Bobrovníky
| Bobrovníky | |
|---|---|
 Kaple sv. Prokopa | |
| Lokalita | |
| Charakter | velká vesnice |
| Obec | Hlučín |
| Okres | Opava |
| Kraj | Moravskoslezský kraj |
| Historická země | Slezsko |
| Stát |  Česko |
| Zeměpisné souřadnice | 49°52′18″ s. š., 18°12′37″ v. d. |
| Základní informace | |
| Počet obyvatel | 1 295 (2021)[1] |
| Katastrální území | Bobrovníky (2,49 km²) |
| Nadmořská výška | 310 m n. m. |
| PSČ | 748 01 |
| Počet domů | 357 (2011)[2] |
  Bobrovníky | |
| Další údaje | |
| Web | www |
| Kód části obce | 5878 |
| Kód k. ú. | 605875 |
| Geodata (OSM) | OSM, WMF |
 multimediální obsah na Commons | |
 Zdroje k infoboxu a českým sídlům.Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Bobrovníky (německy Bobrownik, polsky Bobrowniki) je velká vesnice ležící v jihovýchodním cípu Hlučínska, část města Hlučín v okrese Opava. Nachází se asi 3 km na jihovýchod od Hlučína. V roce 2009 zde bylo evidováno 409 adres.[3] V roce 2001 zde trvale žilo 1271 obyvatel.[4]
Bobrovníky je také název katastrálního území o rozloze 2,49 km2.[5] Městskou částí města Hlučína jsou Bobrovníky od roku 1975.
Historie[editovat | editovat zdroj]
Bobrovníky jsou jedním z nejstarších míst okolí a své jméno má odvozeno od hlídačů a lovců bobrů, které panství v nedaleké Opavici chovalo pro drahé kožešiny. Vesnice původně náležela k hradu Landeku, jejíž jméno se připomíná již v listině z roku 1377 vedle Hlučína, Markvartovic a Koblova,[6] Bobrovníky se tehdy nazývaly Bobernig. Obec nejprve patřila pánům z hradu Landek. Roku 1474 byl hrad Landek zničen vojsky v čele s Matyášem Korvínem. Hlučín, jemuž Bobrovníky náležely, se stal sídlem landeckého panství.
Roku 1842 byla obec prodána ostravskému obchodníkovi, čímž se od hlučínského panství oddělila. O pět let později obdržel Bobrovníky spolu s Ludgeřovicemi a Petřkovicemi svobodný pán Salomon Mayer z Rothschildů. Za Rotschildů byly uvedené statky a rychty opět spojeny s hlučínským panstvím.[7] Roku 1880 byla v Bobrovníkách vystavěna škola, do té doby navštěvovaly děti školu ve Lhotce.
Rok 1924[editovat | editovat zdroj]
- Počet obyvatel: 552, počet domů: 71
- trojtřídní obecní škola
- Český hospodářský spolek
- Jedna restaurace
- Jeden obchodník, konsum „Budoucnost“
- Obec leží uprostřed nádherných lesů
- Vycházky podél řeky Opavice velmi zajímavé, vhodné příležitosti ke koupání
- Oddělené části obce: Malánky, Staré dominium a hájovna[8]
Jméno vesnice[editovat | editovat zdroj]
Česky: 1518 Bobrovinky; od 1547 Bobrovníky
Německy: 1377 Bebernig, Bobernig; 1593 die Bobr bei Hylczyn; 1720–1945 Bobrownik; 1771 Bobrownitz[9]
Kaple sv. Prokopa[editovat | editovat zdroj]
Původní kaple v Bobrovníkách byla postavena již v roce 1620. Jednalo se o dřevěnou kapli sloužící, jako modlitebna pro honce zvěře a bobrů. Kaple byla zasvěcena sv. Hubertovi až do roku 1815, kdy byla zničena bleskem do základu. Místní občané se modlili ke sv. Prokopovi, aby pohromu zažehnal a jako odměnu mu slíbili, že postaví novou kapli k jeho cti a jménu. Sbírkami a dobrovolnými dary byla v roce 1820 postavena nová kaple, která zde stojí dodnes v původním stavu. V kapli jsou umístěna jména padlých občanů z první i druhé světové války.[10]
Pečetidlo[editovat | editovat zdroj]
Nejstarší pečetidlo Bobrovníků vzniklo zřejmě spolu s typáři ostatních obcí náležejících původně k hlučínskému panství na konci 17. století. Duchované oválné otisky o výšce 26 a šířce 25mm z roku 1722 jsou sice velmi setřelé, přesto je na nich patrní na trávníku doprava běžící jelen s jedním listnatým stromem za zády. Německá majuskulní legenda mezi perlovcem a vavřínovým věncem a uvozená rozetkou zní: BOBROWNIK GEMEIN IN SIGEL. Otisk pečetidla z období po připojení Bobrovníků k Prusku, stejně jako z doby první republiky se nepodařilo nalézt. Po druhé světové válce užíval bobrovnický MNV úředního razítka s českým lvem.[11]
Pomístní názvy míst[editovat | editovat zdroj]
Informace o pomístních názvech pocházejí z vysokoškolské závěrečné práce od Mgr. Hany Balcarové.[7]
Kočí les[editovat | editovat zdroj]
Les mezi Jásenkami a Malánkami v těsné blízkosti Březin. Podle lidového vyprávění v tomto lese strašívalo, lidé se zde skutečně báli večer sami. Místo údajně nese jméno podle vlastníka lesa, pana Kočího. Toto pojmenování je mezi obyvateli doposud užívané.
Březiny[editovat | editovat zdroj]
Jedná se o část Kočího lesa a část pole. Pojmenování Březiny dokládá skutečnost, že se na daném místě dříve vyskytoval porost bříz. Pomístní jméno je stále živé, v dané oblasti byl dokonce vybudován hřbitov nesoucí název Březiny.
Stará cesta[editovat | editovat zdroj]
Označení cesty, která vedla ze statku v Hošťálkovicích přes Bobrovníky, Malánky a Jasénky do Hlučína dříve, než byla vybudována současná komunikace vedoucí přes Kočí les. Název tedy značí, že tato cesta byla používána déle než cesta nová a že je také starší.
Šošeja[editovat | editovat zdroj]
Označení nové cesty na Jásenky a do Hlučína. Cesta vedoucí přes Kočí les. V Bobrovníkách se jedná o dnešní ulici Osvoboditelů. Nářeční pojmenování pochází z německého Chausee, což znamená silniční alej.[12]
U Paryzola[editovat | editovat zdroj]
Nejvyšší bod Bobrovníků, naskýtá se z něj pohled jak na okolní vesnice, tak na Beskydy. Paryzol je v nářečí označení pro deštník. K názvu se váže několik lidových výkladů. Jeden z nich tvrdí, že v bitvě mezi Rakousko-Uherskem a Pruskem se Marie Terezie právě zde rozhodla vzdát části Slezska. Na tomto místě byl postaven její stan deštníkovitého tvaru, z čehož vzniklo dané označení.
Hrbolplac[editovat | editovat zdroj]
Označená pro nepříliš rozsáhlou hrbolatou plochu u Paryzola. Dnešní provizorní fotbalové hřiště.
Důlky[editovat | editovat zdroj]
Žleb v jižní části obce táhnoucí se směrem k Hošťálkovicím. Jedná se o dolinu mezi starou cestou na Hošťálkovice a cestou novou. Dříve se v tomto žlebu nacházel rybník, ale časem byl přeměněn na čističku. Toto označení zná i mladá generace. Když se jde v zimě na boby nebo sáně, tak jedině Na Důlky.
Malánky[editovat | editovat zdroj]
K Bobrovníkům patřila (a stále patří) také skupina chalup s označením Malánky. V poslední době se obyvatelé Malánek velmi zasazují o to, aby byly Malánky jako osada vnímány jaksi odděleně od Bobrovníků. Občanské sdružení si klade za cíl vytvořit vlastní náves, která by se stala centrem osady.
Dříve než jakákoliv stavení zde stával dřevěný kříž, který měl údajně připomínat člověka, jenž zde byl při švédských válkách přivlečen z Hlučína a zabit. Kříž dodnes stojí v Kočím lese naproti hřbitovu Březiny.[7]
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-11-01]
- ↑ Historický lexikon obcí České republiky – 1869–2011. 21. prosince 2015. Dostupné online.
- ↑ Ministerstvo vnitra ČR. Adresy v České republice [online]. 2009-10-10 [cit. 2009-10-22]. Dostupné online.
- ↑ Český statistický úřad. Historický lexikon obcí ČR 1869 - 2005 - 1. díl [online]. 2007-03-03 [cit. 2010-03-22]. S. 728, 729, záznam 22-1. Dostupné online.
- ↑ Územně identifikační registr ČR. Územně identifikační registr ČR [online]. 1999-01-01 [cit. 2009-10-22]. Dostupné online.[nedostupný zdroj]
- ↑ S.R.O., Bach Systems. Archivní Vademecum ZA v Opavě. vademecum.archives.cz [online]. [cit. 2017-02-01]. Dostupné online.
- ↑ a b c MGR. BALCAROVÁ, Hana. Pomístní jména v Bobrovníkách [online]. [cit. 2017-02-01]. Dostupné online.
- ↑ BENA, Lev. HLUČÍNSKO, stručná informace a průvodce krajem. Brno: Zemský cizinecký svaz pro Moravu a Slezsko, 1924. S. 20,21.
- ↑ MÍSTOPISNÝ REJSTŘÍK OBCÍ ČESKÉHO SLEZSKA A SEVERNÍ MORAVY [online]. [cit. 2017-02-01]. Dostupné v archivu pořízeném dne 04-03-2016.
- ↑ JAČANIN, Michal. Kaple sv. Prokopa v Bobrovníkách [online]. [cit. 2017-02-01]. Dostupné online.
- ↑ MUZEUM HLUČÍNSKA. Dostupné online.
- ↑ ŠRÁMEK, R. Proměny lokálního souboru pomístních jmen in Acta onomastica XLVII. Praha: [s.n.], 2006. S. 454.
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Bobrovníky na Wikimedia Commons - Katastrální mapa katastru Bobrovníky na webu ČÚZK
- Kronika z let 1920–1945
