Holasovice

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Tento článek je o obci na Opavsku. O obci na seznamu UNESCO v Jižních Čechách pojednává článek Holašovice.
Holasovice
Rodný dům Pavla Křížkovského (kresba z r. 1886)
Rodný dům Pavla Křížkovského (kresba z r. 1886)
Znak obce HolasoviceVlajka obce Holasovice
znakvlajka
Lokalita
Statusobec
LAU 2 (obec)CZ0805 507113
Pověřená obec a obec s rozšířenou působnostíOpava
Okres (LAU 1)Opava (CZ0805)
Kraj (NUTS 3)Moravskoslezský (CZ080)
Historická zeměSlezsko
Zeměpisné souřadnice
Základní informace
Počet obyvatel1 389 (2022)[1]
Rozloha16,23 km²
Nadmořská výška278 m n. m.
PSČ747 74
Počet domů418 (2021)[2]
Počet částí obce4
Počet k. ú.4
Počet ZSJ4
Kontakt
Adresa obecního úřaduHolasovice 130
747 74 Holasovice
obec.holasovice@opava.cz
StarostaIng. Václav Volný
Oficiální web: www.obec-holasovice.cz
Holasovice
Holasovice
Další údaje
Kód obce507113
Geodata (OSM)OSM, WMF
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Obec Holasovice (německy Kreuzendorf[3] též Hollasowitz[4], polsky Holasowice, Hołasowice) leží v okrese Opava. Svým českým názvem připomínají jedno z nejstarších osídlení na území Čech, Moravy a Slezska. Název je odvozen od slovanského kmene Holasiců, kteří zde měli jedno ze svých sídelních hradišť, a to na plochém návrší uprostřed obce. Četné archeologické nálezy potvrzují stáří původního hradiště na 4500 let.

přibližně 1 400[1] obyvatel a katastrální území obce má rozlohu 1623 ha. Ve vzdálenosti 10 km jihovýchodně leží statutární město Opava, 13 km severozápadně město Krnov, 18 km východně město Kravaře a 23 km jižně město Vítkov.

Název[editovat | editovat zdroj]

Nejstarší doklady (1218 a 1234) ukazují podobu Holašice, jehož výchozí Holašici bylo odvozeno od osobního jména Holaš a znamenalo "Holašovi lidé". Vedle tohoto tvaru se používala též podoba Holašovice doložená poprvé k roku 1237 v upravené německé podobě Holspitz (česky až 1377 jako Hološovice). Z roku 1524 poprvé doložena podoba Holasovice. V němčině se ves od 18. století nazývala Kreuzendorf ("ves křížovníků", míněno Německých rytířů), což bylo jméno přenesené od Holasoviček u Hlubčic (dnes v Polsku).[5]

Historie[editovat | editovat zdroj]

Holasovice a okolní území bylo od 6. stol. obývané slovanským kmenem Holasiců. V roce 874 bylo území kmene Holasiců připojeno velkomoravským knížetem Svatoplukem (vládl 870–894) k Velké Moravě. Po zániku Moravy se za českého knížete Boleslava I. (vládl 935–972) se stává Holasicko po vítězných bitvách s Maďary u Lechu a na jihovýchodní Moravě roku 955 součástí Českého knížectví. V roce 999 je celé území odtrženo a připojeno k Polsku. V 11. století za vlády českého knížete Oldřicha (vládl 1012–1034) bylo znovu připojeno k Českému státu. V roce 1269 český král Přemysl Otakar II. (vládl 1253–1278) zřídil na celém Holasicku Opavské vévodství jako samostatnou zemi a věnoval ji svému levobočkovi Mikulášovi I., který zde založil boční větev rodu Přemyslovců. Po vymření opavských Přemyslovců v první polovině 15. století se zde střídali držitelé. Holasovice patří k nejstarším známým osídlením v širokém okolí. První písemná zmínka o Holasovicích pochází z roku 1155, kdy jsou zmíněny v bule papeže Hadriána IV. Svůj význam Holasovice ztrácejí poté, když Opava v roce 1224 získala městská práva.

Od Bílé hory patřily Holasovice Lichtenšteinům, kteří je získali v roce 1622 a drželi je až do pozemkové reformy (1923–1926). Po třicetileté válce byly Holasovice zcela pusté (1648). V první pruské válce prohrála Marie Terezie Horní Slezsko. Mírem vratislavským (1742) byla vytyčena hranice kolem Holasovic na řece Opavě, takže více než polovina holasovického katastru zůstala na německé straně. Teprve v roce 1959 byla hranice vyrovnána s hranici katastru.[6]

V roce 1959 zde proběhl archeologický výzkum. Sondy v zahradě u Javorníků odkryly základy zděného kostela pravděpodobně z poloviny 12. století a starší dřevěné svatyně z doby, kdy jiný kostel v tomto kraji nebyl doložen. Sondy dále odkryly slovanské pohřebiště s mnoha hroby. V roce 2011 archeologové objevili dosud neznámé starobylé pohřebiště. Ve dvanácti hrobových jamách tu leželo třináct kosterních pozůstatků pocházejících přibližně z 10. století. Mimo ostatky mužů, žen a dětí se zde našly i dobové předměty – nože, kopí, stříbrné náušnice a další. Pod zmíněným pohřebištěm byl nalezen ještě kosterní hrob pocházející z pravěku.

Budova mateřské školy

Pamětihodnosti[editovat | editovat zdroj]

Části obce[editovat | editovat zdroj]

Rodáci[editovat | editovat zdroj]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2022. Praha. 29. dubna 2022. Dostupné online. [cit. 2022-05-02]
  2. Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 - otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18]
  3. HOSÁK, Ladislav. Historický místopis země Moravskoslezské. Praha: Academia, 2004. 1144 s. ISBN 80-200-1225-7. S. 820. 
  4. RUSEK, Ladislav. Útěk od hraniční řeky (Útržky vzpomínek na Skrochovice roku 1938). [s.l.]: [s.n.], 1993. 
  5. Hosák, Šrámek: Místní jména na Moravě a ve Slezsku I, Praha 1970, str. 270, 271.
  6. BALLA, Jaromír. Velké putování Opavskou pahorkatinou Z Opavy do Krnova. druhé. vyd. Krnov: Advertis 344 s. ISBN 978-80-900907-5-0. S. 211–215. 

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]