Ciudad de México

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Mexiko
Mexiko – znak
znak
Mexiko – vlajka
vlajka
Poloha
Souřadnice
Nadmořská výška2250 m n. m.
Časové pásmoUTC –6 h
StátMexikoMexiko Mexiko
Ciudad de México
Ciudad de México
Rozloha a obyvatelstvo
Rozloha1 495[1] km²
Počet obyvatel9 209 944 (2020[2])
Hustota zalidnění6163 obyv./km²
Světové dědictví UNESCO
Název lokalityhistorické centrum
Méxica a Xochimilco
Typkulturní dědictví
Kritériumii, iii, iv, v
Odkaz412 (anglicky)
Zařazení1987 (11. zasedání)
Správa
Oficiální webwww.cdmx.gob.mx
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Ciudad de México, česky Mexiko, (anglicky Mexico City, španělsky Ciudad de México, dříve také México DF (distrito federal), zkratka CDMX) je hlavní a největší město Mexika a nejlidnatější město Severní Ameriky.[3] Ciudad de México je jedním z nejdůležitějších kulturních a finančních center na světě.[4] Vedle 31 států je jednou ze 32 státotvorných územně-správních jednotek Spojených států mexických. Nachází se v Údolí Mexika (Valle de México), velkém údolí na náhorních plošinách ve středu Mexika, v nadmořské výšce 2240 metrů.

V roce 2020 byla populace samotného města 9 209 944 obyvatel[5][6] s rozlohou 1 485 kilometrů čtverečních. Podle nejnovější definice, na níž se dohodly federální a státní vlády, je populace metropolitní oblasti Valle de México 21 804 515 obyvatel, což z ní činí druhou největší metropolitní oblast na západní polokouli (za brazilským São Paulo), jedenáctou největší aglomeraci (2017) a největší španělsky mluvící město na světě.

Ciudad de México patří mezi města s největšími sociálními rozdíly mezi obyvateli jednotlivých čtvrtí. Ve východní části města se lidé potýkají s chudobou, nezaměstnaností a nedostatkem jídla a pitné vody. Mezi největší chudinské čtvrtě patří například Nezahualcóyotl s 1,5 milionu obyvatel. Západní část města naopak oplývá blahobytem. Nejdůležitější tepnou je reprezentativní Paseo de la Reforma, což je 15 km dlouhá a 60 m široká třída lemovaná stromy. V centru města se nachází náměstí Plaza de la Constitución, zvané Zócalo, a Náměstí Tří kultur. Od roku 1987 figuruje historické centrum města (zahrnující mimo jiné budovy Metropolitní katedrály, Paláce umění a Národního paláce) společně s kulturní krajinou Xochimilco na seznamu světového kulturního dědictví UNESCO. Ve městě se nachází mnoho dalších kulturních památek; na seznamu UNESCO jsou dům a ateliér Luise Barragánauniverzitní kampus Mexické národní autonomní univerzity. Jsou zde také známá muzea jako Muzeum Fridy Kahlo, Muzeum Soumaya a Muzeum Anahuacalli.

V blízkosti města (72 km východně směrem na město Puebla) se nalézá aktivní sopka Popocatépetl, která je zároveň druhým nejvyšším vrcholem Mexika. Za dobré viditelnosti je možno ji z města spatřit pouhým okem.

Po část 20. století bylo Ciudad de Mexico co do počtu obyvatel největším městem světa. Ve třetím tisíciletí však bylo překonáno jinými světovými velkoměsty.

Historie[editovat | editovat zdroj]

Obyvatelstvo[editovat | editovat zdroj]

mapa metropolitní oblasti Valle de México, zástavba tmavě šedou barvou

Podle výsledků sčítání obyvatelstva, které v Mexiku proběhlo v roce 2020, žilo na území města 9 209 944 osob.[2] Souvislá městská zástavba ale fyzicky překračuje administrativní hranice Ciudad de México a zasahuje do sousedního státu México. Mexický statistický úřad pro své potřeby definoval tzv. Metropolitní oblast Valle de México, která kromě samotného Ciudad de México zahrnuje i 60 okolních urbanistických celků ve státech México a Hidalgo. V roce 2020 v této metropolitní oblasti žilo více než 21 milionů lidí.

Problémy města[editovat | editovat zdroj]

Ciudad de México jako jedno z největších měst na světě trpí podobnými problémy jako mnohá jiná světová velkoměsta. Hlavními problémy jsou znečištění vzduchuvody, k tomu přistupuje nedostatek pitné vody. Ten je spojen s propadáním se města o 50 cm za rok.[7] Dopravní infrastruktura je stále ještě poddimenzovaná. Nižší ekonomická výkonnost způsobená mj. vysokou nezaměstnaností má za následek nižší životní úroveň poměrně značné části obyvatelstva města, což zmíněné problémy ještě umocňuje. V Ciudad de México žijí tisíce dětí na ulicích. Chudoba vzrůstajícího počtu obyvatel vede k rozšiřování nedostatečně vybavených předměstských čtvrtí se slumy a s vysokou zločinností, která je do značné míry spojena s nelegálním obchodováním s drogami. V roce 2003 bylo v hlavním městě uneseno zhruba 3 000 dětí, což městu přineslo ve světovém srovnání druhé místo. Došlo také k mnoha případům únosů neregistrovanými taxikáři. V metru i v jiných dopravních prostředcích působí mnoho kapsářů.

Doprava[editovat | editovat zdroj]

Městskou dopravu zajišťujií autobusy, trolejbusy a metro. V rámci města a blízkého okolí zajišťují osobní železniční přepravu příměstské vlaky. Meziměstská přeprava osob po železnici byla po privatizaci v devadesátých letech v celém státě prakticky zrušena, ale do budoucna se již počítá s jejím obnovením. Je zde letiště Beníta Juaréze a železnici nahrazují meziměstské autobusy.

Vládní úřady na Plaza de la Constitución (Zócalo)

Sport[editovat | editovat zdroj]

V Mexiku se roku 1968 konaly letní olympijské hry.

Ve městě sídlí 3 větší fotbalové kluby: América, Cruz Azul a UNAM. Dlouho zde hrály i Necaxa a Atlante, které se však přestěhovaly do jiných měst. V letech 1970 a 1986 se na Aztéckém stadionu hrálo finále Mistrovství světa ve fotbale.

Na Autódromo Hermanos Rodríguez se jezdí Formule 1.

Slavní rodáci[editovat | editovat zdroj]

Partnerská města[editovat | editovat zdroj]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Sčítání lidu 2020: Panorama sociodemográfico de México (poznámka: informace obsažené v dokumentu formátu XLS, který stránka umožňuje stáhnout) [online]. Mexický statistický úřad [cit. 2021-01-30]. Dostupné online. (španělsky) 
  2. a b Hodnoty se vztahují striktně jen na území Ciudad de México, souvislá městská zástavba však přesahuje jeho hranice. Censo de Población y Vivienda 2020 [online]. Mexický statistický úřad [cit. 2021-01-30]. Dostupné online. (španělsky) 
  3. Mexico City officially changes its name to – Mexico City. the Guardian [online]. 2016-01-29 [cit. 2021-05-04]. Dostupné online. (anglicky) 
  4. Foreign Policy: The 2008 Global Cities Index. web.archive.org [online]. 2010-01-10 [cit. 2021-05-04]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2010-01-10. 
  5. Censo Población y Vivienda 2020. www.inegi.org.mx [online]. [cit. 2021-05-04]. Dostupné online. 
  6. Wayback Machine. web.archive.org [online]. 2011-07-22 [cit. 2021-05-04]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2011-07-22. 
  7. Mexico City se pomalu potápí, může dojít k humanitární katastrofě. zoom.iprima.cz [online]. Dostupné online. 

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]