Florbal

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Florbal
Telge vs Jönköping Div 1 2018-09-22 bild34.jpg
Nadřazené odvětví
Halové sporty
Disciplíny
mezinárodně dle pravidel IFF,
kleinfeld (3+1, Švýcarsko)
Vrcholné soutěže
Mistrovství světa 1991
Mezinárodní federace
Název Mezinárodní florbalová federace (IFF)
Založena 1986
Web floorball.sport
Národní svaz
Název Český florbal
Web www.ceskyflorbal.cz

Florbal je kolektivní halový sport. Hraje se na hřišti o rozměrech 40×20 metrů ohraničeném mantinely s lehkým dutým plastovým míčkem. Při standardní herní situaci je z každého týmu na hřišti v jeden moment pět hráčů v poli a jeden brankář. Jejich cílem je dosáhnout více gólů než soupeř. Hráči při hře používají speciální florbalové hole (tzv. florbalky). Brankáři žádnou hůl nepoužívají, chytají pouze svým vlastním tělem, zejména rukama a nohama. Zápas se hraje na tři dvacetiminutové třetiny.

Florbal je oblíbený v mnoha zemích světa, zejména v Česku, Dánsku, Estonsku, Finsku, Lotyšsku, Norsku, Švédsku a Švýcarsku.

Florbal je organizován Mezinárodní florbalovou federací (IFF). Nejvyšší mezinárodní florbalová soutěž je Mistrovství světa ve florbale, které se koná každé dva roky. Jen reprezentace Česka, Finska, Norska, Švédska a Švýcarska dokázaly zatím získat na mistrovství medaili. Mezi neprestižnější profesionální národní florbalové ligy patří Finská Salibandyliiga a Švédská Superliga.

V Česku florbal zastřešuje organizace Český florbal. Nejvyšší české florbalové soutěže jsou Superliga florbalu a Extraliga žen. V Česku se koná několik největších mezinárodních turnajů, např. Czech Open a Prague Games v Praze, Hummel Open Game v Brně a Ostrava Cup v Ostravě.

Florbal je uznaný sport Mezinárodního olympijského výboru a od ročníku 2017 je zařazen v programu Světových her.[1]

Historie florbalu ve světě[editovat | editovat zdroj]

První formy sportu podobného modernímu florbalu se objevily v 50. letech ve Spojených státech amerických v továrně na plasty Cosom ve státě Minneapolis pod názvem Floor hockey,[2] a také na kanadských univerzitách.

Velkého rozkvětu se ale florbal dočkal až v 70. letech ve Švédsku, pod jménem innebandy. Název vychází ze hry bandy. Innebandy hráli převážně švédští hokejisté v letním období. V roce 1979 byly ve Švédsku založeny první florbalové kluby a v roce 1981 i švédská národní florbalová asociace.[3][4] Švédsko má dodnes má nejvíce registrovaných florbalistů na světě.

Ještě během 80. let byly založeny národní florbalové asociace v Japonsku, Švýcarsku (pod názvem unihockey) a Finsku (salibandy). S rozdílnými názvy se také mírně lišila pravidla.

Ke sjednocení mezinárodních pravidel došlo v roce 1986 v souvislosti se založením Mezinárodní florbalové federace (IFF).[2][4] V roce 1994 se ve Finsku konalo první Mistrovství Evropy mužů. V té době měla IFF 14 členů. O rok později se ve Švýcarsku konalo i jediné Mistrovství Evropy žen. Od roku 1996 se formát turnaje změnil na Mistrovství světa. To již měla IFF 20 členů, z nichž 12 se zúčastnilo mistrovství. Finále prvního ročníku sledovalo ve stockholmské Globen aréně 15 000 diváků. Od té doby se Mistrovství světa koná každoročně, v lichém roce bojují ženy a v sudém muži.[5]

V roce 2019 měla IFF 44 stálých a 30 prozatímních členů.

Historie florbalu v Česku[editovat | editovat zdroj]

Prvnímu českému kontaktu s florbalem napomohl výměnný pobyt studentů z univerzity KY z Helsinek na pražské VŠE. Českým vysokoškolákům se hra ve Finsku zalíbila. V roce 1984, při pobytu v Praze, Finové zanechali darem dvanáct florbalek s míčky a studenti VŠE s nimi hráli v malé tělocvičně téměř rok, než se florbalky zničily.[3] Skupina se pak vrátila k florbalu znovu až v roce 1991.[6] Jedním se členů skupiny byl Michal Bauer, pozdější spoluzakladatel týmu Mentos, dnešního Florbal Chodov.[4][5]

Ve stejném roce se s florbalem prostřednictvím ředitele švédské pobočky cestovní kanceláře Excalibur Tours, Bengta Holmquista, nezávisle potkali bratři Martin a Tomáš Vaculíkovi. Ti také studovali na VŠE. Martin Vaculík se díky svému firemního jednání ve Švédsku zúčastnil semináře pořádaného v rámci desátého výročí založení Švédské florbalové asociace. Ze Švédska přivezl zpět nové florbalové hole věnované firmou Unihoc.[7] Vaculíkovi poté iniciovali vznik dvou florbalových týmů v TJ Tatran Střešovice, Old Boys (později Tatran Excalibur) a Forza (dnešní Tatran Střešovice).[3]

Flobal se také brzy dostal do Ostravy prostřednictvím Marcela Pudicha, kolegy Michala Bauera z firmy VDG (prvního sponzora oddílu Mentos). Z jeho popudu vznikl tým 1. SC Ostrava (dnešní 1. SC Vítkovice).[4]

V roce 1992 pořádaly Švédové mezinárodní florbalový turnaj v Maďarsku, kterého se účastnil i tým Tatran Excalibur. Švédové, včetně opět Bengta Holmquista, na základě turnaje usoudili, že florbal má větší potenciál v Česku, a mantinely, které přivezly na turnaj, věnovali tatranskému týmu. Byly to první florbalové mantinely v Česku a mnoho let se používaly pro řadu místních turnajů, včetně Czech Open.[4][7]

Florbal se dostal do Česka ještě třetí cestou. V roce 1992 uspořádal Petr Sýkora v Jaroměři soustředění pro švýcarský klub HC Unicorns Mettmenstetten, který vedl. Florbal zaujal hráče místního futsalového klubu a Švýcaři jim darovaly své florbalky. Tím byl položen základ florbalového týmu TJ Sokol Jaroměř.[7]

Česká florbalová unie (ČFbU, dnes Český florbal) byla založena v roce 1992. Prvním prezidentem unie se stal Martin Vaculík.[4][3] Do IFF a ČSTV byla ČFbU přijata v roce 1993. V té době mělo IFF osm členů. V roce 1993 se konaly první ročníky Czech Open a 1. ligy mužů (dnes Superliga florbalu). Mezi zakládající členy mužské ligy patřily dříve zmíněné týmy Mentos VDG Praha, IBK Forza Tatran, Tatran Excalibur, 1. SC Ostrava a TJ Sokol Jaroměř. Mimo nich ještě Dream Team Ostrava (dnešní FBC Ostrava), AC Sparta Praha, North Stars Ostrava, FBC Mušle Praha a VSK FS Brno (dnešní Bulldogs Brno).[5]

V roce 1994 se již Česko účastní prvního Mistrovství Evropy a koná se první ročník 1. ligy žen (dnes Extraliga žen). V roce 1998 se v Česku poprvé konalo Mistrovství světa. Česko se dosud účastnilo všech mužských, ženských i juniorských mistrovství v nejvyšší divizi. Prvního mezinárodního úspěchu, stříbrné medaile, dosáhla česká reprezentace na Mistrovství světa mužů v roce 2004, což je dodnes její největší úspěch. Junioři získali první český mistrovský titul na Mistrovství světa do 19 let v roce 2019 a ženy získaly bronzovou medaili na Mistrovství světa žen v roce 2011.

Český florbal je z hlediska počtu členů na třetím místě za druhými Finy a před čtvrtými Švýcary.

Současný světový florbal[editovat | editovat zdroj]

Florbalový míček

Mistrovství světa ve florbale[editovat | editovat zdroj]

Konalo se již dvanáct ročníků mužského mistrovství světa, první v roce 1996 (před ním se konaly ještě dvě mistrovství Evropy). Osmkrát vybojovalo vítězství Švédsko a čtyřikrát Finsko. První cenný kov vybojovalo Česko na mistrovství světa v roce 2004, které pořádalo Švýcarsko. Tenkrát Česko v semifinále narazilo na výběr domácích, které porazilo 5:3. Ve finále Česko podlehlo Švédsku, a získalo tak stříbrnou medaili. Při mistrovství v roce 2008 v Česku Švédy poprvé sesadilo z trůnu Finsko. To titul obhájilo na vlastní půdě v roce 2010. Češi na domácí půdě obsadili čtvrté místo, ve Finsku v roce 2010 získali bronz, když porazili tým Švýcarska) rozdílem 9:3. Pro mužský tým Česka to byla druhá medaile. Poslední třetí bronzovou medaili Češi získali v roce 2014.

Mistrovství světa žen proběhlo také dvanáct ročníků, zlato vybojovaly [[Švédská florbalová reprezentace žen|Švédky) devětkrát, Finky dvakrát a jedenkrát Švýcarky. Češky na domácí půdě v roce 2013 obsadily také čtvrté místo jako muži, když je porazily Švýcarky v prodloužení 4:3. Ve Švýcarsku v roce 2011 vybojovaly bronz, když porazily tým Švýcarska 3:2. Pro ženský tým to byla první medaile z mistrovství světa a pro český florbal tehdy třetí.

Olympijské hry a Světové hry[editovat | editovat zdroj]

Florbal obdržel v prosinci 2008 uznání Mezinárodního olympijského výboru. Od této chvíle může začít usilovat o zařazení na program olympijských her, jenž může být na návrh programové komise MOV upravován pro každé jednotlivé olympijské hry. Naposledy byl program upraven pro hry 2020 v Tokiu. Pro zařazení na program Olympijských her nejsou stanoveny konkrétní podmínky, ale pro úspěšnou snahu musí florbal ještě výrazně rozšířit počet členských zemí v asociaci IFF.

Od ročníku 2017 je florbal zařazen v programu Světových her.[8]

Další mezinárodní soutěže[editovat | editovat zdroj]

Mimo mistrovství světa, pořádá IFF i další mezinárodní florbalové turnaje.

Mezi nejdůležitější turnaje reprezentací patří:

Pro evropské kluby, které zvítězili v národních ligových soutěžích, se pořádají tři turnaje, rozdělené podle umístění příslušných zemí v žebříčku IFF.

Mimo to existuje mnoho dalších mezinárodních klubových turnajů. Z nich několik nejvýznamnějších se koná v Česku:

Žebříček IFF[editovat | editovat zdroj]

Umístění v žebříčku IFF je stanovené podle výsledku země na posledních dvou mistrovstvích světa. Aktuální žebříček tedy zohledňuje mistrovství světa mužů v letech 2016 a 2018 a mistrovství světa žen v letech 2017 a 2019.[9]

Země Muži Ženy
FinskoFinsko Finsko 1 3
ŠvédskoŠvédsko Švédsko 2 1
ŠvýcarskoŠvýcarsko Švýcarsko 3 2
ČeskoČesko Česko 4 4
NěmeckoNěmecko Německo 5 8
NorskoNorsko Norsko 6 9
DánskoDánsko Dánsko 7 10
LotyšskoLotyšsko Lotyšsko 8 7
SlovenskoSlovensko Slovensko 9 5
EstonskoEstonsko Estonsko 10 11
KanadaKanada Kanada 11 25
PolskoPolsko Polsko 12 6
AustrálieAustrálie Austrálie 13 12
ThajskoThajsko Thajsko 14 14
Spojené státy americkéSpojené státy americké Spojené státy americké 15 15
SingapurSingapur Singapur 16 16
JaponskoJaponsko Japonsko 17 13
RuskoRusko Rusko 18 17
ŠpanělskoŠpanělsko Španělsko 19 23
SlovinskoSlovinsko Slovinsko 20 27
Jižní KoreaJižní Korea Jižní Korea 21 22
BelgieBelgie Belgie 22 31
NizozemskoNizozemsko Nizozemsko 23 24
RakouskoRakousko Rakousko 24 26
MalajsieMalajsie Malajsie 25 20
Nový ZélandNový Zéland Nový Zéland 26 19
MaďarskoMaďarsko Maďarsko 27 18
Spojené královstvíSpojené království Spojené království 28 33
IslandIsland Island 29
ItálieItálie Itálie 30 21
SrbskoSrbsko Srbsko 31
FrancieFrancie Francie 32 28
LichtenštejnskoLichtenštejnsko Lichtenštejnsko 33
ČínaČína Čína 34 32
FilipínyFilipíny Filipíny 35 30
IndonésieIndonésie Indonésie 36 34
IndieIndie Indie 37 37
ÍránÍrán Írán 38 38
NigérieNigérie Nigérie 39
Pobřeží slonovinyPobřeží slonoviny Pobřeží slonoviny 40 39
KeňaKeňa Keňa 41 36
UgandaUganda Uganda 42
Myanmar (Barma)Myanmar (Barma) Myanmar (Barma) 43
UkrajinaUkrajina Ukrajina 44 29
JamajkaJamajka Jamajka 45
GruzieGruzie Gruzie 46 40
Burkina FasoBurkina Faso Burkina Faso 35

Jak se hraje[editovat | editovat zdroj]

Rozměry florbalového hřiště
Florbalová branka

Ve florbale proti sobě nastupují dvě družstva s pěti hráči v poli a brankářem. Hraje se na hřišti o rozměrech 40×20 metrů, které je ohraničeno 50 cm vysokými mantinely. Branky jsou 160 cm široké, 115 cm vysoké, hluboké 65 cm v dolní části a 40 cm v horní části, mají měkkou obvodovou a chytací síť.[4]

Většinou se hraje na tři útočníky a dva obránce. Tým má obvykle 2 až 3 pětice hráčů, které se střídají přibližně po minutě.[5] V elitních soutěžích se hraje na 3×20 minut, přestávky mezi třetinami jsou 10 minut. Pokud je výsledek po základním čas nerozhodný, následuje prodloužení s náhlou smrtí. U nižších soutěži a v dětských a juniorských kategoriích jsou časy jiné.[3]

Hráči v poli odehrávají míček florbalovou holí, zároveň však není přípustné hrát holí nad úrovní kolen. Míček lze odehrát nebo zpracovat i nohou, ale vstřelení gólu kopnutím je porušením pravidel. Kontakt mezi hráči už není zakázán jako v počátcích hry – hra tělem se toleruje. Hra hlavou nebo rukou je zakázaná, stejně jako výskok. Brankář hokejku nepoužívá a může míček odrazit kteroukoliv částí těla nebo chytat do rukou, pokud se jakoukoliv částí těla nebo výstroje dotýká velkého brankoviště. Dále brankář nesmí dostat nahrávku od spoluhráče, tzv. „malou domů“ a při výhozu nesmí přehodit půlící čáru.[3]

Na průběh zápasu dohlížejí dva rozhodčí se stejným postavením.[7]

Švýcarský florbal[editovat | editovat zdroj]

Ve Švýcarsku se vyvinula odlišná forma florbalu. Hlavním rozdílem bylo, že brankář měl hokejku, jako má brankář v hokeji.

V současnosti hrají Švýcarsku florbal podle mezinárodních pravidel (tam nazývaný Grossfeld – velký florbal) pouze v nejvyšších soutěžích. V nižších soutěžích se hraje tzv. Kleinfeld – malý florbal, kde v poli hrají pouze tři hráči (plus brankář). Kleinfeld hraje převážná většina florbalistů v nižších soutěžích. Švýcaři k tomuto rozdělení přistoupili asi také proto, že ve Švýcarsku není dostatek velkých hal (40x20 m).[3]

Výstroj[editovat | editovat zdroj]

Dělí se na výstroj brankáře a výstroj hráče v poli:

Výstroj hráče:

  • Florbalová hůl: délka 70–105 cm (podle výšky hráče), tvrdost 21,5–42 mm (21,5 mm nejtvrdší, 42 mm nejměkčí), musí mít certifikát IFF (v ligových soutěžích).
  • Obuv: nejlepší je určená přímo pro florbal
  • Míčky: registrovány IFF, také v různých barvách, v ČR povolen jen bílý a od MS 2008 i „vanilkový“
  • Doplňky: nátepníky, čelenky, potítka atd.
  • Dres: všichni hráči v poli mimo brankáře, musí mít stejnou soupravu
  • Ochranné brýle, které nejsou povinné

Výstroj brankáře:

  • Brankářská maska (musí být schválena IFF)
  • Brankářská vesta
  • Brankářské chrániče (lokty, kolena, holeně, suspenzor)
  • Brankářské kalhoty
  • Brankářský dres
  • Brankářské rukavice

Poloprofesionální florbal v Česku[editovat | editovat zdroj]

Český florbal má v současnosti 496 registrovaných oddílů (stav k 2. 9. 2014) a 73 009 hráčů (stav k 31. 12. 2018).[10]

Nejvyšší české florbalové soutěže jsou:

Celkově je 9 úrovní soutěží u mužů[10] a 4 u žen.[11]

Nejvyšší pohárová soutěž je Pohár Českého florbalu.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]