Antonín Bečvář

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
RNDr. Antonín Bečvář
Antonín Bečvář.jpg
Rodné jménoAntonín František Bečvář
Narození10. června 1901
Stará Boleslav
Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Úmrtí10. ledna 1965 (ve věku 63 let)
Brandýs nad Labem
ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
Povoláníastronom, meteorolog, fotograf
Národnostčeská
Alma materUniverzita Karlova
OceněníNušlova cena (1939)
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Nuvola apps bookcase.svg Seznam dělSouborném katalogu ČR
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Antonín Bečvář (10. června 1901, Stará Boleslav[1]10. ledna 1965, Brandýs nad Labem) byl český astronom, fotograf a klimatolog. Vydal světově proslulý astronomický atlas – Atlas Coeli Skalnaté Pleso. Dlouhou dobu působil na Slovensku.

Život[editovat | editovat zdroj]

Narodil se v rodině Josefa Bečváře mistra obuvnického a Kateřiny rozené Martinovská. Navštěvoval Reálné gymnázium v Brandýse nad Labem, kde byla na jeho počest založena Přírodovědná společnost dr. Antonína Bečváře.

Poté studoval na Přírodovědecké fakultě Univerzity Karlovy v Praze, kde získal titul Doktor přírodních věd. Svá studia dokončil hlavní rigorózní zkouškou z meteorologie s klimatologií a kosmické fyziky, vedlejší zkouškou z astronomie a disertační prací: Soustavy mraků a krátkodobá prognosa povětrnosti v Čechách, v roce 1934.[2]

V Brandýse začala jeho dráha amatérského astronoma, když zde vybudoval svou první hvězdárnu v letech 1925–1927. Svou prací se stal brzy známým, takže již v roce 1937 dostal místo státního klimatologa ve Státních lázních na Štrbském Plese. Zde vybudoval svou druhou hvězdárnu na terase hotelu, kde prováděl několik let svá měření.

Po Mnichovské dohodě v roce 1938 musela být Československá astrofyzikální observatoř ve Staré Ďale (dnes Hurbanovo) na Slovensku zrušena. Tehdy Bečvář velmi úspěšně zapůsobil na slovenskou vládu a prosadil, aby výkonný reflektor o průměru 600 mm byl převezen na nové místo na Skalnaté pleso, kde v letech 1941–1943 inicioval výstavbu nové observatoře na Skalnatém plese a byl jejím prvním ředitelem (1943–1950).[3] Ta se stala jedinou vysokohorskou observatoří v pozdějším Československu a byla jednou z nejvýše položených hvězdáren v Evropě. Hvězdárna na Skalnatém plese se za dobu své existence stala uznávaným vědeckým ústavem. Antonín Bečvář tu založil tradici výzkumu Slunce a meziplanetární hmoty.

Už od vzniku Přírodovědecké fakulty Slovenské univerzity v Bratislavě přednášel astronomii. Roku 1944 se stal přednostou nově zřízeného Astronomického ústavu a vedl ho až do roku 1952, když se stal ústav součástí Katedry astronomie, geofyziky a meteorologie, kterou vedl prof. Mikuláš Konček.

Po celou dobu svého pobytu v Tatrách se zabýval fotografováním a studiem mraků. Antonín Bečvář byl člověk se širokým spektrem zájmů. Kromě astronomie se věnoval meteorologii, rád fotografoval, hrál velmi dobře na klavír a housle a v neposlední řadě byl náruživým turistou a obdivovatelem hor.

V roce 1951 byl padesátiletý světově uznávaný vědec z observatoře na Skalnatém plese propuštěn. Vrátil se zpět do Brandýsa nad Labem, opravil si hvězdárnu a započal práci na dalších hvězdných atlasech.

10. ledna 1965 Antonín Bečvář v Brandýse nad Labem zemřel. Tehdy prof. Zdeněk Kopal, uznávaný astronom českého původu, v nekrologu pro magazín Nature napsal: „Smrtí dr. Antonína Bečváře ztratili českoslovenští astronomové jednoho ze svých nejvýznamnějších kolegů a svět nejdůležitějšího přispěvatele astronomické kartografii všech dob.“

100. výročí narození[editovat | editovat zdroj]

Ke 100. výročí narození připravila v roce 2001 Historická sekce České astronomické společnosti několik akcí připomínající tuto významnou osobu české astronomie. Především se uskutečnily tři výstavy (Stará Lesná – Slovensko, Brandýs nad Labem, Národní technické muzeum). Dále proběhly přednášky v prostorách Štefánikovy hvězdárny v Praze, semináře ve Staré Lesné, odhalení dvou pamětních desek (na Skalnatém plese a v Brandýse nad Labem) a oslavy v reprezentačních prostorách Zámku Brandýs n. L.

Vyšla také monografie Antonín Bečvář – astronom, který miloval mraky, kterou napsal Štěpán Ivan Kovář, bývalý předseda České astronomické společnosti.

Předloženým sborníkem tak splácíme velký dluh, který pociťujeme všichni, kdož jsme sami prožili větší část svých životů v pohnutém XX. století, vůči osobnosti, která se vskutku výjimečně zasloužila o dobré jméno naší astronomie doma i v cizině.

—Jiří Grygar[4]

Pocty[editovat | editovat zdroj]

Dílo[editovat | editovat zdroj]

Antonín Bečvář se zasloužil o vybudování tří hvězdáren, ve kterých vykonal velké množství pozorování sluneční fotosféry, komet a meteoritů. Objevil komety 1942 IV a 1947 III, vedl pozorování meteorického roje Ursidy.

Je autorem mnoha prací z meteorické astronomie a hydrologie, filmů o vývoji oblaků, obrázkových publikací Vysoké Tatry a Atlas horských mraků (vyšel tři roky předtím, než Světová meteorologická organizace klasifikovala oblaka) tím je také Bečvář je považován za průkopníka československé meteorologické fotografie.

Jeho nejvýznamnějším dílem se staly čtyři velké astronomické atlasy vycházející z originální koncepce: Atlas Coeli Skalnaté Pleso s katalogem, Atlas Eclipticalis, Atlas Borealis a Atlas Australis. Byla to nejmodernější díla svého druhu, která vyšla i v zahraničí. Stala se základní pomůckou hvězdáren na celém světě a používají se dodnes.

Hvězdárny[editovat | editovat zdroj]

  • V Brandýse nad Labem – 1927
  • Na terase hotelu na Štrbském plese – 1937
  • Na Skalnatém plese – 1943

Próza[editovat | editovat zdroj]

  • Jediné léto – Praha: Vesmír, 1940

Spisy[editovat | editovat zdroj]

  • Úvod do lekárskej klimatologie: prednášky prednesené na klimatologickom kurze Štátného zdravotne sociálného ústavu na Štrbskom Plese v dňoch 25.–27. novembera 1943 – Antonín Bečvář, Mikuláš Konček. Liptovský Svätý Mikuláš, Bratov Rázusovcov, 1944
  • První cesta ke hvězdám – Praha: SNDK, 1955

Astronomické atlasy[editovat | editovat zdroj]

  • Atlas Coeli: Skalnaté pleso – Praha: Československá společnost astronomická, 1948
  • Atlas Eclipticalis – Praha: ČSAV, 1958
  • Atlas Borealis – Praha: ČSAV, 1962
  • Atlas Australis – Praha: ČSAV, 1964

Fotografie[editovat | editovat zdroj]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Matriční záznam o narození a křtu farnosti Stará Boleslav
  2. Matrika doktorů Univerzity Karlovy IX. (1934–1937). is.cuni.cz [online]. [cit. 2022-04-16]. Dostupné online. 
  3. HOCKEY, Thomas. The Biographical Encyclopedia of Astronomers. [s.l.]: Springer Publishing, 2009. ISBN 978-0-387-31022-0. (anglicky) 
  4. KOVÁŘ, Štěpán Ivan. Antonín Bečvář – astronom, který miloval mraky. Brandýs nad Labem: Nakladatelství PhDr. Milana Nováka, 2001. 70 s. 
  5. Crater Bečvář on Moon Gazetteer of Planetary Nomenclature, IAU, USGS (anglicky)

Literatura[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]