Wolfova–Rayetova hvězda

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání

Wolfova-Rayetova hvězda je velmi hmotná hvězda hlavní posloupnosti s velmi vysokou svítivostí a velmi krátkou dobou života (méně než milion let). Její hmotnost se pohybuje v rozsahu 25–60 hmotností Slunce. Její povrchová teplota dosahuje 25 000 K až 100 000 K, přičemž maximum vyzařování se děje v ultrafialové oblasti. Spektrální třída Wolfových-Rayetových hvězd má samostatné označení W (označení vychází z toho, že vlivem vysoké teploty jsou spektrální čáry jednotlivých prvků široké – anglicky wide).

Typy Wolfových-Rayetových hvězd[editovat | editovat zdroj]

Wolfovy-Rayetovy hvězdy jsou dvojího typu podle zastoupení nejvýznamnějšího prvku ve spektru

  • typ N, v jehož spektru převažuje dusík
  • typ C, v jehož spektru převažuje uhlík

Tyto třídy odpovídají postupnému vývoji Wolfovy-Rayetovy hvězdy: hvězdy typu N jsou vývojově mladší než hvězdy typu C.

Stupně vývoje[editovat | editovat zdroj]

Obecně platí, že pokud u velmi horkých hvězd vyhoří v jádru hvězdy vodík, začne hvězda spalovat helium na uhlík. Konvektivní zóna zasahuje do blízkosti jádra a dochází tak k proměšování hmoty v jádře a na povrchu. Proto je uhlík intenzivně vynášen do atmosféry hvězdy a lze jej pozorovat ve spektru.

Po vyhoření helia začne hvězda spalovat uhlík na neon a postupně dále až k železu. Při tom trvá jenom stovky let, než je uhlík přeměněn až v železo.

Wolfovy-Rayetovy hvězdy velmi intenzivně odvrhují hmotu do okolního vesmíru (řádově 10-5 hmotnosti Slunce za rok), vlivem čehož vznikají v jejich okolí emisní mlhoviny.

Wolfovy-Rayetovy hvězdy po ukončení spalování hmoty vybuchují jako supernovy nebo (jak se teoreticky předpokládá) také jako hypernovy. Oba způsoby zániku hvězdy výrazně přispívají k obohacení vesmíru o těžké prvky.