František Nušl

Profesor PhDr. František Nušl
Profesor PhDr. František Nušl
	František Nušl (Ateliér Langhans 1930)
Narození	3. prosince 1867; Jindřichův Hradec; Rakousko-Uhersko
Úmrtí	17. září 1951 (ve věku 83 let); Praha; Československo
Místo pohřbení	Břevnovský hřbitov (50°5′7″ s. š., 14°21′3″ v. d.)
Alma mater	Univerzita Karlova; Filozofická fakulta Univerzity Karlovy
Povolání	astronom, pedagog, matematik a vysokoškolský učitel
Choť	Aloisie (1872-1957)
Děti	František (1899-1975),; Jan (1900-1986)
Příbuzní	Jan Sokol vnuk; Václav Sokol vnuk; Jan Sokol zeť;
Funkce	předseda (ČAS; 1922–1948)
	multimediální obsah na Commons
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

František Nušl (3. prosince 1867, Jindřichův Hradec^[1] – 17. září 1951, Praha^[2]) byl český astronom, spoluzakladatel Ondřejovské hvězdárny a dlouholetý předseda České astronomické společnosti. Mezi jeho žáky patřily dvě generace českých astronomů.

Životopis

Po gymnáziu v Jindřichově Hradci studoval matematiku, fyziku a astronomii na české části Karlovy univerzity v Praze (tehdy nazývané Česká universita Karlo-Ferdinandova) u profesorů Strouhala a Seydlera. Jeho prostřednictvím se setkal s T. G. Masarykem, Janem Gebauerem a Jaroslavem Gollem, s nimiž pak také spolupracoval na Ottově slovníku naučném. Od roku 1893 učil matematiku na reálce v Hradci Králové a v Praze-Karlíně.

Seznámil se s továrníkem Josefem Janem Fričem a spolu s ním budoval od roku 1898 hvězdárnu v Ondřejově a roku 1906 se stal jejím prvním ředitelem. Roku 1900 se mu narodil syn Jan Nušl, později slavný šperkař a sochař kovů.

Roku 1904 se habilitoval v astronomii na Karlově univerzitě, od roku 1908 byl profesorem matematiky na ČVUT a od roku 1922 ředitelem Státní hvězdárny v Praze a předsedou České astronomické společnosti. V této funkci se podílel na vybudování Štefánikovy hvězdárny v Praze na Petříně. Od roku 1928 byl také profesorem astronomie na Univerzitě Karlově a pravidelně přednášel v rozhlase.

Prof. František Nušl zemřel 17. září 1951 a je pohřben na Břevnovském hřbitově v oddělení C-17 a hrobě č. 30.

Vědecké zaměření

Zabýval se hlavně měřením Země a času a geometrickou optikou. Vynalezl řadu zajímavých mechanismů a přístrojů. V roce 1903 sestrojil cirkumzenitál – přístroj pro určování zeměpisných souřadnic, který využíval vlastností rtuťového zrcadla. Přístroj byl postupně zdokonalován (v letech 1906, 1922 a 1932). Za tento přístroj dostal spolu s Fričem zlatou medaili na světové výstavě v Paříži v roce 1937. Cirkumzenitál byl až do objevu radarového a družicového zaměřování nejpřesnějším mobilním přístrojem na určování zeměpisné délky. Bylo s ním (v noci) možné určit souřadnice s přesností až 30 m (pro porovnání: současný systém GPS má obvyklou civilní přesnost 3–10 metrů, technickou i pod 1 cm).^[3] V roce 1926 vynalezl přístroj, který v kónicky se pohybujícím zrcadle měřil rychlost meteoritů přímo při vizuálním pozorování.^[4]

Pocty

Je po něm pojmenován kráter Nušl na odvrácené straně Měsíce, planetka (3424) Nušl a hvězdárna v Jindřichově Hradci. Česká astronomická společnost uděluje od roku 1999 obnovenou Nušlovu cenu (původně udělována v letech 1938–1949). Ve Stodůlkách v městské části Praha 13^[5] i v Jindřichově Hradci^[6] a v Ondřejově^[7] jsou po něm pojmenovány ulice.^[8]

Odkazy

Reference

↑ Matriční záznam o narození a křtu (1. shora)
↑ oznámení úmrtí (přístupné online z NK ČR). S. 2. Lidové noviny [online]. 1951-09-20 [cit. 2021-04-30]. S. 2. Dostupné online.
↑ HÁNEK, Pavel. Data z dějin zeměměřictví. Praha: Klaudian, 2012. ISBN 978-80-902524-4-8.
↑ HYKLOVÁ, Petra. František Nušl, Vice-President of the IAU 1928-1935, and inventor of the circumzenithal telescope. Praha: Under One Sky: The IAU Centenary Symposium. Proceedings of the International Astronomical Union, Volume 349, pp. 197-202, 2019.
↑ TRNKA, Miloslav. Nušlova ulice [online]. Praha 13: Stodůlecký posel, zpravodaj MČ, prosinec 2008 [cit. 2021-04-05]. Dostupné online.
↑ Nušlova, ulice v obci Jindřichův Hradec - Města a obce [online]. Praha: Kurzy.cz, spol. s r.o. [cit. 2021-04-05]. Dostupné online.
↑ Nušlova, ulice v obci Ondřejov - Města a obce [online]. Praha: Kurzy.cz, spol. s r.o. [cit. 2021-04-05]. Dostupné online.
↑ NOVOTNÝ, Dan. MČ Praha 13: Názvy ulic [online]. Městská část Praha 13, 2013-04-29 [cit. 2015-11-01]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-12-22.

Literatura

Hadrava, P., Karlický, M., Palouš, J., Šolc, M. (vyd.): Ondřejovská hvězdárna 1898–1998. Praha 1998. ISBN 80-902487-1-3

Externí odkazy

Obrázky, zvuky či videa k tématu František Nušl na Wikimedia Commons
Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je František Nušl
Česká astronomická společnost – Nušlova cena
Hvězdárna prof. Františka Nušla
Stručný životopis na stránkách Masarykovy univerzity
K. Petr, František Nušl šedesátiletý In: Časopis pro pěstování matematiky a fysiky (1928),57,č.2,73-80
Astronomický ústav AV ČR

[1] Matriční záznam o narození a křtu (1. shora)

[2] známení úmrtí (přístupné online z NK ČR). S. 2. Lidové noviny [online]. 1951-09-20 [cit. 2021-04-30]. S. 2. Dostupné online.

[Hanek-3] HÁNEK, Pavel. Data z dějin zeměměřictví. Praha: Klaudian, 2012. ISBN 978-80-902524-4-8.

[Hyklová-4] HYKLOVÁ, Petra. František Nušl, Vice-President of the IAU 1928-1935, and inventor of the circumzenithal telescope. Praha: Under One Sky: The IAU Centenary Symposium. Proceedings of the International Astronomical Union, Volume 349, pp. 197-202, 2019.

[5] TRNKA, Miloslav. Nušlova ulice [online]. Praha 13: Stodůlecký posel, zpravodaj MČ, prosinec 2008 [cit. 2021-04-05]. Dostupné online.

[6] Nušlova, ulice v obci Jindřichův Hradec - Města a obce [online]. Praha: Kurzy.cz, spol. s r.o. [cit. 2021-04-05]. Dostupné online.

[7] Nušlova, ulice v obci Ondřejov - Města a obce [online]. Praha: Kurzy.cz, spol. s r.o. [cit. 2021-04-05]. Dostupné online.

[P13PojmUlic-8] NOVOTNÝ, Dan. MČ Praha 13: Názvy ulic [online]. Městská část Praha 13, 2013-04-29 [cit. 2015-11-01]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-12-22.

[1]

[2]

[3]

[4]

[5]

[6]

[7]

[8]