD. Astronomický snímek dne - Messier 63: Galaxie Slunečnice [online]. astro.cz, 2017-07-12 [cit. 2018-01-23]. Dostupné online. 
  • NASA - APOD. Astronomický snímek dne - M63: Slunečnice z Hubbla [online]. astro.cz, 2016-11-09 [cit. 2018-01-23]. Dostupné online.