Jaktař

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Jaktař
Kostel sv. Petra a Pavla v Jaktaři
Základní informace
Charakter sídla místní část
Počet obyvatel 2362 (2011[1])
Domů 605 (2011[1])
Nadmořská výška 260 m
Lokalita
PSČ 747 07
Obec Opava
Okres Opava
Historická země Morava (respektive moravská enkláva ve Slezsku)
Katastrální území Jaktař (5,82 km²)
Zeměpisné souřadnice
Jaktař
Jaktař
Další údaje
Kód části obce 111732
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a částem obce.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Jaktař (německy Jaktar, polsky Jaktarz, Jaktar), dříve samostatná obec, je dnes jednou z 16 částí statutárního města Opavy a je územně totožná s katastrálním územím Jaktař. Od centra města leží zhruba 3 km severozápadním směrem.

Převážná část Jaktaře patří k centrální oblasti města Opavy, která se nečlení na samosprávné městské části a je spravována přímo zastupitelstvem a magistrátem města. Pouze nepatrný díl na severovýchodě Jaktaře, základní sídelní jednotka Vávrovická, tvořená čtveřici dvojdomků se zahrádkami na západní straně Vávrovické ulice poblíž kaple v Palhanci, patří k samosprávné městské části Vávrovice.

Historie[editovat | editovat zdroj]

První svědkové osídlení pocházejí v archeologických nálezech již ze starší doby kamenné. V raném středověku bylo postaveno slovanské hradiště na vyvýšeném místě dnešního farního kostela. Jaktař patřila k moravským enklávám ve Slezsku. Na rozdíl od Opavy byla většina obyvatel česky mluvících.

V roce 1938 stálo v Jaktaři 302 domů. V roce 1939, tedy v době kdy Opava byla centrem jednoho ze tří vládních obvodů Sudetské župy a zbytek ČSR byl protektorátem, byl Jaktař připojen k Opavě. Spolu s ním bylo připojeno také město Kateřinky a obec Kylešovice.

Počet obyvatel Jaktaře podle sčítání lidu[2][1]
Rok 1869 1880 1890 1900 1910 1921 1930 1950 1961 1970 1980 1991 2001 2011
Počet obyvatel 586 635 696 750 894 1133 1738[p 1] 1968 2102 1973 2055 2011 2277 2362
  1. Z toho 1340 osob národnosti československé a 294 německé.[3]

Pamětihodnosti[editovat | editovat zdroj]

  • Kostel svatého Petra a Pavla je doložen již před polovinou 13. století. Ve zdivu gotický jednolodní kostel s hranolovou věží má v presbytáři dochované kamenné gotické sanktuarium a sedile ze 14. století. Nejstarší částí kostela je sakristie z poloviny 13. století, zaklenutá dvěma poli velmi masivní žebrové klenby. Kostel byl přestavěn koncem 18. století. Vybavení kostela pochází z 18. a 19. století. Nejcennější je pozdně barokní oltářní obraz Loučení apoštolů sv. Petra a Pavla z roku 1762, který namaloval slezský malíř Felix Ivo Leicher.
  • Poutní místo s kaplí sv. Anny, barokního původu, kaple vysvěcena roku 1897, několikrát zdevastována, obnovena roku 2010[4]

Školy[editovat | editovat zdroj]

  • Církevní základní škola sv. Ludmily, Slavkovská 140/2
  • Základní škola Krnovská 101

Kultura a vybavenost[editovat | editovat zdroj]

Jaktařem prochází cyklostezka směrem na Stěbořice a arboretum v Novém Dvoře. Působí zde křesťanská sportovní organizace Orel, nachází se zde fotbalové hřiště a je vyvíjena i další sportovní a kulturní činnost. Pod kostelem svatého Petra a Pavla je umístěn model planety Saturn jako součást modelu Sluneční soustavy v Opavě.

V Jaktaři se nachází poštovní úřad (PSČ 747 07), veterinární nemocnice, mini-zoo a další. Z obchodů se zde nachází supermarket Tempo (Terno), nejstarší v Opavě, a množství dalších specializovaných obchodů. Výpadovky z města směrem na Krnov a Bruntál a okolí se staly centrem prodeje a servisu automobilů značek Volkswagen (celý koncern), Opel, Peugeot, Suzuki, Citroen, Hyundai, Mitsubishi, Ford a Mazda.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b c Statistický lexikon obcí České republiky 2013. Praha: Český statistický úřad, Ministerstvo vnitra České republiky, 2013. Dostupné online. ISBN 978-80-250-2394-5. S. 569. 
  2. Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005. Svazek I. Praha: Český statistický úřad, 2006. Dostupné online. ISBN 80-250-1311-1. S. 730–731. 
  3. Statistický lexikon obcí v Republice československé II. Země moravskoslezská. Praha: Ministerstvo vnitra a Státní úřad statistický, 1935. S. 89. 
  4. http://www.svataanna.estranky.cz/

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]