Dobroslavice

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Dobroslavice
Nový obecní úřad (2013)
Znak obce DobroslaviceVlajka obce Dobroslavice
znakvlajka
Lokalita
Status obec
LAU (obec) CZ0805 569895
Kraj (NUTS 3) Moravskoslezský (CZ080)
Okres (LAU 1) Opava (CZ0805)
Obec s rozšířenou působností a pověřená obec Hlučín
Historická země Slezsko
Katastrální území Dobroslavice
Katastrální výměra 7,23 km²
Zeměpisné souřadnice
Základní informace
Počet obyvatel 757 (2018)[1] (e)
Nadmořská výška 308 m n. m.
PSČ 747 94
Zákl. sídelní jednotky 1
Části obce 1
Katastrální území 1
Adresa obecního úřadu Slezská /36
Dobroslavice
74794 Dobroslavice
Starosta PhDr. Hana Bližňáková
Oficiální web: www.obec-dobroslavice.cz
Email: obec.dobroslavice@seznam.cz
Dobroslavice
Dobroslavice
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Zdroje k infoboxu a částem obce
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Obec Dobroslavice (německy Dobroslawitz) se nachází v okrese OpavaMoravskoslezském kraji. Žije zde 757[1] obyvatel.

Geografie[editovat | editovat zdroj]

Dobroslavice se nacházejí pět km jihozápadně od Hlučína. Sousedí na severu s vesnicí Jilešovice, na východě s Děhylovem, na jihu s Plesnou, jihozápadně s Velká Polom a na severozápadu Háj ve Slezsku. Dobroslavicemi protéká řeka Opava, Děhylovský potok a Plesenský potok. V katastru obce je Poštovní rybník, dnes přírodní rezervace, Komorový rybník a část Hlučínského jezera (také Štěrkovna), které vzniklo v důsledku těžby štěrku. Nejvyšším bodem Dobroslavic je vrchol ve výšce 347 m n. m. (Kobylí kopec, kóta 347) západně od obce, známější je kopec Končina s 340 m n. m. v jižní části obce. Nejnižší část se nachází v blízkosti řeky Opavy v oblasti Rybárna (220 m n. m.)[2].

Doprava[editovat | editovat zdroj]

Dobroslavicemi v severní části vede železnice 321 Opava východOstrava-Svinov, dostupná zastávka je Děhylov nebo Jilešovice.

Rozcestí silnic III/4673 a III/4678

Obcí vede silnice III. třídy 4673 (ulice Slezská) z Děhylova do Háje ve Slezsku a III/4678 z Dobroslavic do Háj ve Slezsku. Z Plesné lze dojet po komunikaci IV/46614 (Dobroslavická). Autobusovou dopravu zajišťuje společnost ARRIVA MORAVA a.s.

Z cyklotras Dobroslavicemi prochází číslo 6200 Radegast Slezsko, okrajově č. 6128 (Děhylov – Háj ve Slezsku) a trasa č. 55. Obcí prochází zelená turistická značka. U zámeckého parku je výchozí bod žluté turistické trasy.

V roce 1743 byla umístěna do hospodářských budov samostatná poštovní stanice. Přes Dobroslavice vedla poštovní doprava do Vídně. V současné době je nejbližší poštovní úřad v Děhylově.

Historie[editovat | editovat zdroj]

Dobroslavice. Kaple se starým obecním úřadem, v dolní části se šatlavou, hasičským skladem – dnes moštárnou

První písemná zmínka o obci pochází z roku 1377. Od roku 1424 vlastnili panství Falklové z Čochendorfu, kterým patřil do 16. století. Za jejich vlády zde byla postavena tvrz, první zmínky o ní jsou z roku 1517, kdy ji Dětoch z Čochendorfu se vsí a dvorem a dvěma vesnicemi Plesnou a Pustkovcem postoupil Jindřichovi z Děhylova[2]. Tato tvrz byla přestavěna na renezanční zámek v roce 1577 Albertem z Vrbna. Součástí zámku byl rozsáhlý statek, mlýn, rybník (Dobroslavický[p. 1]) a hájenka. Dále zde byl panský dvůr s ovčínem, pivovarem a lihovarem[3]. Následujícími majiteli byli Tvorkovští z Vrbna, Bruntálští z Vrbna, pánové z Choltic, Cikáni ze Slupska a rod GianninniItálie. V roce 1860 panství získali hrabat Wilczkové, kteří jej vlastnili až do zániku v roce 1945. Poslední majitel byl Johann Nepomuk (Hans) hrabě Wilczek (1884 – 1968).

Mnichovské dohodě v roce 1938, byly Dobroslavice připojeny k německé říši do okresu Bílovec (Wagstadt)[4]. Během osvobozovacích bojů byla obec z 80 % zničena, zámek vyhořel. Při obnově obce pomáhalo patronátní město Přerov. V roce 1976 byla obec součástí města Hlučína. Od roku 1992 je opět samostatné.

V roce 1894 se obecní zastupitelstvo rozhodlo postavit obecní dům za více jak 2 500 zlatých. V obecním domě měla být obecní kancelář, nemocnice, úmrčí komora, hasičská zbrojnice, šatlava a kaple. Stavba byla zahájená až v roce 1896 a stavbu provedl Emil Hanke z Klimkovic. V současné době tvoří objekt kaple. Dále jsou ve dvou místnostech kanceláře obecního úřadu. V dolní části, kde byla šatlava a hasičský sklad, byla po válce mlékárna a dnes (2015) je zde moštárna.

Obecní úřad se nyní nachází v objektu na Slezské ulici 260/3A, který byl postaven v roce 2013. Autory projektu jsou Lubomír DehnerOndřej Kubesa z Opavského ateliéru STUDIO-D. Náklady na stavbu byly 7 000 000 Kč.[5]

Školství[editovat | editovat zdroj]

Škola byla postavena v letech 1889 – 1890 a otevřena byla 4. září 1890 jako jednotřídka. V roce 1911 byla rozšířena na dvoutřídku a budova školy dostala druhé podlaží. V roce 1912 se zde učilo 110 žáků. V letech 1945 – 1946 byla výuka prováděna v nepoškozených prostorech zámku. V roce 1995 byla škola rekonstruována a slouží k výuce 4. a 5. ročníků z obcí Děhylov a Dobroslavice. Děti 1. – 3. ročníku navštěvují školu v Děhylově. V budově školy je pobočka Základní umělecké školy.

Mateřská školka byla založena v roce 1953.

Hasiči Dobroslavic v průvodu hasičů v Litoměřicích

Sbor dobrovolných hasičů Dobroslavice[editovat | editovat zdroj]

Jeden z velkých požárů byl v roce 1638, kdy byla zničena celá vesnice včetně dvora.

Sbor dobrovolných hasičů (SDH) v Dobroslavicích byl založen 24. července 1892. V témže roce byla zakoupena stříkačka čtyřkolová dvouproudní u firmy R. A. Smekal a výzbroj pro 30 mužů. V roce 1893 byla stříkačky vysvěcena za přítomnosti Elišky hraběnky Wilczkové-Kinské, kmotřenky hasičského sboru. V dolní části obecního domu vedle šatlavy byli i hasičské skladiště. V roce 1897 se staly členy Hasičské župní jednoty Hrabyňské. V roce 1931 se konala v Dobroslavicích velká hasičská slavnost župy Hrabyňské a v červnu 1936 byl zde pořádán župní sjezd.

Škoda 706 RTHP CAS 25

Během osvobozovacích bojů byl majetek, mimo stříkačky, která byla jen poškozena[p. 2], zničen. Výstavbu v poválečných letech podporovalo patronátní město Přerov. V roce 1945 byla zakoupena od Vítkovických železáren motorová stříkačka PPS 8. Výzbroj a výstroj byla uložena v garáži dvoru hraběte Wilczka. Po konfiskaci jeho majetku garáž byla poupravení na požární zbrojnici. Do užívání byla předána v roce 1951. V roce 1946 patronátní město poskytl věcný dar ve výši 22 290,- Kč. V roce 1958 hasičský sbor obdržel první aut Bedford QLR, které bylo v roce 1962 nahrazeno vozem Tatra 805. V roce 1972 bylo dodáno závodním požárním útvarem Nové Hutě speciální vozidlo Praga RN. Stará technika byla nahrazena v roce 1984 vozidlem Škoda 706 RTHP CAS 25. V roce 1997 jednotka zasahovala při likvidaci následků povodní v koksovně Šverma. V roce 2000 byl vysvěcen nový prapor SDH Dobroslavice. V roce 2002 byl sbor oceněn Čestnou medailí HZS ČR. V roce 2010 SDH Dobroslavice opět pomáhal při likvidaci následků povodní. V roce 2011 bylo zakoupeno vozidlo CAS K25 Liaz 101.860. V hasičské zbrojnici musel být zvýšen strop a rozšířena výjezdová vrata.[6][7]

Sport[editovat | editovat zdroj]

TJ Sokol Dobroslavice byl založen v roce 1928. Jeho součástí je oddíl kopané, kuželkářské družstvo, tenisové družstvo, stolní tenisové družstvo. Pro sportovní vyžití jsou v obci tenisové kurty, kuželna se závodní dráhou, fotbalové hřiště a víceúčelové hřiště, které se v zimě mění na ledovou plochu pro bruslaře. Tenisové kurty se nacházejí v zámeckém parku. Fotbalový tým skončil po podzimu 2016/17 na prvním místě v okresním soutěži III. třídy sk. A. Pro stolní tenis se využívá kulturní dům, který je využíván i k jiné sportovní činnosti (jóga, aerobik).[8]

Každý rok vede obcí trasa cyklistického závodu Velkopolomské okruhy.

Pamětihodnosti[editovat | editovat zdroj]

  • Zámecký park byl založen v letech 1813–1819 (původní zámek vznikl přestavbou tvrze v roce 1577[3] a byl částečně zničen v dubnu 1945 během bojů Ostravské operace).
  • Sloup se sochou P. Marie při zámeckém parku z 19. století byl dar hraběte Wilczka Dobroslavicím[2].
  • Dekorativní váza v barokním stylu z 19. století v zámeckém parku.
  • 2 smírčí kříže z přelomu 15. a 16. století.
  • Zřícenina mostu v zámeckém parku přes Děhylovský potok z přelomu 19. a 20 století.
  • Kaple zasvěcená Janu Nepomuckému z roku 1896 s mramorovým oltářem z roku 1910 a sochou Jana Nepomuckého před kaplí.
  • Pomník padlých v I. světové válce (restaurován v roce 2007).
  • Pomník obětem II. světové války.
  • Pamětní strom: Lípa velkolistá u Sýkorů.[9][10]

Kulturní památky[editovat | editovat zdroj]

  • Zámecký park je kulturní památka ČR včetně kamenného mostu a dekorativní vázy[11].
  • Sloup se sochou P. Marie[12].
  • Smírčí kříž[13].
  • Smírčí kříž[14].

Muzeum porcelánových panenek[editovat | editovat zdroj]

Muzeum porcelánových panenek bylo otevřeno v roce 2010. Je zde sbírka 500 porcelánových panenek, k vidění jsou i dobová kamna, kočárky, psací stroje a další. Nejmenší panenka měří 3 cm, největší 115 cm. Panenky byly zapůjčeny a vystavovány např. v Muzeu Hlučínska, v zámku v Kravařích nebo v Muzeu hraček v Ostravě.[15]

Ostatní[editovat | editovat zdroj]

  • 1924 byla provedena elektrifikace obce.
  • 1928 byl zaveden veřejný vodovod. V celé obci je vybudována kanalizace.
  • 1994 a 1995 byla v Dobroslavicích provedena plynofikace .
  • V centru obce je prodejna potravin.
  • U hlavní komunikace na ul. Slezské stojí kulturní dům, který je využíván ke konání plesů, divadel, výstav nebo koncertů. Součástí kulturního domu je Hostinec u zámeckého parku. Poblíž se nachází další restaurace Kovárna s venkovním posezením, která byla přebudována právě z bývalé kovárny.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Dobroslavice na německé Wikipedii.

Poznámky[editovat | editovat zdroj]

  1. Dle historických map se nacházel v místech dnešního Poštovního rybníku.
  2. V roce 1992 byla provedena generální rekonstrukce koňské stříkačky a je využívána při slavnostních příležitostech a na Litoměřických hasičských slavnostech.

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích k 1.1.2018. 30. dubna 2018. Dostupné online. [cit. 2018-05-01]
  2. a b c Zamecky park - Dobroslavice [online]. Geocaching [cit. 2015-11-21]. Dostupné online. 
  3. a b O naší obci [online]. Dobroslavice: Obec Dobroslavice, 2013-06-29 [cit. 2015-11-20]. Dostupné online. 
  4. BERAN, Pavel. Okres: Wagstadt (Bílovec) [online]. Zaniklé obce a objekty [cit. 2015-11-21]. Dostupné online. 
  5. ŠMÍDEK, Petr. Obecní úřad v Dobroslavicích [online]. archiweb.cz, 2014-06-26 [cit. 2015-11-25]. Dostupné online. 
  6. Sbor dobrovolných hasičů Dobroslavice [online]. Dobroslavice: Sbor dobrovolných hasičů Dobroslavice [cit. 2015-11-21]. Dostupné online. 
  7. DURLÁK, Jan. Sbor dobrovolných hasičů DOBROSLAVICE [online]. Dobroslavice: SDH Dobroslavice, 2012 [cit. 2015-11-22]. Dostupné online. 
  8. TJ Sokol Dobroslavice [online]. Dobroslavice: Obecní úřad Dobroslavice, 2013-07-20 [cit. 2015-11-22]. Dostupné online. 
  9. 100197
  10. KUBAČKA, Milan. Lípa velkolistá u Sýkorů v Dobroslavicích [online]. Natura Opava, 2009-04-28 [cit. 2015-11-23]. Dostupné online. 
  11. zámecký park [online]. NPÚ [cit. 2015-11-22]. Zápisu u ONV v roce 1963. Dostupné online. 
  12. sloup se sochou P. Marie [online]. NPÚ [cit. 2015-11-22]. Zapsán u OK ONV Opava v roce 1979. Dostupné online. 
  13. smírčí kříž [online]. NPÚ [cit. 2015-11-22]. Zapsán u ONV v roce 1963. Dostupné online. 
  14. smírčí kříž [online]. NPÚ [cit. 2015-11-22]. Zapsán u OK ONV Opava v 1979. Dostupné online. 
  15. KLAPUCHOVÁ, Bianka. Porcelánové panenky manželů Klapuchových [online]. Dobroslavice: [cit. 2015-11-21]. Dostupné online. 

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • ZUKAL, Josef. Paměti opavské : črty kulturní a místopisné. Opava: Matice opavská, 1912. 410 s. 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]