Dobroslavice

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Jump to navigation Jump to search
Dobroslavice
Nový obecní úřad (2013)
Znak obce DobroslaviceVlajka obce Dobroslavice
znakvlajka
Lokalita
Status obec
LAU (obec) CZ0805 569895
Kraj (NUTS 3) Moravskoslezský (CZ080)
Okres (LAU 1) Opava (CZ0805)
Obec s rozšířenou působností a pověřená obec Hlučín
Historická země Slezsko
Katastrální území Dobroslavice
Katastrální výměra 7,23 km²
Zeměpisné souřadnice
Základní informace
Počet obyvatel 757 (2018)[1] (e)
Nadmořská výška 308 m n. m.
PSČ 747 94
Zákl. sídelní jednotky 1
Části obce 1
Katastrální území 1
Adresa obecního úřadu Slezská /36
Dobroslavice
74794 Dobroslavice
Starosta PhDr. Hana Bližňáková
Oficiální web: www.obec-dobroslavice.cz
Email: obec.dobroslavice@seznam.cz
Dobroslavice
Dobroslavice
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Zdroje k infoboxu a částem obce
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Obec Dobroslavice (německy Dobroslawitz) se nachází v okrese OpavaMoravskoslezském kraji. Žije zde 757[1] obyvatel.

Geografie[editovat | editovat zdroj]

Dobroslavice se nacházejí pět km jihozápadně od Hlučína. Sousedí na severu s vesnicí Jilešovice, na východě s Děhylovem, na jihu s Plesnou, jihozápadně s Velká Polom a na severozápadu Háj ve Slezsku. Dobroslavicemi protéká řeka Opava, Děhylovský potok a Plesenský potok. V katastru obce je Poštovní rybník, dnes přírodní rezervace, Komorový rybník a část Hlučínského jezera (také Štěrkovna), které vzniklo v důsledku těžby štěrku. Nejvyšším bodem Dobroslavic je vrchol ve výšce 347 m n. m. (Kobylí kopec, kóta 347) západně od obce, známější je kopec Končina s 340 m n. m. v jižní části obce. Nejnižší část se nachází v blízkosti řeky Opavy v oblasti Rybárna (220 m n. m.)[2].

Doprava[editovat | editovat zdroj]

Dobroslavicemi v severní části vede železnice 321 Opava východOstrava-Svinov, dostupná zastávka je Děhylov nebo Jilešovice.

Rozcestí silnic III/4673 a III/4678

Obcí vede silnice III. třídy 4673 (ulice Slezská) z Děhylova do Háje ve Slezsku a III/4678 z Dobroslavic do Háj ve Slezsku. Z Plesné lze dojet po komunikaci IV/46614 (Dobroslavická). Autobusovou dopravu zajišťuje společnost ARRIVA MORAVA a.s.

Z cyklotras Dobroslavicemi prochází číslo 6200 Radegast Slezsko, okrajově č. 6128 (Děhylov – Háj ve Slezsku) a trasa č. 55. Obcí prochází zelená turistická značka. U zámeckého parku je výchozí bod žluté turistické trasy.

V roce 1743 byla umístěna do hospodářských budov samostatná poštovní stanice. Přes Dobroslavice vedla poštovní doprava do Vídně. V současné době je nejbližší poštovní úřad v Děhylově.

Historie[editovat | editovat zdroj]

Dobroslavice. Kaple se starým obecním úřadem, v dolní části se šatlavou, hasičským skladem – dnes moštárnou

První písemná zmínka o obci pochází z roku 1377. Od roku 1424 vlastnili panství Falklové z Čochendorfu, kterým patřil do 16. století. Za jejich vlády zde byla postavena tvrz, první zmínky o ní jsou z roku 1517, kdy ji Dětoch z Čochendorfu se vsí a dvorem a dvěma vesnicemi Plesnou a Pustkovcem postoupil Jindřichovi z Děhylova[2]. Tato tvrz byla přestavěna na renezanční zámek v roce 1577 Albertem z Vrbna. Součástí zámku byl rozsáhlý statek, mlýn, rybník (Dobroslavický[p. 1]) a hájenka. Dále zde byl panský dvůr s ovčínem, pivovarem a lihovarem[3]. Následujícími majiteli byli Tvorkovští z Vrbna, Bruntálští z Vrbna, pánové z Choltic, Cikáni ze Slupska a rod GianninniItálie. V roce 1860 panství získali hrabat Wilczkové, kteří jej vlastnili až do zániku v roce 1945. Poslední majitel byl Johann Nepomuk (Hans) hrabě Wilczek (1884 – 1968).

Mnichovské dohodě v roce 1938, byly Dobroslavice připojeny k německé říši do okresu Bílovec (Wagstadt)[4]. Během osvobozovacích bojů byla obec z 80 % zničena, zámek vyhořel. Při obnově obce pomáhalo patronátní město Přerov. V roce 1976 byla obec součástí města Hlučína. Od roku 1992 je opět samostatné.

V roce 1894 se obecní zastupitelstvo rozhodlo postavit obecní dům za více jak 2 500 zlatých. V obecním domě měla být obecní kancelář, nemocnice, úmrčí komora, hasičská zbrojnice, šatlava a kaple. Stavba byla zahájená až v roce 1896 a stavbu provedl Emil Hanke z Klimkovic. V současné době tvoří objekt kaple. Dále jsou ve dvou místnostech kanceláře obecního úřadu. V dolní části, kde byla šatlava a hasičský sklad, byla po válce mlékárna a dnes (2015) je zde moštárna.

Obecní úřad se nyní nachází v objektu na Slezské ulici 260/3A, který byl postaven v roce 2013. Autory projektu jsou Lubomír DehnerOndřej Kubesa z Opavského ateliéru STUDIO-D. Náklady na stavbu byly 7 000 000 Kč.[5]

Školství[editovat | editovat zdroj]

Škola byla postavena v letech 1889 – 1890 a otevřena byla 4. září 1890 jako jednotřídka. V roce 1911 byla rozšířena na dvoutřídku a budova školy dostala druhé podlaží. V roce 1912 se zde učilo 110 žáků. V letech 1945 – 1946 byla výuka prováděna v nepoškozených prostorech zámku. V roce 1995 byla škola rekonstruována a slouží k výuce 4. a 5. ročníků z obcí Děhylov a Dobroslavice. Děti 1. – 3. ročníku navštěvují školu v Děhylově. V budově školy je pobočka Základní umělecké školy.

Mateřská školka byla založena v roce 1953.

Hasiči Dobroslavic v průvodu hasičů v Litoměřicích

Sbor dobrovolných hasičů Dobroslavice[editovat | editovat zdroj]

Jeden z velkých požárů byl v roce 1638, kdy byla zničena celá vesnice včetně dvora.

Sbor dobrovolných hasičů (SDH) v Dobroslavicích byl založen 24. července 1892. V témže roce byla zakoupena stříkačka čtyřkolová dvouproudní u firmy R. A. Smekal a výzbroj pro 30 mužů. V roce 1893 byla stříkačky vysvěcena za přítomnosti Elišky hraběnky Wilczkové-Kinské, kmotřenky hasičského sboru. V dolní části obecního domu vedle šatlavy byli i hasičské skladiště. V roce 1897 se staly členy Hasičské župní jednoty Hrabyňské. V roce 1931 se konala v Dobroslavicích velká hasičská slavnost župy Hrabyňské a v červnu 1936 byl zde pořádán župní sjezd.

Škoda 706 RTHP CAS 25

Během osvobozovacích bojů byl majetek, mimo stříkačky, která byla jen poškozena[p. 2], zničen. Výstavbu v poválečných letech podporovalo patronátní město Přerov. V roce 1945 byla zakoupena od Vítkovických železáren motorová stříkačka PPS 8. Výzbroj a výstroj byla uložena v garáži dvoru hraběte Wilczka. Po konfiskaci jeho majetku garáž byla poupravení na požární zbrojnici. Do užívání byla předána v roce 1951. V roce 1946 patronátní město poskytl věcný dar ve výši 22 290,- Kč. V roce 1958 hasičský sbor obdržel první aut Bedford QLR, které bylo v roce 1962 nahrazeno vozem Tatra 805. V roce 1972 bylo dodáno závodním požárním útvarem Nové Hutě speciální vozidlo Praga RN. Stará technika byla nahrazena v roce 1984 vozidlem Škoda 706 RTHP CAS 25. V roce 1997 jednotka zasahovala při likvidaci následků povodní v koksovně Šverma. V roce 2000 byl vysvěcen nový prapor SDH Dobroslavice. V roce 2002 byl sbor oceněn Čestnou medailí HZS ČR. V roce 2010 SDH Dobroslavice opět pomáhal při likvidaci následků povodní. V roce 2011 bylo zakoupeno vozidlo CAS K25 Liaz 101.860. V hasičské zbrojnici musel být zvýšen strop a rozšířena výjezdová vrata.[6][7]

Sport[editovat | editovat zdroj]

TJ Sokol Dobroslavice byl založen v roce 1928. Jeho součástí je oddíl kopané, kuželkářské družstvo, tenisové družstvo, stolní tenisové družstvo. Pro sportovní vyžití jsou v obci tenisové kurty, kuželna se závodní dráhou, fotbalové hřiště a víceúčelové hřiště, které se v zimě mění na ledovou plochu pro bruslaře. Tenisové kurty se nacházejí v zámeckém parku. Fotbalový tým skončil po podzimu 2016/17 na prvním místě v okresním soutěži III. třídy sk. A. Pro stolní tenis se využívá kulturní dům, který je využíván i k jiné sportovní činnosti (jóga, aerobik).[8]

Každý rok vede obcí trasa cyklistického závodu Velkopolomské okruhy.

Pamětihodnosti[editovat | editovat zdroj]

  • Zámecký park byl založen v letech 1813–1819 (původní zámek vznikl přestavbou tvrze v roce 1577[3] a byl částečně zničen v dubnu 1945 během bojů Ostravské operace).
  • Sloup se sochou P. Marie při zámeckém parku z 19. století byl dar hraběte Wilczka Dobroslavicím[2].
  • Dekorativní váza v barokním stylu z 19. století v zámeckém parku.
  • 2 smírčí kříže z přelomu 15. a 16. století.
  • Zřícenina mostu v zámeckém parku přes Děhylovský potok z přelomu 19. a 20 století.
  • Kaple zasvěcená Janu Nepomuckému z roku 1896 s mramorovým oltářem z roku 1910 a sochou Jana Nepomuckého před kaplí.
  • Pomník padlých v I. světové válce (restaurován v roce 2007).
  • Pomník obětem II. světové války.
  • Pamětní strom: Lípa velkolistá u Sýkorů.[9][10]

Kulturní památky[editovat | editovat zdroj]

  • Zámecký park je kulturní památka ČR včetně kamenného mostu a dekorativní vázy[11].
  • Sloup se sochou P. Marie[12].
  • Smírčí kříž[13].
  • Smírčí kříž[14].

Muzeum porcelánových panenek[editovat | editovat zdroj]

Muzeum porcelánových panenek bylo otevřeno v roce 2010. Je zde sbírka 500 porcelánových panenek, k vidění jsou i dobová kamna, kočárky, psací stroje a další. Nejmenší panenka měří 3 cm, největší 115 cm. Panenky byly zapůjčeny a vystavovány např. v Muzeu Hlučínska, v zámku v Kravařích nebo v Muzeu hraček v Ostravě.[15]

Ostatní[editovat | editovat zdroj]

  • 1924 byla provedena elektrifikace obce.
  • 1928 byl zaveden veřejný vodovod. V celé obci je vybudována kanalizace.
  • 1994 a 1995 byla v Dobroslavicích provedena plynofikace .
  • V centru obce je prodejna potravin.
  • U hlavní komunikace na ul. Slezské stojí kulturní dům, který je využíván ke konání plesů, divadel, výstav nebo koncertů. Součástí kulturního domu je Hostinec u zámeckého parku. Poblíž se nachází další restaurace Kovárna s venkovním posezením, která byla přebudována právě z bývalé kovárny.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Dobroslavice na německé Wikipedii.

Poznámky[editovat | editovat zdroj]

  1. Dle historických map se nacházel v místech dnešního Poštovního rybníku.
  2. V roce 1992 byla provedena generální rekonstrukce koňské stříkačky a je využívána při slavnostních příležitostech a na Litoměřických hasičských slavnostech.

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích k 1.1.2018. 30. dubna 2018. Dostupné online. [cit. 2018-05-01]
  2. a b c Zamecky park - Dobroslavice [online]. Geocaching [cit. 2015-11-21]. Dostupné online. 
  3. a b O naší obci [online]. Dobroslavice: Obec Dobroslavice, 2013-06-29 [cit. 2015-11-20]. Dostupné online. 
  4. BERAN, Pavel. Okres: Wagstadt (Bílovec) [online]. Zaniklé obce a objekty [cit. 2015-11-21]. Dostupné online. 
  5. ŠMÍDEK, Petr. Obecní úřad v Dobroslavicích [online]. archiweb.cz, 2014-06-26 [cit. 2015-11-25]. Dostupné online. 
  6. Sbor dobrovolných hasičů Dobroslavice [online]. Dobroslavice: Sbor dobrovolných hasičů Dobroslavice [cit. 2015-11-21]. Dostupné online. 
  7. DURLÁK, Jan. Sbor dobrovolných hasičů DOBROSLAVICE [online]. Dobroslavice: SDH Dobroslavice, 2012 [cit. 2015-11-22]. Dostupné online. 
  8. TJ Sokol Dobroslavice [online]. Dobroslavice: Obecní úřad Dobroslavice, 2013-07-20 [cit. 2015-11-22]. Dostupné online. 
  9. 100197
  10. KUBAČKA, Milan. Lípa velkolistá u Sýkorů v Dobroslavicích [online]. Natura Opava, 2009-04-28 [cit. 2015-11-23]. Dostupné online. 
  11. zámecký park [online]. NPÚ [cit. 2015-11-22]. Zápisu u ONV v roce 1963. Dostupné online. 
  12. sloup se sochou P. Marie [online]. NPÚ [cit. 2015-11-22]. Zapsán u OK ONV Opava v roce 1979. Dostupné online. 
  13. smírčí kříž [online]. NPÚ [cit. 2015-11-22]. Zapsán u ONV v roce 1963. Dostupné online. 
  14. smírčí kříž [online]. NPÚ [cit. 2015-11-22]. Zapsán u OK ONV Opava v 1979. Dostupné online. 
  15. KLAPUCHOVÁ, Bianka. Porcelánové panenky manželů Klapuchových [online]. Dobroslavice: [cit. 2015-11-21]. Dostupné online. 

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • ZUKAL, Josef. Paměti opavské : črty kulturní a místopisné. Opava: Matice opavská, 1912. 410 s. 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]