Orel (spolek)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání

Orel je česká sportovní organizace, která byla založena na počátku 20. století katolickými sportovci. Určit přesné datum jeho vzniku je problematické, neboť vznikal postupně zakládáním a slučováním lokálních katolických spolků na přelomu 19. a 20. století, samotná organizace považuje za rok svého založení rok 1909, kdy se sjednotil název a vzniklo řádné jednotné vedení organizace na Moravě a provizorní v Čechách.[1][2][3] V době první republiky byl Orel se zhruba 35 000 členy v roce 1931[4] po daleko početnější České obci sokolské druhou největší sportovní organizací v tehdejším Československu. Orel staví svoji činnost na křesťanských základech a věnuje se především sportu pro všechny a práci s mládeží.

Historie[editovat | editovat zdroj]

Začátky[editovat | editovat zdroj]

V roce 1896 byl při jednotě katolických tovaryšů v Praze založen tělocvičný odbor a obdobné jednoty pak začaly vznikat i v jiných místech při křesťansko - vzdělávacích spolcích. Roku 1904 se konal na Velehradě sjezd křesťansko-sociální strany, který přijal směrnice k zakládání tělocvičných odborů při katolických organizacích. Formálně byl Orel založen z podnětu katolické církve v roce 1909. Nejrychleji se nová sportovní organizace rozrůstala na Moravě, kde ve svém působení na mládež zdatně soupeřila se Svazem dělnických tělocvičných jednot (SDTJ) i Sokolem.

Svobodomyslné sokolstvo uvítalo „Orel” — když je dříve z tábora svého náboženskou nesnášenlivostí vypudili — tak hnusným způsobem, že zůstane to v kulturních dějinách Sokolů navždy k věčné jejich hanbě zachováno. Jeden z nejslavenějších bratrů Sokolů, předáků, profesor zemské reálky v Příboře, učitel dětí katolických rodičů, napsal k uvítám „Orla“ báseň, která nalezla nadšené pochvaly a přijetí v řadách sokolských. Stůjž zde na věčnou hanbu Sokola a spisovatele, profesora Judy tato „báseň na pochod Orlů”.

– Úryvek z článku Z letopisů sokolských.[5]

Orlovna Tuřany
Orlovna Ostrožská Nová Ves
Báseň na pochod Orlů
Hej „Orli", s měšcem naditým, poleťte k stanům rozbitým,
tož k farám, jak se patří, krok zaduň váš, když v ofěru
na oltář církve, páterů klopíte prachy, bratři.
Na oči tmavé šupiny, do hlav vám sluší drtiny,
do ruky hnoje putna. Cíl života?
Jen žádnou cnost, pověru, řvavost, poslušnost,
jak hlásá každá kutna.
Paže si tužte, hnáty též, kde schůze, hned tam ,,Orle" běž
ukázat, co je bližní, když nechválí tvé názory, neváhej
a ty potvory perutí ,,orlí" lízni.
Jsme ,,Orli", spíše chrobáci a známí brouci, vrtáci
co šťárají se v lejně, ať našich schůzí jeden duch,
ať našich novin jeden puch, pořád to smrdí stejně.

– Úryvek z článku Z letopisů sokolských.[6]

V Čechách se organizace uchytila zprvu jen na východě. Název Orel byl převzat od slovinských katolických tělocvičných organizací. Téhož roku 1909 se ve Vyškově konal první zemský slet. O dva roky později byla zvolena první Ústřední rada orelská v čele s Janem Šrámkem. Před zahájením I. světové války měl Orel 249 odborů s 12 068 členy.[7]

Vývoj v Československu[editovat | editovat zdroj]

Orlu byla v nové republice vyčítána ostatními českými organizacemi (Sokol, SDTJ) podpora Rakousko-Uherska a negativní postoj k husitství.[7] Orel však s podporou katolické církve rychle mohutněl.

Orlovna Brno-Bosonohy
Orlovna Hlinsko

Na Slovensku začaly první orelské jednoty vznikat až po roku 1918. V únoru 1919 vznikla první jednota v Malackách a v roce 1920 měla orelská základna na Slovensku více členů, než v Čechách dominantní Sokol. V témže roce 1920 bylo v Orlu evidováno 346 jednot s téměř 40 000 členy. V roce 1922 se v Brně konal slet Orla. Roku 1929 se v rámci oslav svatováclavovského milénia v Praze konaly Svatováclavské dny Orelstva, které navštívil i prezident T. G. Masaryk. Bylo mu to vyčítáno i Sokolem. Po roce 1925 bylo v Orlu přes 140 000 členů.

Tělovýchovná činnost byla rozmanitá. Mimo cvičení v tělocvičnách se věnovala pozornost branné výchově, atletice, košíkové, odbíjené, tenisu, házené a lyžování.[8] Na Slovensku sílily snahy po osamostatnění a tyto tendence se přenesly i do Orla. V roce 1935 se slovenský Orel osamostatnil a podřídil Hlinkově slovenské ludové straně. III. sjezd slovenského Orla byl konán 13.–15. srpna 1938 a byl ve znamení protičeských, protikomunistických a protižidovských postojů. Po vzniku Slovenského státu byly všechny tělovýchovné organizace, tedy i Orel, zrušeny.[8]

Po obsazení českého pohraničí se Orel s řadou dalších organizací spojil 14. října 1938 v Svazu občanské pohotovosti. Ministerský předseda Rudolf Beran vyvíjel tlak, aby se sjednotily úplně všechny sportovní organizace a vznikla jednotná tělovýchova. Po Mnichově byla řada českých organizací zakázána, okupační správa prosazovala činnost Kuratoria pro výchovu mládeže. Orel se postupně zapojil do odboje a čelil zatýkání svých příslušníků. Dne 30. listopadu 1941 vydalo policejní ředitelství v Brně zákaz činnosti Orla na Moravě a v Čechách byl úředně rozpuštěn 30. září 1942. Během II. světové války padlo 332 členů Orla. Členy Orla byli i parašutisté Josef Bublík a Jan Kubiš, kteří se podíleli na atentátu na Heydricha.[9]

Po roce 1945[editovat | editovat zdroj]

Orel byl v roce 1945 obnoven. VIII. sjezd Orla se konal v roce 1947, zde Orel odmítl snahy o jednotnou tělovýchovu v Československu. V roce 1948 byla organizace rozpuštěna znovu, tělovýchovné organizace byly státem začleněny do socialistického výchovného systému, zprvu pod názvem Sokol, jednotné tělovýchovné organizace. [10] Během krátkého období roku 1968 se podařilo ustavit přípravný výbor Orla a dalších rozpuštěných organizací. Normalizační proces po srpnu 1968 tyto snahy rázně umlčel, v tělovýchově se konference ČSTV v červnu 1969 plně postavila za KSČ a jednotnou tělovýchovu.[11] Znovu obnoven byl Orel v roce 1990.

Současnost[editovat | editovat zdroj]

Počet členů[editovat | editovat zdroj]

Orel má v současné době 19 000 členů, kteří jsou členy téměř 250 jednot. Orel působí na celém území České republiky, které je rozděleno celkem do 23 žup.

Činnost Orla[editovat | editovat zdroj]

Nejrozšířenější sporty: florbal, malá kopaná, stolní tenis a gymnastická cvičení.

Orel je členem mezinárodní organizace katolických sportovních spolků FICEP. Ústředí Orla je v Brně. Současným starostou je senátor Stanislav Juránek.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Historie Orla
  2. http://www.christnet.cz/magazin/zprava.asp?zprava=17747
  3. http://www.letovice.eu/text/cz/historie-orel.aspx
  4. http://www.eamos.cz/amos/kat_tv/modules/low/kurz_text.php?id_kap=29&kod_kurzu=kat_tv_9025
  5. Čech/Der Böhme, 21. prosinec 1910, s. 1
  6. Čech/Der Böhme, 21. prosinec 1910, s. 1
  7. a b KÖSSL, Jiří; KRÁTKÝ, František; MAREK, Jaroslav. Dějiny tělesné výchovy II.. Praha : Olympia, 1986. Kapitola Vznik katolické tělovýchovné organizace, s. 81.  
  8. a b Dějiny tělesné výchovy II., str. 137
  9. Dějiny tělesné výchovy II., str. 178
  10. Dějiny tělesné výchovy II., str. 189
  11. Dějiny tělesné výchovy II., str. 244

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • STEINIGER, Bohumil. Tělocvičné spolky a skauting v období Rakouska-Uherska. Historický obzor, 2003, 14 (1/2), s. 34-39. ISSN 1210-6097.

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Souřadnice: 49°11′34,62″ s. š., 16°36′12,82″ v. d.