Hošťálkovice

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Hošťálkovice
městský obvod statutárního města Ostravy
Hošťálkovice.JPG
Znak městské části HošťálkoviceVlajka městské části Hošťálkovice
znakvlajka
Kraj Moravskoslezský
Okres Ostrava-město
Historická země Slezsko + Morava (nepatrná část)
Základní informace
Rozloha 5,29 km2
Počet obyvatel 1 599 (26. 3. 2011[1])
PSČ 725 28
Zákl. sídelních jednotek n/a
Celých částí obce 1
Dílů částí obce 0
Celých katastrálních území 1
Částí katastr. území (ÚTJ) 0
Lokalita
Zeměpisné souřadnice
Adresa úřadu Rynky 277
725 28  Ostrava-Hošťálkovice
posta@hostalkovice.mmo.cz
Starosta Mgr. Jiří Jureček
Ofic. web úřadu: www.hostalkovice.cz
Hošťálkovice na mapě

Hošťálkovice (německy Hoschialkowitz, dříve Hoschialkowitz über Ratibor, od roku 1939 Gottschalksdorf, polsky Hoszczalkowice) byly k Ostravě připojeny 24. dubna 1976. Od 24. listopadu 1990 jsou městským obvodem statutárního města Ostravy. Leží na soutoku řek Opavy a Odry. Téměř celý katastr městského obvodu leží v hlučínské části Slezska, ale velice malá okrajová část katastru (území na pravém břehu starého nezregulovaného koryta poblíž souřadnic 49°50'45.2" s.š., 18°13'33.0" v.d.) leží podle historických map na Moravě (původně tyto části náležely ke katastrálnímu území Mariánské Hory).

Historie[editovat | editovat zdroj]

O první historické zmínce se vedou mezi historiky spory. A. Turek cituje listinu z roku 1377 týkající se dělení Opavska, kde je zmíněna ves Hoschczalkowicz. Novější studie Jaroslava Bakaly tvrdí, že uvedený název se vztahoval na osadu Hošťálkovy u Krnova. První spolehlivá zmínka, ke které se přiklání většina historiků, je tak až z roku 1434, kdy rytíř Mikuláš Zajíček koupil ves Martinov. Roku 1502 prodali jeho synové Lacek a Václav Hošťálkovice Jindřichovi z Děhylova. Od roku 1536 do roku 1809 byly součástí hlučínského panství. Po prohrané válce o Slezsko připadly v roce 1742 Prusku. K Československu byly připojeny 4. února 1920. Až do počátku 19. století si udržovaly zemědělský charakter. Poté se většina obyvatelstva věnovala práci v průmyslovém okolí či v podnicích přímo na území obce. Nacházel se zde např. kamenolom, lihovar, mlýn či pila. Po Mnichovské dohodě se staly od 9. října 1938 součástí Třetí říše až do osvobození 30. dubna 1945. Po roce 1945 zůstaly Hošťálkovice typickou příměstskou obcí. Její obyvatelé dojížděli za prací do okolí a zároveň obhospodařovali vlastní zemědělské pozemky. V pečeti měly Hošťálkovice v roce 1722 doprava obrácený pluh stojící na trávníku, nad kterým byla vpravo nahoře umístěna květina, zřejmě růže.

Symboly[editovat | editovat zdroj]

Znak a prapor byly uděleny usnesením Rady města Ostravy číslo 3481/88 z 6. září 1994.

Znak

Polcený štít; v pravém zlatém poli vyniká půl slezské orlice, levá polovina zeleno-stříbrně dělena, nahoře pluh přirozených barev, dole dvě modrá vlnitá břevna.

Prapor

Avers opakuje znak, revers tvoří pět vodorovných pruhů, černý, modrý, žlutý, zelený a bílý.

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Statistický lexikon obcí 2013. Základní údaje za obce, části obcí a základní sídelní jednotky podle krajů a okresů. Moravskoslezský kraj – okres Ostrava-město [online]. Praha: Český statistický úřad, 2013-10-31 [cit. 2015-01-15]. Dostupné online. 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]