Hluboký vesmír
Hluboký vesmír (angl. deep-sky) je pojem amatérské astronomie pro rozsáhlé a často vizuálně slabé objekty mimo sluneční soustavu. Zahrnuje zejména mlhoviny a hvězdokupy v Mléčné dráze i v dalších galaxiích. Naopak se tímto pojmem obvykle neoznačují jednotlivé hvězdy (včetně dvojhvězd) ani tělesa sluneční soustavy (např. planetky, komety, Měsíc, planety). Vzdálenosti deep-sky objektů sahají od stovek až tisíců světelných let (emise/reflexní mlhoviny, otevřené hvězdokupy), přes desítky tisíc světelných let (kulové hvězdokupy) až po miliony až miliardy světelných let (galaxie).
Pojem a rozsah
[editovat | editovat zdroj]Pod pojem deep-sky objekt (často zkracováno na DSO) se u amatérů řadí zejména:
- emisní a reflexní mlhoviny, planetární mlhoviny a pozůstatky supernov,
- otevřené a kulové hvězdokupy,
- galaxie (izolované i v kupách), případně jejich aktivní jádra.
Pojem je neformální a vychází z amatérské praxe; v profesionální astronomii se používá jen okrajově.
Katalogy deep-sky objektů
[editovat | editovat zdroj]Nejznámějším soupisem jasných objektů je Messierův katalog (M), který obsahuje 110 mlhovin, hvězdokup a galaxií; historickou výjimkou je M40 – optická dvojhvězda. Širší pokrytí nabízí New General Catalogue (NGC) a jeho dodatky Index Catalogue (IC). Pro specifické třídy a doplňkový výběr se používají např.:
- Caldwellův katalog (C),
- UGC a PGC (galaxie),
- Sharpless – H II oblasti (Sh 2),
- Barnardův katalog temných mlhovin (B),
- Collinderův katalog (Cr) a Melottův katalog (Mel) otevřených hvězdokup,
- Abellův katalog kup galaxií (A) a planetárních mlhovin (Abell PN).
Pozorování
[editovat | editovat zdroj]Vizuální pozorování objektů deep-sky je citlivé na světelné znečištění (viz Bortleova stupnice). Často se používají úzkopásmové filtry (UHC/O III) pro zvýraznění emisních mlhovin. U slabých objektů je klíčová adaptace oka na tmu a techniky jako nepřímé vidění. Naopak při astrofotografii se využívají dlouhé expozice se sledováním (rovníková montáž, autoguider) a skládání snímků. Běžné jsou i úzkopásmové snímky v čarách Hα, O III a S II, které potlačují vliv světelného smogu a zvýrazňují struktury mlhovin.
Názvosloví a odlišení
[editovat | editovat zdroj]Pojem deep-sky (často psán s pomlčkou) pochází z angličtiny. Neměl by se zaměňovat s termínem hluboké (kosmické) pole (angl. deep field), který označuje extrémně dlouhé expozice malé části oblohy (např. Hubbleovo ultra hluboké pole).
Historie
[editovat | editovat zdroj]Za jednu z prvních astronomických fotografií se považuje snímek Měsíce, který pořídil J. W. Draper roku 1840.[1] První fotografie hvězdy (Vega) vznikla v roce 1850 díky J. A. Whippleovi a W. C. Bondovi na Harvardu.[2] Roku 1880 pořídil Henry Draper první úspěšný snímek Mlhoviny v Orionu, často uváděný jako raný snímek deep-sky objektu.[3] K průkopníkům skutečné deep-sky fotografie patřil také Isaac Roberts, který v 80. letech 19. století pořizoval dlouhé expozice galaxií (včetně M31).[4]
Galerie
[editovat | editovat zdroj]
Související články
[editovat | editovat zdroj]- Astrofotografie
- Messierův katalog
- New General Catalogue
- Caldwellův katalog
- Bortleova stupnice
- Světelné znečištění
Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ John Draper's 1840 Moon Photograph: The Genesis of Astrophotography. SEETHINK LAB [online]. [cit. 2025-10-29]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ NECKAR, Elisa. July 16, 1850: Bond and Whipple photograph Vega [online]. 2025-07-16 [cit. 2025-10-29]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ A Cosmic Journey: A History of Scientific Cosmology. history.aip.org [online]. [cit. 2025-10-29]. Dostupné online.
- ↑ Photograph of the Andromeda Galaxy (M31) | Science Museum Group Collection. collection.sciencemuseumgroup.org.uk [online]. [cit. 2025-10-29]. Dostupné online. (anglicky)
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Hluboký vesmír na Wikimedia Commons
