Florbal

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Florbal
Floorball game.jpg
Nadřazené odvětví
Halové sporty
Disciplíny
mezinárodně dle pravidel IFF, kleinfeld (3+1, Švýcarsko)
Vrcholné soutěže
Mistrovství světa 1991
Mezinárodní federace
Název: Mezinárodní florbalová federace (IFF)
Založena: 1986
Web: www.floorball.org
Národní svaz
Název: Česká florbalová unie
Web: www.ceskyflorbal.cz

Florbal je kolektivní halový sport. Hraje se na hřišti o rozměrech 40×20 metrů s lehkým dutým plastovým míčkem. Při standardní herní situaci je z každého týmu na hřišti v jeden moment pět hráčů v poli a jeden brankář. Hráči při hře používají speciální florbalové hole (tzv. florbalky) a snaží se vstřelit protivníkovi gól. Brankáři žádnou hůl nepoužívají, chytají pouze svým vlastním tělem, zejména rukama a nohama. Florbal začíná být čím dál populárnější. Snad pro svou nenáročnost a zároveň atraktivitu se florbal v Česku brzy zabydlel. V Praze se koná několik největších mezinárodních turnajů, např. Czech Open, Prague Games. V Brně Hummel Cup Open Game.

Historie florbalu[editovat | editovat zdroj]

Za kolébku florbalu je všeobecně považována Skandinávie. Málokdo však ví, že původně florbal vznikl ve Spojených státech amerických v továrně na plasty Cosom, ve státě Minneapolis. Zdejší dělníci si vyrobili plastikové hokejky, kterými ovládali míček již v roce 1958. Tehdy nově zrozená hra dostala název floorhockey. Velkého rozkvětu, se ale dočkal až ve Švédsku, kam byly přivezeny plastové hole.Na počátku 70. let objevovali kouzlo hry, kterou pojmenovali innebandy, kterou hráli převážně švédští hokejisté v letním období. Ke sjednocení pravidel došlo v roce 1986 v souvislosti se založením Mezinárodní florbalové federace. V roce 1994 se konalo první Mistrovství Evropy mužů ve Finsku, o rok později první Mistrovství Evropy žen. Rok 1996 byl znamením prvního oficiálního Mistrovství světa, jehož severské finále sledovalo 15 000 diváku ve stockholmské Globen aréně. Od té doby se Ms koná každoročně, ale v lichém roce bojují ženy a v sudém muži. Prvnímu českému kontaktu s florbalem napomohl výměnný pobyt studentů z univerzity KY z Helsinek. Českým vysokoškolákům se hra ve Finsku zalíbila. Posléze, při pobytu v Praze Finové v roce 1984 zanechali darem dvanáct florbalek s míčky a studenti VŠE s nimi hráli v malé tělocvičně téměř rok. Florbalky se začaly lámat a i přes snahu opravit je, toho dočasně zanechali.

Švédsko udává směr ve vývoji dnešního florbalu a má nejvíce registrovaných florbalistů na světě. Česká florbalová unie je z hlediska počtu členů na třetím místě za druhými Finy a před čtvrtými Švýcary.

Florbalový míček v dnešní podobě paradoxně nevyvinuli florbalisté, ale baseballisté. Plastový děrovaný míček podobných rozměrů totiž slouží k tréninku baseballových pálkařů v zimním období, kdy trénují v hale.[zdroj?]

Švýcarský florbal[editovat | editovat zdroj]

Ve Švýcarsku šli svou cestou. Hlavním rozdílem bylo to, že brankář měl hokejku, jako má brankář v hokeji. Ve Švýcarsku hrají „velký florbal“ (Grossfeld) pouze v nejvyšších soutěžích. V nižších soutěžích se hraje tzv. Kleinfeld – malý florbal, kde v poli hrají pouze 3 hráči (plus brankář). Kleinfeld hraje převážná většina florbalistů v nižších soutěžích. Švýcaři k tomuto rozdělení přistoupili asi také proto, že ve Švýcarsku není dostatek velkých hal (40x20 m).

Švédský florbal[editovat | editovat zdroj]

Právě Švédsko je kolébkou tohoto sportu. Florbal zde byl popularizován již v 70. letech 20. století pod názvem innebandy. V této zemi se odehrálo také první mistrovství světa v roce 1996, které ovládli domácí hráči. Od té doby je tato země vůbec nejúspěšnější v počtu titulů. Je to také díky tomu, že je zde široká hráčská základna. Registrovaných je necelých 120 tisíc hráček a hráčů a toto číslo stále roste.

Současný světový florbal[editovat | editovat zdroj]

Florbalový míček

Dnes už ani ve Švýcarsku brankáři hokejku nemají, protože existují mezinárodní pravidla florbalu stanovená Mezinárodní florbalovou federací IFF (International Floorball Federation). IFF vznikla v roce 1986, mezi zakládající země patřilo Švédsko, Finsko a Švýcarsko. V současnosti tvoří IFF 65 zemí, mezi které patří například i Čína. Česko, respektive ČFbU, se stalo členem v roce 1993, kdy měla IFF osm členů.

Mistrovství světa ve florbale[editovat | editovat zdroj]

Konalo se již dvanáct ročníků mužského mistrovství světa, přičemž osmkrát vybojovalo vítězství Švédsko a čtyřikrát Finsko. První cenný kov vybojovala Česká republika na mistrovství světa v roce 2004, které pořádalo Švýcarsko. Tenkrát jsme v semifinále narazili právě na výběr domácích, které jsme dokázali porazit 5:3. Ve finále jsme sice podlehli Švédsku, ale stříbrná medaile byla přesto výborným úspěchem. Při mistrovství v roce 2008 v České republice Švédy poprvé sesadilo z trůnu Finsko. To titul obhájilo na vlastní půdě v roce 2010. Češi na domácí půdě obsadili čtvrté místo, ve Finsku v roce 2010 získali bronz, když porazili tým Švýcarska jasným rozdílem 9:3. Pro mužský tým Česka to byla druhá medaile. Poslední třetí bronzovou medaili Češi získali v roce 2014.

Mistrovství světa žen proběhlo již jedenáct ročníků, zlato vybojovaly Švédky osmkrát, Finky dvakrát a jedenkrát Švýcarky. Češky na domácí půdě obsadily též čtvrté místo jako muži, když je porazily Švýcarky v prodloužení 4:3. Ve Švýcarsku 2011 vybojovaly bronz, když porazily tým Švýcarska 3:2. Pro ženský tým to byla 1. medaile z MS a pro český florbal tehdy 3.

Olympijské hry[editovat | editovat zdroj]

Florbal obdržel v prosinci 2008 uznání Mezinárodního olympijského výboru. Od této chvíle může začít usilovat o zařazení na program olympijských her, jenž může být na návrh programové komise MOV upravován pro každé jednotlivé olympijské hry. Naposledy byl program upraven pro hry 2020 v Tokiu. Pro zařazení na program Olympijských her nejsou stanoveny konkrétní podmínky, ale pro úspěšnou snahu musí florbal ještě výrazně rozšířit počet členských zemí v asociaci IFF.

Statistiky podle zemí[editovat | editovat zdroj]

Země Rok založení florbalové federace Počet klubů Počet hráčů
Švédsko Švédsko 1981 1030 75 164
Česko Česko 1992 463 74 039
Finsko Finsko 1985 881 51 876
Švýcarsko Švýcarsko 1985 431 30 153
Norsko Norsko 1992 298 7 496
Slovensko Slovensko 1998 58 4 123
Lotyšsko Lotyšsko 1993 59 3 002
Rusko Rusko 1992 30 3 000
Polsko Polsko 1995 43 1 617
Jižní Korea Jižní Korea 2004 92 1 500
Maďarsko Maďarsko 1989 30 1 400
Austrálie Austrálie 1996 27 1 568
Japonsko Japonsko 1983 85 2 561
Kanada Kanada 2001 35 1 210
Německo Německo 1992 182 10 642
Dánsko Dánsko 1989 115 6 500

Jak se hraje[editovat | editovat zdroj]

Na hřišti 40×20 metrů, které je ohraničeno 50 cm vysokými mantinely, proti sobě nastupují dvě družstva s pěti hráči v poli a brankářem. Většinou se hraje na tři útočníky a dva obránce. Branky jsou 160 cm široké, 115 cm vysoké, hluboké 65 cm v dolní části a 40 cm v horní části, mají měkkou obvodovou a chytací síť. Hraje se na 3×20 minut (tento limit platí u elitních soutěží, u mládeže a v nižších soutěží se časy liší), přestávky mezi třetinami jsou 10 minut (v elitních soutěžích). Juniorky hrají třikrát 15 minut čistého času s přestávkou 5 minut.

Hráči v poli mohou míček odehrát pouze florbalovou holí, zároveň však není přípustné hrát holí nad úrovní kolen. Míček lze odehrát nebo zpracovat i nohou, ale vstřelení gólu kopnutím je porušením pravidel. Kontakt mezi hráči už není zakázán jako v počátcích hry – hra tělem se toleruje. Hra hlavou nebo rukou je zakázaná, stejně jako výskok. Brankář hokejku nepoužívá a může míček odrazit kteroukoliv částí těla nebo chytat do rukou, pokud se jakoukoliv částí těla nebo výstroje dotýká velkého brankoviště. Dále brankář nesmí dostat nahrávku od spoluhráče, tzv. „malou domů“ a při výhozu nesmí přehodit půlící čáru.

Výstroj[editovat | editovat zdroj]

Dělí se na výstroj brankáře a výstroj hráče v poli:

Výstroj hráče:

  • Florbalová hůl: délka 70–105 cm (podle výšky hráče), tvrdost 21,5–42 mm (21,5 mm nejtvrdší, 42 mm nejměkčí), musí mít certifikát IFF (v ligových soutěžích).
  • Obuv: nejlepší je určená přímo pro florbal
  • Míčky: registrovány IFF, také v různých barvách, v ČR povolen jen bílý a od MS 2008 i „vanilkový“
  • Doplňky: nátepníky, čelenky, potítka atd.
  • Dres: všichni hráči v poli mimo brankáře, musí mít stejnou soupravu

Výstroj brankáře:

  • Brankářská maska (musí být schválena IFF)
  • Brankářská vesta
  • Brankářské chrániče (lokty, kolena, holeně, suspenzor)
  • Brankářské kalhoty
  • Brankářský dres
  • Brankářské rukavice

Poloprofesionální florbal v ČR[editovat | editovat zdroj]

Česká florbalová unie má v současnosti 496 registrovaných oddílů (stav k 2. 9. 2014).

Týmy v Tipsport Superlize (stav k 11. 10. 2018)
Týmy z 1. ligy
Týmy z Národní ligy – západ
Týmy z Národní ligy – východ

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Autoritní data: AUT: ph120263 | PSH: 9950
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Florbal&oldid=16895181“