Přeskočit na obsah

Opava (řeka)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Opava
Soutok Opavy a Přehyně
Soutok Opavy a Přehyně
Základní informace
Délka toku110,7 km
Plocha povodí2089,0 km²
Průměrný průtokDěhylov 17,6 m³/s
SvětadílEvropa
Hydrologické pořadí2-02-01-0010
Zdrojnice
Ústí
Protéká
ČeskoČesko Česko (Moravskoslezský kraj – Opava, Ostrava), PolskoPolsko Polsko (Opolské vojvodství)
Úmoří, povodí
Atlantský oceán, Baltské moře, Odra
Geodata
OpenStreetMapOSM, WMF
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Opava (lidově Opavice, Černá Opavice, Opa, německy Oppa, polsky Opawa) je levostranný přítok řeky Odry, který protéká okresy Bruntál, Opava a Ostrava-město v Moravskoslezském kraji. Řeka vzniká soutokem Střední a Černé Opavy ve Vrbně pod Pradědem. Střední Opava vzniká na území města Vrbno pod Pradědem soutokem Bílé a Střední Opavy. Černá Opava pramení při severozápadních svazích Orlíku a Střední Opava pramení na severovýchodních svazích Pradědu. Bílá Opava pramení na jihovýchodních svazích Pradědu. Délka toku činí 110,7 km.[1] Plocha povodí měří 2089,0 km².[2] Od ústí Opavice až do Opavy-Vávrovic tvoří státní hranici s Polskem (Opolské vojvodství) v délce cca 25 km. Největším přítokem je řeka Moravice.

Průběh toku

[editovat | editovat zdroj]

Zdrojnice Opavy pramení v Hrubém Jeseníku a stékají se ve Vrbně pod Pradědem. Z Vrbna pod Pradědem teče řeka Nízkým Jeseníkem k jihovýchodu korytem, které po povodni roku 1997 dostalo přírodě blízký ráz – je tvořeno četnými meandry, štěrkovými terasami a ostrůvky. V Nových Heřminovech se obrací k severovýchodu, kterýžto směr si udržuje až ke Krnovu ve Zlatohorské vrchovině. Celý úsek od Vrbna až do Krnova má horský charakter, řeka teče hlubokým údolím, ve kterém vytváří četné peřeje. Pod Krnovem se údolí otevírá a řeka již teče nížinou Opavské pahorkatiny (206,6 m n. m. ústí Opavy do okresu Opava mezi k. ú. Úvalno a k. ú. Skrochovice) zhruba jihovýchodním směrem až k ústí do Odry v Ostravě-Svinově (nadmořská výška 205 m n. m.). Mezi Krnovem a Opavou tvoří řeka česko-polskou státní hranici. Mezi Opavou a Ostravou řeka vytváří několik meandrovitých úseků se štěrkovými lavicemi, častými padlými stromy, slepými rameny a vysokými hlinitými břehy s hnízdy břehulí, vyskytuje se i volavka šedivá a ledňáček říční. Mezi Jilešovicemi a Děhylovem byla řeka zkrácena regulacemi o 2,5 km v souvislosti s těžbou štěrkopísku – jejímž důsledkem byl vznik tzv. Hlučínského jezera. Řeka se tak dnes městu Hlučín úplně vyhýbá. Mezi Opavou a Kravařemi je část vody odváděna Mlýnskou strouhou, mezi Hájem ve Slezsku a Dolním Benešovem napájí levostranná ramena Opavy spolu s říčkou Štěpánka dolnobenešovské rybníky. Ústí do Odry v Ostravě v Ostravské pánvi je v nadmořské výšce 205 m.[3]

Ostrava, peřeje na Opavě
Ostrava
Ostrava, soutok Odry (vlevo) a Opavy (vpravo)
Vysoké protipovoďnové valy v blízkosti Hlučínského jezera
Opava v Háji ve Slezsku

Největším městem na Opavě je Ostrava. Od svého počátku řeka protéká městy: Vrbno pod Pradědem, Krnov, Opava, Kravaře, Dolní Benešov, Hlučín a Ostrava.

Větší přítoky

[editovat | editovat zdroj]

Vodní režim

[editovat | editovat zdroj]

Protože odvodňuje nejvyšší polohy Jeseníků, mívá Opava dostatek vody téměř po celý rok. Nejvyšších průtoků dosahuje koncem jara a nejnižších koncem léta. Průměrný průtok u obce Děhylov na 7,4 říčním kilometru činí 17,6 m³/s. Povodně v roce 1997 na mnoha místech změnily průběh toku řeky a některé úseky byly ponechány v přírodě blízkém stavu.

Hlásné profily:[5]

místo říční km velikost povodí průměrný průtok stoletá voda
Karlovice 107,60 151,37 km² 2,51 m³/s 160 m³/s
Krnov 72,60 370,68 km² 4,33 m³/s 225 m³/s
Opava 37,60 929,69 km² 7,59 m³/s 388 m³/s
Děhylov 7,40 2038,80 km² 17,6 m³/s 576 m³/s

Vodáctví

[editovat | editovat zdroj]

Řeka patří mezi vodácky využívané toky. Úsek Vrbno-Krnov dosahuje obtížnosti WWI-WWII, pod Krnovem již jen ZWC-WWI-.

Vodní díla

[editovat | editovat zdroj]

Na podzim roku 2027 by měla začít výstavba vodního díla Nové Heřminovy s plánovaným dokončením v roce 2033.[6] O výstavbě přehrady rozhodla tehdejší vláda 21. dubna 2008. Státní podnik Povodí Odry poté zahájil výkup pozemků a následně začal s demolicí objektů. Kvůli její výstavbě bude zaplavena část obce Nové Heřminovy. [7][8]

  1. ↑ Základní charakteristiky toku Opava a jeho povodí [online]. [cit. 2010-02-07]. Dostupné online.
  2. ↑ Hydrologický seznam podrobného členění povodí vodních toků ČR (str. 90) [online]. [cit. 2018-09-02]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2013-10-05.
  3. ↑ Atlas životního prostředí Moravskoslezského kraje. URL: http://iszp.kr-moravskoslezsky.cz/assets/temata/publikace/atlas-zivotniho-prostredi-moravskoslezskeho-kraje.pdf Archivováno 17. 10. 2013 na Wayback Machine.
  4. ↑ Mapy Krnova byly s chybami, URL: http://bruntalsky.denik.cz/zpravy_region/mapy-krnova-byly-s-chybami-20081024.html
  5. ↑ Hlásné profily [online]. [cit. 2010-02-07]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2009-03-06.
  6. ↑ Kvůli stavbě přehrady v Nových Heřminovech vznikne nová trasa silnice s osmi mosty. iDNES.cz [online]. 2026-07-14 [cit. 2026-09-12]. Dostupné online.
  7. ↑ Na přehradu Nové Heřminovy jde dalších 50 milionů. Na výkupy pozemků. ct24.ceskatelevize.cz [online]. [cit. 2026-07-16]. Dostupné online.
  8. ↑ Petr Broulík: Doufám, že umřu, než mi zaplaví dům, MF Dnes, 22.04.2008, str. A2

Literatura

[editovat | editovat zdroj]
  • Geografický místopisný slovník světa. Praha: Academia, 1993. ISBN 80-200-0445-9.
  • Kilometráž českých a moravských řek. Zlín: SHOCart, 1998. ISBN 80-7224-065-X.
  • ŠEFČÍK, Ondřej: Odra a Opava (ze slezské hydronymie), in: HANZAL, Jiří – ŠEFČÍK, Ondřej, Sršatý Prajz. Erich Šefčík (1945–2004). Praha 2004, s. 217-223

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]