Maffie

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Možná hledáte: Mafie – tajná italská kriminální organizace.

Maffie byl hlavní orgán českého domácího odboje během první světové války. Řídil zpravodajskou a konspirační činnost, předávání informací a udržoval spojení se zahraniční sekcí. Její činnosti se účastnilo přes 200 osob.[1] Název Maffie byl zvolen podle sicilské organizace známé jako mafie, kterou někteří účastníci odboje tehdy obdivovali.

Znak odbojové organizace Maffie, použitý na fotografickém tablu účastníků domácího odboje spolu s exilovou vládou.

Historie[editovat | editovat zdroj]

Po odjezdu profesora T. G. Masaryka do zahraničí v prosinci 1914 byl utvořen domácí výbor, nazvaný „maffie“. Jejím účelem byla od začátku podpora zahraničních akcí T. G. Masaryka. Maffie stála na důsledně protirakouskýchprodohodových pozicích. V březnu 1915 se ustavilo její předsednictvo: Edvard Beneš, Karel Kramář,[2] Alois Rašín, Josef Scheiner a Přemysl Šámal.

Zatýkání[editovat | editovat zdroj]

Členové maffie v roce 1918

V září 1915 se po nucené emigraci Edvarda Beneše stal vedoucím maffie Přemysl Šámal.[1] V tomto roce byl zatčen Karel Kramář. Starosta České obce sokolské Josef Scheiner patřil mezi zakládající členy Maffie a k jeho zatčení došlo 21. května 1915. Společně s Kramářem ho eskortovali do vyšetřovací vazby ve Vídni. Důvodem jeho zatčení byla činnost ve slovanofilských organizacích, udržované kontakty ve slovanských zemích a USA, dále také aféra se sokolskými legitimacemi, které měli sokolové na ruské frontě u sebe. Scheiner byl 21. července 1915 pro nedostatek důkazů propuštěn. Jeho obvinění bylo také jedním z důvodů, proč byla činnost České obce sokolské 24. listopadu 1915 zastavena.[3] Kramář byl v roce 1916 rakouským soudem odsouzen za velezradu a vyzvědačství k trestu smrti.[2] Tento trest mu císař František Josef v listopadu 1916 změnil na doživotí. Po jeho smrti následník trůnu císař Karel, který uplatňoval vůči Slovanům přátelskou politiku, všechny odsouzené v tomto procesu amnestoval a v roce 1917 byl Kramář propuštěn na svobodu.[4] Ve stejném procesu byl souzen i další člen maffie, novinář a ekonom Alois Rašín.

Spolupráce[editovat | editovat zdroj]

Činnost maffie byla v průběhu první světové války propojena s činností Československé národní rady (vznikla v roce 1916 v Paříži), ke konci války také s činností Národního výboru československého, který byl ustaven v červnu 1918. Pro předávání důležitých vzkazů vytvořili tzv. Alarm - síť telefonistů, cyklistů a běžců.[5] Pro spojení domácího odboje s odbojem zahraničním působili tajní kurýři. Jedním z nich byla slavná operní pěvkyně Ema Destinnová.[6] V září 1918 se Maffie připravovala na nekrvavý vojenský převrat a na následné převzetí moci.[7]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b ROVNÝ, Daniel. Náš svátek - 28.říjen [online]. Britské listy, 2006-10-26, [cit. 2012-01-14]. Dostupné online.  
  2. a b LUSTIGOVÁ, Martina. Vztah Masaryka a Kramáře - Za války a v republice [online]. Český rozhlas, 2006-05-14, [cit. 2012-01-14]. Dostupné online.  
  3. Waic Marek: Tělovýchova a sport ve službách české národní emancipace, Karolinum Press, 2014, s. 98
  4. Karl Sigmar Galéra: Deutsche unter Fremdherrschaft, Band II
  5. PACNER, Karel. Osudové okamžiky Československa. Praha : Nakladatelství BRÁNA, 2012. 720 s. ISBN 978-80-7243-597-5. S. 78-82. Dále jen PACNER, Karel. Osudové okamžiky Československa. 
  6. Špioni a špionky ve Velké válce - Ema má zprávu, Maffie má Emu. Operní pěvkyně ve službách odboje
  7. PACNER, Karel. Osudové okamžiky Československa. S. 69-73.

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • HAJŠMAN, Jan. Mafie v rozmachu. Vzpomínky na boj doma. Praha : Orbis, 1933. 444 s.  
  • Kopřiva, Roman: 'Der 28. Juni [...] sollte ein denkwürdiger Tag werden.' Zu figuralen und lokalen Aspekten der Darstellung eines symbolträchtigen Datums in Ludwig Winders Roman 'Der Thronfolger' sowie bei einigen anderen Autoren. In: Preljević, Vahidin, Ruthner, Clemens (Hg.).: 'The Long Shots of Sarajevo' 1914. Ereignis - Narrativ - Gedächtnis. Tübingen: Narr Francke Attempto, 2016. S. 453-469. (k sokolskému sletu v (Brně) Králově Poli 1914 včetně zahraničních hostí, atentátu na následníka trůnu, k ohlasům těchto událostí v české a německý psané beletrii a vzpomínkovému brněnskému sletu 1924)