Souhvězdí Šípu

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Souhvězdí Šípu
Český název Šíp
Latinský název Sagitta
Latinský genitiv Sagittae
Latinská zkratka Sge
Poloha na nebeském rovníku
Rektascenze 18h 57m až 20h 20m
Deklinace +16° až +21°
Rozloha 80 čtverečných stupňů
Viditelnost na zeměpisné šířce -70° až +90°
Nejlepší pozorovatelnost
v ČR
Srpen
Počet hvězd jasnějších
než < 3m
0
Nejjasnější hvězda,
Velikost
γ Sge,
3,47m
meteoritické roje žádné
Sousední souhvězdí
(od severu ve směru hodinových
ručiček)
Lištička
Herkules
Orel
Delfín
Souhvězdí Šípu

Šíp (latinsky Sagitta) je souhvězdí severní oblohy souhvězdí. Je třetím nejmenším souhvězdím na obloze.


Popis souhvězdí[editovat | editovat zdroj]

Souhvězdí Šípu se nachází na severní obloze mezi souhvězdími Lištičky, Herkula, Orla a Delfína. Ptolemaios zahrnul Šíp do svého seznamu 48 souhvězdí, z nichž se v moderní astronomii řada používá dodnes.

Původ souhvězdí[editovat | editovat zdroj]

I když v souhvězdí nezáří žádné obzvláště jasné hvězdy, mnohé národy, jako byli například Peršané, Židé nebo antičtí Řekové a starověcí Římané, v něm spatřovali šíp. Existuje řada příběhů a legend, které se pokoušejí objasnit význam šípu. Dvě nejvýznamnější a nejznámější berou v potaz i sousední souhvězdí – Herkula a Orla.


Mytologie[editovat | editovat zdroj]

Podle první pověsti potrestal řecký vládce bohů Zeus opovážlivého titána Prométhea za to, že se vkradl na Olymp, ukradl oheň a daroval ho lidem, tím, že jej přikoval k jedné z hor pohoří Kavkazu. Každý den k němu přilétal orel a rval mu z těla játra. Prométheus byl nesmrtelný, a proto mu játra v noci vždy znovu dorostla. Jeho věčné utrpení ukončil až Herkules (v podání starověkých Řeků Héraklés), který na cestě za splněním jednoho z dvanácti úkolů, jež mu uložil král Eurystheus, orla usmrtil svým šípem a Prométhea osvobodil.

Druhá teorie se vztahuje k legendě o tom, jak Héraklés pomocí strašlivého rámusu odehnal stymfálské ptáky s mosaznými zobáky, pařáty a křídly, kteří do té doby žili v bažinách okolo Arkádie, pustošili zemi a zabíjeli místní lidi. Za symboly stymfálských ptáků je na obloze pokládáno jak souhvězdí Orla, tak také souhvězdí Labutě a Lyry, které je někdy označované jako Sup.

Šíp byl často považován také za Amorův šíp nebo za šíp vystřelený Střelcem na Štíra, případně za nástroj, jímž Apollón vyhubil Kyklopy, jak tvrdil Eratosthenes. Podle další verze se jedná o šíp, jejž po Orlovi vrhl Kentaur. Ten je totiž na obloze obrácený směrem k Orlovi a nalézá se také v přijatelném úhlu vzhledem k Šípu. Na druhé straně Střelec se nachází těsně pod Šípem a dívá se na opačnou stranu, tj. ke Kentaurovi.

Přijmeme-li tuto poslední interpretaci, totiž že Šíp vystřelil Kentaur, v mlhavých obrysech vystoupí legenda o kentaurovi Cheirónovi, kterého Héraklés poranil. Kentaur se následně vzdal své nesmrtelnosti, aby se zbavil nesnesitelné bolesti a raději zaujal místo určené Prométheovi v okovech přikovaných kdesi na Kavkazu. Héraklés, respektive sám Cheirón poté zabil Orla, aby netrpěl tak jako před ním Prométheus. Tento příběh se mohl stát základem legendy o erymanthském kanci, kterého měl Héraklés při plnění svých dvanácti úkolů zabít.


Objekty v souhvězdí[editovat | editovat zdroj]

Hvězdy[editovat | editovat zdroj]

Hvězda Jméno m
γ 12 3,51m 247 M0 III
δ 7 3,68m 448 M2 II + B6
α 15 Sham 4,39m 473 G0 III
β 6 4,39m 467 G8 II
ζ 8 5,01m
η 16 5,09m
13 5,33m
11 5,54m
1 5,65m G8 III
ε 4 5,66m G8 III
14 5,73m
15 5,80m
18 6,11m
9 6,24m
2 6,27m
θ 17 6,5m
3 6,84m


Nejjasnější hvězda souhvězdí Šípu, γ Sagittae, je 274 světelných let vzdálený oranžově zařící červený obr. Hvězda je na konci svého vývoje a dosáhla 55 násobku průměru našeho Slunce.

Žlutě zářící α Sagittae je vzdálena 473 světelných let. Má průměr 20x větší něž naše Slunce.
Název hvězdy Sham je arabského původu a znamená „Šíp“.

Hvězdné systémy[editovat | editovat zdroj]

Systém m Vzdálenost
δ 3,68 / 3,8m
ε 5,7 / 7,8m 90"
ζ 5,5/ 8,4m 8,4"
15 5,8 / 6,8m 213"
15 6,59 / 8,9m

ε Sagittae je hvězdný systém, sestávají ze tří hvězd. V triedru se zobrazuje jako dvojhvězda. Ve skutečnosti slabší složka se nachází pouze ve stejném směru, fyzikálně ale nepatří k hvězdnému systému.

ζ Sagittae je dvojhvězda,jejíž obě složky obíhají kolem společného těžiště. K pozorovaní stačí malý dalekohled.

15 Sagittae je dvojhvězda ve vzdálenosti 60 světelných let. Obě složky dvojhvězdy patří ke spektrální třídě G1 a A2. Hvězdy leží v úhlové vzdálenosti 213 vteřin a jsou pozorovatelné již malým dalekohledem.

Messier a NGC objekty[editovat | editovat zdroj]

Messier (M) NGC Jiné pojmenování m Typ Jméno
71 6838 8,5m kulová hvězdokupa

Souhvězdí Šípa se nachází kulová hvězdokupa M71 ve vzdálenosti 13 000 světelných let. Objevil ji francouzský astronom a lovec komet Charles Messier.

Související články[editovat | editovat zdroj]