Stěbořice

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Stěbořice
Zámek
Zámek
Znak obce StěbořiceVlajka obce Stěbořice
znakvlajka
Lokalita
Statusobec
LAU 2 (obec)CZ0805 510343
Pověřená obec a obec s rozšířenou působnostíOpava
Okres (LAU 1)Opava (CZ0805)
Kraj (NUTS 3)Moravskoslezský (CZ080)
Historická zeměSlezsko
StátČeskoČesko Česko
Zeměpisné souřadnice
Základní informace
Počet obyvatel1 463 (2022)[1]
Rozloha17,76 km²
Nadmořská výška295 m n. m.
PSČ747 51
Počet domů391 (2021)[2]
Počet částí obce3
Počet k. ú.3
Počet ZSJ4
Kontakt
Adresa obecního úřaduStěbořice 28
74751 Stěbořice
obec@steborice.cz
StarostaRoman Falhar, DiS.
Oficiální web: www.steborice.cz
Stěbořice
Stěbořice
Další údaje
Kód obce510343
Geodata (OSM)OSM, WMF
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Stěbořice (1869–1880 Stebořice, 1890 Štebořice; německy Stiebrowitz, polsky Ścieborzyce) jsou obec ležící v okrese Opava. Má přibližně 1 500[1] obyvatel a katastrální území obce má rozlohu 1776 ha.

Ve vzdálenosti 8 km východně leží statutární město Opava, 15 km východně město Kravaře, 18 km severozápadně město Krnov a 19 km jižně město Vítkov. Oblast patří historicky do opavského Slezska.

Části obce[editovat | editovat zdroj]

Název[editovat | editovat zdroj]

Na vesnici bylo přeneseno původní pojmenování jejích obyvatel, které zřejmě znělo Stibořici, bylo odvozeno od osobního jména Stibor (mladší podoby původního Mstibor nebo Čstibor) a znamenalo "Stiborovi lidé". Z roku 1228 je doloženo ojedinělé Zděbořice, které patrně vzniklo tak, že osobní jméno Sdebor, které by bylo jeho základem, mělo variantu Zdibor, která se zaměňovala se jménem Stibor. Protože na konci první části složených osobních jmen kolísala samohláska mezi i a ě (např. Sudimír/Suděmír), kolisají i v zápisech jména vesnice tvary Stibořice a Stěbořice, a to až do konce 19. století. Podoba Stěbořice byla jako úřední stanovena v roce 1924.[3]

Historie[editovat | editovat zdroj]

Ve Stěbořicích byly nalezeny doklady starého osídlení. V lese nazývaném Háj bylo v roce 1896 objeveno slovanské pohřebiště z období Velkomoravské říše. První písemná zmínka o obci Stěbořice pochází z roku 1220, kdy král Přemysl Otakar I. potvrdil jejich držbu cisterciáckému klášteru, jenž sídlil na místě dnešního Velehradu. V roce 1589 bylo stěbořické panství prodáno rodu Bruntálských z Vrbna, kteří jej drželi v léně již delší dobu. Roku 1617 kupuje stěbořské panství Karel ze Strassolda a sňatkem jeho dcery Anny Kateřiny s Leonhardem z Neuhaus se kolem roku 1637 panství dostává do rukou rodu von Neuhausů. V roce 1729 kupuje Stěbořice s okolním panstvím Jan Antonín Pino z Friedenthalu.[4] V letech 1770 až 1778 probíhaly v okolí obce selské bouře. Posledními majiteli panství až do roku 1945 byl rod Janottů. Jindřich Janotta byl za hospodářské zásluhy povýšen roku 1918 do šlechtického stavu a zemřel roku 1944 ve Stěbořicích. Jeho dcera Markéta žila svobodná na stěbořském zámku a v roce 1945 byla vyhnána.

První zmínka o osadě Jamnice je z roku 1250. Obec Nový Dvůr vznikla v 17. století, poprvé je v roce 1617 připomínán panský hospodářský dvůr. Později byl postaven malý zámek, který byl pozdějších letech pseudorenesančně přestavěn.

Pamětihodnosti[editovat | editovat zdroj]

Galerie[editovat | editovat zdroj]

Významní rodáci a osobnosti spjaté s obcí[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2022. Praha. 29. dubna 2022. Dostupné online. [cit. 2022-05-02]
  2. Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18]
  3. Hosák, Šrámek: Místní jména na Moravě a ve Slezsku II, Praha 1980, str. 489, 490.
  4. BALLA, Jaromír. Velké potování Opavskou parhokatinou z Opavy do Krnova. druhé. vyd. Krnov: Advertis 344 s. ISBN 978-80-900907-5-0. S. 69–70. 

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • SOLNICKÝ, Pavel. Historie Stěbořic, Březové, Jamnice a Nového Dvora. Stěbořice: OÚ Stěbořice, 2008. 224 s. ISBN 80-7277-244-9. 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]