Vážská vodní cesta

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Soutok Váhu s Dunajem v Komárně
Vodní dílo Kráľová
Řeka Váh v Piešťanech - Krajinský most
Řeka Váh v Trenčíně, pohled ze silničního mostu na starý železniční most
Vodní dílo Nosice na Váhu
Vodní dílo Hričov na Váhu u Žiliny

Vážská vodní cesta (VVC), je plánovaná a zčásti realizovaná vodní cesta mezinárodního významu spojující město Žilinu s Dunajem.

Jižní napojení Váhu na Dunaj je mimořádně významné. Splavnění Váhu umožní přímý export výrobků podnikům ležících v blízkosti Vážské vodní cesty (např. SES Tlmače, Drátovna Hlohovec, DUSLO Šaľa) do zájmových oblastí vodní dopravou. Napojením na Dunaj je Slovenská republika z hlediska vodní dopravy přímo napojena přes Průplav Rýn-Mohan-Dunaj na mezinárodní síť vodních cest 15 evropských států. Jižní propojení směřuje přepravy i do Řecka, Turecka a do států blízkého a dálného východu.

Napojení na vodní koridor Dunaj-Odra-Labe prostřednictvím alternativní trasy Váh-Morava otevírá možnosti přímého spojení Slovenska s baltskými přístavy, ale i integraci do sítě vodních cest Běloruska, Ukrajiny a Ruska.

Lodě by dosáhly Žiliny překonáním 15 plavebních komor. Na případné propojení s Odrou by bylo třeba v náročném terénu postavit dalších více než 20 plavebních komor a lodních výtahů. Alternativně při vybudování 2100 metrů dlouhého průplavního tunelu by lodě mezi Žilinou a Bohumínem musely překonat asi 13 plavebních komor a lodních výtahů.

Projekt Vážské vodní cesty není konkurencí vodního koridoru Dunaj-Odra-Labe. "Strategie přípravy vodní cesty Dunaj-Odra-Labe není chápána jako konkurenční alternativa vodní cesty Váh-Odra, ale jako logické spojení v rámci magistrálních vnitrozemských vodních cest Labe (E 20), Odry (E 30) a Dunaje (E 80). Obě dvě vodní cesty si nebudou vzájemně konkurovat, ale budou se vzájemně doplňovat a budou realizačním výstupem Evropské Dohody AGN." [1]

Současný stav projektu[editovat | editovat zdroj]

Celková délka VVC od Komárna po Žilinu představuje 250 km. Stavba vodní cesty je rozdělena na 4 etapy [2]  :

1.etapa - Komárno – Sereď v délce 75 km je v současnosti splavná, ale kvůli nevybudování vodního díla Nagymaros trpí úsek mezi Komárnem a prvním zdymadlem Selice značným kolísáním hladin a nedostatečné plavební hloubce. Pro vyřešení tohoto problému se plánuje stavba nového zdymadla Kolárov (27,4 rkm) v tomto úseku.

2.etapa Sereď – Púchov 124 km

3.etapa Púchov – Žilina 51 km

4.etapa Žilina – Odra (návrh) 98 km

Vláda ČR dne 15. dubna 2015 přijala aktualizaci Politiky územního rozvoje v rámci které byl záměr propojení Odra-Váh vypuštěn.[3]

Uvažuje se o alternativním propojení Vážské vodní cesty s řekou Moravou (a vodním koridorem Dunaj-Odra-Labe) v trase Hlohovec-Kúty.[4]

Základní parametry vodní cesty[editovat | editovat zdroj]

Na Vážských vodních dílech bylo dokončeno několik plavebních komor v několika parametrech [5] :

Třída VI.a - Rozměry plavebních komor: 110×24×4,5 m

  • Vodní dílo Kráľová
  • Vodní dílo Selice

Třída III - Rozměry plavebních komor: 70 x 9 m

V těchto parametrech byly vybudovány plavební komory na 11 vodních dílech na Váhu mezi Královou a Žilinou, ty jsou však nedokončené a slouží pouze k převádění vody. Všechny mají být nahrazeny novými plavebními komorami Třídy Va o rozměrech plavebních komor 110 x 12 m s hloubkou nad záporníkem 4,0 m.

Výstavba Vážské vodní cesty v úseku Komárno - Žilina bude sestávat z výstavby těchto staveb: [6]

  • Vodní dílo Kolárovo
  • Rekonstrukce plavební komory Kráľová
  • Vodní dílo Sereď – Hlohovec
  • Plavební komora Madunice
  • Plavební komora Horná Streda
  • Plavební komora Nové Mesto nad Váhom
  • Plavební komora Kostolná
  • Plavební komora Trenčín
  • Plavební komora Dubnica
  • Plavební komora Ilava
  • Plavební komora Ladce
  • Lodní zdvihadlo Nosice
  • Plavební komora Považská Bystrica
  • Plavební komora Mikšová
  • Plavební komora Hričov

Plánované přístavy

  • Přístav Hlohovec
  • Přístav Nové Mesto nad Váhom
  • Přístav Trenčín
  • Přístav Dubnica
  • Přístav Púchov
  • Přístav Šaľa
  • Přístav Sereď
  • Přístav Považská Bystrica
  • Přístav Žilina

Dále bude potřeba upravit a zrekonstruovat všechny plavební kanály a zvednout 6 silničních a 3 železniční mosty. Minimální podjezdná výška mostů bude 7 m.

  • Železniční most Šaľa
  • Silniční most v Hlohovci
  • Kolonádový most v Piešťanech
  • Železniční most v Trenčíně - Výstavba nového železničního mostu v Trenčíně je v konečné fázi přípravy. [7]
  • Železniční most v Nemšovej
  • Silniční most v Nemšové
  • Silniční most v Ilavě
  • Silniční most v Nosicích
  • Silniční most v Oblazově

Spojení Váh-Odra - úsek Žilina - Bohumín

Tento úsek představuje průplavní propojení Vážské vodní cesty s vodní cestou na řece Odře, což v konečném důsledku umožňuje spojení Dunajské vodní cesty s cestou na Odře a dalším pokračováním na přístavy Baltského moře. Koncepčně to znamená vybudovat průplav o parametrech třídy Va v podstatě v korytě řeky Kysuca v úseku Žilina-Čadca. Za Čadcou přechází trasa průplavu do umělého kanálu směřujícího do Jablunkovského průsmyku a do údolí řeky Olše (území ČR) a jeho zaústění do řeky Odry u Bohumína. Myšlenku propojení Váhu s Odrou a vodního koridoru Dunaj-Odra-Labe na polské straně podporuje i polský projekt program integrovaného vodního hospodářství v povodí Odry známý pod názvem „Program Odra 2006“. Součástí integrovaného vodního hospodářství je řešení dopravní funkce řeky Odra a uvažuje se se splavněním Odry na celém jejím toku. Realizace průplavního spojení Váhu a Odry v úseku Žilina-Bohumín se dosáhne vybudováním následných staveb na tocích spojovaných řek a jejich přítocích:

Stavby na území Slovenské republiky[editovat | editovat zdroj]

  1. plavební komora Budatín
  2. průplav Budatín – Rudinka
  3. plavební komora Rudinka
  4. průplav Rudinka – Kysucké Nové Mesto
  5. plavební komora Kysucké Nové Mesto
  6. průplav Kysucké Nové Mesto - Kysucký Lieskovec
  7. plavební komora Kysucký Lieskovec
  8. průplav Kysucký Lieskovec – Krásno
  9. plavební komora Krásno
  10. průplav Krásno – Čadca
  11. plavební komora Čadca
  12. průplav Čadca – Raková
  13. lodní zdvihadlo Raková
  14. průplav Raková – Dejúvky
  15. lodní zdvíhadlo Dejúvky
  16. plavební tunel Jablunkov (zasahuje i na území České republiky)

Na tyto stavby by navázalo celkem 16 staveb (průplavy, plavební komory a lodní zdvihadla) na území České republiky a 9 staveb na území Polska, kterými by bylo dosaženo propojení Vážské vodní cesty na Oderskou vodní cestu.

Přínosy[editovat | editovat zdroj]

Myšlenka projektu VVC je založená na dobudovaní vodní cesty, přičemž podstatná část hlavních objektů splavnění Váhu je už vybudovaná. Realizace VVC by měla mít příznivý vliv na mnohé oblasti hospodářského a veřejného života společnosti díky mimořádně širokému záběru aktivit, které je možné okolo vodní cesty na Váhu rozvinout.

Projekt je založený na principu zhodnocení:

  • plavebního využití vybudováním plavební dráhy
  • energetického využití výstavbou a inovací vodních elektráren
  • využití v oblasti rozvoje cestovního ruchu
  • ekologizace a revitalizace území podél Váhu
  • možnosti vybudovaní obchodních a průmyslových zón

Negativa a komplikace[editovat | editovat zdroj]

Vybudování úseku Žilina - Bohumín by si vyžádalo velké finanční náklady na výstavbu a zásah do životního prostředí, přičemž bude změněn povrch velkého území. Plánovaná trasa prochází i přes obydlené území s existující infrastrukturou. Spojení Vážské vodní cesty s vodní cestou na řece Odře musí překonat Moravskoslezské Beskydy s vrcholovou zdrží ve výšce minimálně 470 m n. m. (při využití průplavního tunelu o délce 5500 m).[8]

Zástupci hospodářství v Moravskoslezském kraji nesouhlasí s propojením Odry a Váhu přes Jablunkovský průsmyk, protože neřeší přístup na vodní cestu moravskoslezským firmám a neumožňuje propojení Odry a Labe. Preferovaným vodním spojením v České republice je vodní koridor Dunaj-Odra-Labe.[9]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. KONCEPCIA ROZVOJA VODNEJ DOPRAVY SLOVENSKEJ REPUBLIKY, Bod II., A, 2.
  2. Plán trasy Vážské vodní cesty
  3. AKTUALIZACE Č. 1 POLITIKY ÚZEMNÍHO ROZVOJE ČR
  4. Fico věří v kanál Dunaj-Odra-Labe, projekt je podle něj realizovatelný
  5. Kategorie vnitrozemských plavidel
  6. Návrh zámeru projektu Vážskej vodnej cesty
  7. Webnoviny.sk - Nový most v Trenčíne získal stavebné povolenie
  8. Odborný časopis Vodní cesty a plavba 2/2010 - Ing. Pavel Neset, CSc. - Nový pohled na projekt ODRA - VISLA a na plavební spojení ODRA - VÁH
  9. Sdružení pro rozvoj MSK: Sdružení nesouhlasí s propojením Odry a Váhu přes Jablunkovský průsmyk