Ludgeřovice

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Ludgeřovice
ulice Hlučínská, v pozadí kostel sv. Mikuláše
ulice Hlučínská, v pozadí kostel sv. Mikuláše
Znak obce LudgeřoviceVlajka obce Ludgeřovice
znakvlajka
Lokalita
Statusobec
LAU 2 (obec)CZ0805 507971
Pověřená obec a obec s rozšířenou působnostíHlučín
Okres (LAU 1)Opava (CZ0805)
Kraj (NUTS 3)Moravskoslezský (CZ080)
Historická zeměSlezsko
Zeměpisné souřadnice
Základní informace
Počet obyvatel4 938 (2022)[1]
Rozloha10,83 km²
Katastrální územíLudgeřovice
Nadmořská výška232 m n. m.
PSČ747 14
Počet domů1 487 (2021)[2]
Počet částí obce1
Počet k. ú.1
Počet ZSJ2
Kontakt
Adresa obecního úřaduMarkvartovická 52/48
747 14 Ludgeřovice
urad@ludgerovice.cz
StarostaMgr. Daniel Havlík
Oficiální web: www.ludgerovice.cz
Ludgeřovice
Ludgeřovice
Další údaje
Kód obce507971
Kód části obce88412
Geodata (OSM)OSM, WMF
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Ludgeřovice (německy Ludgierzowitz, 1939–1945 úředně Ludgerstal, polsky Ludgierzowice) je obec v okrese Opava v Moravskoslezském kraji. Obec leží na východním okraji Oderských vrchů mezi městy Ostrava a Hlučín. Žije zde přibližně 4 900[1] obyvatel a stojí zde přibližně 1500 domů s popisným číslem. Ludgeřovice jsou jednou z největších obcí v ČR bez statutu města.

Název[editovat | editovat zdroj]

Jméno vsi bylo odvozeno od (německého) osobního jména Liutger a znamenalo "Liutgerovi lidé". Hláskovou změnou ľu > li vznikl tvar Lidgeřovice, který se používal střídavě s původním do 19. století (v 19. století též Lidheřovice). V němčině se používalo hláskově jen nepatrně upravené Ludgerzowitz, teprve roku 1910 byl vytvořena podoba Ludgerst(h)al ("Ludgerovo údolí").[3]

Historie[editovat | editovat zdroj]

První písemná zmínka o vsi je uvedena v zachovalé listině, sepsané dne 28. ledna 1303 na hradě Landeku. Je psána latinsky a kromě jiných svědků je ztvrzena i „Balderamem, rychtářem z Rudgersdorfu“. Tímto je dokumentována existence vsi „Rudgersdorf“ (Ludgeřovice). Po celá staletí ležela ves uprostřed hlubokých hvozdů, její obyvatelé se živili prací v lese a jeho postupným klučením na zemědělskou půdu. V 19. století začali obyvatelé docházet za prací do rozrůstajících se černouhelných dolů a hutí v Ostravě. Dodnes tam za prací dojíždí většina dospělých obyvatel. Obec značně utrpěla za třicetileté války a také za druhé světové války, v níž padlo na frontách nebo bylo při bojích zabito 250 obyvatel, zejména mladých mužů.

Do 18. století patřila obec k České koruně resp. k Rakousku. Po prohrané prusko-rakouské válce patřila spolu s celým územím HlučínskaPrusku, později Německu, a to až do 4. února 1920, kdy se toto území stalo součástí Československé republiky. Mnichovským diktátem bylo Hlučínsko od 2. října 1938 znovu přičleněno k Německé říši jako jeho integrální součást (tzv. "Altreich"). [4] Na území obce vstoupilo asi 1200 mužů německého vojska za hlasitého vítání německých obyvatel, zejména členů SDP. [5]

Po druhé světové válce se Hlučínsko opět stalo součástí Československé republiky, nyní České republiky. Ruská vojska vstoupila do obce 28. dubna směrem od Markvartovic. Při bojích zahynulo 18 občanů Ludgeřovic. [5] Ačkoliv se jednalo o německé území, nepostihl obec výrazný odsun německých obyvatel. Organizovaný odsun začal v roce 1946, kdy byl také konfiskován německý majetek. [6] Odsunuty byly pouze desítky obyvatel. [7] V bojích, převážně na východní frontě však padlo na 250 ludgeřovických mužů. [8]

O nesmírné pracovitosti obyvatel svědčí to, že v letech 1945 až 1990 bylo v obci postaveno nebo rekonstruováno více než 800 rodinných domků. Dne 12. dubna 1995 byl předsedou Poslanecké sněmovny obci udělen znak a prapor obce. Ve znaku obce je stříbrná hlavice biskupské berly v červeném poli.

Významní rodáci[editovat | editovat zdroj]

Pamětihodnosti[editovat | editovat zdroj]

Galerie[editovat | editovat zdroj]

Partnerská města[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2022. Praha. 29. dubna 2022. Dostupné online. [cit. 2022-05-02]
  2. Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18]
  3. Hosák, Šrámek: Místní jména na Moravě a ve Slezsku I, Praha 1970, str. 562.
  4. Nové sdružení bude připomínat originalitu Hlučínska. iDNES.cz [online]. 2011-01-03 [cit. 2017-12-28]. Dostupné online. 
  5. a b VJAČKA, Adolf. Z kroniky obce. Ludgeřovický zpravodaj [online]. Obec Ludgeřovie, Leden 2015 [cit. 4.7.2018]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2016-08-11. 
  6. ADOLF, Vjačka. Z kroniky obce. Ludgeřovický zpravodaj [online]. Obec Ludgeřovice [cit. 4.7.2018]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2016-08-11. 
  7. Obec Ludgeřovice. www.ludgerovice.cz [online]. [cit. 2018-07-03]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2018-07-04. 
  8. Obec Ludgeřovice. www.ludgerovice.cz [online]. [cit. 2018-07-03]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2018-07-04. 
  9. http://bruntalsky.denik.cz/zpravy_region/odesla-vyznamna-osobnost-dekan-ludvik-kus20100628.html Odešla významná osobnost: děkan Ludvík Kus

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • PLAČEK, Vilém; PLAČKOVÁ, Magda. Ludgeřovice v sedmi staletích. Ludgeřovice ; Háj ve Slezsku: Obecní úřad Ludgeřovice ; František Maj, 2003. 373 s. ISBN 80-86458-12-1. 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]