Žilinský kraj

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
O zaniklém kraji pojednává článek Žilinský kraj (1948–1960).
Žilinský kraj
Žilinský kraj
Žilinský kraj na mapě Slovenska
Žilinský kraj na mapě Slovenska
Geografie
Hlavní městoŽilina
Souřadnice
Rozloha6 808,4 km²
Nejvyšší bodKriváň (2 494,7 m n. m.)
Časové pásmo+1
+2 (letní čas)
Geodata (OSM)OSM, WMF
Obyvatelstvo
Počet obyvatel690 449 (31.12.2014)
Hustota zalidnění101,4 obyv./km²
JazykSlovenština
Národnostní složeníSlováci, Maďaři, Češi, Moravané
Správa regionu
Nadřazený celekSlovensko
Druh celkuKraj
Podřízené celky11 okresů
Vznik24. července 1996
PredsedaIng. Erika Jurinová (OĽaNO)
NUTSSK031
Oficiální webwww.zask.sk
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Žilinský kraj je kraj ležící na severu Slovenska. Jeho samosprávným centrem je město Žilina. V kraji žije 690 420 obyvatel (2013). Kraj sousedí s Trenčínským krajem, Banskobystrickým krajem a Prešovským krajem. Hraničí rovněž s Českou republikou (Moravskoslezský a Zlínský kraj) a Polskem (Slezské a Malopolské vojvodství).

Území se dělí na jedenáct okresů - Žilina, Bytča, Čadca, Dolný Kubín, Kysucké Nové Mesto, Liptovský Mikuláš, Martin, Námestovo, Ružomberok, Turčianske Teplice a Tvrdošín.

Geologická charakteristika[editovat | editovat zdroj]

Celé toto hornaté území spadá z geomorfologického hlediska do Západních Karpat. Řeka Váh ho nápadně rozděluje na severozápadní Slovensko-moravské Karpaty (Javorníky, Bílé Karpaty) a jihovýchodní Fatransko-tatranskou oblast (Malá Fatra, Strážovské vrchy). Horské masívy v této lokalitě se zformovaly poměrně nedávno, v paleogénu. Zásluhou pohybu příkrovů se vyzdvihovaly původní mořské sedimenty, z nichž postupně vznikly impozantní soutěsky a údolí.

Historie[editovat | editovat zdroj]

Po pádu Velkomoravské říše v roce 907, ke které území patřilo, bylo od 12. století prakticky až do roku 1918 součástí uherského království. Ve 13. století na obranu proti tatarským nájezdům byla vybudovaná síť hradů (Hričov, Považský hrad, Košeca, Lietava, Strečno). 16. století znamenalo pro místní obyvatele chudobu a strach, zejména před tureckou okupací a živelními pohromami. Ke konci 19. století sem byla zavedena železnice a v údolí Váhu začal vzkvétat průmysl. Od dávných časů Uherska se současné Slovensko, stejně jako dnešní Maďarsko, dělilo na župy. Území moderního žilinského kraje zahrnuje celé území Turčianské župy, slovenskou část Oravské župy, většinu Liptovské župy a severní část Trenčínské župy. Podle názvů historických žup jsou odvozeny názvy některých slovenských tradiční regionů. V Žilinském kraji se nacházejí turistické regiony Orava, Turiec, Liptov, Kysuce a Horní Pováží, přičemž poslední dva jmenované patří do historické Trenčínské župy.

Předseda Žilinského kraje[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]