Liptovský Hrádok

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Liptovský Hrádok

Hrad a zámek
Liptovský Hrádok – znak
znak
Poloha
Souřadnice
Nadmořská výška 640 m n. m.
Stát Slovensko Slovensko
kraj Žilinský
okres Liptovský Mikuláš
Liptovský Hrádok
Liptovský Hrádok
Rozloha a obyvatelstvo
Rozloha 18,32 km²
Počet obyvatel 8 332 (2005[1])
Hustota zalidnění 454,8 obyv./km²
Správa
Status město
Starosta Mgr. Branislav Tréger, PhD.
(nezávislý kandidát)
Oficiální web www.lhradok.sk
Adresa obecního úřadu Mestský úrad Liptovský Hrádok
Hviezdoslavova 170
033 01 Liptovský Hrádok
Telefonní předvolba 044
PSČ 033 01
Označení vozidel LM
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Liptovský Hrádok (maďarsky Liptóújvár) je město v severní části Slovenska, v Žilinském kraji. Nachází se zde také arboretum. Město se nachází ve východní části Liptovské kotliny při soutoku Váhu s Belou. Je centrem horního Liptova.

Historie[editovat | editovat zdroj]

Solný sklad

Liptovský Hrádok vznikl začátkem 13. století jako osada Belzsko. Byl pojmenován podle jednoho ze tří hradů, nacházejících se na území dnešního Liptova − Hrádku. Hrad Hrádok patří svojí topografickou polohou do Horního Liptova a tvoří neodmyslitelnou součást jeho starších dějin. Osada Mravník, nacházející se v centru dnešního starého města, byla o pár století mladší. Dříve zde bylo Keltské hradiště, a předtím se tu zdomácněly lidé púchovské kultury, což potvrdil nález 70 uren na sídlišti Belanská. Pravděpodobně přišli ze tří hradišť blízko Podturne, kde se usadili mnohem dříve. Liptovský Hrádok se nachází na soutoku řek Váh a Belá , nebylo proto náhodou, že si vybrali toto místo.

V okolí hradu založili nejdříve osadu složenou z rodin lesnických a státních úředníků. V roce 1728 postavili solný sklad v osadě Mravník, do kterého dováželi sůl ze Solivar. Vznik Liptovského Hrádku úzce souvisí s rozvojem hrádockých panství po jeho odkupu královskou komorou v roce 1731. Jádrem osady se stala ulice táhnoucí se od hradu směrem na jih. Lipové stromořadí, je typické jak pro tuto ulici, tak pro celý Liptovský Hrádok. Později se část této ulice stala základem pro dnešní arboretum. Pokračování této ulice podél Váhu směřovalo k další bývalé osadě Překážka. Ta patřila pod obec Podtúreň až do 30. let 20. století. Sloučením obou osad vznikl Liptovský Hrádok. V 80. letech 19. století postavili v Liptovském Hrádku budovy pro komorský lesní úřad a prefekturu a v 90. letech římskokatolický kostel. První panelové domy se v Liptovském Hrádku začali stavět asi v letech 1959 až 1965 .

Symboly města[editovat | editovat zdroj]

Pohled na obec

Erb[editovat | editovat zdroj]

Erb města má v horní stříbrné třetině štítu tři zelené jehličnaté stromy (motiv lesa). Dolní dvě třetiny tvoří zelené pole se dvěma zkříženými stříbrnými kladivy (historický symbol). Tři zelené stromy v horní části erbu symbolizují okolní lesy, těžbu dřeva a tradici dřevařského průmyslu v regionu horního Liptova. Dvě překřížená hornické kladiva v dolní části erbu symbolizují hornictví a těžbu železné rudy v okolí Liptovského Hrádku, která zde v minulosti intenzivně probíhala. Erb pochází z roku 1990, a tvůrcem je Hrádočan. Je již více než desátou verzí erbu za posledních 500 let.

Zástava[editovat | editovat zdroj]

Muzeum liptovské dědiny v Pribylině

Zástava města má na bílém podkladu ve svém středu umístěný stříbrný kříž a je ukončena vybráním dovnitř do jedné třetiny její plochy. Délka zástavy je zpravidla dvojnásobkem její šířky.

Jediný výrobek zástavy vyhotovené z nestandardních materiálů uschovává primátor města.

Zástavu města používá primátor města a městské zastupitelstvo při slavnostních a oficiálních příležitostech městského, příp. státního charakteru a to vyvěšením na budovách, ve kterých sídlí, příp. v síních, kde se konají slavnostní akce.

Pečeť[editovat | editovat zdroj]

Pečeť města tvoří erb města s nápisem "MĚSTO LIPTOVSKÝ HRÁDOK". Uprostřed mezi začátkem a koncem tohoto textu je hvězdička. Hrubopis je oddělen od obrazu pečetě kružnicí.

Pečeť města se používá při slavnostních příležitostech - naturalizaci, na pečetění významných listin, dokumentů a v případech, kdy to určí zastupitelstvo nebo primátor města.

Kultura a zajímavosti[editovat | editovat zdroj]

V okolí města nebo v samotném Liptovském Hrádku můžeme najít celkem tři muzea: Muzeum liptovské vesnice Pribylina, Liptovské muzeum a Liptovský Hrádok. Liptovský Hrádok byl až do roku 2010 veřejnosti nepřístupný, ale od tohoto roku je možné si jej za poplatek projít.

Okolí města nabízí dobré podmínky pro pěší turistiku i cykloturistiku. V letech 2013 a 2014 byl Liptovský Hrádok etapovým městem cyklistického závodu Okolo Slovenska,

Osobnosti[editovat | editovat zdroj]

  • Alajos Stróbl (* 1856 – † 1926), uhersko/maďarský sochař slovenského původu
  • Marián Blaha (* 1869 – † 1943), římskokatolický biskup
  • Štefan Luby (* 1910 – † 1976), právník, historik dějin práva a akademik
  • Ernest Jucovič (* 1926 – † 1998), matematik a pedagog
  • Fridrich Wiesner (* 1875 – † 1957),) rakousko-uherský diplomat, autor tzv. Wiesnerovho dokumentu, který přesvědčil císaře Františka Josefa I., aby vyhlásil válku Srbsku.
  • Lucia Majeríková (*1991)

Partnerská města[editovat | editovat zdroj]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Liptovský Hrádok na slovenské Wikipedii.

  1. http://www.statistics.sk/mosmis/run.html

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]