Kylešovice

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Kylešovice
Restaurace Na Statku
Restaurace Na Statku
Lokalita
Charakterčást obce
ObecOpava
OkresOpava
KrajMoravskoslezský kraj
Historická zeměSlezsko
Zeměpisné souřadnice
Základní informace
Počet obyvatel7 594 (2011)[1]
Katastrální územíKylešovice (10,98 km²)
Nadmořská výška250 m n. m.
PSČ747 06
Počet domů1 228 (2011)[1]
Kylešovice
Kylešovice
Další údaje
Kód části obce413925
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Kylešovice (německy Gilschwitz[2], polsky Kileszowice) jsou v současnosti populačně třetí největší evidenční část statutárního města Opavy, od jehož centra se rozkládají 2 až 3 km jihojihovýchodním směrem. Jsou součástí samosprávně nečleněné centrální oblasti města, která spadá přímo pod působnost zastupitelstva a magistrátu města.

Historie[editovat | editovat zdroj]

První písemné zmínky o Kylešovicích se objevují již v roce 1341. V okolí se v minulosti vyskytovalo několik rybníků a také spousta žab, které vesničané lovili a jejich prodejem si zajišťovali jistý vedlejší příjem. Proto jsou obyvatelé Kylešovic dodnes nazýváni také jako Žabiaři.

I přes vzrůstající počet německy mluvícího obyvatelstva na celém Opavsku si v Kylešovicích Češi udrželi drtivou národnostní většinu, což přineslo obtíže v období těsně před druhou světovou válkou, například zatýkání a popravy členů Kylešovské (Slezské) jízdy, což byla jistá forma organizované domobrany obyvatel Kylešovic a několika dalších vesnic s českou většinou v okolí. Dne 29. dubna 1939 byla obec připojena k Opavě. Po přechodu fronty se krátce opět osamostatnily, avšak jejich definitivní připojení nastalo v říjnu 1945. Na konci druhé světové války byl v Kylešovicích téměř zničen původní kostel sv. Jana Nepomuckého, takže v období po válce bylo rozhodnuto o jeho zboření.

V období socialismu v rámci silné urbanizace měst zde byla vystavěna dvě veliká panelová sídliště (ulice 17. listopadu a Liptovská), hlavně výstavba prvního připojila čtvrť Kylešovice napevno k městu. Původní ráz slezské vesnice tedy dnes připomíná jen několik starobylých statků na ulici Hlavní.

Počet obyvatel Kylešovic podle sčítání lidu[3][4]
Rok 1869 1880 1890 1900 1910 1921 1930 1950 1961 1970 1980 1991 2001 2011
Počet obyvatel 1756 1870 2134 2472 2761 2678 3513[p 1] 3335 3384 3031 4295 7937 7902 7594
  1. Z toho 3241 osob národnosti československé a 221 německé.[5]

Pamětihodnosti[editovat | editovat zdroj]

Mezi nejzajímavější stavby patří kostel sv. Jana Nepomuckého, nově vystavěný v letech 1991–1994, hned vedle něj je za normalizace vystavěné obchodní středisko Žabka (včetně sochy žáby na lopuchovém listu), které v dnešní době trochu ztrácí na významu. V katastru se také nachází Panský mlýn, jeden z mála dochovaných vodních mlýnů na Opavsku.

Školy[editovat | editovat zdroj]

ZŠ Kylešovice je základní škola s rozšířenou výukou informačních technologií a s rozšířenou výukou tělesné výchovy. Škola úzce spolupracuje s fotbalovým klubem SFC Opava a tělovýchovnou jednotou Sokol Kylešovice. K jejímu areálu patří široká škála sportovišť, fotbalové, hokejbalové a basketbalové hřiště, dále několik volejbalových a tenisových kurtů a také dva kurty na beachvolejbal.

V budově původní základní školy na Hlavní ulici dnes sídlí Soukromá střední škola podnikatelská.

Kultura a turistika[editovat | editovat zdroj]

Mimo sportovišť ve správě školy či Sokola je možné navštívit také Areál Zdraví, jedná se o lesopark v okolí řeky Moravice s možností pěšího nebo cyklistického výletu. Turistická trasa vede kolem soutoku řek Moravice a Hvozdnice až do Branky u Opavy přičemž máte možnost zhlédnout Starý a Nový splav na řece Moravici a také Panský mlýn na náhonu. V prostoru Panského mlýna jsou stáje a soukromý jezdecký klub. Na okraji parku, v blízkosti zástavby, bylo vybudováno sportovní centrum. V nově rekonstruovaném sportovním areálu najdeme tenisové kurty, dvě hřiště na plážový volejbal, plácek na malou kopanou a také malý plavecký bazén. Zajímavá možnost je zahrát si zde i stolní tenis, rekonstrukce však nepamatovala na dvě, dnes tedy již nevyužívané, kuželkářské dráhy.

V Kylešovicích také najdeme jednu bowlingovou hernu a na Hlavní ulici, mezi kostelem a starou školou, také hasičskou zbrojnici, kterou užívá oddíl dobrovolných hasičů s dlouholetou tradicí.

Úřady a instituce[editovat | editovat zdroj]

V místní části se nachází poštovní úřad (PSČ 747 06), poliklinika s praktickým i dětským lékařem, pobočka Městské knihovny v Opavě. Sídlí zde také SSO Opava (Správa silnic). Nově se v Kylešovicích nachází i bankomat ČSOB.

V roce 2002 se do kylešovického areálu přestěhoval i Městský dopravní podnik Opava, čímž se z Kylešovic stal významný uzel opavské městské hromadné dopravy.

Významní rodáci a osobnosti spjaté s obcí[editovat | editovat zdroj]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b Historický lexikon obcí České republiky – 1869–2011. 21. prosince 2015. Dostupné online.
  2. HOSÁK, Ladislav. Historický místopis země Moravskoslezské. Praha: Academia, 2004. 1144 s. ISBN 80-200-1225-7. S. 746. 
  3. Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005. Svazek I. Praha: Český statistický úřad, 2006. Dostupné online. ISBN 80-250-1311-1. S. 730–731. 
  4. Statistický lexikon obcí České republiky 2013. Praha: Český statistický úřad, Ministerstvo vnitra České republiky, 2013. Dostupné online. ISBN 978-80-250-2394-5. S. 569. 
  5. Statistický lexikon obcí v Republice československé II. Země moravskoslezská. Praha: Ministerstvo vnitra a Státní úřad statistický, 1935. S. 89. 

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]