Opava

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Jump to navigation Jump to search
Tento článek je o městě v Moravskoslezském kraji. O stejnojmenné řece pojednává článek Opava (řeka).
Statutární město Opava
Budova radnice (tzv. Hláska) v centru města
Budova radnice (tzv. Hláska) v centru města
Opava – vlajka
vlajka
NUTS 5: CZ0805 505927
kraj (NUTS 3): Moravskoslezský (CZ080)
okres (NUTS 4): Opava (CZ0805)
historická země: Slezsko, 4 sídelní útvary náležely k moravským enklávám
katastrální výměra: 90,61 km²
počet obyvatel: 57 019 (2018)[1] (e)
nadmořská výška: 257 m n. m.
PSČ: 746 01
zákl. sídelní jednotky: 56
části obce: 16
městské části / obvody: 9
katastrální území: 16
adresa magistrátu: Magistrát města Opavy
Horní nám. 69
746 01 Opava
epodatelna@opava-city.cz
primátor(ka): Radim Křupala (ČSSD)
www.opava-city.cz
Opava
Opava
Opava, Česko

Opava (německy Troppau,[2] polsky Opawa, slezsky Uopawa/Uopava, latinsky Opavia/Oppavia) je statutární městoMoravskoslezském kraji. Leží v Opavské pahorkatině na řece Opavě a žije zde přibližně 57 tisíc[1] obyvatel. Původně byla centrem Opavského knížectví a v letech 1742 až 1928 hlavním městem rakouského, resp. českého Slezska se zemskými úřady.

Sídlí zde Zemský archiv, Slezské zemské muzeum, Slezské divadlo nebo Slezská univerzita, významnými památkami jsou např. konkatedrála Nanebevzetí Panny Marie, kostel svatého Vojtěcha, radnice Hláska nebo kaple svatého Kříže. Působí zde fotbalový klub Slezský FC Opava, každoročně se koná festival Bezručova Opava.

Historie[editovat | editovat zdroj]

Město Opava náleží ke starým sídelním územím. První svědkové osídlení pocházejí v archeologických nálezech již ze starší doby kamenné. Takřka každé období pravěku zde zanechalo své stopy. Poslední z nich bylo slovanské hradiště v Kylešovicích, jehož obyvatelé náleželi s největší pravděpodobností ke kmeni Holasiců, připomínaném v názvu nedaleké obce Holasovice. Středověké osídlení Opavy se konstituovalo patrně ve 12. století v podobě kupecké osady, situované poblíž brodu přes řeku Opavu na obchodní cestě z Moravy do Polska. Tato cesta byla součástí „Jantarové stezky” spojující Jadran s Baltem. Z roku 1195 pochází také první písemná zpráva o existenci Opavy,[3] o které se ale uvažuje jako o falsu. Význam a postavení kupecké osady stvrdil městský statut, který získala někdy kolem roku 1215.[4] Dekret Přemysla Otakara I. z roku 1224 poprvé hovoří o Opavě již jako o městě.

Jádro osídlení se koncentrovalo na křižovatce obchodních cest v areálu Horního náměstí a rozšiřovalo se podél nich do ulice Mezi trhy a západní části Dolního náměstí. Původní opevnění města bylo tvořeno patrně pouze příkopem a zemními valy opatřenými dřevěnou palisádou, později byly vystavěny kamenné hradby přerušené na třech místech městskými branami – Jaktařskou, Ratibořskou a Hradeckou.[5] Kromě již zmíněných dvou náměstí existoval v té době ještě tržní prostor – Dobytčí trh – v místech dnešní Masarykovy ulice. V prostoru Horního náměstí, v místech pozdější Hlásky, vznikl v roce 1327 kupecký dům, nejstarší obchodní centrum města. Ve městě byla od konce 13. století mincovna, na jejímž místě byl v 80. letech 20. století vybudován moderní hotel Koruna. Opavské Přemyslovce na opavském knížecím trůně vystřídal syn krále Jiřího z Poděbrad, Viktorín z Poděbrad, který byl posléze donucen ustoupit nárokům syna uherského krále Matyáše, Jana Korvína. Po smrti Matyášově se však neudržel ani on a Opavské knížectví bylo podřízeno přímo českým králům.

V 16. století byla Opava silně zasažena reformací a většina obyvatel náležela v předbělohorském období k protestantům. Opavští se dostávali do ostrých konfliktů zejména s olomouckými biskupy. Na odpor ze strany protestantů narazilo i udělení opavského knížectví Karlovi z Lichtenštejna císařem Matyášem v roce 1613. Za třicetileté války byla Opava v roce 1626 bez boje vydána žoldnéřům dánského krále, několikrát byla obsazena i Švédy. Velkou pohromu znamenal pro Opavu požár v roce 1689. V roce 1625 byl do Opavy povolán jezuitský řád a o pět let později zde bylo založeno jezuitské gymnázium. Jezuitská kolej ve Sněmovní ulici byla v letech 1711–1723 přestavěna do barokní podoby, po zrušení jezuitského řádu v roce 1773 připadla stavům. Při gymnáziu bylo v roce 1814 založeno muzeum, nejstarší na území českého státu. Od roku 1853 budova sloužila zemskému sněmu, v současnosti je sídlem Zemského archivu.

Opava zůstala i po ukončení třicetileté války centrem knížectví, samotný význam knížecích pravomocí a tím i význam ústředního města však s postupujícími centralizačními tendencemi habsburské monarchie klesal. Národnostní složení města se postupně měnilo ve prospěch německého obyvatelstva a ve 20. letech 18. století představovali Češi jen asi sedminu obyvatel Opavy.

Porážka Marie Terezie a rozdělení Slezska mezi Prusko a Rakousko vyneslo Opavu do pozice centra rakouského Slezska. Svá sídla si zde vedle úřadů zbudovala řada příslušníků slezské šlechty. Význam Opavy v 19. století podtrhlo i konání tzv. Opavského kongresu neboli také kongresu tzv. Svaté aliance v roce 1820, na němž se sešli evropští panovníci (rakouský císař František I., ruský car Alexandr I. a pruský král Bedřich Vilém III.) a diplomaté.

Zemská sněmovna v Opavě

V oblasti průmyslu vzniklo několik převážně textilních podniků. V roce 1825 byl vybudován pivovar, v polovině 19. století vznikly na Jaktařském předměstí dva cukrovary. Významným impulsem pro rozvoj průmyslu bylo otevření železničního spojení v rámci Severní dráhy Ferdinandovy v roce 1855. Jako hlavní město rakouského Slezska byla Opava i významným správním a samosprávním centrem. Sídlil zde Slezský zemský sněm, v jehož čele stál zemský hejtman a zemský výbor. Státní správu pro Slezsko tu vykonával zemský prezident a zemská vláda (místodržitelství). Sídlil zde také zemský soud.

V roce 1883 bylo v Opavě založeno české gymnázium, v roce 1877 Matice opavská. Ve městě vycházel Opavský besedník, pak Opavský týdenník, z německých listů Troppauer Zeitung a další. Politická a národnostní situace se vyhrotila po skončení první světové války, kdy se Opava v závěru roku 1918 stala hlavním městem provincie Sudetenland. Pokus o revoltu vůči tvořícímu se československému státu skončil obsazením města československými vojenskými oddíly bez boje 18. prosince 1918.

Až do 30. listopadu 1928 byla Opava hlavním městem československého Slezska. V souvislosti s vytvořením země Moravskoslezské město přestalo být sídlem zemských úřadů. Ve městě stále výrazně převažovalo německé obyvatelstvo, podléhající zejména ve 2. polovině 30. let nacistické ideologii Henleinovy Sudetoněmecké strany, které naprostou většinou přivítalo připojení k nacistickému Německu v roce 1938. Místní synagoga byla vypálena. Opava se stala hlavním městem jednoho ze tří vládních obvodů v obsazených Sudetech.

Ve druhé světové válce bylo město osvobozeno ve dnech 22. až 24. dubna 1945, avšak za velmi těžkých ztrát. Bylo zničeno téměř z jedné třetiny, nepracovala ani jediná továrna. Německé obyvatelstvo bylo vysídleno a město změnilo nejen svůj vzhled, ale i národnostní ráz. Již v říjnu 1945 zahájila činnost stálá profesionální česká scéna Slezského národního divadla v Opavě. V roce 1948 byl v Opavě zřízen Slezský studijní ústav, dnes součást Slezského zemského muzea. V letech 1953–1959 působila ve městě Vyšší škola pedagogická, přenesená pak do Ostravy.

Na Ostrožné ulici, v budově postavené na místě rodného domu Petra Bezruče, byla v roce 1956 otevřena expozice o básníkově životě a díle. Od roku 1958 se na počest básníka koná každoročně v září kulturní festival Bezručova Opava. V rekonstruovaném objektu bývalého dominikánského kláštera působí od roku 1974 Dům umění, pořádající pravidelně ve svých prostorách umělecké výstavy i další kulturní akce. Od roku 1990 je Opava opět statutárním městem. Téhož roku zde zahájila první školní rok Filozofická fakulta Masarykovy univerzity v Brně a na tomto podkladě dne 9. července 1991 schválila ČNR zákon o zřízení Slezské univerzity se sídlem v Opavě.[6]

Obyvatelstvo[editovat | editovat zdroj]

Počet obyvatel[editovat | editovat zdroj]

Město Opava je jedním z mála, které se po druhé světové válce populačně téměř nerozšířilo. Zatímco ostatní města zažívala prudký růst, Opava má podle některých odhadů dnes méně obyvatel, než před vypuknutím války (v současném územním vymezení). Žije zde přibližně 57 tisíc[1] obyvatel, kromě toho do města také dojíždí přes 10 tisíc lidí za prací i za studiem.[7]

Vývoj počtu obyvatel města Opavy podle sčítání lidu[8][p 1]
Rok 1869 1880 1890 1900 1910 1921 1930 1950 1961 1970 1980 1991 2001 2011
Počet obyvatel 16 608 20 562 22 867 26 748 30 762 33 457 36 030 35 576 42 458 50 275 59 384 62 815 61 382 58 351
  1. Jednotlivé části Opavy byly připojovány postupně, už v roce 1939 Jaktař, Kateřinky a Kylešovice.[9] Další až s časovým odstupem, v roce 1970 Komárov, Kravařov a Malé Hoštice, roku 1975 Podvihov, v roce 1976 Chvalíkovice (ty se roku 1991 opět osamostatnily), Milostovice, Vávrovice, Vlaštovičky a Zlatníky a v roce 1979 Suché Lazce.[10]

Struktura obyvatelstva[editovat | editovat zdroj]

Správa a instituce[editovat | editovat zdroj]

Městská samospráva[editovat | editovat zdroj]

Související informace naleznete také v článku Seznam primátorů Opavy.

V čele města je primátor. V obecních volbách se volí zastupitelstvo, které má 39 členů. Městská rada má podle dohody po volbách v roce 2014 jedenáct členů. Správu města vykonává magistrát. V samosprávných městských částech se navíc volí i vlastní zastupitelstva a působí zde starostové, rady a úřady městských částí.

Po komunálních volbách roku 2014 byl 10. listopadu zvolen primátorem města Martin Víteček z hnutí ANO. Ve funkci nahradil sociálního demokrata Zdeňka Jiráska. Radu města tvoří zástupci hnutí ANO, Změna pro Opavu, ODS, KDU-ČSL a SNK Starostové a občané Opavy.[11]

Členění města[editovat | editovat zdroj]

Opavské městské části (barevně, hranice katastrálních území bíle)

Opava je statutárním městem, které je jen zčásti územně členěné. Centrální oblast města se nečlení na městské části a je spravována přímo zastupitelstvem a magistrátem města. Tuto oblast tvoří:

Okrajové části města jsou rozčleněny do osmi samosprávných městských částí:

  • Komárov (evidenční část Komárov tvořená katastrálním územím Komárov u Opavy, bez základní sídelní jednotky Komárovské Chaloupky)
  • Malé Hoštice (tvořená stejnojmennou evidenční částí a katastrálním územím)
  • Milostovice (tvořená stejnojmennou evidenční částí a katastrálním územím)
  • Podvihov (katastrální území Podvihov a část katastrálního území Komárov u Opavy – základní sídelní jednotka Komárovské Chaloupky)
  • Suché Lazce (tvořená stejnojmennou evidenční částí a katastrálním územím)
  • Vávrovice (tvořená evidenční částí Vávrovice na katastrálních územích Vávrovice, Držkovice a Palhanec, a dále základní sídelní jednotkou Karlovec – díl evidenční části Předměstí na katastrálním území Opava-Předměstí, a základní sídelní jednotkou Vávrovická – čtyři dvojdomky v evidenční části a katastrálním území Jaktař)
  • Vlaštovičky (tvořená evidenční částí Vlaštovičky na katastrálních územích Vlaštovičky a Jarkovice)
  • Zlatníky (tvořená stejnojmennou evidenční částí a katastrálním územím Zlatníky u Opavy)

V letech 1976–1991 byla součástí města i obec Chvalíkovice.[10] Většina území města leží historicky ve Slezsku, ale čtyři z jeho částí (Kravařov, Suché Lazce, Vlaštovičky a Jaktař) patřily k tzv. moravským enklávám ve Slezsku.[12]

Významné instituce[editovat | editovat zdroj]

V Opavě sídlí mj.

Doprava[editovat | editovat zdroj]

Trolejbus na Horním náměstí

Železniční a silniční doprava[editovat | editovat zdroj]

Opava je poměrně důležitým železničním uzlem, východní nádraží náleží tratím 310 (do Krnova a Olomouce), 314 (do Jakartovic, původně až do Horního Benešova), 315 (do Hradce nad Moravicí), 317 (do Hlučína) a 321 (do Ostravy, Havířova a Těšína). Všechny osobní a spěšné vlaky jsou integrovány v systému ODIS. To se týká i všech rychlíků do Ostravy a Moravského Berouna.

Od 15. června 2015 má město přímé vlakové spojení s Prahou spojem InterCity 513/514 Opava.[13] Ten odjíždí z Opavy před 6. hodinou ranní a zpět do Opavy přijíždí po 20. hodině. Od 13. prosince 2015 platí mezi Opavou a Ostravou také jízdní doklady ODIS. Od 13. prosince 2015, rovněž mezi Prahou a Opavou, jezdí také posilový vlak InterCity 542/543 Vladislav Vančura – v pátek po 13. hodině z Prahy (s příjezdem do Opavy o 16:33) a v neděli před 16. hodinou směrem do Prahy (s příjezdem do Prahy v 19:15)

Do Opavy též ze všech směrů vede několik významných silnic I. třídy. Od Olomouce sem přes Šternberk a Moravský Beroun směřuje silnice I/46, která pokračuje dále na polskou hranici. Z Polska do Opavy také vede přes Krnov silnice I/57, jež přes Hradec nad Moravicí, Nový Jičín, Valašské Meziříčí a Vsetín nakonec končí na hranicích se Slovenskem. Až z Hradce Králové přes Šumperk a Bruntál je sem dovedena silnice I/11, kterou se lze dále dostat do Ostravy. Do Ostravy vede z Opavy přes Hlučín také silnice I/56.

Městská hromadná doprava[editovat | editovat zdroj]

Související informace naleznete také v článcích Tramvajová doprava v Opavě, Trolejbusová doprava v Opavě a Městská autobusová doprava v Opavě.

První tramvaje se v Opavě rozjely v roce 1905. Z hlavní tratě mezi Východním nádražím a nemocnicí se odpojovaly dvě tratě odbočné – do Městských sadů a do Kateřinek. Tratě byly prodlužovány v roce 1912 a 1948. V roce 1950 bylo rozhodnuto nahradit nevyhovující tramvaje moderními trolejbusy. Poslední tramvajová trať tak byla zrušena o šest let později.

Trolejbusy, které nahradily tramvajovou dopravu, vyjely poprvé v roce 1952. Jejich síť se postupně rozšiřovala. V 70. a 80. letech byla vzhledem k rekonstrukcím ulic v některých úsecích trolejbusová doprava zastavena. V roce 2002 byla dostavěna nová vozovna v Kylešovicích, která nahradila starší, jež byla původně určena tramvajím.

Památky, školství a kultura[editovat | editovat zdroj]

Související informace naleznete také v článku Seznam kulturních památek v Opavě.

Významné stavby[editovat | editovat zdroj]

Konkatedrála Nanebevzetí Panny Marie
Městská radnice s věží Hláska
Sobkův palác
Kostel sv. Vojtěcha
Obchodní dům Breda
Kostel sv. Hedviky
Gotika
Renesance
Baroko
19. století
Počátek 20. století
  • Městský dům kultury Petra Bezruče (Obchodní a živnostenská komora)
  • Spořitelna
  • Budova bývalého Zemského finančního ředitelství
  • Budova bývalého Zemského ředitelství pošt a telegrafů (dnes Slezská univerzita)
  • Budova bývalé Státní banky
  • Jubilejní Schillerova škola
  • Marianum – Ústav kongregace Dcer božské lásky
  • Kaple Povýšení sv. Kříže
  • Vila Soví Hrádek
  • Domy na Olomoucké ulici
  • Další historizující a secesní domy
Moderní architektura

Školy v Opavě[editovat | editovat zdroj]

Opava jako kulturní centrum Slezska obsahuje vysoký počet vzdělávacích institutů. Nachází se zde střední školy snad pro každé zaměření, dvě gymnázia, učiliště a Slezská univerzita. Následující seznam ukazuje jejich neúplný výčet:

Základní školství[editovat | editovat zdroj]

  • Základní škola Edvarda Beneše s rozšířenou výukou jazyků a tělesné výchovy (hokej)
  • Základní škola Ilji Hurníka s rozšířenou výukou hudební výchovy
  • Základní škola Englišova s rozšířenou výukou sportu
  • Základní škola Mírová
  • Základní škola Mařádková s třídami zaměřenými na basketbal
  • Základní škola a Mateřská škola, Šrámkova 4
  • Základní škola T. G. Masaryka s rozšířenou výukou výtvarné výchovy
  • Základní škola Opava-Kylešovice s rozšířenou výukou tělesné výchovy (fotbal) a informatiky
  • Základní škola Boženy Němcové
  • Základní škola Otická s rozšířenou výukou matematiky a přírodovědných předmětů
  • Základní škola Vrchní
  • Základní škola Šrámkova se speciálními počítačovými třídami
  • Základní umělecká škola Václava Kálika se zaměřením na hudbu, tanec a divadlo

Střední školství[editovat | editovat zdroj]

Vyšší odborné školství[editovat | editovat zdroj]

Vysoké školství[editovat | editovat zdroj]

Související informace naleznete také v článku Slezská univerzita v Opavě.

První vyšší školou v Opavě byla jezuitská kolej, založená v 17. století, která stala základem německého opavského gymnázia. V roce 1870 došlo k prvnímu neúspěšnému pokusu o založení univerzity, avšak až po druhé světové válce byla zahájena zásadní jednání o Slezské univerzitě. Z původních snah se ale podařilo roku 1953 realizovat pouze Vyšší pedagogickou školu, která se navíc v roce 1959 přemístila do Ostravy, kde z ní postupně vznikla Pedagogická fakulta, základ pozdější Ostravské univerzity (přírodovědné obory se nicméně ještě v 60. letech vyučovaly v Opavě).

Teprve po sametové revoluci byly dány podmínky proto, aby i v Opavě vznikla samostatná vysoká škola. Právním nositelem příprav vzniku Slezské univerzity se stala Masarykova univerzita v Brně, která k roku 1990 zřídila filozoficko-přírodovědeckou fakultu v Opavě a obchodně podnikatelskou fakultu v Karviné. Z nich pak na základě zákona České národní rady ze dne 9. července 1991 vznikla Slezská univerzita jako jedna z pěti nově zřízených českých univerzit.[6] Ve městě sídlí její rektorát, filozoficko-přírodovědecká fakulta, matematický ústav a fakulta veřejných politik.

Pravidelné kulturní festivaly[editovat | editovat zdroj]

  • Bezručova Opava – Výtvarné, literární, filmové, hudební umění
  • Opava Cantat – Soutěžní festival pěveckých sborů
  • Altrock – Hudební festival skupin z Opavy a okolí
  • Další břehy
  • Opavský páv – Mezinárodní festival studentských filmů

Hudba[editovat | editovat zdroj]

Pěvecké sbory[editovat | editovat zdroj]

Hudební skupiny[editovat | editovat zdroj]

Mezi významnější hudební tělesa patří:

Pověsti[editovat | editovat zdroj]

Zvon z kostela v Jaktaři, největší zvon na Opavsku, byl nalezen na louce. Na místě nejprve ryla svině a potom kanec, až se pasákům ukázal okraj zakopaného zvonu. Zvon prý při zvonění vyvolává svůj původ: „Sviňa ryla, nevyryla, kanec ryl, ten vyryl!“ [14]

Média[editovat | editovat zdroj]

Momentálně vychází v Opavě každý den lokální Opavský a Hlučínský deník. Kromě toho vychází ve městě týdeníky Region, Region Opavsko a 5+2 Opava. Magistrát vydává každý měsíc měsíčník Hláska.

Sport[editovat | editovat zdroj]

V Opavě působí fotbalový klub Slezský FC Opava, který se v sezóně 2018/2019 vrátil do 1. fotbalové ligy. BK Opava hraje nejvyšší basketbalovou ligu[15] a hokejový HC Slezan Opava 2. hokejovou ligu.[16]

Slavní rodáci[editovat | editovat zdroj]

Partnerská města[editovat | editovat zdroj]

V minulosti:

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b c Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích k 1.1.2018. 30. dubna 2018. Dostupné online. [cit. 2018-05-01]
  2. HOSÁK, Ladislav. Historický místopis země Moravskoslezské. 2. vyd. Praha: Academia, 2004. 1144 s. ISBN 80-200-1225-7. S. 737. Dále jen Historický místopis země Moravskoslezské. 
  3. FRIEDRICH, Gustav. Codex diplomaticus et epistolaris regni Bohemiae I.. Praha: [s.n.], 1904-1907. 568 s. Dostupné online. S. 317-318. (latinsky) 
  4. BAKALA, Jaroslav. Moravskoslezské pomezí v proměnách 13. věku. Brno: Martin Wihoda a Petr Elbl, 2002. 558 s. ISBN 80-86488-08-X. Kapitola Počátky města Opavy. (česky) 
  5. WIHODA, Martin; KOUŘIL, Pavel; PRIX, Dalibor. Hrady českého Slezska. [s.l.]: Archeologický ústav Akademie věd ČR, 2000. 645 s. ISBN 80-86032-22-2. S. 426-427. (česky) 
  6. a b Zákon č. 314/1991 Sb., o zřízení Slezské univerzity, Jihočeské univerzity, Západočeské univerzity, Univerzity Jana Evangelisty Purkyně a Ostravské univerzity. Dostupné online.
  7. Malý lexikon obcí České republiky 2013 [online]. Český statistický úřad, 2013-12-16 [cit. 2018-01-22]. Dostupné online. 
  8. Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005. Svazek 1. Praha: Český statistický úřad, 2006. 760 s. Dostupné online. ISBN 80-250-1311-1. S. 51–54. 
  9. Historický lexikon obcí České republiky 1869–2011 [online]. Český statistický úřad, 2015-12-21 [cit. 2018-07-06]. Dostupné online. 
  10. a b Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005. Svazek 2. Praha: Český statistický úřad, 2006. Dostupné online. ISBN 80-250-1311-1. S. 195, 236, 251, 302, 319, 409, 507, 555, 575, 610. 
  11. Primátorem Opavy se stal Martin Víteček z hnutí ANO. České noviny.cz [online]. [cit. 2014-11-11]. Dostupné online. 
  12. Historický místopis země Moravskoslezské, s. 714–716, 727.
  13. Z Opavy poprvé jezdí rychlík do Prahy. Mládek o něm notoval jen kvůli rýmu. ostrava.idnes.cz [online]. 2015-06-15. Dostupné online. 
  14. GLOS, Tomáš. Co si vypravují moravské zvony. IN: Český lid 1904, str. 354 – 358
  15. Družstva soutěže [online]. Czech Basketbal Federation [cit. 2015-04-22]. Dostupné online. 
  16. 2. liga [online]. Praha: BPA sport marketing a.s. [cit. 2015-04-22]. Dostupné online. 

Literatura[editovat | editovat zdroj]

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]