Souhvězdí Šípu

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Souhvězdí Šípu
Sagitta constellation map.png
Latinský název Sagitta
Latinský genitiv Sagittae
Latinská zkratka Sge
Rektascenze 18 h 57 m až 20 h 20 m[1]
Deklinace +16° až +21°[1]
Rozloha 80[1] čtverečných stupňů
Viditelnost na zeměpisné šířce +90° až -70°[1]
Nejlepší pozorovatelnost v ČR srpen[1]
Počet hvězd jasnějších než 3m 0[1]
Nejjasnější hvězda γ Sge[1] (3,47m)
Sousední souhvězdí Lištička
Herkules
Orel
Delfín

Šíp (latinsky Sagitta) je souhvězdí severní oblohy. Je třetím nejmenším souhvězdím na obloze.[1][2]

Popis souhvězdí[editovat | editovat zdroj]

Souhvězdí Šípu se nachází na severní obloze mezi souhvězdími Lištičky, Herkula, OrlaDelfína. Ptolemaios zahrnul Šíp do svého seznamu 48 souhvězdí, z nichž se v moderní astronomii řada používá dodnes.

Původ souhvězdí[editovat | editovat zdroj]

I když v souhvězdí nezáří žádné obzvláště jasné hvězdy, mnohé národy, jako byli například Peršané, Židé nebo antičtí Řekovéstarověcí Římané, v něm spatřovali šíp. Existuje řada příběhů a legend, které se pokoušejí objasnit význam šípu. Dvě nejvýznamnější a nejznámější berou v potaz i sousední souhvězdí – Herkula a Orla.

Mytologie[editovat | editovat zdroj]

Podle první pověsti potrestal řecký vládce bohů Zeus opovážlivého titána Prométhea za to, že se vkradl na Olymp, ukradl oheň a daroval ho lidem, tím, že jej přikoval k jedné z hor pohoří Kavkazu. Každý den k němu přilétal orel a rval mu z těla játra. Prométheus byl nesmrtelný, a proto mu játra v noci vždy znovu dorostla. Jeho věčné utrpení ukončil až Herkules (v podání starověkých Řeků Héraklés), který na cestě za splněním jednoho z dvanácti úkolů, jež mu uložil král Eurystheus, orla usmrtil svým šípem a Prométhea osvobodil.

Druhá legenda se vztahuje k příběhu o tom, jak Héraklés pomocí strašlivého rámusu odehnal stymfálské ptáky s mosaznými zobáky, pařáty a křídly, kteří do té doby žili v bažinách okolo Arkádie, pustošili zemi a zabíjeli místní lidi. Za symboly stymfálských ptáků je na obloze pokládáno jak souhvězdí Orla, tak také souhvězdí LabutěLyry, které je někdy označované jako Sup.

Šíp byl často považován také za Amorův šíp nebo za šíp vystřelený Střelcem na Štíra, případně za nástroj, jímž Apollón vyhubil Kyklopy, jak tvrdil Eratosthenes. Podle další verze se jedná o šíp, jejž po Orlovi vrhl Kentaur. Ten je totiž na obloze obrácený směrem k Orlovi a nalézá se také v přijatelném úhlu vzhledem k Šípu, zatímco Střelec se nachází těsně pod Šípem a dívá se na opačnou stranu, tj. ke Kentaurovi.

Přijmeme-li tuto poslední interpretaci, totiž že Šíp vystřelil Kentaur, v mlhavých obrysech vystoupí legenda o kentaurovi Cheirónovi, kterého Héraklés poranil. Kentaur se následně vzdal své nesmrtelnosti, aby se zbavil nesnesitelné bolesti a raději zaujal místo určené Prométheovi v okovech přikovaných kdesi na Kavkazu. Héraklés, respektive sám Cheirón, poté zabil Orla, aby netrpěl tak jako před ním Prométheus. Tento příběh se mohl stát základem legendy o erymanthském kanci, kterého měl Héraklés při plnění svých dvanácti úkolů zabít.

Objekty v souhvězdí[editovat | editovat zdroj]

Hvězdy[editovat | editovat zdroj]

Žádná hvězda v souhvězdí Šípu není jasnější 3. magnitudy, ale do 6. magnitudy obsahuje 20 hvězd.[2]

Hvězda Flamsteed Jméno m Vzdálenost ly
γ 12 3,51m 275 M0 III
δ 7 3,68m 448 M2 II + B6
α 15 Sham 4,39m 473 G0 III
β 6 4,39m 467 G8 II
ζ 8 5,01m
η 16 5,09m
13 5,33m
11 5,54m
1 5,65m G8 III
ε 4 5,66m G8 III
14 5,73m
15 5,80m
18 6,11m
9 6,24m
2 6,27m
θ 17 6,5m
3 6,84m

Nejjasnější hvězda souhvězdí Šípu, γ Sagittae, je 275 světelných let vzdálený oranžově zařící červený obr. Hvězda je na konci svého vývoje a dosáhla 55násobku průměru našeho Slunce.[2]

Žlutě zářící Sham (α Sagittae) je od Země vzdálená 473 světelných let. Má průměr 20krát větší než naše Slunce. Název hvězdy Sham je arabského původu a znamená „Šíp“.

Hvězdné systémy[editovat | editovat zdroj]

Systém m Vzdálenost
δ 3,68 / 3,8m
ε 5,7 / 7,8m 90"
ζ 5,5/ 8,4m 8,4"
15 5,8 / 6,8m 213"
15 6,59 / 8,9m

ε Sagittae je hvězdný systém, sestávají ze tří hvězd. V triedru se zobrazuje jako dvojhvězda. Ve skutečnosti se slabší složka nachází pouze ve stejném směru, ale v jiné vzdálenosti od Země a fyzikálně tedy nepatří k hvězdnému systému.

ζ Sagittae je dvojhvězda,jejíž obě složky obíhají kolem společného těžiště. K jejímu pozorovaní stačí malý dalekohled.

15 Sagittae je dvojhvězda ve vzdálenosti 60 světelných let. Obě složky dvojhvězdy patří ke spektrální třídě G1 a A2. Hvězdy leží v úhlové vzdálenosti 213 vteřin a jsou pozorovatelné již malým dalekohledem.

Messierovy a NGC objekty[editovat | editovat zdroj]

Messier 71 na snímku z Hubbleova vesmírného dalekohledu
Messier (M) NGC m Typ
71 6838 8,5m kulová hvězdokupa

V souhvězdí Šípu se nachází kulová hvězdokupa M71, která je od Země vzdálená 13 000 světelných let. Objevil ji švýcarský astronom Jean-Philippe Loys de Chéseaux.[3]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b c d e f g h Detail souhvězdí: Šíp [online]. Fakulta pedagogická ZČU, 2010-01-15 [cit. 2018-09-03]. Dostupné online. 
  2. a b c KODRIŠ, Michal. Průvodce hvězdnou oblohou: Šíp [online]. [cit. 2018-09-03]. Dostupné online. 
  3. FROMMERT, Hartmut. SEDS Messier Objects Database: Messier 71 [online]. [cit. 2018-09-03]. Dostupné online. (anglicky) 

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]