Váh

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Další významy jsou uvedeny na stránce Váh (rozcestník).
Váh
Řeka u Piešťan
Řeka u Piešťan
Základní informace
Délka toku403 km
Plocha povodí10640 km²
Průměrný průtok152 m³/s
SvětadílEvropa
Zdrojnice
Ústí
Protéká
SlovenskoSlovensko Slovensko (Žilinský, Trenčínský, Trnavský, Nitranský kraj)
Úmoří, povodí
Atlantský oceán, Černé moře, Dunaj, Povodí Váhu (Slovensko, Polsko, Česko)
Váh River (SVK) - location and watershed.svg
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Váh (maďarsky Vág, německy Waag) je nejdelší řeka Slovenska, která protéká čtyřmi kraji (Žilinský, Trenčínský, Trnavský, Nitranský). Jde o levý přítok Dunaje. Jeho délka činí 403 km. Povodí má rozlohu 10 640 km².

Průběh toku[editovat | editovat zdroj]

Řeka vzniká nedaleko Kráľové Lehoty, v nadmořské výšce 664 m n. m. soutokem Bílého a Černého Váhu. Zdrojnice pramení ve Vysokých a Nízkých Tatrách. Převážnou část protéká v horách a až pod Novým Mestem nad Váhom vtéká do Podunajské nížiny. Ústí do Dunaje u města Komárno v nadmořské výšce 106 m n. m.

Vodní režim[editovat | editovat zdroj]

Průměrný průtok činí 152 m³/s. Nejvyšší je v létě.

Využití[editovat | editovat zdroj]

Využívá se k zásobování vodou, na zavlažování, k výrobě vodní energie, pro vodní dopravu a k plavení dřeva. Je také zásobárnou vody pro jadernou elektrárnu Jaslovské Bohunice

Vážská kaskáda[editovat | editovat zdroj]

Na Váhu, stejně jako např. na Vltavě, existuje soustava vodních přehradních hrází a nádržíVážská kaskáda. Celkem je jich 22 (nejnovější z nich je Vodné dílo Žilina). První přehradou je velmi dobře známá Liptovská Mara, poslední je v Kráľové nad Váhom. Podle údajů TASR z roku 1996 elektrárny ročně vyrobí 1 965 132 MWh energie. Mnohé přehrady pracují na umělých kanálech vedených podél koryta řeky.

Některé údaje udávají na Vážské kaskádě počet VE 23 – včetně úplně poslední MVE Selice, nad Komárnem.

Přehled nádrží v kaskádě Váhu[editovat | editovat zdroj]

Čierný váh (je to umístěna na přítoku Čierný váh), Liptovská Mara, Bešeňová, Orava (nachází se na přítoku řece Oravě), Tvrdošín (také Orava), Krpeľany, Sučany, Lipovec, Žilina, Hričov, Mikšová, Považská Bystrica, Nosice (Priehrada mládeže), Ladce, Ilava, Dubnica nad Váhom, Trenčín, Kostolná, Nové Mesto nad Váhom, Horná Streda, Sĺňava, Drahovce - Madunice, Kráľová a Selice.

Vážská vodní cesta[editovat | editovat zdroj]

Související informace naleznete také v článku Vážská vodní cesta.

Od roku 1998, kdy bylo dáno do provozu vodní dílo Selice, je řeka splavná pro velké lodě odpovídající klasifikační třídě VIa[1] po Sereď (Rozměry plavebních komor Selice a Kralová jsou 110 × 24 metrů). V současnosti se připravuje prodloužení splavnění Váhu po Žilinu, dostavbou plavebních komor a lodního zdvihadla (Nosice), k dříve vybudovaným stupňům kaskády. Komory a zdvihadlo mají odpovídat klasifikační třídě Va a mít užitné rozměry 110 × 12 metrů.

Přítoky Váhu[editovat | editovat zdroj]

Města na Váhu[editovat | editovat zdroj]

Kompletní seznam všech sídel ležících na Váhu obsahuje článek : Seznam sídel na řece Váh

Reference[editovat | editovat zdroj]

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]