Florbal

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Florbal
WFC2018 Czech Republic vs Finland Adam Delong 9.jpg
Nadřazené odvětví
Halové sporty
Disciplíny
mezinárodně dle pravidel IFF,
kleinfeld (3+1, Švýcarsko)
Vrcholné soutěže
Mistrovství světa1991
Mezinárodní federace
NázevMezinárodní florbalová federace (IFF)
Založena1986
Webfloorball.sport
Národní svaz
NázevČeský florbal
Založen1992
Webwww.ceskyflorbal.cz

Florbal je kolektivní halový sport. Hraje se na hřišti o rozměrech 40×20 metrů ohraničeném mantinely s lehkým dutým plastovým míčkem. Při standardní herní situaci je z každého týmu na hřišti v jeden moment pět hráčů v poli a jeden brankář. Jejich cílem je dosáhnout více gólů než soupeř. Hráči při hře používají speciální florbalové hole (tzv. florbalky). Brankáři žádnou hůl nepoužívají, chytají pouze svým vlastním tělem, zejména rukama a nohama. Zápas se hraje na tři dvacetiminutové třetiny.

Florbal je oblíbený v mnoha zemích světa, zejména v Česku, Dánsku, Estonsku, Finsku, Lotyšsku, Norsku, Švédsku a Švýcarsku.

Florbal je organizován Mezinárodní florbalovou federací (IFF). Nejvyšší mezinárodní florbalová soutěž je Mistrovství světa ve florbale, které se koná každé dva roky. Jen reprezentace Česka, Finska, Norska, Švédska a Švýcarska dokázaly zatím získat na mistrovství medaili. Mezi nejprestižnější národní florbalové ligy patří finská F-Liiga, švédská Svenska Superligan, švýcarská Unihockey Prime League a česká Superliga florbalu, jejichž vítězové soupeří v Poháru mistrů.

V Česku florbal zastřešuje organizace Český florbal. Nejvyšší české florbalové soutěže jsou Superliga florbalu a Extraliga žen. V Česku se koná několik největších mezinárodních turnajů, např. Czech Open a Prague Games v Praze, Hummel Open Game v Brně a Ostrava Cup v Ostravě.

Florbal je uznaný sport Mezinárodního olympijského výboru a od ročníku 2017 je zařazen v programu Světových her.[1]

Historie florbalu ve světě[editovat | editovat zdroj]

První formy sportu podobného modernímu florbalu se objevily v 50. letech ve Spojených státech amerických v továrně na plasty Cosom ve státě Minneapolis pod názvem Floor hockey,[2] a také na kanadských univerzitách.

Velkého rozkvětu se ale florbal dočkal až v 70. letech ve Švédsku, pod jménem innebandy. Název vychází ze hry bandy. Innebandy hráli převážně švédští hokejisté v letním období. V roce 1979 byly ve Švédsku založeny první florbalové kluby a v roce 1981 i švédská národní florbalová asociace.[3][4] Švédsko má dodnes nejvíce registrovaných florbalistů na světě.

Ještě během 80. let byly založeny národní florbalové asociace v Japonsku, Švýcarsku (pod názvem unihockey) a Finsku (salibandy). S rozdílnými názvy se také mírně lišila pravidla.

Ke sjednocení mezinárodních pravidel došlo v roce 1986 v souvislosti se založením Mezinárodní florbalové federace (IFF).[2][4] V roce 1994 se ve Finsku konalo první Mistrovství Evropy mužů. V té době měla IFF 14 členů. O rok později se ve Švýcarsku konalo i jediné Mistrovství Evropy žen. Od roku 1996 se formát turnaje změnil na Mistrovství světa. To již měla IFF 20 členů, z nichž 12 se zúčastnilo mistrovství. Finále prvního ročníku sledovalo ve stockholmské Globen aréně 15 000 diváků. Od té doby se Mistrovství světa koná každoročně, v lichém roce bojují ženy a v sudém muži.[5]

V roce 2022 měla IFF 45 stálých a 32 prozatímních členů.[6]

Historie florbalu v Česku[editovat | editovat zdroj]

Prvnímu českému kontaktu s florbalem napomohl výměnný pobyt studentů z univerzity KY z Helsinek na pražské VŠE. Českým vysokoškolákům se hra ve Finsku zalíbila. V roce 1984, při pobytu v Praze, Finové zanechali darem dvanáct florbalek s míčky a studenti VŠE s nimi hráli v malé tělocvičně téměř rok, než se florbalky zničily.[3] Skupina se pak vrátila k florbalu znovu až v roce 1991.[2] Jedním ze členů skupiny byl Michal Bauer, pozdější spoluzakladatel týmu Mentos, dnešního Florbal Chodov.[4][5]

Ve stejném roce se s florbalem prostřednictvím ředitele švédské pobočky cestovní kanceláře Excalibur Tours, Bengta Holmquista, nezávisle potkali bratři Martin a Tomáš Vaculíkovi. Ti také studovali na VŠE. Martin Vaculík se díky svému firemnímu jednání ve Švédsku zúčastnil semináře pořádaného v rámci desátého výročí založení Švédské florbalové asociace. Ze Švédska přivezl zpět nové florbalové hole věnované firmou Unihoc.[4][7] Vaculíkovi poté iniciovali vznik dvou florbalových týmů v TJ Tatran Střešovice, Old Boys (později Tatran Excalibur) a Forza (dnešní Tatran Střešovice).[3]

Florbal se také brzy dostal do Ostravy prostřednictvím Marcela Pudicha, kolegy Michala Bauera z firmy VDG (prvního sponzora oddílu Mentos). Z jeho popudu vznikl tým 1. SC Ostrava (dnešní 1. SC Vítkovice).[4]

V roce 1992 pořádali Švédové mezinárodní florbalový turnaj v Maďarsku, kterého se účastnil i tým Tatran Excalibur. Švédové, včetně opět Bengta Holmquista, na základě turnaje usoudili, že florbal má větší potenciál v Česku, a mantinely, které přivezly na turnaj, věnovali tatranskému týmu. Byly to první florbalové mantinely v Česku a mnoho let se používaly pro řadu místních turnajů, včetně Czech Open.[4][7]

Florbal se dostal do Česka ještě třetí cestou. V roce 1992 uspořádal Petr Sýkora v Jaroměři soustředění pro švýcarský klub HC Unicorns Mettmenstetten, který vedl. Florbal zaujal hráče místního futsalového klubu a Švýcaři jim darovaly své florbalky. Tím byl položen základ florbalového týmu TJ Sokol Jaroměř.[7]

Česká florbalová unie (ČFbU, dnes Český florbal) byla založena v roce 1992. Prvním prezidentem unie se stal Martin Vaculík.[4][3] Do IFF a ČSTV byla ČFbU přijata v roce 1993. V té době mělo IFF osm členů. V roce 1993 se konaly první ročníky Czech Open a 1. ligy mužů (dnes Superliga florbalu). Mezi zakládající členy mužské ligy patřily dříve zmíněné týmy Mentos VDG Praha, IBK Forza Tatran, Tatran Excalibur, 1. SC Ostrava a TJ Sokol Jaroměř. Mimo nich ještě Dream Team Ostrava (dnešní FBC Ostrava), AC Sparta Praha, North Stars Ostrava, FBC Mušle Praha a VSK FS Brno (dnešní Bulldogs Brno).[5]

V roce 1994 se již Česko účastní prvního Mistrovství Evropy a koná se první ročník 1. ligy žen (dnes Extraliga žen). V roce 1998 se v Česku poprvé konalo Mistrovství světa. Česko se dosud účastnilo všech mužských, ženských i juniorských mistrovství v nejvyšší divizi. Prvního mezinárodního úspěchu, stříbrné medaile, dosáhla česká reprezentace na Mistrovství světa mužů v roce 2004, což je dodnes její největší umístění. Junioři získali první český mistrovský titul na Mistrovství světa do 19 let v roce 2019 a obhájili ho v roce 2021. Ženy získaly první (a zatím jedinou) bronzovou medaili na Mistrovství světa žen v roce 2011 a juniorky na Mistrovství světa žen do 19 let v roce 2010.

Český florbal je z hlediska počtu členů na třetím místě za druhými Finy a před čtvrtými Švýcary.

Současný světový florbal[editovat | editovat zdroj]

Florbalový míček

Mistrovství světa ve florbale[editovat | editovat zdroj]

Konalo se již třináct ročníků mužského mistrovství světa, první v roce 1996 (před ním se konaly ještě dvě mistrovství Evropy). Devětkrát vybojovalo vítězství Švédsko a čtyřikrát Finsko. První cenný kov vybojovalo Česko na mistrovství světa v roce 2004, které pořádalo Švýcarsko. Tenkrát Česko v semifinále narazilo na výběr domácích, které porazilo 5:3. Ve finále Česko podlehlo Švédsku, a získalo tak stříbrnou medaili. Při mistrovství v roce 2008 v Česku Švédy poprvé sesadilo z trůnu Finsko. Češi získali druhou medaili, bronz, ve Finsku v roce 2010, když porazili tým Švýcarska) rozdílem 9:3. Další dvě bronzové medaile mají Češi z mistrovstvích 2014 a 2020.

Mistrovství světa žen proběhlo také třináct ročníků. Zlato vybojovaly Švédky desetkrát, Finky dvakrát a jedenkrát Švýcarky. Češky ve Švýcarsku v roce 2011 vybojovaly první a zatím poslední bronz, když porazily tým Švýcarska 3:2.

Olympijské hry a Světové hry[editovat | editovat zdroj]

Florbal obdržel v prosinci 2008 uznání Mezinárodního olympijského výboru. Od této chvíle může začít usilovat o zařazení na program olympijských her, jenž může být na návrh programové komise MOV upravován pro každé jednotlivé olympijské hry. Naposledy byl program upraven pro hry 2020 v Tokiu. Pro zařazení na program Olympijských her nejsou stanoveny konkrétní podmínky, ale pro úspěšnou snahu musí florbal ještě výrazně rozšířit počet členských zemí v asociaci IFF.

Od ročníku 2017 je florbal zařazen v programu Světových her.[1]

Další mezinárodní soutěže[editovat | editovat zdroj]

Mimo mistrovství světa, pořádá IFF i další mezinárodní florbalové turnaje.

Mezi nejdůležitější turnaje reprezentací patří:

Pro evropské kluby, které zvítězili v národních ligových soutěžích, se pořádají tři turnaje, rozdělené podle umístění příslušných zemí v žebříčku IFF.

Mimo to existuje mnoho dalších mezinárodních klubových turnajů. Z nich několik nejvýznamnějších se koná v Česku:

Žebříček IFF[editovat | editovat zdroj]

Umístění v žebříčku IFF je stanovené podle výsledku země na posledních dvou mistrovstvích světa. Aktuální žebříček tedy zohledňuje mistrovství světa mužů v letech 2018 a 2020 a mistrovství světa žen v letech 2019 a 2021.[8]

Země Muži Ženy
ŠvédskoŠvédsko Švédsko 1 1
FinskoFinsko Finsko 2 2
ČeskoČesko Česko 3 4
ŠvýcarskoŠvýcarsko Švýcarsko 4 3
LotyšskoLotyšsko Lotyšsko 5 8
NorskoNorsko Norsko 6 7
NěmeckoNěmecko Německo 7 9
SlovenskoSlovensko Slovensko 8 6
EstonskoEstonsko Estonsko 9 14
DánskoDánsko Dánsko 10 10
KanadaKanada Kanada 11 26
PolskoPolsko Polsko 12 5
AustrálieAustrálie Austrálie 13 11
ThajskoThajsko Thajsko 14 17
JaponskoJaponsko Japonsko 15 12
SingapurSingapur Singapur 16 13
Spojené státy americkéSpojené státy americké Spojené státy americké 17 15
RuskoRusko Rusko 18 16
ŠpanělskoŠpanělsko Španělsko 19 21
NizozemskoNizozemsko Nizozemsko 20 24
Jižní KoreaJižní Korea Jižní Korea 21 25
SlovinskoSlovinsko Slovinsko 22 28
MaďarskoMaďarsko Maďarsko 23 20
FilipínyFilipíny Filipíny 24 30
IslandIsland Island 25
BelgieBelgie Belgie 26 31
Nový ZélandNový Zéland Nový Zéland 27 19
RakouskoRakousko Rakousko 28 23
MalajsieMalajsie Malajsie 29 22
Spojené královstvíSpojené království Spojené království 30 33
FrancieFrancie Francie 31 27
LichtenštejnskoLichtenštejnsko Lichtenštejnsko 32
ItálieItálie Itálie 33 18
UkrajinaUkrajina Ukrajina 34 29
Pobřeží slonovinyPobřeží slonoviny Pobřeží slonoviny 35 39
ČínaČína Čína 36 32
SrbskoSrbsko Srbsko 37
IndonésieIndonésie Indonésie 38 34
IndieIndie Indie 39 37
ÍránÍrán Írán 40 38
NigérieNigérie Nigérie 41
KeňaKeňa Keňa 42 36
UgandaUganda Uganda 43
Myanmar (Barma)Myanmar (Barma) Myanmar (Barma) 44
JamajkaJamajka Jamajka 45
GruzieGruzie Gruzie 46 40
Burkina FasoBurkina Faso Burkina Faso 35

Jak se hraje[editovat | editovat zdroj]

Rozměry florbalového hřiště
Florbalová branka

Ve florbale proti sobě nastupují dvě družstva s pěti hráči v poli a brankářem. Hraje se na hřišti o rozměrech 40×20 metrů, které je ohraničeno 50 cm vysokými mantinely. Branky jsou 160 cm široké, 115 cm vysoké, hluboké 65 cm v dolní části a 40 cm v horní části, mají měkkou obvodovou a chytací síť.[4]

Většinou se hraje na tři útočníky a dva obránce. Tým má obvykle 2 až 3 pětice hráčů, které se střídají přibližně po minutě.[5] V elitních soutěžích se hraje na 3×20 minut, přestávky mezi třetinami jsou 10 minut. Pokud je výsledek po základním čas nerozhodný, následuje prodloužení s náhlou smrtí. U nižších soutěži a v dětských a juniorských kategoriích jsou časy jiné.[3]

Hráči v poli odehrávají míček florbalovou holí, zároveň však není přípustné hrát holí nad úrovní kolen. Míček lze odehrát nebo zpracovat i nohou, ale vstřelení gólu kopnutím je porušením pravidel. Kontakt mezi hráči už není zakázán jako v počátcích hry – hra tělem se toleruje. Hra hlavou nebo rukou je zakázaná, stejně jako výskok. Brankář hokejku nepoužívá a může míček odrazit kteroukoliv částí těla nebo chytat do rukou, pokud se jakoukoliv částí těla nebo výstroje dotýká velkého brankoviště. Dále brankář nesmí dostat nahrávku od spoluhráče, tzv. „malou domů“ a při výhozu nesmí přehodit půlící čáru.[3]

Na průběh zápasu dohlížejí dva rozhodčí se stejným postavením.[7]

Švýcarský florbal[editovat | editovat zdroj]

Ve Švýcarsku se vyvinula odlišná forma florbalu. Hlavním rozdílem bylo, že brankář měl hokejku, jako má brankář v hokeji.

V současnosti hrají Švýcaři florbal podle mezinárodních pravidel (tam nazývaný Grossfeld – velký florbal) pouze v nejvyšších soutěžích. V nižších soutěžích se hraje tzv. Kleinfeld – malý florbal, kde v poli hrají pouze tři hráči (plus brankář). Kleinfeld hraje převážná většina florbalistů v nižších soutěžích. Švýcaři k tomuto rozdělení přistoupili asi také proto, že ve Švýcarsku není dostatek velkých hal (40x20 m).[3]

Výstroj[editovat | editovat zdroj]

Dělí se na výstroj brankáře a výstroj hráče v poli:

Výstroj hráče:

  • Florbalová hůl: délka 70–105 cm (podle výšky hráče), tvrdost 21,5–42 mm (21,5 mm nejtvrdší, 42 mm nejměkčí), musí mít certifikát IFF (v ligových soutěžích).
  • Obuv: nejlepší je určená přímo pro florbal
  • Míčky: registrovány IFF, také v různých barvách, v ČR povolen jen bílý a od MS 2008 i „vanilkový“
  • Doplňky: nátepníky, čelenky, potítka atd.
  • Dres: všichni hráči v poli mimo brankáře, musí mít stejnou soupravu
  • Ochranné brýle, které nejsou povinné

Výstroj brankáře:

  • Brankářská maska (musí být schválena IFF)
  • Brankářská vesta
  • Brankářské chrániče (lokty, kolena, holeně, suspenzor)
  • Brankářské kalhoty
  • Brankářský dres
  • Brankářské rukavice

Poloprofesionální florbal v Česku[editovat | editovat zdroj]

Český florbal má v současnosti 414 registrovaných oddílů (stav k 7. 10.2022) a 76 tisíc hráčů.[9][10]

Nejvyšší české florbalové soutěže jsou:

Celkově je devět úrovní soutěží u mužů a čtyři u žen.[10][11]

Mezi nejúspěšnější české mužské florbalové týmy patří Tatran Střešovice, 1. SC Vítkovice, Florbal MB a Florbal Chodov.

Naopak mezi nejúspěšnější ženské florbalové kluby patří Tigers Start98 Kunratice (dříve Tigers Jižní Město), 1. SC Vítkovice, FBC Liberec, a Tatran Střešovice.

Nejvyšší pohárová soutěž je Pohár Českého florbalu.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. ↑ a b Americká cesta? Pomohla by nám olympiáda v Los Angeles a Světové hry v Birminghamu, říká sekretář IFF. Cesta je ale trnitá. Florbal.cz [online]. 2017-07-28 [cit. 2020-03-11]. Dostupné online. 
  2. ↑ a b c Historie – Florbal v Česku i zahraničí [online]. Český florbal [cit. 2022-10-07]. Dostupné online. 
  3. ↑ a b c d e f g FREJVALD, Daniel. Historie a vývoj florbalu u nás. Brno, 2006. Bakalářská práce. Masarykova univerzita. Vedoucí práce Jan Škoda. Dostupné online.
  4. ↑ a b c d e f g h SKRUŽNÝ, Zdeněk. Florbal, technika, trénink, pravidla hry. Praha: Grada, 2005. ISBN 80-247-0383-1. 
  5. ↑ a b c d ZEJDA, Zbyněk. Florbal – historie a vývoj ligy. Brno, 2008. Bakalářská práce. Masarykova univerzita. Vedoucí práce Zdeněk Zítka. Dostupné online.
  6. ↑ Member Associations [online]. IFF [cit. 2022-07-02]. Dostupné online. (anglicky) 
  7. ↑ a b c d RŮŽIČKA, Robin. Historie a vývoj florbalu v České republice. Brno, 2019. Bakalářská práce. Masarykova univerzita. Vedoucí práce Milena Strachová. Dostupné online.
  8. ↑ IFF Rankings in adult WFC [online]. IFF, 2022 [cit. 2022-02-10]. Dostupné online. (anglicky) 
  9. ↑ Adresáře – Kluby [online]. Český florbal [cit. 2022-10-07]. Dostupné online. 
  10. ↑ a b Český florbal v kostce [online]. Český florbal [cit. 2022-10-07]. Dostupné online. 
  11. ↑ Soutěže [online]. Český florbal [cit. 2022-10-07]. Dostupné online. 

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Florbal&oldid=22056465“