Závada

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Tento článek je o obci na Hlučínsku. Další významy jsou uvedeny na stránce Závada (rozcestník).
Závada
Střed obce s kaplí sv. Urbana
Střed obce s kaplí sv. Urbana
Znak obce ZávadaVlajka obce Závada
znakvlajka
Lokalita
Statusobec
LAU 2 (obec)CZ0805 553492
Pověřená obec a obec s rozšířenou působnostíHlučín
Okres (LAU 1)Opava (CZ0805)
Kraj (NUTS 3)Moravskoslezský (CZ080)
Historická zeměSlezsko
Zeměpisné souřadnice
Základní informace
Počet obyvatel601 (2022)[1]
Rozloha5,27 km²
Katastrální územíZávada u Hlučína
Nadmořská výška262 m n. m.
PSČ747 19
Počet domů171 (2021)[2]
Počet částí obce1
Počet k. ú.1
Počet ZSJ1
Kontakt
Adresa obecního úřaduZávada 106
747 19 Bohuslavice u Hlučína
obec-zavada@quick.cz
StarostkaIng. Andrea Lorková
Oficiální web: www.zavada.cz
Závada
Závada
Další údaje
Kód obce553492
Kód části obce191230
Geodata (OSM)OSM, WMF
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Obec Závada (německy Zawada bei Beneschau (1869–1910 Zawada-Beneschau), polsky Zawada) se nachází v okrese OpavaMoravskoslezském kraji. Žije zde 601[1] obyvatel. Obec se nečlení na části, její jediné katastrální území nese název Závada u Hlučína. Nachází se zde rybník Kaménka. Působí tu Sbor dobrovolných hasičů, který se účastní soutěží v požárním sportu.

Název[editovat | editovat zdroj]

Jako jméno vesnice slouží staré obecné závada - "dluh, závazek, povinnost". Vesnice tedy dostala jméno podle toho, že byla založena na zadlužené, nevyplacené půdě.[3]

Historie[editovat | editovat zdroj]

První písemná zmínka o obci pochází z roku 1349[4]. Později (dle písemné zmínky z roku 1377) ji spolu s Dolním Benešovem vlastnil Bohuš z Drahotuš. V následujících obdobích se majitelé rychle střídali, až se v roce 1530 vrací do majetku pánů z Drahotuš a do správy Dolního Benešova. Někdy v této době došlo na západním okraji obce k vystavění většího dvora. Po roce 1588 přechází do majetku Mošovských z Moravičína a v roce 1655 do držení rodů Orlíků, Jakveků a Lichnovských z Voštic. V souvislosti s tímto převodem je zmiňován i dvůr s pivovarem. V roce 1710 se tyto tři díly spojily v jeden celek, který roku 1722 získal Jan Babtista Marek ze Zuanne.

V roce 1742 byla obec politicky i správně připojena k Prusku. Po roce 1774 nastává další období častého střídání majitelů. Postupně se dostala do majetku Hennů z Hennebergu, Lichnovských, Lejeunů a od roku 1856 také Rothschildů.[5][6]

Škola[editovat | editovat zdroj]

V obci se nachází školní budova (čp. 45), která byla postavena v roce 1865[7]. Později byla školní budova stržena a v roce 1915 byla stavitelem Josefem Holuschou z Dolního Benešova vystavěna budova nová[pozn. 1] Budova sloužila svému účelu až do roku 1977. Ve škole byly dvě učebny a vyučovaly se v ní 4 ročníky. V horní učebně byly spojeny 1 a 2 ročník a v dolní 3 a 4 ročník. V severní části objektu byla dole knihovna a nahoře byt učitele, který byl v posledním období (1970–1977) neobydlený. Ve školním roce 1977–1978 byl provoz školy ukončen a žáci dojížděli do Bohuslavic. Poté byly budova rekonstruována a v roce 1979 zde byla otevřena mateřská škola. Další rekonstrukce proběhla v roce 2008, kdy byla zřízena sedlová střecha a v podkroví další prostory.

Pamětihodnosti[editovat | editovat zdroj]

Pomník padlým čs. letcům Bílkovi a Slatinskému

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Poznámky[editovat | editovat zdroj]

  1. Nejedná se o přestavěný zámek. Tato informace byla v knize Neznámé zámky Moravy a Slezska (Musil, F., 2017) uvedena chybně, pro rok 2019 je dle slov autora prof. Musila připraven dotisk s opravou.

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2022. Praha. 29. dubna 2022. Dostupné online. [cit. 2022-05-02]
  2. Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18]
  3. Hosák, Šrámek: Místní jména na Moravě a ve Slezsku II, Praha 1980, str. 781.
  4. KLOUZALOVÁ, Blanka. Něco z historie naší obce – 1. část. S. 10. Zpravodaj obce Závada [online]. 3. 2015 [cit. 2019-05-14]. Čís. 16, s. 10. Dostupné online. Dostupné také na: [1]. 
  5. Historie obce [online]. Obecní úřad Závada [cit. 2019-05-13]. Dostupné online. 
  6. Historie obce Závada [online]. Místopisy.cz [cit. 2019-05-13]. Dostupné online. 
  7. KLOUZALOVÁ, Blanka. Něco z historie naší obce – 14. část. S. 15. Zpravodaj obce Závada [online]. 10. 2018 [cit. 2019-05-14]. Čís. 30, s. 15. Dostupné online. Dostupné také na: [2]. 

Literatura[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]