Česká astronomická společnost

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Česká astronomická společnost
Sjezd České astronomické společnosti v roce 2017
Sjezd České astronomické společnosti v roce 2017
Založeno 8. prosinec 1917
Předseda Petr Heinzel (od 1. 4. 2017)
Adresa Fričova 298
251 65 Ondřejov
ČeskoČesko Česko
IČO 00444537
Web http://www.astro.cz

Česká astronomická společnost (zkratka ČAS) je dobrovolné sdružení odborných a vědeckých pracovníků v astronomii, amatérských astronomů a zájemců o astronomii z řad veřejnosti. Pokrývá především ty oblasti, kde i amatérští astronomové mohou svou činností přispět k rozvoji astronomie.

Byla založena 8. prosince 1917 a v současnosti má asi 550 členů. Předsedou společnosti je Petr Heinzel.

Dějiny[editovat | editovat zdroj]

V letech 1914–1915 si baron Artur Kraus, který o dva roky dříve otevřel v Pardubicích první lidovou hvězdárnu v Čechách, začal dopisovat s pražskými kolegy, kteří usilovali o založení České astronomické společnosti. Jedním z hlavních cílů bylo vybudování obdobné hvězdárny v Praze. V době války ale členové pražského Astronomického kroužku spolupracovali s Maffií a jejich spolková činnost byla policií bedlivě sledována. Stanovy společnosti však byly schváleny výnosem C. a k. místodržitelství ze dne 21. září 1917. O úspěšný průběh tohoto schválení se zasloužil právě baron Kraus.[1]

Muž s pěstěným knírem a úzkou bradkou
Baron Artur Kraus, iniciátor vzniku ČAS
Muž s dlouhou bílou bradkou
Prof. Dr. Jaroslav Zdeněk, první předseda ČAS

Vlastní založení České astronomické společnosti proběhlo 8. prosince 1917 v posluchárně prof. Františka Nušla v budově Českého polytechnického ústavu (dnes Fakulta strojní ČVUT) v Praze na Karlově náměstí.[2]

Brzy po vzniku Československé republiky začaly práce na hledání vhodného místa a později i výstavbě hvězdárny na Petříně. Byla zprovozněna v roce 1928, pro veřejnost pak otevřena o rok později.

Po uzavření českých vysokých škol v roce 1939 probíhaly na hvězdárně stále odborné přednášky, které částečně nahrazovaly vysokoškolské studium.[2] I díky tomu mohla být brzy po osvobození v roce 1945 rychle obnovena plná činnost ČAS.

Ještě v roce 1945 se do vedení ČAS dostala aktivistka Luisa Landová-Štychová, která zde bez astronomických znalostí začala prosazovat, zejména pak po Únoru 1948, politiku komunistické strany.[3] Vedení společnosti však neopustilo několik předních astronomové té doby, zejména nestraník dr. Bohumil Šternberk (1897–1983), a proto komunistická ideologie nad astronomií ve společnosti prakticky nikdy nepřevážila.

Jiří Grygar – čestný předseda ČAS

Po Sametové revoluci v roce 1989 se ČAS velmi rychle změnila v standardně fungující demokratickou společnost. Zásluhu na tom měl především tři měsíce před tím zvolený předseda ČAS doc. Luboš Perek.[3] Další rozvoj zažila ČAS pod předsednictvím Jiřího Grygara. Zrušením nefungujících složek se zefektivnila činnost společnosti, zlepšilo se využívání financí a vznikl informační server astro.cz (1995).

V dalších letech pokračovalo standardní fungování a rozvoj společnosti. Rozšiřuje se okruh udělovaných cen: v roce 1998 šlo o zavedení Cena Zdeňka Kvíze a o rok později se obnovilo udělování Ceny Františka Nušla. Společnost se a angažuje v boji proti světelnému znečištění – přebytečnému a škodlivému umělému svícení ve městech. Díky Skupině pro temné nebe vznikly v Česku v letech 2009–2014 tři oblasti tmavé oblohy. ČAS se prostřednictvím tiskových prohlášení a dalšími akcemi vyjadřuje k aktuálním astronomickým událostem – např. v roce 2012 k předpovědi konce světa podle Mayského kalendáře nebo v roce 2013 k pádu Čeljabinského meteoritu.

Náplň činnosti[editovat | editovat zdroj]

Hlavní náplní společnosti je podpora práce jejích členů. Pořádá pro ně astronomické přednášky, organizuje exkurze a jiné společné akce. Její pobočky spolupracují s místními hvězdárnami.

Česká astronomická společnost vydává také časopis Kosmické rozhledy; některé sekce vydávají své vlastní věstníky. Pořádá také průběžnou fotografickou soutěž Česká astrofotografie měsíce.

Pro majitele astronomických přístrojů a amatérské pozorovatele organizuje především akci Mezní hvězdná velikost – setkání amatérských astronomů spojené s odbornými přednáškami a především (při příznivém počasí) se společným pozorováním noční oblohy.

Mezní hvězdná velikost – setkání amatérských astronomů

Hlavní akcí České astronomické společnosti určenou mládeži je Astronomická olympiáda. Je pořádána ve spolupráci s Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy a některými hvězdárnami. V současné době jde již o samostatnou akci (dříve šlo o podkategorii Fyzikální olympiády).

Společnost se také výrazně angažuje v boji proti světelnému znečištění. K významným astronomickým úkazům vydává tiskové zprávy, které jsou přebírány našimi tiskovými agenturami a předními deníky.

Speciální činností je vydávání osvědčení o pojmenování planetek.

Česká astronomická společnost se však zapojuje také do akcí, které popularizují vědu jako celek. V roce 2007 to byla Evropská noc vědců (28. září) a akce Věda v ulicích (22. a 23. června). Obvykle se zde prezentuje společně s Astronomickým ústavem Akademie věd.[4][5]

Ceny České astronomické společnosti[editovat | editovat zdroj]

Udělováním cen oceňuje společnost zásluhy za rozvoj astronomie.

Cena Františka Nušla[editovat | editovat zdroj]

Podrobnější informace naleznete v článku Nušlova cena.

Nejvýznamnější z cen udělovaných Českou astronomickou společností je Cena Františka Nušla, pojmenovaná po Františku Nušlovi, v pořadí třetím a nejdéle sloužícím předsedovi ČAS. Cena je nejvyšším oceněním udělovaným badatelům, kteří se svým celoživotním dílem obzvláště zasloužili o rozvoj astronomie. Od roku 1938 byla udělena více než třiceti osobnostem, v období let 1953–1998 však bylo její předávání přerušeno.[6]

Cena Zdeňka Kvíze[editovat | editovat zdroj]

Pro astronomy, kteří se zabývají meziplanetární hmotou, proměnnými hvězdami nebo popularizací a výukou astronomie je od roku 1996 určena Cena Zdeňka Kvíze.[7]

  • V roce 2008 ji získal Luboš Brát za přínos v oboru studia proměnných hvězd.
  • V roce 2010 získal cenu Martin Lehký za přínos v oboru studia meziplanetární hmoty.

Littera astronomica[editovat | editovat zdroj]

K ocenění osobností, které svým literárním dílem významně přispěly k popularizaci astronomie u nás, uděluje společnost od roku 2002 cenu Littera astronomica.

Kopalova přednáška[editovat | editovat zdroj]

V roce 2007 zřídila Česká astronomická společnost po vzoru prestižních zahraničních společností další cenu – Kopalovu přednášku. Pojmenování získala po numerickém matematikovi a astronomovi Zdeňku Kopalovi. Je udělována českým astronomům nebo astronomkám za významné výsledky, které byly uveřejněny ve světovém vědeckém tisku. Oceněný přednese svoji přednášku na některé slavnostní veřejné akci společnosti.[9]

  • Kopalovou přednáškou za rok 2007 byl oceněn Pavel Spurný z Astronomického ústavu Akademie věd za své objevy při výzkumu malých těles sluneční soustavy (meteoroidů) a jejich interakce se zemskou atmosférou. Svoji čestnou přednášku na téma Systematické sledování bolidů ve Střední Evropě a v Západní Austrálii přednesl laureát na slavnostním shromáždění u příležitosti 90. výročí České astronomické společnosti 8. prosince 2007.[10]
  • Za rok 2011 ČAS vybrala Marka Wolfa z Astronomického ústavu Karlovy univerzity v souvislosti s významnými výsledky dosaženými při výzkumu apsidálního pohybu těsných zákrytových dvojhvězd.[14]
  • V roce 2012 ocenění získal Petr Hadrava z Astronomického ústavu Akademie věd ČR za významné výsledky dosažené při studiu dvojhvězd a vícenásobných hvězdných soustav metodou tzv. disentanglingu.[9][15]
  • Cenu za rok 2013 obdržel David Nesvorný za významné výsledky dosažené při výzkumu vývoje Sluneční soustavy, hlavního pásu planetek, trans-neptunických objektů, exoplanet a satelitů planet.[9]
  • V roce 2014 získal Kopalovu přednášku Jiří Borovička z Astronomického ústavu Akademie věd ČR za významné výsledky dosažené při studiu meziplanetární hmoty.[16]
  • Za rok 2015 byl oceněn Petr Pravec z Astronomického ústavu Akademie věd ČR za významné výsledky dosažené při výzkumu planetek Sluneční soustavy.[17]

Struktura[editovat | editovat zdroj]

Nejvyšším orgánem České astronomické společnosti je sjezd, který se schází 1× za 4 roky (do roku 2013 1× za 3 roky). Poslední sjezd proběhl 1.2. dubna 2017 v Brně. Mezi sjezdy řídí činnost výkonný výbor, který je kontrolován revizní komisí.

Libor Lenža a Pavel Suchan na sjezdu

Individuální členové společnosti se organizují buď v místních pobočkách, nebo v odborných sekcích. Každý člen je registrován v jedné sekci nebo pobočce jako kmenový člen. Může se však účastnit na činnosti dalších sekcí či poboček jako hostující člen.

Kromě individuálních členů má společnost i kolektivní členy, což jsou většinou vědecké instituce (např. Astronomický ústav Akademie věd ČR nebo některé hvězdárny). V roce 2017 je ve společnosti 29 kolektivních členů. Kolektivními členy jsou i některé jiné astronomické společnosti:[19]

Výkonný výbor může zřídit i pracovní skupiny. V roce 2017 takto pracuje Skupina pro historii astronomie a Skupina pro temné nebe.

Výkonný výbor[editovat | editovat zdroj]

Na 20. sjezdu 2. dubna 2017 byl na čtyřleté období zvolen výbor v podobném složení, v jakém pracoval v uplynulém období: Petr Heinzel (předseda), Pavel Suchan (místopředseda), Radek Dřevěný (hospodář), Lenka Soumarová, Marcel Bělík, Lumír Honzík, Miloš Podařil, Petr Scheirich, Vladislav Slezák a Petr Sobotka. Členové revizní komise jsou Eva Marková (předsedkyně), Martin Černický a Jan Kožuško.

Pobočky[editovat | editovat zdroj]

Hvězdárna v Úpici – sídlo Východočeské pobočky

Členové České astronomické společnosti jsou organizováni v místních pobočkách, které většinou mají vztah k místní hvězdárně nebo planetáriu.[20]

Sekce[editovat | editovat zdroj]

Kromě místních poboček má Česká astronomická společnost ještě sekce, které mají celostátní působnost a sdružují členy zaměřené na konkrétní oblast astronomie.[21]

  • Amatérská prohlídka oblohy
    Sdružuje milovníky krás noční oblohy. Jejími členy jsou často mladí lidé, kteří prošli letním astronomickým táborem na hvězdárně v Úpici.
  • Astronautická sekce
    Sdružuje zájemce o oblast kosmonautiky většinou spojenou s astronomií. Organizuje Kosmos-News Party v Lázních Bohdaneč, která se koná pravidelně od roku 2001 (v posledních letech i s účastí jediného českého kosmonauta Vladimíra Remka).
  • Kosmologická sekce
    Členové sekce se věnují odborným otázkám kosmologie – stavby a vývoje vesmíru – a také její popularizaci.
  • Sekce pro mládež
    Sekce poskytuje dětem do 15 let možnost zapojit se do práce České astronomické společnosti. Pořádá různé akce pro děti, např. Noc na hvězdárně.
  • Proměnné hvězdy a exoplanety
    Tato sekce se zabývá výzkumem a pozorováním proměnných hvězd – především sledováním zákrytových dvojhvězd a fyzických proměnných hvězd. Od roku 2007 se věnuje také fenoménu dnešní astronomie exoplanetám, především pozorování přechodu exoplanet před mateřskou hvězdou. Za tím účelem sekce vytvořila a provozuje celosvětovou databázi ETD - Exoplanet Transit Database. Vydává časopis Perseus.
  • Přístrojová a optická sekce
    Sdružuje zájemce o astronomické přístroje a dalekohledy. Ti si jejím prostřednictvím vyměňují návody a rady pro jejich stavbu a používání. Členové sekce píší také recenze komerčních optických přístrojů.
  • Sluneční sekce
    Členové sekce se zabývají pozorováním Slunce ve viditelném i radiovém oboru, jeho protuberancemi, chromosférou a fotosférou. Podílí se i na vydávání krátkodobých předpovědí sluneční aktivity.
  • Společnost pro meziplanetární hmotu
    Jedná se o samostatné občanské sdružení, které má od svého vzniku v roce 1996 statut sekce České astronomické společnosti. Soustřeďuje zájemce o pozorování meziplanetární hmotymeteorů a komet. Každoročně pořádá fotografickou soutěž Moje vánoční kometa.
  • Zákrytová sekce
    Zabývá se pozorováním zákrytů hvězd tělesy sluneční soustavy. V příznivých letech pozorují její členové i zatmění Slunce.

Předsedové[editovat | editovat zdroj]

V čele společnosti se vystřídalo 14 předsedů:[22]

Z nich nejdéle vykonával svoji funkci František Nušl. Po roce 1990 byl výkon předsednické funkce omezen na nejvýše dvě po sobě jdoucí tříletá funkční období, v roce 2013 pak byla prodloužena na 4 roky.[22] Čestným předsedou je Jiří Grygar.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. LANDOVÁ-ŠTYCHOVÁ, Luisa. K historii vzniku Československé astronomické společnosti a Lidové hvězdárny Štefánikovy v Praze. In Josef Klepešta. Třicetkrát kolem slunce. Praha : Československá společnost astronomická, 1947. S. 39-45.
  2. a b SUCHAN, Pavel. 100 roků České astronomické společnosti, 20. sjezd v Brně [online]. Česká astronomická společnost, 2017-03-28, [cit. 2017-04-16]. Kapitola Z historie 100 let České astronomické společnosti. Dostupné online.  
  3. a b Z historie České astronomické společnosti – 100 roků tradice v odhodlání a nadšení [online]. Česká astronomická společnost, 2017-03, [cit. 2017-04-16]. Kapitola Z historie 100 let České astronomické společnosti. Dostupné online.  
  4. Výsledky a reakce na proběhlý ročník Noci vědců [online]. Česká astronomická společnost, [cit. 2007-12-09]. Dostupné online.  
  5. Astronomický ústav AV ČR, v. v. i. na pražské "Vědě v ulicích" [online]. Astronomický ústav, [cit. 2007-12-09]. Dostupné online.  
  6. Nušlova cena [online]. Česká astronomická společnost, [cit. 2009-10-11]. Dostupné online.  
  7. Cena Zdeňka Kvíze [online]. Česká astronomická společnost, 2008, [cit. 2009-10-11]. Dostupné online.  
  8. SUCHAN, Pavel. Nezadržitelný vzestup astročásticové fyziky [online]. Česká astronomická společnost, 2009-10-09, [cit. 2009-10-11]. Dostupné online.  
  9. a b c Kopalova přednáška [online]. Česká astronomická společnost, [cit. 2017-04-01]. Dostupné online. (česky) 
  10. Tiskové prohlášení České astronomické společnosti číslo 103 ze 6. 12. 2007 [online]. Česká astronomická společnost, [cit. 2007-12-09]. Dostupné online.  
  11. SUCHAN, Pavel. Česká astronomická společnost udělila čestnou Kopalovu přednášku za rok 2008 [online]. Česká astronomická společnost, 2008-11-12, [cit. 2009-10-11]. Dostupné online.  
  12. SUCHAN, Pavel. Česká astronomická společnost udělila čestnou Kopalovu přednášku za rok 2009 [online]. Česká astronomická společnost, 2009-12-16, [cit. 2010-03-05]. Formát .doc. Dostupné online.  
  13. SUCHAN, Pavel. Česká astronomická společnost udělila čestnou Kopalovu přednášku za rok 2010. Astro.cz [online]. 2010-11-26 [cit. 2017-04-01]. Dostupné online.  
  14. SUCHAN, Pavel. Česká astronomická společnost udělila čestnou Kopalovu přednášku za rok 2011. Astro.cz [online]. 2011-11-23 [cit. 2017-04-01]. Dostupné online.  
  15. SUCHAN, Pavel. Astronomu Petru Hadravovi se dostalo mimořádně významného ocenění. Astro.cz [online]. 2016-06-30 [cit. 2017-04-01]. Dostupné online.  
  16. SUCHAN, Pavel. Čestná Kopalova přednáška 2014 RNDr. Jiřímu Borovičkovi, CSc.. Astro.cz [online]. 2014-11-26 [cit. 2017-04-01]. Dostupné online.  
  17. SUCHAN, Pavel. Česká astronomická společnost udělila čestnou Kopalovu přednášku za rok 2015. Astro.cz [online]. 2015-12-04 [cit. 2017-04-01]. Dostupné online.  
  18. SUCHAN, Pavel. Česká astronomická společnost udělila čestnou Kopalovu přednášku za rok 2016. Astro.cz [online]. 2016-11-25 [cit. 2017-04-01]. Dostupné online.  
  19. Kolektivní členové [online]. Česká astronomická společnost, 2017, [cit. 2017-04-16]. Dostupné online.  
  20. Pobočky [online]. Česká astronomická společnost, 2017, [cit. 2017-04-16]. Dostupné online.  
  21. Sekce [online]. Česká astronomická společnost, 2017, [cit. 2017-04-16]. Dostupné online.  
  22. a b Historie VV ČAS. Astro.cz [online].  [cit. 2017-04-01]. Dostupné online.  
  23. Nový Výkonný výbor ČAS byl zvolen!. Astro.cz [online]. 2017-04-02 [cit. 2017-04-03]. Dostupné online.  

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]