S-hvězdy
S–hvězdy[2] jsou hvězdy za hranicí 0,04 pc k jádru naší Galaxie. Tyto hvězdy jsou známé spíše pod názvy jako „S-stars“ nebo „S-cluster“.
S-stars
[editovat | editovat zdroj]Toto pojmenování vychází z prvního písmene jejich značení (např. S0-1, S0-2, S0-4, S0-8 atd.). S-stars svým spektrálním typem nezapadají do zbylé hvězdné populace. Nejsou tu žádní jasní červení či modří obři, typičtí pro oblast středu Galaxie. Jsou zde pozorovány pouze modré hvězdy hlavní posloupnosti. Podle fotometrie v oblasti infračervených paprsků a také podle spektroskopie[3] se jedná o běžné hvězdy hlavní posloupnosti (MS, z angl. Main Sequence). V případě S-stars se jedná převážně o hvězdy spektrálního typu B0-B9. Nejběžnější hvězdou zde je hvězda typu B9 o hmotnosti kolem trojnásobku hmotnosti Slunce, poloměru 2,1násobku poloměru Slunce a s délkou života ~2×107 roků. Nejznámější hvězdou je zde pak S0-2. Je také nejlépe prozkoumanou hvězdou ze zde pozorovaných.
Určování hmotnosti centrální MBH (Massive Black Hole – černá díra ve středu galaxie)
[editovat | editovat zdroj]Pro astrofyziky nejpodstatnější roli hrají S-hvězdy při určování hmotnosti centrální MBH[3] (Massive Black Hole – černá díra ve středu galaxie). Jedná se totiž o nejbližší pozorované hvězdy u MBH a z měření orbitálních elementů jejich drah se dá hmotnost MBH spočítat. Je možné naměřit přímým pozorování dvě složky polohy zmíněných hvězd. Při pozorování v čase lze vypozorovat dvě složky rychlosti, třetí složku lze určit dopplerovským posuvem spektra. Protože jsou tyto hvězdy dost rychlé a obíhají na malých drahách, lze vypozorovat i změnu rychlosti (zahýbání). Tím se získá plná informace potřebná ke spočtení dráhy pozorované hvězdy. Oblast výskytu těchto hvězd je zhruba vymezena poloměry od několika světelných hodin do 0,04 pc od centrální MBH. Původ těchto S-hvězd je nejasný, shoda panuje pouze v tom, že v těsné blízkosti MBH nemohly vzniknout standardní cestou.
S-hvězdy
[editovat | editovat zdroj]S0-2
[editovat | editovat zdroj]Hvězda S0-2[3] (nebo též S2) je hvězda na nejbližší orbitě kolem centrální MBH, která byla dosud pozorována. Jedná se o hvězdu s hmotností 15 hmotností Slunce s oběžnou rychlostí cca 5000 km/s, tedy 200krát větší rychlostí, než s jakou obíhá Země kolem Slunce. Obíhá na eliptické dráze kolem MBH ve vzdálenosti řádově ~10–5 pc, to odpovídá 100 schwarzschildů centrální MBH. Analýzou dráhy této hvězdy byla poprvé přesněji určena hmotnost MBH v roce 2002 na ≥2,7×106 hmotnosti Slunce.
S0-5
[editovat | editovat zdroj]Hvězda S0-5[3] ilustruje jeden z problémů, s kterými se pozorovatelé S-hvězd potýkají. Mají-li hvězdy velkou excentricitu (jako S0-5 – viz obrázek), tak se může stát, že jejich orbita zasahuje do pozorovaného výřezu oblohy jen malou částí, takže takovou hvězdu v pozorovaném výseku během měření zrovna spatřit je dílem náhody. Nejsou-li navíc technické možnosti (hvězdy jsou slabé a daleko) pozorovat statisticky signifikantní počet hvězd, lze se jen dohadovat, kolik hvězd v těsné blízkosti centrální MBH skutečně obíhá.
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ GHEZ, A. M.; SALIM, S.; HORNSTEIN, S. D. Stellar Orbits around the Galactic Center Black Hole. The Astrophysical Journal. 2005-02-20, roč. 620, čís. 2, s. 744–757. Dostupné online [cit. 2025-02-03]. ISSN 0004-637X. doi:10.1086/427175. (anglicky)
- ↑ LEVIN, Yuri; BELOBORODOV, Andrei M. Stellar Disk in the Galactic Center: A Remnant of a Dense Accretion Disk?. The Astrophysical Journal. 2003-06-10, roč. 590, čís. 1, s. L33–L36. Dostupné online [cit. 2025-02-03]. ISSN 0004-637X. doi:10.1086/376675. (anglicky)
- 1 2 3 4 GENZEL, R.; SCHODEL, R.; OTT, T. The Stellar Cusp around the Supermassive Black Hole in the Galactic Center. The Astrophysical Journal. 2003-09-10, roč. 594, čís. 2, s. 812–832. Dostupné online [cit. 2025-02-03]. ISSN 0004-637X. doi:10.1086/377127. (anglicky)
Související články
[editovat | editovat zdroj]Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
- ALEXANDER, Tal. Stellar processes near the massive black hole in the Galactic center. Physics Reports. 2005-11, roč. 419, čís. 2–3, s. 65–142. Dostupné online [cit. 2025-02-03]. doi:10.1016/j.physrep.2005.08.002. (anglicky)
- http://www.iop.org/EJ/article/1538-4357/590/1/L33/17221.text.html Archivováno 20. 7. 2020 na Wayback Machine.[nedostupný zdroj]
- http://www.iop.org/EJ/article/-search=68376184.6/0004-637X/620/2/744/58366.html Archivováno 20. 7. 2020 na Wayback Machine.[nedostupný zdroj]
- http://www.iop.org/EJ/article/-search=68376204.29/0004-637X/654/2/907/65744.html Archivováno 20. 7. 2020 na Wayback Machine.[nedostupný zdroj]
- http://www.iop.org/EJ/article/-search=68376230.4/0004-637X/594/2/812/57814.html Archivováno 20. 7. 2020 na Wayback Machine.[nedostupný zdroj]
- CUADRA, Jorge; ARMITAGE, Philip J.; ALEXANDER, Richard D. Stellar dynamical evidence against a cold disc origin for stars in the Galactic Centre. Monthly Notices of the Royal Astronomical Society: Letters. 2008-07-01, roč. 388, čís. 1, s. L64–L68. Dostupné online [cit. 2025-02-03]. ISSN 1745-3933. doi:10.1111/j.1745-3933.2008.00500.x. (anglicky)