Hradec nad Moravicí

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Hradec nad Moravicí
Brána Červeného zámku
Brána Červeného zámku
Znak obce Hradec nad MoravicíVlajka obce Hradec nad Moravicí
znakvlajka
Lokalita
Status město
LAU (obec) CZ0805 507270
Kraj (NUTS 3) Moravskoslezský (CZ080)
Okres (LAU 1) Opava (CZ0805)
Obec s rozšířenou působností a pověřená obec Opava
Historická země Slezsko
Katastrální výměra 44 km²
Zeměpisné souřadnice
Základní informace
Počet obyvatel 5 489 (2019)[1]
Nadmořská výška 264 m n. m.
PSČ 747 41 až 747 84
Zákl. sídelní jednotky 9
Části obce 8
Katastrální území 8
Adresa městského úřadu Opavská 228
74741 Hradec nad Moravicí
Starosta Mgr. Patrik Orlík (SNK OBČANÉ OBČANŮM)
Oficiální web: www.muhradec.cz
E-mail: sekretariat@muhradec.cz
Hradec nad Moravicí
Hradec nad Moravicí
Geodata (OSM): OSM, WMF
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Zdroje k infoboxu a částem obce
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Město Hradec nad Moravicí (německy Grätz[2], polsky Grodziec) leží v okrese Opava a nachází se v jedné ze tří historických zemí Česka – Slezsku. Žije zde přibližně 5 500[1] obyvatel. Katastrální území města má rozlohu 4395 ha.

Ve vzdálenosti 9 km severně leží statutární město Opava, 12 km jihozápadně město Vítkov a 14 km jihovýchodně město Bílovec. Městem protéká řeka Moravice, která pramení ve Velkém kotli v Hrubém Jeseníku. Městem protéká také menší říčka zvaná Hradečná, pramenící v blízkosti obce Lesní Albrechtice, která se vlévá do Moravice jako její pravý přítok.

Historie[editovat | editovat zdroj]

První písemná zmínka o obci pochází z roku 1060. Po smrti Přemysla Otakara II., který zahynul v bitvě na Moravském poli, zde sídlila jeho vdova Kunhuta spolu se svým milencem Závišem z Falkenštejna. Hradcem nad Moravicí se prohnalo i husitské vojsko, jež zde má pod městským hřbitovem i malý památník. Během Třicetileté války se zde nacházela mincovna, která razila falešné mince. V roce 1806 pobýval na své první návštěvě během července až října v obci na zámku u Lichnovských německý hudební skladatel Ludwig van Beethoven.[3] Lichnovští byli také posledními šlechtici, kteří vlastnili zdejší zámek. Po Mnichovské dohodě připadl převážně německý Hradec k Třetí říši, osvobozen byl až ke konci dubna 1945. Po druhé světové válce došlo i zde k vysídlení německého obyvatelstva a k Hradci bylo definitivně připojeno Podolí. Krátce se poté ještě užíval název Hradec u Opavy, v roce 1968 však byl přijat původní název Hradec nad Moravicí.

Části města[editovat | editovat zdroj]

Dopravní situace[editovat | editovat zdroj]

Hradcem nad Moravicí prochází silnice I/57, která vede až na Slovensko. Tato silnice navíc slouží i jako přivaděč na dálnici D1. V minulosti se několikrát uvažovalo o rozšíření silnice, neboť přes Hradec projíždí denně velké množství automobilů. Díky jeho poloze a postavení menšího centra přes Hradec vede řada autobusových linek a dále sem vede i lokální železniční trať z Opavy (vlakem sem cestují v hojném počtu turisté, mířící na zdejší zámek). V minulosti bylo zdejší nádraží hodně využíváno, protože se zde překládaly na vlak papírové výrobky ze žimrovické papírny, dnes však roli železnice převzala nákladní automobilová doprava.

Průmysl[editovat | editovat zdroj]

V Hradci nad Moravicí sídlí firma BRANO GROUP, která zde zaměstnává cca 2000 lidí z celého okolí.

Z dalších odvětví zde působí pila Carman-wood, kamenolomy Kajlovec "Tisová" a Bohučovice a žimrovické papírny Smurfit Kappa.

Sport[editovat | editovat zdroj]

V Hradci nad Moravicí sídlí sportovní klub TJ Hradec nad Moravicí, který provozuje fotbalové a např. i volejbalové družstvo. Fotbalový klub hrál donedávna krajský přebor Moravskoslezského kraje, nyní však místní mužstvo nastupuje až v okresním přeboru.

Dále se zde nachází tenisový oddíl, mající v těsném blízkosti fotbalového hřiště několik tenisových kurtů.

Z volnočasových prostor stojí za zmínku areál s krytou tenisovou halou, plážovými kurty či posilovnou, nacházející se v těsné blízkosti městského koupaliště.

Městem též prochází Turistická trasa E3, za dostatečné sněhové pokrývky lze využít běžkařské trasy. Podél řeky prochází cyklotrasa Opava-Radegast.

Kultura[editovat | editovat zdroj]

Na zámku v Hradci nad Moravicí se každoročně od roku 1960 koná festival vážné hudby Beethovenův Hradec.

Každý rok začátkem dubna se zde koná tzv. "otevírání jara", kdy zároveň začíná turistická sezóna pro zdejší zámek.

V létě se na Pivovarské ulici provozuje letní kino Orion.

Od roku 2014 se v zámeckém parku koná Hradecký slunovrat, ten se v posledních letech předhání v návštěvnosti s srpnovou místní lokalizací Hradů.cz.

Městská knihovna Hradec nad Moravicí[editovat | editovat zdroj]

Městská knihovna Hradec nad Moravicí je příspěvková organizace s právní subjektivitou, jejím zřizovatelem je od roku 2005 město Hradec nad Moravicí. Knihovna je členem profesního sdružení SKIP. Základním posláním Městské knihovny Hradec nad Moravicí je poskytování informačních a knihovnických služeb občanům města, studentům i návštěvníkům Hradce nad Moravicí. Knihovna plní své poslání na celém území města Hradec nad Moravicí a jeho integrovaných obcí Benkovice, Domoradovice, Jakubčovice, Kajlovec, Žimrovice. Hradec je obklopen množstvím menších vesniček o několika stech obyvatelích. Těch je v okolí města 19 a právě pro ně MK Hradec nad Moravicí vykonává jakožto pověřená knihovna služby v rámci regionálních funkcí. Ty jsou v plné výši financovány Moravskoslezským krajem.

Čtenáři mají k dispozici velmi využívanou Biblioschránku, do které můžou vracet knihy sedm dní v týdnu 24 hodin denně. Knihovna zavedla službu Odlož knihu, kdy si čtenář vybere knihy v online katalogu a knihovna mu je zdarma připraví. Městská knihovna nabízí službu Kniha z knihovny, což je online knihkupectví s osobním odběrem zdarma v knihovně. K dispozici jsou čtenářům dárkové poukazy, možnost zapůjčení čtecích brýlí, deštníků s logem knihovny. 

MK Hradec nad Moravicí vydává časopis pro děti Hradecký kniháček, maminky s předškolkovými dětmi (1-3 roky) mohou navštěvovat Klub Klubíčko, kde se děti hravou formou dostávají do kontaktu s knihou a prostředím knihovny. Mohou si společně pohrát, prohlížet dětská leporela, naučit se krátké říkadla, zazpívat si a vyrobit malé dílko. Při „Vítání občánků“ MK obdarovává nové občany města krásnou dětskou knížkou.

MK pořádá každý měsíc Dopoledne s pohádkou pro děti z mateřských škol, kdy jim chodí číst pohádku knihovnice nebo "knihovnická babička". MK pořádá přednášky, besedy, autorské a scénické čtení, soutěže..., spolupracuje na akcích zřizovatele, s místními spolky. Každé dva měsíce připravuje výstavy - fotografické, vzdělávací nebo z cyklu "Představujeme hradecké talenty". MK se zapojuje se do celostátních akcí Březen měsíc čtenářů, Noc s Andersenem, Pasování prvňáčků na čtenáře, Týden knihoven, Den pro dětskou knihu nebo do celorepublikového výstavového happeningu Výstava na stromech. MK se snaží být jedním z podpůrných pilířů života ve městě, nositelem tradic, historie a současnosti.

Z historie hradecké knihovny[editovat | editovat zdroj]

V řadě měst a obcí, tak jako v Hradci, fungovala knihovna již před rokem 1919. Byly to knihovny především spolkové, které v řadě případů působily de facto jako knihovny veřejné ještě před vydáním vlastního zákona. Nicméně právě vydání zákona tuto proměnu dovršilo.

Od založení do roku 1960[editovat | editovat zdroj]

České knihy začal v Hradci půjčovat koncem 19. století katecheta Ignác Černoch. V sobotu odpoledne ležely na šesti schodech jeho kaplanky knihy a žáci si je mohli vybírat. V roce 1900 měla knihovna pro dospělé devadesát zábavných knih.

Po 1. světové válce byla na základě l. knihovnického zákona z roku 1919 otevřena v Hradci-Podolí veřejná česká knihovna. Nejdříve byla umístěna v obecní kanceláři budovy hasičské zbrojnice, později přesídlila do měšťanské školy u mostu.

V prvních dnech okupace fanatičtí Němci odvezli všechny české knihy z knihovny do Žimrovických papíren a tam byly skartovány.

Činnost knihovny byla obnovena po skončení 2. světové války již v roce 1945. Úkolu vybudovat novou knihovny se ujal učitel českého jazyka Richard Vícha. Již v červenci získal od některých hradeckých občanů darem prvních 25 knih a zahájil jejich půjčování. Knihovna se nacházela v budově zrušené německé mateřské školky, pak telefonní ústředny (vedle Babince).

V červnu 1946 již čítala tři sta knih.

V rámci akce Pomoc zničenému Slezsku darovali úředníci Poštovní spořitelny v Praze hradecké knihovně 2 420 knih a 80 tisíc korun ve staré měně na nákup nových. Knihovna tak svým knižním fondem náležela k největším na Opavsku. Nesla název „Knihovna Karla Nedomy“, po zaměstnanci pražské Poštovní spořitelny, který byl za okupace vězněn v koncentračním táboře a krátce před osvobozením zastřelen.

Do přízemí Národního domu se knihovna přestěhovala v roce 1956. Měla tehdy 3 791 svazků a 382 čtenářů, pořádala časté besedy a výstavky o knihách.  Pod vedením učitele Richarda Víchy zaujala přední místo v okrese i kraji. Práce knihovníka však byla hodnocena jen jako jeho veřejná činnost. Knihovna byla otevřena 3x týdně odpoledne.

O kulturu a knihu byl v Hradci vždycky velký zájem. O dobré práci knihovny svědčí i uznání Ministerstva školství a kultury v soutěži „Budujeme vzornou lidovou knihovnu“, které knihovny obdržela v roce 1958.

1961–1984[editovat | editovat zdroj]

V roce 1961 byla knihovna profesionalizována. Její vedení převzala Božena Svobodová. V letech 1961–1964 pracovala na půl úvazku, pak na plný úvazek. Půjčovní doba se rozšířila z 8 h ve dvou dnech na 12 h ve třech dnech.

Od roku 1967 začaly přípravy na vybudování střediskové knihovny. Od roku 1968 plnila funkci střediskové knihovny s deseti pobočkami – Kajlovec, Jakubčovice, Benkovice, Hrabství, Skřipov, Chvalíkovice, Domoradovice, Bohučovice, Branka, Žimrovice. Knihovna se stále tísnila v jediné místnosti v přízemí.

Práce poboček patřila mezi nejlepší v okrese, v roce 1969 se Středisková knihovna Hradec nad Moravicí stala vzorovým střediskem, ve kterém se zacvičovali všichni noví pracovníci středisek Opava.

V roce 1971 byla Místní knihovna přejmenována na Městskou knihovnu Hradec nad Moravicí (v důsledku změny obce Hradec u Opavy na město). Vedením knihovny byla pověřena stranicky prověřená Taťána Seidlerová z Opavy, v roce 1979 ji vystřídala absolventka knihovnické školy Emilie Hanzlíková z Kobeřic.

Od roku 1974 bylo zavedeno bezplatné půjčování knih.

Z přízemí byla knihovny přestěhována do tří místností zrušeného bytu domovníka v prvním poschodí, které však byly menší než původní prostory. V přízemí zůstal knihovně sklad knihovního fond.

Z důvodu centrálního řízení byla hradecká knihovna  od roku 1980 spolu se svými pobočkami začleněna do Okresní knihovny Petra Bezruče a převzala dalších jedenáct poboček bývalého střediska Velká Polom, má 21 pracovišť -  Hradec, Kajlovec, Jakubčovice, Benkovice, Hrabství, Skřipov, Chvalíkovice, Domoradovice, Bohučovice, Branka, Žimrovice, nově: Budišovice, Čavisov, Horní Lhota, Dolní Lhota, Hlubočec, Hrabyně, Hrabyně - RÚ, Kyjovice, Pustá Polom, Těškovice. 

V roce 1984 se uvolnila kancelář spořitelny a knihovna se opět stěhovala do přízemí.

1985–2004[editovat | editovat zdroj]

Od roku 1985 byla pověřena vedením knihovny místní absolventka knihovnické školy Alena Žampová, která ji vedla do roku 2012.

V letech 1986–1989 v knihovně pracoval kroužek Mladý knihovník – žáci 5. tříd.

V roce 1993 došlo ke zvýšení čtenářských poplatků na 40,- Kč pro dospělé a 20,- Kč pro děti. Dochází k hromadnému odhlašování čtenářů, kteří začali chodit na jednu „rodinnou“ průkazku.

V roce 1996 došlo k rozpadu centralizovaného systému  knihovnictví v okrese Opava. Městskou knihovnu Hradec a pobočky Benkovice, Bohučovice, Branka, Domoradovice, Jakubčovice, Kajlovec a Žimrovice převzal Městský úřad Hradec nad Moravicí, ostatní knihovny bývalého střediska buď zanikly nebo byly převzaty místními úřady.

Začala automatizace knihovny, byl zakoupen počítač, knihovnický program Lanius a začalo vkládání celého knihovního fondu, které trvalo 1,5 roku.

Od roku 1998 se knihovna stala samostatnou organizační složkou Městského kulturního střediska Hradec nad Moravicí, provoz knihovny byl plně automatizován. Další podstatné vylepšení služeb nastalo zavedením internetu.

V roce 2001 byl zaveden veřejný internet pro návštěvníky knihovny.

V roce 2002 byla hradecká knihovna vzhledem ke svým dřívějším zkušenostem se spoluprací s neprofesionálními knihovnami ve svém okolí pověřena výkonem regionální funkce pro 20 knihoven „Mikroregionu Hradec nad Moravicí“.

Na pobočkách hradecké knihovny byl internet zaveden v roce 2004.  

2005–2012[editovat | editovat zdroj]

Od 1. ledna 2005 je knihovna příspěvkovou organizací města s právní subjektivitou pod názvem Městská knihovna a informační centrum Hradec nad Moravicí, okres Opava, příspěvková organizace.

Poprvé se knihovna zapojila do akce Noc s Andersenem.

Pro lepší informovanost uživatelů byly zřízeny webové stránky knihovny - www.knihovna.unas.cz

Knihovna začala používat logo. (Autor Martin Bašar, který byl v té době v knihovně na školní praxi)

Rok 2006 byl ve znamení změn. Knihovna přešla na nový knihovnický systém Clavius, nově mohli čtenáři využívat online katalog knihovny.

Po přestěhování Muzea do zrekonstruované budovy Národní školy na Zámecké ulici získala knihovna další dvě místnosti v přízemí Národního domu. Do jedné z nich se přestěhovala kancelář knihovny. Druhou místnost využíval klub žen, který byl pod záštitou knihovny.

Knihovna tak má k dispozici přízemí Národního domu.

Od ledna 2007 se původní kancelář knihovny stala studovnou se 6 PC s internetem a byla zde přestěhována naučná literatura. Díky tomu bylo možné rozšířit výpůjční prostory a vytvořit dětský koutek.

Do akce Pasování prvňáčků se MK poprvé zapojila v roce 2008, MK rovněž otevřela dětský klub Sluníčko, prostor, kde se setkávají maminky s malými dětmi.

V roce 2009 proběhla automatizace knihovny v Žimrovicích, v Domoradovicích proběhla akce Za pohádkou do knihovny, s pohádkou na maškarní bál a MK začala vydávat časopis pro děti Hradecký kniháček.

Od roku 2013[editovat | editovat zdroj]

Od roku 2013 se pořádají v knihovně pravidelné výstavy a výstavky. MK zavedla tradici darování knížky v rámci projektu Moje první knížka při Vítání občánků. MK začala používat nový vizuální styl a nové logo knihovny (Autor Dagmar Hlubučková). Probíhaly stavební úpravy. Knihovna byla celý červenec zavřená, měnily se zadní okna v půjčovně, upravoval se strop knihovny, natíralo se obložení a renovovaly dveře. Na zakázku byly vyrobeny nové knihovnické regály.

Rok 2014 byl ve znamení modernizace knihovního systému Clavius, knihovna přešla na MARC21 a SQL verzi. 

V roce 2015 se MK zúčastnila s novým webem www.knihovnahradec.cz soutěže Biblioweb 2015 o nejlepší webové stránky knihoven. Moravickohradecká knihovna získala v kategorii do 15 tis. obyvatel druhé místo.

MK podrobila statistické výkony a položky rozpočtu podrobné analýze a ačkoli knihovna negeneruje zisky, přesto se vyplatí. MK umí zhodnotit 1 korunu téměř 5x!

Proběhla automatizace pobočky v Jakubčovicích.

V knihovnách začaly platit nové katalogizační pravidla RDA.

Rozsah a kvalita našich služeb knihovny je závislá na možnosti využívat kvalitní informační technologie na personálním a finančním vybavení knihovny. Poslední dva jmenované měla MK pro rok 2016 omezené. MK přišla o jeden pracovní úvazek a značně jí byl snížen rozpočet. MK přišla o klub Sluníčko, do kterého se přestěhovalo z městského úřadu informační centrum. MK byla také nucena přerušit vydávání čtvrtletníku pro děti Hradecký kniháček.

MK pořídila velmi využívanou Biblioschránku, do kterého můžou čtenáři vracet knihy 7 dní v týdnu 24 hodin denně. MK přestavěla a zmodernizovala místnost s naučnou literaturou a počítači pro veřejnost. Celý rok věnovala MK oslavám výročí narození Karla IV.

V roce 2017 se finanční situace MK stabilizovala a rovněž získala zpět 0,5 úvazku. MK zavedla službu Odlož knihu - vyberte si knihy v online katalogu a my vám je zdarma připravíme a rovněž obnovila vydávání Hradeckého kniháčka, časopisu pro děti. V dospělém oddělení MK vyměniliačást regálu novými - s tím souviselo přestěhování celého fondu.

Knihovna připravila celoroční projekt s názvem Bezručův rok u příležitosti 150. výročí narození známé opavské osobnosti Petra Bezruče.

Rok 2018 byl věnován hlavně sto letům založení republiky a padesáti letům od její okupace v projektu Magické osmičky 20. stol. V knihovně byl nově založen Klub Klubíčko pro nejmenší čtenáře pro děti ve věku 1–3 roky.

MK vydala fotografickou publikaci o městě s názvem Hradec nad Moravicí {Interval nula až nekonečno}.

Pamětihodnosti[editovat | editovat zdroj]

Slavní rodáci[editovat | editovat zdroj]

Další známé osobnosti[editovat | editovat zdroj]

S Hradcem nad Moravicí jsou spjaté i další významné osobnosti, které zde sehrály důležitou roli.

  • Vincenc Havel – akademický sochař, který od roku 1947 až do své smrti natrvalo žil v Hradci nad Moravicí.[4]
  • Carl Weisshuhn – zakladatel papíren v Žimrovicích
  • Petr Bezruč – básník, jenž má své rodné bydliště v Opavě, část svého života prožil v Brance u Opavy, a kterého krajina Hradce nad Moravicí značně inspirovala.[5]
  • Vladimír Terš – akademický malíř a restaurátor

Zajímavosti[editovat | editovat zdroj]

Dne 28. března 2014 hostil nedaleký zámek Mistrovsví Moravskoslezského kraje v nočním orientačním běhu.

Partnerská města[editovat | editovat zdroj]

Galerie[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích - k 1.1.2019. Praha. 30. dubna 2019. ISBN 978-80-250-2914-5. Dostupné online. [cit. 2019-05-04]
  2. HOSÁK, Ladislav. Historický místopis země Moravskoslezské. Praha: Academia, 2004. 1144 s. ISBN 80-200-1225-7. S. 767. 
  3. Seznamte se, tohle je Slezsko, zvou pořadatelé velkolepé výstavy
  4. MORAVICÍ, Město Hradec nad. Vincenc Havel – Turistické informační centrum Hradec nad Moravicí. www.ichradec.cz [online]. [cit. 2018-10-09]. Dostupné online. (česky) 
  5. MORAVICÍ, Město Hradec nad. Petr Bezruč – Turistické informační centrum Hradec nad Moravicí. www.ichradec.cz [online]. [cit. 2018-10-09]. Dostupné online. (česky) 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]