Kravaře

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Tento článek je o městě ve Slezsku. Další významy jsou uvedeny na stránce Kravaře (rozcestník).
Kravaře
barokní zámek Kravaře
barokní zámek Kravaře
Znak města KravařeVlajka města Kravaře
znakvlajka
Lokalita
Status město
LAU 2 (obec) CZ0805 507580
Pověřená obec a obec s rozšířenou působností Kravaře
Okres (LAU 1) Opava (CZ0805)
Kraj (NUTS 3) Moravskoslezský (CZ080)
Historická země Slezsko
Zeměpisné souřadnice
Základní informace
Počet obyvatel 6 717 (2020)[1]
Rozloha 19,37 km²
Katastrální území Kravaře ve Slezsku
Nadmořská výška 233 m n. m.
PSČ 747 21
Počet částí obce 3
Počet k. ú. 1
Počet ZSJ 4
Kontakt
Adresa městského úřadu Náměstí 405/43
Kravaře
74721 Kravaře u Hlučína
mesto@kravare.cz
Starostka Monika Brzesková (KDU-ČSL)
Oficiální web: www.kravare.cz
Kravaře
Kravaře
Další údaje
Geodata (OSM): OSM, WMF
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Město Kravaře (dříve Kravaře u Opavy, německy Deutsch Krawarn[2] či jen Krawarn, slezština Krawôrz, polsky Krawarze nebo Krawarz) leží v okrese Opava. Má přibližně 6 700[1] obyvatel.

Ve vzdálenosti 8 km západně leží statutární město Opava, 13 km východně město Hlučín, 19 km jižně město Bílovec a 20 km východně statutární město Ostrava. S výjimkou Dvořiska bylo území Kravař součástí Hlučínska, s nímž sdílelo jeho osudy.

Části obce[editovat | editovat zdroj]

Všechny tři části leží na katastrálním území Kravaře ve Slezsku.

Historie[editovat | editovat zdroj]

První zmínka o obci pochází z roku 1224. Mezi lety 1224 a 1263 obdrželi kravařské panství členové rodu Benešoviců.

Pamětihodnosti[editovat | editovat zdroj]

kostel svatého Bartoloměje
  • barokní zámek Kravaře,[3][4] ve kterém se nachází Zámecké muzeum (Muzeum Hlučínska). Jeho nejhodnotnější částí je zámecká kaple s původním dochovaným interiérem z počátku 18. století (ostatní interiéry byly zničeny při požáru zámku r. 1937) a zámecká zahrada (cca 20 ha, na velké části bylo zbudováno golfové hřiště, z dřevin jsou cenné především mohutné exempláře dubu letního a lip srdčitých).
  • Klášter (dnes MÚ), chrám svatého Bartoloměje[5] a fara (vše v cihlové neogotice typické pro Slezsko), projektantem byl kravařský rodák Josef Seyfried – architekt, stavitel a hudebník (známý z četných dalších realizovaných projektů sakrálních i profánních staveb na Hlučínsku a v dnešním Polsku je – podobně jako v rodných Kravařích – nejvýznamnější komplex církevních staveb v nedalekých Sudicích)
  • Socha svatého Jana Nepomuckého na ul. Petra z Kravař (poblíž ul. Náměstí)

Partnerská města[editovat | editovat zdroj]

Osobnosti[editovat | editovat zdroj]

  • Karl Düsterberg (1917–2014),[6] německý podnikatel, zakladatel potravinářského koncernu Apetito a průkopník v oblasti hluboce zmražených potravin[7]
  • Alois Hadamczik (* 1952), trenér české hokejové reprezentace
  • prof. PhDr. Josef Jařab, CSc., dr. h. c. (* 1937), amerikanista, v letech 1990–97 rektor Univerzity Palackého, bývalý senátor
  • Augustin Kaluža (1776–1836), rodák z Koutů, přírodovědec, kněz, učitel na gymnáziu ve Vratislavi, knižně vydal pět děl o přírodě Slezska
  • šlechtický rod pánů z Kravař
  • Petr z Kravař (1389–1434), moravský šlechtic, který byl příslušníkem rodu pánů z Kravař
  • Pavel Kravař (1391–1433), husitský emisař
  • Michal Sendivoj ze Skorska (1566–1636), alchymista a chemik, majitel Kravař
  • Josef Seyfried (1865–1923), architekt a stavitel (autodidaktik), projektoval a stavebně upravil četné významné církevní i profánní stavby a celky tehdejšího Pruska (dnes Hlučínsko a příhraniční Polsko), jeho nejvýznamnější charakterizující stavby v severské cihlové neogotice
  • Leo a Alice Stoklasovi – od roku 1990 významní podnikatelé s textilní galanterií a bižuterií[8]
  • PhDr. Erich Šefčík (1945–2004), archivář, historik, numismatik, vlastivědec, zakladatel Zámeckého muzea, autor stovek odborných článků a několika monografií
  • PhDr. Ondřej Šefčík, PhD. (* 1974), český obecný lingvista, indoevropeista, bohemista a slavista, specializující se na fonologii, syn Ericha Šefčíka
  • Marie Šindelářová (rozená Holubková, pseudonymem Ludmila Hořká) – nar. 1892 ve Dvořisku, pohřbena na sousední Štítině (1966), významná regionální spisovatelka a sběratelka lidové slovesnosti
  • Ivo Žídek (1926–2003), jeden z nejvýznamnějších českých tenorů (např. Jeník z Prodané nevěsty), od roku 1948 člen operního souboru ND a v letech 1989–1991 ředitel ND, od roku 2005 po něm pojmenována Základní umělecká škola Ivo Žídka v Kravařích
  • Monika Žídková (* 1977), Miss ČR, Miss Europe 1995

Galerie[editovat | editovat zdroj]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]