Urbanizace

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Urbanizace v KaliforniiLos Angeles

Urbanizace je proces koncentrace obyvatelstva do měst a s tím související změny kultury v nejširším slova smyslu. Míra urbanizace lze číselně vyjádřit jako podíl obyvatelstva žijícího ve městech oproti celkovému počtu.

Definice[editovat | editovat zdroj]

Definice urbanizace se liší v důsledku zkoumání z hledisek různých vědních oborů. „Dlouhodobě lze pozorovat přechod od užšího demografického a geografického pojetí urbanizace k širšímu sociologickému pojetí.”[1]

V demografickém pojetí je urbanizace brána jako proces, kdy dochází k růstu podílu městského obyvatelstva v rámci. Výsledným stavem je plně urbanizovaná společnost, kde většina populace žije v několika velkých metropolitních areálech. Sociologické pojetí urbanizace bere město jako centrum sociální změny, která utváří postoje a hodnotové orientace lidí.[2]

Nejobecněji je urbanizace definována jako „prostorová koncentrace obyvatelstva i lidských činností odrážející se v chování lidí, v jejich motivacích, v kulturních vzorech i ve formách organizace společnosti. Tyto změny jsou vyvolány životem v prostředí s velkým počtem, vysokou hustotou a značnou různorodostí obyvatelstva.”[1]

Urbanizace má mnoho společeného s urbanismem, proto tyto pojmy bývají často zaměňovány. Pojem urbanismus může být definován jako „soubor technik a znalostí, užívaných ke studiu, vytváření, realizaci a údržbě měst, částí měst a urbánních prostorů.“[3] Další výklad urbanismu jakožto způsob života v urbanizovaných oblastech[4][5] hovoří o „souboru principů a pravidel, které je nutno uplatnit u staveb tak, aby nebyly narušeny schopnosti společenského člověka, byl podporován jeho rozvoj a zlepšováno jeho bytí i hodnoty“.[6] Zrod urbanismu jako teoretické reflexe souvisel s urbanizací jako pronikavou změnou v prostorové, sociální, ekonomické a kulturní skladbě měst.[7]

Historie[editovat | editovat zdroj]

Urbanizace je úzce spojena s průmyslovou revolucí. Ve státech jako například Spojené království nebo USA míra urbanizace stoupala spolu s průmyslovou revolucí a stěhováním obyvatel zaměstnaných v zemědělství z vesnic do městských továren, což vedlo k vzniku velkého množství městských aglomerací, ale v současnosti narazila míra urbanizace na pomyslný strop a dále nestoupala. Průmyslová revoluce vznikla ve Spojeném království, což je důvod toho, že je dnes Spojené království státem s jednou z největších urbanizací na světě (90 % obyvatel žije ve městě). Dalším příkladem urbanizace je Austrálie, která se řadí mezi státy s největší urbanizací hlavně kvůli tomu, že většina obyvatel žije ve velkých městských aglomeracích, což je zapříčiněno hlavně nepřístupným prostředím australských pouští. Neopomenutelnou vysoce urbanizovanou oblastí jsou některé oblasti USA (např.: FloridaKalifornie, Severovýchodní pobřeží: Washington, D.C.-New York-Boston), kde se obyvatelstvo soustřeďuje do obřích konurbací největších amerických měst.

Na rozdíl od vyspělých států mají rozvojové státy jako například Čína, Indie a Nigérie mnohem menší míru urbanizace, která ale stále stoupá. V Nigérii se od roku 1975 do současnosti urbanizace zdvojnásobila až na 43,3 %.

Světová urbanizace stále stoupá a v současnosti se nachází na 53% a její růst 1,98 %[8] předznamenává, že v blízké budoucnosti globální městská populace převýší počet obyvatel vesnic. Česká republika má urbanizaci 74,6 %, což znamená, že na vesnici žije pouze čtvrtina obyvatel. V Česku počet obyvatel žijících ve městech už 15 let stagnuje.

Spolu s urbanizací přichází do oblastí také větší hustota zalidnění a zlepšení obchodu a ostatních aktivit, jako například ekonomická dostupnost dopravy. Zvýšení urbanizace se projevuje stěhováním obyvatel z vesnic do měst.

Vliv na životní prostředí[editovat | editovat zdroj]

V městských zástavbách se tvoří tepelné ostrůvky následkem zmenšeného množství zelených ploch. Roční průměrná teplota v městech nad 1 milion obyvatel může být o 1-3 °C než v rurálním okolí.[9] S tím se pojí větší riziko návalového horka a zvýšená spotřeba elektřiny.[10] Urbanizace snižuje dostupné množství obdělávatelné půdy a zároveň snižuje kvalitu vody a ovzduší. Tím vyvijí tlak i na přilehlé venkovské oblasti.[11] Kromě toho se urbanizace vyznačuje jedním z nejdrastičtějších a nejdéle trvajících zmenšení místní biodiverzity.[12]

Urbanizace v Číně vedla k drastickému snížení kvality ovzduší a pouze 24 z 350 čínských prefektur splňuje standardy kvality ovzduší WHO.[13] Přes milion Číňanů zemřelo v roce 2012 na následky vzdušného znečistění.[14] Počet aut v Pekingu se v období 1990-2002 zvyšil čtyřnásobně, což vedlo ke značnému zvýšení emisí.[15] Smog tam často dosahuje takové míry, že není vidět obloha a zavírají se školy. Podobná situace panovala i v Los Angeles během 20. století nebo v Paříži v roce 2016.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b LINHART, PETRUSEK, VODÁKOVÁ, MAŘÍKOVÁ. Velký sociologický slovník. Praha : Karolínum, 1996.  
  2. ŠIMON, M.. Urbanizace [online]. [cit. 2016-11-29]. Dostupné online.  
  3. ASCHER, F.. Les nouveaux principes de l'urbanisme. [s.l.] : Éditions de l´Aube, 2010.  
  4. WIRTH, L.. Urbanism as a Way of Life. The American Journal of Sociology. , roč. 1938, čís. 44, s. 1-24.  
  5. ANDERSON, N.. Urbanism and Urbanization. The American Journal of Sociology. , roč. 1959, čís. 65, s. 68-73.  
  6. CERDÁ, Idefonso. La théorie générale de l'urbanisation,. [s.l.] : Les Éd. de l'imprimeur, 2005.  
  7. JANATA, M.. Urbanismus [online]. [cit. 2016-11-28]. Dostupné online.  
  8. The Worlds Factbook [online]. . Dostupné online.  
  9. "Heat Islands Effect," EPA, 2 9 2016. [Online]. Available: https://www.epa.gov/heat-islands. [Accessed 3 11 2016].
  10. EPA. Climate Change [online]. 26.10.2016, [cit. 2016-11-03]. Dostupné online.  
  11. SETO LAB, Yale University. Environmental Impacts of Urban Growth [online]. 2016, [cit. 2016-11-03]. Dostupné online.  
  12. American Institute of Biological Sciences. Urbanization, Biodiversity, and Conservation [online]. 2016, [cit. 2016-11-03]. Dostupné online.  
  13. L. HAN, W. YHOU, L. LI, W. LI. Impact of urbanization level on urban air quality: A case of fine particles (PM2.5) in Chinese cities. Environmental Pollution. , roč. 2014, čís. 194, s. 163-170.  
  14. LINNANE, C.. Marketwatch [online]. 27.8.2016, [cit. 2016-11-28]. Dostupné online.  
  15. TANG, X.. The Characteristics of Urban Air Pollution in China. Urbanization, Energy, and Air Pollution in China: The Challenges Ahead -- Proccedings of a Symposium. 2004.  

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]