Souhvězdí Jižní ryby

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Souhvězdí Jižní ryba
Piscis Austrinus constellation map.png
Latinský název Piscis Australis
Latinský genitiv Piscis Austrini
Latinská zkratka PsA
Rektascenze 22 h
Deklinace -30°
Rozloha 245 čtverečných stupňů
Viditelnost na zeměpisné šířce +55° až -90°
Nejlepší pozorovatelnost v ČR Říjen
Počet hvězd jasnějších než 3m 1
Nejjasnější hvězda Fomalhaut (α PsA) (1,16m)
Sousední souhvězdí Kozoroh
Mikroskop
Jeřáb
Sochař
Vodnář

Jižní ryba je jedno z 88 souhvězdí moderní astronomie, leží na jižní obloze. Též je jedním ze 48 souhvězdí zavedených Ptolemaiem. Jižní ryba tvoří spolu s Rybami, Velrybou, Kozorožcem, Eirdanem a Delfínem skupinu "vodních souhvězdí" seskupených okolo Vodnáře. Nachází se přesně pod ním.

Mytologie[editovat | editovat zdroj]

Název souhvězdí má původ ve starověké egyptské báji. Podle této báje to byla malá ryba, která zachránila egyptskou bohyni Isis před utopením. Za tuto službu se dostala na oblohu jako souhvězdí. Pro Babyloňany byla tato skupina hvězd božstvo Oannes.

Hvězdy[editovat | editovat zdroj]

Hvězda Jméno Hvězdná velikost
α PsA Fomalhaut 1,16m
β PsA β PsA 4,29m
γ PsA γ PsA 4,46m
δ  PsA Aboras 4,20m

Fomalhaut je osmnáctá nejjasnější hvězda oblohy a devátá nejjasnější hvězda jižní oblohy. Najdeme ji po prodloužení spojnic hvězd Scheat a Markab (alfa a beta Pegasi).

Beta Piscis Austrini má jméno Fum al Samakah, což znamená "ústa ryby". Je to optická dvojhvězda rozlišitelná dobrým polním dalekohledem. Hlavní složka má jasnost 4,4 mag a její průvodce v odstupu 30,3" má 7,5 mag. Dá se poměrně snadno rozlišit. Dvojhvězdami jsou i gama, delta a epsilon. Gama se rozlišuje hůře než beta, protože vzájemný odstup složek je jen 4,3" a jejich jasnost je 4,5 a 8,1 magnitud. Na jejich rozlišení potřebujeme dalekohled s minimálně 10cm průměrem objektivu. Delta Piscium Austrini má složky s jasnostmi 4,2 a 9,2 magnitud ve vzájemném odstupu 5,0". V dvojhvězdě Epsilon Piscis Austrini mají společníci jasnost 5,5 a 6,5 magnitud, přičemž jejich odstup je 1,6". Na jejich rozlišení je třeba dalekohled s průměrem objektivu větším než 10 cm.

Lacaille 9352 je červený trpaslík sedmé magnitudy, který však patří mezi naše nejbližší hvězdy (vzdálenost od Slunce 11,47 ly) a zároveň mezi hvězdy s největším vlastním pohybem.

Objekty[editovat | editovat zdroj]

Souhvězdí obsahuje několik galaxie, ale všechny jsou velmi slabé. Zdánlivá jasnost těch nejjasnější se pohybuje okolo 12. magnitudy. Nachází se tu též radiant slabého meteorického roje Piscid. Ty mají maximum okolo 30. července a objevují se večer od jihovýchodního obzoru.

Poloha[editovat | editovat zdroj]

Jižní ryba je obklopená samými nevýraznými souhvězdími. Ji samotnou však není těžké najít díky jasné hvězdě Fomalhaut, které je možno najít na prodloužené spojnici zmiňovaných hvězd Pagesova čtverce, přímo pod hlavou Pegasa. Celé souhvězdí však vychází dost nízko nad obzor a není pozorovatelné v severních částech Evropy.

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]