Landek (hrad)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Landek
Rozhledna na místě zaniklého hradu
Rozhledna na místě zaniklého hradu
Účel stavby
Základní informace
Slohgotický
Výstavba13. století
Zánik1518
Materiálkámen
StavebníkPřemysl Otakar II.
Další majiteléPřemysl Otakar II.
Mikuláš I. Opavský
Mikuláš II. Opavský
Juta Falkenberská
Hlučín
baron Adam Jan Gruttschreiber
Současný majitelČeská republika
Poloha
AdresaOstrava, ČeskoČesko Česko
Souřadnice
Landek
Landek
Další informace
Rejstříkové číslo památky20286/8-1450 (PkMISSezObrWD)
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Landek je zaniklý hrad (dříve hradiště, tvrziště), které se nacházelo na vrchu Landek v Ostravě-Koblově.

Historie[editovat | editovat zdroj]

Dle svědectví Bavorského geografa z 9. století, v této lokalitě sídlil kmen Holasiců, který měl vybudován pás obranných hradišť: od Chotěbuze[pozn. 1], Koblov (severovýchodní výběžek Landeku), Kylešovice, Hradec, Jaktař, Cvilín, Holasovice[pozn. 2], Krnov-Kostelec a Víno.[1]

Byly zde nalezeny střepy keramiky, při vykopávkách, a povrchovém sběru[2], které byly bohatě zdobeny vlnovkami, odborníky byly datovány do období 10.–11. století.[3] Tyto archeologické stopy, společně se zbytky pravěkých osad[pozn. 3] [4], které se v minulosti na kopci také nacházely, jsou chráněny jako kulturní památka České republiky.

Za zakladatele hradu byl považován Přemysl Otakar II.[5] Jednalo se o hraniční hrad nad soutokem řeky Odry a Ostravice. Hrad byl na Moravě. Výše proti toku řeky Ostravice, nad jejím soutokem s Lučinou, byl rovněž hraniční hrad v Opolsku, tedy dnešní Slezsko-ostravský hrad[pozn. 4]. Hrad byl čtyřhranný a se čtyřmi rohovými věžemi (bašty). Jako stavební materiál byl použit místní kámen. Ze tří stran byl obklopen hlubokými příkopy a jedna strana srázem k řece Odře. Směrem do Koblova byla vybudována příjezdová cesta se vstupní bránou, ze které se do dnešní doby zachovaly dva silné kamenné pilíře.

Hrad v Landeku sloužil k ochraně hranic českého království, k ochraně solné a jantarové stezky vedoucí kolem toku Odry a obchodní cesty z Opavy, přes Landek, Přívoz, Ostravu[pozn. 5] [1], Těrlicko, Těšín a Krakov.

První písemná zmínka je z 2. srpna 1297, kdy ho držel jako zeměpanské léno od opavského knížete Mikuláše I. Žibřid z Barutu.[6] Hrad stál na hranicích mezi olomouckým biskupstvím a opolským knížectvím, což dokládá smlouva z roku 1297. Roku 1349 byl hrad v držení, jako léno, bývalého těšínského fojta Petra. Roku 1351 hrad získala, jako léno od Karla IV., manželka opavského knížete Mikuláše II. Juta Falkenberská. V průběhu 14. a 15. století byl hrad s krátkými přestávkami majetkem opavských knížat. Ve 14. století patřil k nejdůležitějším pevnostem opavského knížectví. V polovině 15. století patřil olešnicko-kozelským knížatům, kterým držení hradu potvrdil v roce 1459 Jiří z Poděbrad. Za česko-uherských válek neodolal hrad náporu uherských vojsk, byl rozbořen a k jeho obnově již nedošlo.[7] V roce 1518 je hrad již uváděn jako zřícenina. Správa landeckého panství přešla pod město Hlučín. V 17. století se zde schovávaly loupežnické tlupy. Zbytek kamenů z hradu byl rozebrán obyvateli pro stavební účely, zejména jako základové zdivo.

Legenda[editovat | editovat zdroj]

V kronice obce Ludgeřovice byla zmínka o loupeživém rytíři,[8] který přepadával povozy obchodníků. Rytíř, zvaný jako Schlick, zapříčinil, že všechen dobytek byl stažen z poplužních dvorů na hlučínský rynek a měšťané museli hájit město včetně zámku. Rytíř z Landeku se nespokojil pouze s loupeživými výpady, ale také přepadával se svými druhy zábavy a různé oslavy. Při tom odvlékal nejhezčí děvčata na Landek. Občanům se to nelíbilo, a tak si začali stěžovat. Když se stížnosti namnožily, bylo proti němu vysláno Opavské vojsko. Rytíři se ovšem podařilo uprchnout.[9]

Současnost[editovat | editovat zdroj]

Hrad i slovanské sídliště jsou lokalizovány na katastru obce Koblova, ale archeologické nálezy jsou na katastru obce Petřkovice.[9] V současné době je dochován pouze krátký úsek kamenného zdiva na východní straně jádra. Na místě hradu dnes stojí rozhledna.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Poznámky[editovat | editovat zdroj]

  1. Pravděpodobně se jedná o místo Starý Těšín, dnes Podobora (část obce Chotěbuz), kde se nachází Archeopark Chotěbuz. jako druhá varianta by mohlo jít o návrší, kde se nachází Zámek Chotěbuz.
  2. Dle historiků pravděpodobně správní sídlo kmene Holasiců. Německy psáno Gradice Golensiczke.
  3. Osada lovců mamutů.
  4. Dříve Polsko-ostravský hrad
  5. V oněch dobách, tam, kde cesta procházela brodem přes řeku, vznikaly proti sobě obvykle dvě sídliště. Ostrava byla v 9.–12. století vesnicí, která byla na obou stranách řeky. Tehdy psána jako Ostrava, později Vendická Ostrava, tedy slovanská, následně došlo k určení na Moravskou Ostravu (Arcidiecéze olomoucká) a Polskou Ostravu (Arcidiecéze vratislavská).

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b Kolektiv autorů. Dějiny Ostravy. K 700. výroční založení města. Profil, 1967. S. 60–62.
  2. Povrchový sběr | Archeologové sobě [online]. [cit. 2019-03-29]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2019-03-29. (anglicky) 
  3. Hradiště, které zde bylo, mohlo být předchůdcem tvrze, pozdějšího hradu. Také by mohlo jít o správní středisko své doby a současné Ostravy (Polská, resp. Slezská Ostrava a Moravská Ostrava, Přívoz). K hradišti patřilo několik zemědělských osad. Dle odborníků jde o předpoklad, ale oprávněný. Viz, Kolektiv autorů. Dějiny Ostravy. K 700. výroční založení města. Profil, 1967. S. 60–62.
  4. Kolektiv autorů. Dějiny Ostravy. K 700. výroční založení města. Profil, 1967. S.48-55.
  5. ADAMUS, Alois. Z dějin Moravskoostravské radnice. camea2.svkos.cz [online]. Lidová knihtiskárna v Moravské Ostravě, 1930. Dostupné v archivu pořízeném dne 2019-03-29. 
  6. Tabule č. 9 Naučná stezka | KPHMO [online]. [cit. 2019-03-29]. Dostupné online. 
  7. FRANTIŠEK, Sláma. Vlastenecké putování po Slezsku Stránka. camea2.svkos.cz [online]. J. Otta. Dostupné v archivu pořízeném dne 2019-03-29. 
  8. Loupeživí rytíři. vlach.webz.cz [online]. [cit. 2019-03-29]. Dostupné online. 
  9. a b SLEZSKO, Opavské. Zřícenina hradu Landek. www.opavske-slezsko.cz [online]. [cit. 2019-03-29]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2019-11-14. 

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • Kolektiv autorů. Dějiny Ostravy. K 700. výroční založení města., Profil, 1967
  • Plaček M. (1996): Hrady a zámky na Moravě a ve Slezsku, Libri, Praha

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]