Martin (město)
| Martin | |
|---|---|
 Martin, centrum města | |
 znak .svg) vlajka | |
| Poloha | |
| Souřadnice | 49°3′49″ s. š., 18°55′17″ v. d. |
| Nadmořská výška | 395 m n. m. |
| Stát |  Slovensko |
| Kraj | Žilinský |
| Okres | Martin |
| Tradiční region | Turiec |
| Administrativní dělení | 7 místních částí |
  Martin | |
| Rozloha a obyvatelstvo | |
| Rozloha | 67,7 km² |
| Počet obyvatel | 51 139 (2022) |
| Hustota zalidnění | 755 obyv./km² |
| Správa | |
| Status | město |
| Starosta | Ján Danko (nezávislý) |
| Vznik | 1264 (první písemná zmínka) |
| Oficiální web | www |
| msu | |
| Adresa obecního úřadu | Mestský úrad Martin nám. S.H.Vajanského 1 036 49 Martin |
| Telefonní předvolba | 043 |
| PSČ | 036 01 |
| Označení vozidel (do r. 2022) | MT |
| NUTS | 512036 |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Martin (do roku 1950 Turčiansky Svätý Martin, maďarsky Turócszentmárton, německy Turz-Sankt Martin, latinsky Sanctus Martinus či Martinopolis) je slovenské okresní město v Žilinském kraji, 22 km jihovýchodně od Žiliny a 170 km severovýchodně od Bratislavy v závěru Turčianské kotliny mezi Malou a Velkou Fatrou na řece Turiec, krátce před jejím ústím do Váhu. Žije v něm přibližně 51 tisíc obyvatel a je tak devátým největším slovenským městem a druhým největším městem Žilinského kraje.
Části města[editovat | editovat zdroj]
Podle Statutu města Martin je území města tvořeno čtyřmi katastrálními územími (Martin, Příkop, Záturčí, Tomčany); administrativně sestává město ze sedmi městských částí.
Městské části[editovat | editovat zdroj]
Sídliště[editovat | editovat zdroj]
- Jahodníky
- Košúty
- Ľadoveň
- Priekopa
- Sever
- Záturčie
Osady[editovat | editovat zdroj]
- Mestská Bôrová
- Podstráne
Historie[editovat | editovat zdroj]
Na území dnešního Martina bylo zjištěno halštatské sídliště a také slovanský mohylník z 9. století. První zmínka o moderním městě je z roku 1264, přesto již dříve zde pravděpodobně stál románský kostel. Roku 1340 získal Martin městská práva. Od 17. století do roku 1922 zde pak bylo centrum Turčianské župy. Ke konci 19. století zde začalo Slovenské národní obrození a od roku 1863 zde sídlí Matica slovenská. 30. října roku 1918 se Martinskou deklarací připojilo Slovensko k Česku a vznikla tak ČSR. Na konci druhé světové války byl Martin osvobozen 1. československým armádním sborem a Rumunskou armádou bojujícími na straně Rudé armády, 11. dubna 1945. V roce 1994 bylo město Martin zákonem vyhlášeno za národní kulturní centrum Slováků.
Pamětihodnosti[editovat | editovat zdroj]
- Kostel svatého Martina, raně gotická stavba patrně ze 13. století
- Etnografické muzeum
- Budova Slovenského národného múzea z roku 1906 s Muzeem Andreja Kmeťa
- Slovenské komorné divadlo
- Evangelický kostel z roku 1784
- Národný cintorín, kulturní památka z 18. století, pohřbeni jsou zde desítky osobností jako československý premiér Milan Hodža nebo fotograf Karel Plicka
- Kaštel v Záturčí, původně evangelický kostel z roku 1640, přestavěný koncem 19. století na zámek
- Muzeum slovenské dědiny, skanzen, největší přírodní expozice na Slovensku o rozloze 15,5 ha jihovýchodně od centra v městské části Jahodníky
- Múzeum Martina Benku, muzeum slovenského malíře Martina Benka
- Župní dům – sídlo Turčianské galérie[1]
Školství[editovat | editovat zdroj]
Martin je sídlem Jesseniovy lékařské fakulty Univerzity Komenského, která se v rankingu ARRA (Slovenský akademický rating) řadí několik let po sobě na první místo mezi lékařskými fakultami Slovenska. Aktuálně zde studuje několik stovek norských studentů.
Budovu gymnázia z 30. let projektoval brněnský architekt Bohuslav Fuchs.
Průmysl[editovat | editovat zdroj]
Martin byl za dob ČSSR významným střediskem těžkého strojírenství. Stále se zde však vyrábí papír, nábytek, potraviny a sídlí zde renomovaná tiskařská firma Neografia. Z nově vzniklého průmyslu je zde výroba obuvi ECCO, SKANSKA, strojařská firma Viena nebo výroba komponentů Volkswagen.
Doprava[editovat | editovat zdroj]
Městem prochází železniční trať Zvolen–Vrútky. Městská hromadná doprava provozuje 24 autobusových linek.
Osobnosti[editovat | editovat zdroj]
- Jan Arnošt I. Sasko-Výmarský (*1594 Altenburg – †1626 Martin), sasko-výmarský vévoda z rodu ernestinské větve Wettinů.[2]
- Oľga Borodáčová (1899–1986), herečka a pedagožka
- Zdeno Cíger (* 1969), lední hokejista, trenér
- Ivan Hoffman (* 1952), novinář, rozhlasový komentátor
- Adolf Horváth (1879–1934), politik
- Zora Jesenská (1909–1972), spisovatelka a literární kritička
- Janko Jesenský (1874–1945), politik, básník a spisovatel
- Ján Kalinčiak (1822–1871), spisovateľ a básnik
- Jana Kirschner (* 1978), zpěvačka
- Ľuboš Kostelný (* 1981), herec
- Zuzana Kronerová (* 1952), herečka
- Hana Meličková (* 1900), herečka
- Svetozár Stračina (1940–1996), hudební skladatel, folklorista
- Zuzana Šulajová (* 1978), herečka
- Róbert Švehla (* 1969), lední hokejista
Partnerská města[editovat | editovat zdroj]
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Reference[editovat | editovat zdroj]
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Martin (mesto na Slovensku) na slovenské Wikipedii.
- ↑ Bývalý Župný dom: Mesto Martin. www.martin.sk [online]. [cit. 2023-06-01]. Dostupné online.
- ↑ Jan Arnošt I., vévoda Sasko-Výmarský, 1594-1626 - Bibliografie dějin Českých zemí. biblio.hiu.cas.cz [online]. [cit. 2022-08-06]. Dostupné online.
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Martin na Wikimedia Commons 
Slovníkové heslo Martin ve Wikislovníku- Oficiální stránky
