Vážská vodní cesta
Vážská vodní cesta (VVC), je plánovaná a zčásti realizovaná vodní cesta mezinárodního významu spojující město Žilinu s Dunajem.
Jižní napojení Váhu na Dunaj je mimořádně významné. Splavnění Váhu umožní přímý export výrobků podnikům ležících v blízkosti Vážské vodní cesty (např. SES Tlmače, Drátovna Hlohovec, DUSLO Šaľa) do zájmových oblastí vodní dopravou. Napojením na Dunaj je Slovenská republika z hlediska vodní dopravy přímo napojena přes Průplav Rýn–Mohan–Dunaj na mezinárodní síť vodních cest 15 evropských států. Jižní propojení směřuje přepravy i do Řecka, Turecka a do států blízkého a dálného východu.
Napojení na vodní koridor Dunaj–Odra–Labe prostřednictvím alternativní trasy Váh–Morava otevírá možnosti přímého spojení Slovenska s baltskými přístavy, ale i integraci do sítě vodních cest Běloruska, Ukrajiny a Ruska.
Lodě by dosáhly Žiliny překonáním 15 plavebních komor. Na případné propojení s Odrou by bylo třeba v náročném terénu postavit dalších více než 20 plavebních komor a lodních výtahů. Alternativně při vybudování 2100 metrů dlouhého průplavního tunelu by lodě mezi Žilinou a Bohumínem musely překonat asi 13 plavebních komor a lodních výtahů.
Projekt Vážské vodní cesty není konkurencí vodního koridoru Dunaj–Odra–Labe. "Strategie přípravy vodní cesty Dunaj–Odra–Labe není chápána jako konkurenční alternativa vodní cesty Váh–Odra, ale jako logické spojení v rámci magistrálních vnitrozemských vodních cest Labe (E 20), Odry (E 30) a Dunaje (E 80). Obě dvě vodní cesty si nebudou vzájemně konkurovat, ale budou se vzájemně doplňovat a budou realizačním výstupem Evropské dohody AGN." [1]
Současný stav projektu
[editovat | editovat zdroj]Celková délka VVC od Komárna po Žilinu představuje 250 km. Stavba vodní cesty je rozdělena na 4 etapy [2] :
1. etapa – Komárno – Sereď v délce 75 km je v současnosti splavná, ale kvůli nevybudování vodního díla Nagymaros trpí úsek mezi Komárnem a prvním zdymadlem Selice značným kolísáním hladin a nedostatečnou plavební hloubkou. Pro vyřešení tohoto problému se plánuje stavba nového zdymadla Kolárov (27,4 km) v tomto úseku.
2. etapa Sereď – Púchov 124 km
3. etapa Púchov – Žilina 51 km
4. etapa Žilina – Odra (návrh) 98 km
Vláda ČR dne 15. dubna 2015 přijala aktualizaci Politiky územního rozvoje, v rámci které byl záměr propojení Odra–Váh vypuštěn.[3]
Uvažuje se o alternativním propojení Vážské vodní cesty s řekou Moravou (a vodním koridorem Dunaj–Odra–Labe) v trase Hlohovec–Kúty.[4]
Základní parametry vodní cesty
[editovat | editovat zdroj]Na Vážských vodních dílech bylo dokončeno několik plavebních komor v několika parametrech [5] :
Třída VI.a – Rozměry plavebních komor: 110 × 24 × 4,5 m
- Vodní dílo Kráľová
- Vodní dílo Selice
Třída III – Rozměry plavebních komor: 70 × 9 m
V těchto parametrech byly vybudovány plavební komory na 11 vodních dílech na Váhu mezi Královou a Žilinou, ty jsou však nedokončené a slouží pouze k převádění vody. Všechny mají být nahrazeny novými plavebními komorami Třídy Va o rozměrech plavebních komor 110 × 12 m s hloubkou nad záporníkem 4,0 m.
Výstavba Vážské vodní cesty v úseku Komárno – Žilina bude sestávat z výstavby těchto staveb: [6]
- Vodní dílo Kolárovo
- Rekonstrukce plavební komory Kráľová
- Vodní dílo Sereď – Hlohovec
- Plavební komora Madunice
- Plavební komora Horná Streda
- Plavební komora Nové Mesto nad Váhom
- Plavební komora Kostolná
- Plavební komora Trenčín
- Plavební komora Dubnica
- Plavební komora Ilava
- Plavební komora Ladce
- Lodní zdvihadlo Nosice
- Plavební komora Považská Bystrica
- Plavební komora Mikšová
- Plavební komora Hričov
Plánované přístavy
- Přístav Hlohovec
- Přístav Nové Mesto nad Váhom
- Přístav Trenčín
- Přístav Dubnica
- Přístav Púchov
- Přístav Šaľa
- Přístav Sereď
- Přístav Považská Bystrica
- Přístav Žilina
Dále bude potřeba upravit a zrekonstruovat všechny plavební kanály a zvednout 6 silničních a 3 železniční mosty. Minimální podjezdná výška mostů bude 7 m.
- Železniční most Šaľa
- Silniční most v Hlohovci
- Kolonádový most v Piešťanech
- Železniční most v Trenčíně – Výstavba nového železničního mostu v Trenčíně je v konečné fázi přípravy. [7]
- Železniční most v Nemšové
- Silniční most v Nemšové
- Silniční most v Ilavě
- Silniční most v Nosicích
- Silniční most v Oblazově
Spojení Váh–Odra – úsek Žilina–Bohumín
Tento úsek představuje průplavní propojení Vážské vodní cesty s vodní cestou na řece Odře, což v konečném důsledku umožňuje spojení Dunajské vodní cesty s cestou na Odře a dalším pokračováním na přístavy Baltského moře. Koncepčně to znamená vybudovat průplav o parametrech třídy Va v podstatě v korytě řeky Kysuca v úseku Žilina–Čadca. Za Čadcou přechází trasa průplavu do umělého kanálu směřujícího do Jablunkovského průsmyku a do údolí řeky Olše (území ČR) a jeho zaústění do řeky Odry u Bohumína. Myšlenku propojení Váhu s Odrou a vodního koridoru Dunaj–Odra–Labe na polské straně podporuje i polský projekt program integrovaného vodního hospodářství v povodí Odry známý pod názvem „Program Odra 2006“. Součástí integrovaného vodního hospodářství je řešení dopravní funkce řeky Odra a uvažuje se se splavněním Odry na celém jejím toku. Realizace průplavního spojení Váhu a Odry v úseku Žilina–Bohumín se dosáhne vybudováním následných staveb na tocích spojovaných řek a jejich přítocích:
Stavby na území Slovenské republiky
[editovat | editovat zdroj]- plavební komora Budatín
- průplav Budatín – Rudinka
- plavební komora Rudinka
- průplav Rudinka – Kysucké Nové Mesto
- plavební komora Kysucké Nové Mesto
- průplav Kysucké Nové Mesto – Kysucký Lieskovec
- plavební komora Kysucký Lieskovec
- průplav Kysucký Lieskovec – Krásno
- plavební komora Krásno
- průplav Krásno – Čadca
- plavební komora Čadca
- průplav Čadca – Raková
- lodní zdvihadlo Raková
- průplav Raková – Dejúvky
- lodní zdvíhadlo Dejúvky
- plavební tunel Jablunkov (zasahuje i na území České republiky)
Na tyto stavby by navázalo celkem 16 staveb (průplavy, plavební komory a lodní zdvihadla) na území České republiky a 9 staveb na území Polska, kterými by bylo dosaženo propojení Vážské vodní cesty na Oderskou vodní cestu.
Přínosy
[editovat | editovat zdroj]Myšlenka projektu VVC je založená na dobudovaní vodní cesty, přičemž podstatná část hlavních objektů splavnění Váhu je už vybudovaná. Realizace VVC by měla mít příznivý vliv na mnohé oblasti hospodářského a veřejného života společnosti díky mimořádně širokému záběru aktivit, které je možné okolo vodní cesty na Váhu rozvinout.
Projekt je založený na principu zhodnocení:
- plavebního využití vybudováním plavební dráhy
- energetického využití výstavbou a inovací vodních elektráren
- využití v oblasti rozvoje cestovního ruchu
- ekologizace a revitalizace území podél Váhu
- možnosti vybudovaní obchodních a průmyslových zón
Negativa a komplikace
[editovat | editovat zdroj]Vybudování úseku Žilina–Bohumín by si vyžádalo velké finanční náklady na výstavbu a zásah do životního prostředí, přičemž bude změněn povrch velkého území. Plánovaná trasa prochází i přes obydlené území s existující infrastrukturou. Spojení Vážské vodní cesty s vodní cestou na řece Odře musí překonat Moravskoslezské Beskydy s vrcholovou zdrží ve výšce minimálně 470 m n. m. (při využití průplavního tunelu o délce 5500 m).[8]
Zástupci hospodářství v Moravskoslezském kraji nesouhlasí s propojením Odry a Váhu přes Jablunkovský průsmyk, protože neřeší přístup na vodní cestu moravskoslezským firmám a neumožňuje propojení Odry a Labe. Preferovaným vodním spojením v České republice je vodní koridor Dunaj–Odra–Labe.[9]
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]- Ministerstvo dopravy, pošt a telekomunikací – Koncepce splavnění Váhu
- Webové stránky o vodním koridoru Dunaj–Odra–Labe
- Zplnomocněnec vlády SR pro výstavbu a provoz soustavy vodních děl Gabčíkovo – Nagymaros
- Vážská vodná cesta – Andrej Dávid[nedostupný zdroj]
Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ KONCEPCIA ROZVOJA VODNEJ DOPRAVY SLOVENSKEJ REPUBLIKY, Bod II., A, 2.. www.telecom.gov.sk [online]. [cit. 2009-09-23]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2011-08-24.
- ↑ Plán trasy Vážské vodní cesty. www.telecom.gov.sk [online]. [cit. 2009-09-23]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2008-11-19.
- ↑ AKTUALIZACE Č. 1 POLITIKY ÚZEMNÍHO ROZVOJE ČR
- ↑ Fico věří v kanál Dunaj-Odra-Labe, projekt je podle něj realizovatelný
- ↑ Kategorie vnitrozemských plavidel. www.inlandnavigation.org [online]. [cit. 2009-09-23]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2009-04-08.
- ↑ Návrh zámeru projektu Vážskej vodnej cesty[nedostupný zdroj]
- ↑ Webnoviny.sk - Nový most v Trenčíne získal stavebné povolenie
- ↑ Odborný časopis Vodní cesty a plavba 2/2010 - Ing. Pavel Neset, CSc. - Nový pohled na projekt ODRA - VISLA a na plavební spojení ODRA - VÁH
- ↑ Sdružení pro rozvoj MSK: Sdružení nesouhlasí s propojením Odry a Váhu přes Jablunkovský průsmyk. infoportaly.cz [online]. [cit. 2013-10-04]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2013-10-04.
- Plánované průplavy
- Záměry vodních staveb
- Průplavy v Česku
- Vodní kanály v Moravskoslezském kraji
- Vodstvo v okrese Frýdek-Místek
- Vodstvo v okrese Karviná
- Průplavy na Slovensku
- Vodstvo Žilinského kraje
- Vodstvo v okrese Liptovský Mikuláš
- Vodstvo v okrese Ružomberok
- Vodstvo v okrese Martin
- Vodstvo v okrese Žilina
- Vodstvo v okrese Bytča
- Vodstvo Trenčínského kraje
- Vodstvo v okrese Považská Bystrica
- Vodstvo v okrese Púchov
- Vodstvo v okrese Ilava
- Vodstvo v okrese Trenčín
- Vodstvo v okrese Nové Mesto nad Váhom
- Stavby v okrese Nové Mesto nad Váhom
- Vodstvo Trnavského kraje
- Vodstvo v okrese Piešťany
- Vodstvo v okrese Hlohovec
- Vodstvo v okrese Galanta
- Vodstvo Nitranského kraje
- Vodstvo v okrese Šaľa
- Vodstvo v okrese Komárno
- Povodí Váhu
- Povodí Odry
- Vodní cesty třídy VIa
- Vodní stavby na Váhu