Ciudad de México
| Ciudad de México | |
 | |
 znak  vlajka | |
| Poloha | |
|---|---|
| Souřadnice | 19°25′58″ s. š., 99°8′0″ z. d. |
| Nadmořská výška | 2250 m n. m. |
| Časové pásmo | UTC –6 h |
| Stát |
 Mexiko |
  Ciudad de México | |
| Rozloha a obyvatelstvo | |
| Rozloha | 1 485 [1] km² |
| Počet obyvatel | 8 851 080 [1] (2010) |
| Hustota zalidnění | 5960 [1] obyv./km² |
| Světové dědictví UNESCO | |
| Název lokality |
historické centrum Méxica a Xochimilca |
| Typ | kulturní dědictví |
| Kritérium | ii, iii, iv, v |
| Odkaz | 412 (anglicky) |
| Zařazení | 1987 (11. zasedání) |
| Správa | |
| Oficiální web |
www |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Mexiko (španělsky Ciudad de México, anglicky Mexico City, dříve také México DF, zkratka CDMX) je hlavní město Mexika. Leží ve vnitrozemí, vysoko v horách (2000 m n. m., Mexická náhorní plošina) a je jedním z největších měst na světě. Vedle 31 států je jednou ze 32 státotvorných územně-správních jednotek Spojených států mexických.
Ciudad de México patří mezi města s největšími sociálními rozdíly mezi obyvateli jednotlivých čtvrtí. Ve východní části města se lidé potýkají s chudobou, nezaměstnaností a nedostatkem jídla a pitné vody. Mezi největší chudinské čtvrtě patří například Nezahualcóyotl s 1,5 milionu obyvatel. Západní část města naopak oplývá blahobytem. Nejdůležitější tepnou je reprezentativní Paseo de la Reforma, což je 15 km dlouhá a 60 m široká třída lemovaná stromy. V centru města se nachází náměstí Plaza de la Constitución, zvané Zócalo, a Náměstí Tří kultur. Od roku 1987 figuruje historické centrum města společně s kulturní krajinou Xochimilco na seznamu světového kulturního dědictví UNESCO. Ve městě se nachází mnoho dalších kulturních památek; na seznamu UNESCO jsou dům a ateliér Luise Barragána a univerzitní kampus Mexické národní autonomní univerzity.
V blízkosti města (72 km východně směrem na město Puebla) se nalézá aktivní sopka Popocatépetl, která je zároveň druhým nejvyšším vrcholem Mexika. Za dobré viditelnosti je možno ji z města spatřit pouhým okem.
Kdysi bylo Mexico považováno za největší město světa. Ve třetím tisíciletí však bylo překonáno jinými světovými velkoměsty. K roku 2009 žilo v jeho aglomeraci přes 21,2 milionu obyvatel a tento počet se neustále zvyšuje.
Obsah
Historie[editovat | editovat zdroj]
- Město bylo založeno v roce 1521 na ruinách bývalého hlavního města Aztéků, Tenochtitlánu, které dobyli španělští conquistadoři v čele s Hernánem Cortésem.
- Od roku 1525 do vypuknutí války o nezávislost v roce 1810 bylo hlavním městem Nového Španělska.
- V roce 1956 tu byl postaven první mrakodrap Torre Latinoamericana.
- Roku 1957 poničilo město zemětřesení.
- V roce 1968 se zde pořádaly letní olympijské hry.
- V roce 1968 došlo na náměstí Tří kultur k masakru. Bylo zabito 200–300 demonstrantů mexickou armádou.
- V roce 1985 zasáhlo Ciudad de México zemětřesení o síle 8,1 Richterovy stupnice; vyžádalo si 5 000 až 20 000 obětí.
- V roce 1970 a 1986 zde proběhlo Mistrovství světa ve fotbale.
Obyvatelstvo[editovat | editovat zdroj]
Podle výsledků sčítání obyvatelstva, které v Mexiku proběhlo v roce 2010, žilo na území města 8 851 080 osob. [2] Souvislá městská zástavba ale fyzicky překračuje administrativní hranice Ciudad de México a zasahuje do sousedního státu México. Mexický statistický úřad pro své potřeby definoval tzv. Metropolitní oblast Valle de México, která kromě samotného Ciudad de México zahrnuje i 60 okolních urbanistických celků ve státech México a Hidalgo. V roce 2010 v této metropolitní oblasti žilo 20 137 152 lidí.[2]
Problémy města[editovat | editovat zdroj]
Ciudad de México jako jedno z největších měst na světě trpí podobnými problémy jako mnohá jiná světová velkoměsta. Hlavními problémy jsou znečištění vzduchu a vody, k tomu přistupuje nedostatek pitné vody. Dopravní infrastruktura je stále ještě poddimenzovaná. Nižší ekonomická výkonnost způsobená mj. vysokou nezaměstnaností má za následek nižší životní úrovni poměrně značné části obyvatelstva města, což zmíněné problémy ještě umocňuje. V Ciudad de México žijí tisíce dětí na ulicích. Chudoba vzrůstajícího počtu obyvatel vede k rozšiřování nedostatečně vybavených předměstských čtvrtí se slumy) a s vysokou zločinností, která je do značné míry spojena s nelegálním obchodováním s drogami. V roce 2003 bylo v hlavním městě uneseno zhruba 3 000 dětí, což městu přineslo ve světovém srovnání druhé místo. Došlo také k mnoha případům únosů neregistrovanými taxikáři. V metru i v jiných dopravních prostředcích působí mnoho kapsářů.
Doprava[editovat | editovat zdroj]
Městskou dopravu zajišťujií autobusy, trolejbusy a metro. V rámci města a blízkého okolí zajišťují osobní železniční přepravu příměstské vlaky. Meziměstská přeprava osob po železnici byla po privatizaci v devadesátých letech v celém státě prakticky zrušena, ale do budoucna se již počítá s jejím obnovením. Je zde letiště Beníta Juaréze a železnici nahrazují meziměstské autobusy.
Vládní úřady na Plaza de la Constitución (Zócalo)
Partnerská města[editovat | editovat zdroj]
Berlín, Německo, 1993
Chicago, USA
Cuzco, Peru, 1987
Dolores Hidalgo, Mexiko, 2008
Havana, Kuba, 1997- Los Angeles, USA, 1969
Madrid, Španělsko, 1983
Malmö, Švédsko, 2007
Nagoja, Japonsko, 1978
San Salvador, Salvador, 1979
Soul, Jižní Korea, 1993
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ a b c Hodnoty se vztahují striktně jen na území Ciudad de México, souvislá městská zástavba však přesahuje jeho hranice. México en cifras [online]. Instituto nacional de estadística y geografía [cit. 2012-05-13]. Dostupné online. (španělsky)
- ↑ a b Censo de población y vivienda 2010 - resultados preliminares [online]. Instituto nacional de estadística y geografía [cit. 2011-10-13]. Dostupné online. (španělsky)
Související články[editovat | editovat zdroj]
- Administrativní dělení Ciudad de México
- Avenida Presidente Masaryk
- Metro v Ciudad de México
- Paseo de la Reforma
- Plaza de la Constitución
- Torre Latinoamericana
- Torre Mayor
- Texcoco
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Galerie Ciudad de México ve Wikimedia Commons
