Souhvězdí Honicích psů

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Souhvězdí Honicích psů
Souhvězdí Honicích psů

Souhvězdí Honicích psů

Latinský název Canes Venatici
Latinský genitiv Canum Venaticorum
Latinská zkratka CVn
Rektascenze 12 h 6 m až 14 h 7 m[1]
Deklinace +27° až +52°[1]
Rozloha 465[1] čtverečných stupňů
Viditelnost na zeměpisné šířce +90° až −40°[1]
Nejlepší pozorovatelnost v ČR květen[1]
Počet hvězd jasnějších než 3m 1[1]
Nejjasnější hvězda Cor Caroli (α CVn)[1] (2,9[1]m)
Sousední souhvězdí Pastýř
Vlasy Bereniky
Velká medvědice

Honicí psi je souhvězdí na severní obloze. Zavedl jej Johannes Hevelius v roce 1687.[2][3] Název souhvězdí je starou řeckou legendou spojen se sousedním souhvězdím Pastýře. Bývá znázorňováno jako dva psi, které na vodítku vede Pastýř. Honicí psi zaujímají oblast pod Velkou medvědicí.[3]

Zajímavostí tohoto souhvězdí je, že vzhledem k Zemi je umístěno kolmo k Mléčné dráze, proto je chudé na hvězdy, a poskytuje tak nerušený výhled do nejvzdálenějších oblastí vesmíru daleko za hranicemi naší Galaxie. Dále je zajímavá hvězda Chara (Asterion, β CVn), která je dvojníkem Slunce – tak, jak je vidět Chara od Slunce, by bylo vidět Slunce od Chary, tedy ze vzdálenosti 27 ly.[4]

Významné hvězdy[editovat | editovat zdroj]

Hvězda Jméno Hvězdná velikost
α CVn Cor Caroli 2,9m
β CVn Chara (Asterion) 4,26m

Cor Caroli (α CVn) má hvězdnou velikost 2,9 a je nejjasnější hvězdou tohoto souhvězdí. Od Země je vzdálená přibližně 110 ly a i malý dalekohled ji dokáže rozložit na dvojhvězdu, jejíž slabší složka má hvězdnou velikost 5,6.

Chara (β CVn) je druhou nejjasnější hvězdou Honicích psů a má hvězdnou velikost 4,3. Od Země je vzdálená asi 27 ly a dá se považovat za dvojníka Slunce, protože jeho spektrální třída G0 je podobná Slunci (G2) a má podobnou svítivost. Při pohledu od Chary by tedy bylo Slunce vidět podobně jasné jako je Chara při pohledu od Slunce.

Vírová galaxie

Objekty vzdáleného vesmíru[editovat | editovat zdroj]

Nejjasnějším objektem hlubokého vesmíru v tomto souhvězdí a třetí nejjasnější kulovou hvězdokupou severní oblohy je Messier 3. Je tak jasná, že je na hranici viditelnosti pouhým okem a triedr ji ukáže jako jasnou rozmazanou tečku. Od Země je vzdálená 32 600 ly a je zajímavá tím, že obsahuje velké množství proměnných hvězd.

Hlavním lákadlem v Honicích psech jsou galaxie, z nichž některé jsou tak jasné, že se dostaly do Messierova katalogu. Nejznámější je Vírová galaxie (M 51), která je od Země vzdálená 23 milionů ly a je hlavním členem Skupina galaxií M 51. Vírová galaxie patří mezi nejjasnější na pozemské obloze a za příznivých podmínek je viditelná i triedrem. Je také první galaxií, u které byla už v roce 1845 rozeznána spirální struktura jejích ramen. I malý dalekohled může ukázat jejího průvodce, se kterým se Vírová galaxie navzájem gravitačně ovlivňuje. Druhým nejjasnějším členem skupiny galaxií M 51 je galaxie Slunečnice (M 63).

V západní části souhvězdí se nachází skupina galaxií označovaná jako Skupina Honicích psů I, jejímž nejjasnějším členem je M 94. Do této skupiny patří také NGC 4214, NGC 4244, NGC 4395NGC 4449.[5]

Další jasnou galaxií v tomto souhvězdí je Messier 106, která je hlavním členem skupiny Honicích psů II. Messier 106 je od Země vzdálená 23,8 milionů ly a také je možné ji pod čistou oblohou najít pomocí triedru. Do skupiny Honicích psů II patří i galaxie NGC 4490.

U západní hranice souhvězdí se nachází spirální galaxie NGC 4151, která má aktivní galaktické jádro s proměnnou aktivitou, díky které kolísá hvězdná velikost celé galaxie. Od Země je vzdálená asi 60 milionů ly.

V jihozápadní části souhvězdí leží zajímavá spirální galaxie NGC 4631, která díky svému klínovitému tvaru získala název „Velryba“. Od Země je vzdálená asi 24 milionů ly.

Asi 3° jihovýchodně od hvězdy Cor Caroli se dá i menším dalekohledem najít spirální galaxie NGC 5005, která tvoří gravitačně vázanou dvojici s galaxií NGC 5033. Od Země jsou vzdálené asi 60 milionů ly. Také NGC 5005 má aktivní galaktické jádro s obří černou dírou.

Animace ukazující viditelnost hvězd souhvězdí Pastýře, Honicích psů a Vlasů Bereniky v závislosti na průzračnosti oblohy.

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b c d e f g h Detail souhvězdí: Honicí psi [online]. Fakulta pedagogická ZČU, 2010-01-15 [cit. 2022-03-22]. Dostupné online. 
  2. RIDPATH, Ian. Star tales – Canes Venatici [online]. [cit. 2022-03-22]. Dostupné online. (anglicky) 
  3. a b Constellation Guide: Canes Venatici Constellation. www.constellation-guide.com [online]. [cit. 2022-03-22]. Dostupné online. (anglicky) 
  4. KODRIŠ, Michal. Průvodce hvězdnou oblohou: Honicí psi [online]. [cit. 2022-03-22]. Dostupné online. 
  5. POWELL, Richard. Atlas of the Universe: The Canes I Group [online]. [cit. 2022-03-22]. Dostupné online. (anglicky) 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]