Třebom
| Třebom | |
|---|---|
 Kostel sv. Jiří a kaple | |
  | |
| znakvlajka | |
| Lokalita | |
| Status | obec |
| Pověřená obec | Kravaře |
| Obec s rozšířenou působností | Kravaře (správní obvod) |
| Okres | Opava |
| Kraj | Moravskoslezský |
| Historická země | Slezsko (do r. 1920 též pruské Slezsko) |
| Stát |  Česko |
| Zeměpisné souřadnice | 50°2′46″ s. š., 18°1′31″ v. d. |
| Základní informace | |
| Počet obyvatel | 197 (2025)[1] |
| Rozloha | 9,51 km²[2] |
| Katastrální území | Třebom |
| Nadmořská výška | 226 m n. m. |
| PSČ | 747 25 |
| Počet domů | 81 (2021)[3] |
| Počet částí obce | 1 |
| Počet k. ú. | 1 |
| Počet ZSJ | 1 |
| Kontakt | |
| Adresa obecního úřadu | Třebom 3 747 25 Sudice outrebom@volny.cz |
| Starosta | Jaroslav Vlk |
| Oficiální web: www | |
  Třebom | |
| Další údaje | |
| Kód obce | 569101 |
| Kód části obce | 170208 |
| Geodata (OSM) | OSM, WMF |
 multimediální obsah na Commons | |
 Zdroje k infoboxu a českým sídlům.Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Třebom (německy Thröm,[4] polsky Trzebom) je obec v okrese Opava v Moravskoslezském kraji. Žije zde 197[1] obyvatel. Obec se nečlení na části a je tvořena jediným katastrálním územím. Obec se nachází v Sudicko-třebomském výběžku a je ze tří stran obklopena polským územím.
Název
[editovat | editovat zdroj]Původní podoba Třěbom (v mužském rodě) byla odvozena od osobního jména Třěbom (jeho základem bylo sloveso třěbiti - "tříbit"). Význam místního jména byl "Třěbomův majetek". V průběhu dějin bylo jméno všelijak upravováno (Třeboun, Třebouň, Třeboň). Německé jméno se vyvinulo z českého.[5]
Historie
[editovat | editovat zdroj]První písemná zmínka o vesnici pochází z roku 1349 a zaváděla povinnost obce platit městu Opavě za údržbu mostů a cest. V letech 1245–1281 byla obec Třebom nově osídlována Němci díky kolonizační činnosti olomouckého biskupa Bruna, hraběte ze Schaunburgu. Vrchnost, která vládla Třebomi v následujících staletích, byla převážně českého, popř. polského původu. Od doby husitské tvořila Třebom dohromady se sousední obcí Hradčánky (polsky Gródczanki, německy Ratsch) exklávu Bruntálského panství. V roce 1621 získal obec Řád německých rytířů. V době největšího rozkvětu v druhých polovinách 19. století počet obyvatel dosahoval ku 1040 lidem v obci. V roce 1708 vznikla v Třebomi škola; školní budova byla postavena v roce 1800. Výstavba katolického kostela, zasvěceného sv. Jiří proběhla v letech 1781–1785. Vláda Řádu německých rytířů byla v Třebomi ukončena v roce 1863 a vesnici převzal pruský stát. Po připojení k Československé republice v roce 1920 byla Třebom čistě německou vesnicí. 22. září 1938 po půlnoci byla příslušníky sudetoněmeckého Freikorpsu napadena hlídka Stráže obrany státu. Během přestřelky byl raněn dozorce finanční stráže František Papoušek a byli zabiti tři příslušníci Freikorpsu. Po boji se útočníci stáhli za státní hranici do Německa.[6]
Obyvatelstvo
[editovat | editovat zdroj]| Rok | 1869 | 1880 | 1890 | 1900 | 1910 | 1921 | 1930 | 1950 | 1961 | 1970 | 1980 | 1991 | 2001 | 2011 | 2021 |
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| Počet obyvatel | 1 018 | 986 | 928 | 961 | 902 | 760 | 752 | 367 | 430 | 359 | 286 | 213 | 203 | 206 | 221 |
| Počet domů | 163 | 158 | 168 | 163 | 166 | 171 | 171 | 116 | 95 | 80 | 70 | 82 | 79 | 81 | 81 |
Obecní správa
[editovat | editovat zdroj]Mezi lety 1869–1978 Třebom byl obcí v okrese Ratiboř (1869–1910), poté v okrese Hlučín (1921), poté v okrese Opava (1930), poté opět v okrese Hlučín (1950) a později opět v okrese Opava. Od 1. ledna 1979 do 23. listopadu 1990 patřil jako část obce k Sudicím a od 24. listopadu 1990 je opět samostatnou obcí.[9]
Obecní symboly
[editovat | editovat zdroj]Znak a vlajka byly obci uděleny rozhodnutím předsedy Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky dne 27. ledna 1997.[10]
Galerie
[editovat | editovat zdroj]-
vjezd od polské vesnice Gródczanki -
budova bývalého obecního úřadu -
kostel sv. Jiří se hřbitovem -
interiér kostela -
hospodářské budovy -
dům německého typu s vysokými vraty -
zchátralá budova -
zchátralá hospodářská budova -
rychta (pozdější státní statek) -
prostranství u hasičské zbrojnice -
kříž u obce -
památník padlých v první světové válce
.jpg)
.jpg)
.jpg)
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích - k 1. 1. 2025. Praha: Český statistický úřad. 16. května 2025. Dostupné online. [cit. 2025-05-18].
- ↑ Český statistický úřad: Malý lexikon obcí České republiky – 2017. Český statistický úřad. 15. prosince 2017. Dostupné online. [cit. 2018-08-28].
- ↑ Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18].
- ↑ HOSÁK, Ladislav. Historický místopis země Moravskoslezské. Praha: Academia, 2004. 1144 s. ISBN 80-200-1225-7. S. 847.
- ↑ HOSÁK, Ladislav; ŠRÁMEK, Rudolf. Místní jména na Moravě a ve Slezsku. Svazek II. M–Ž. Praha: Academia, 1980. 962 s. S. 613.
- ↑ PADEVĚT, Jiří. Krvavý podzim 1938. 1. vyd. Praha: Academia, 2020. 589 s. ISBN 978-80-200-3097-9.
- ↑ Historický lexikon obcí České republiky 1869–2011 [online]. Praha: Český statistický úřad, rev. 2015-12-21 [cit. 2024-07-25]. Dostupné online.
- ↑ Výsledky sčítání 2021 – otevřená data [online]. [cit. 2024-07-25]. Dostupné online.
- ↑ Historický lexikon obcí České republiky – 1869–2011. Díl IV. Abecední přehled obcí a částí obcí. Praha: Český statistický úřad, 2015-12-21. Dostupné v archivu pořízeném dne 2024-03-06. S. 582.
- ↑ Udělené symboly – Třebom [online]. 1997-01-27 [cit. 2022-06-09]. Dostupné online.
Související články
[editovat | editovat zdroj]Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Třebom na Wikimedia Commons - Oficiální stránky
- Třebom v Registru územní identifikace, adres a nemovitostí (RÚIAN)
- https://www.ceskatelevize.cz/porady/1097944695-nas-venkov/413235100041005-ukryto-za-zdi/
