Ciudad de México
| Mexiko | |
|---|---|
 | |
 znak  vlajka | |
| Poloha | |
| Souřadnice | 19°25′58″ s. š., 99°8′0″ z. d. |
| Nadmořská výška | 2250 m n. m. |
| Časové pásmo | UTC –6 h |
| Stát |  Mexiko |
  Ciudad de México | |
| Rozloha a obyvatelstvo | |
| Rozloha | 1 495[1] km² |
| Počet obyvatel | 9 209 944 (2020[2]) |
| Hustota zalidnění | 6163 obyv./km² |
| Světové dědictví UNESCO | |
| Název lokality | historické centrum Méxica a Xochimilco |
| Typ | kulturní dědictví |
| Kritérium | ii, iii, iv, v |
| Odkaz | 412 (anglicky) |
| Zařazení | 1987 (11. zasedání) |
| Správa | |
| Oficiální web | www |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Ciudad de México, česky Mexiko, (anglicky Mexico City, španělsky Ciudad de México, dříve také México DF (distrito federal), zkratka CDMX) je hlavní a největší město Mexika a nejlidnatější město Severní Ameriky.[3] Ciudad de México je jedním z nejdůležitějších kulturních a finančních center na světě.[4] Vedle 31 států je jednou ze 32 státotvorných územně-správních jednotek Spojených států mexických. Nachází se v Údolí Mexika (Valle de México), velkém údolí na náhorních plošinách ve středu Mexika, v nadmořské výšce 2240 metrů.
V roce 2020 byla populace samotného města 9 209 944 obyvatel[5][6] s rozlohou 1 485 kilometrů čtverečních. Podle nejnovější definice, na níž se dohodly federální a státní vlády, je populace metropolitní oblasti Valle de México 21 804 515 obyvatel, což z ní činí druhou největší metropolitní oblast na západní polokouli (za brazilským São Paulo), jedenáctou největší aglomeraci (2017) a největší španělsky mluvící město na světě.
Ciudad de México patří mezi města s největšími sociálními rozdíly mezi obyvateli jednotlivých čtvrtí. Ve východní části města se lidé potýkají s chudobou, nezaměstnaností a nedostatkem jídla a pitné vody. Mezi největší chudinské čtvrtě patří například Nezahualcóyotl s 1,5 milionu obyvatel. Západní část města naopak oplývá blahobytem. Nejdůležitější tepnou je reprezentativní Paseo de la Reforma, což je 15 km dlouhá a 60 m široká třída lemovaná stromy. V centru města se nachází náměstí Plaza de la Constitución, zvané Zócalo, a Náměstí Tří kultur. Od roku 1987 figuruje historické centrum města (zahrnující mimo jiné budovy Metropolitní katedrály, Paláce umění a Národního paláce) společně s kulturní krajinou Xochimilco na seznamu světového kulturního dědictví UNESCO. Ve městě se nachází mnoho dalších kulturních památek; na seznamu UNESCO jsou dům a ateliér Luise Barragána a univerzitní kampus Mexické národní autonomní univerzity. Jsou zde také známá muzea jako Muzeum Fridy Kahlo, Muzeum Soumaya a Muzeum Anahuacalli.
V blízkosti města (72 km východně směrem na město Puebla) se nalézá aktivní sopka Popocatépetl, která je zároveň druhým nejvyšším vrcholem Mexika. Za dobré viditelnosti je možno ji z města spatřit pouhým okem.
Po část 20. století bylo Ciudad de Mexico co do počtu obyvatel největším městem světa. Ve třetím tisíciletí však bylo překonáno jinými světovými velkoměsty.
Historie[editovat | editovat zdroj]
- Město bylo založeno v roce 1521 na ruinách bývalého hlavního města Aztéků, Tenochtitlánu, které dobyli španělští conquistadoři v čele s Hernánem Cortésem.
- Od roku 1525 do vypuknutí války o nezávislost v roce 1810 bylo hlavním městem Nového Španělska.
- V roce 1956 tu byl postaven první mrakodrap Torre Latinoamericana.
- Roku 1957 poničilo město zemětřesení.
- V roce 1968 se zde pořádaly letní olympijské hry.
- V roce 1968 došlo na náměstí Tří kultur k masakru. Bylo zabito 200–300 demonstrantů mexickou armádou.
- V roce 1985 zasáhlo Ciudad de México zemětřesení o síle 8,1 Richterovy stupnice; vyžádalo si 5 000 až 20 000 obětí.
- V roce 1970 a 1986 zde proběhlo Mistrovství světa ve fotbale.
Obyvatelstvo[editovat | editovat zdroj]
Podle výsledků sčítání obyvatelstva, které v Mexiku proběhlo v roce 2020, žilo na území města 9 209 944 osob.[2] Souvislá městská zástavba ale fyzicky překračuje administrativní hranice Ciudad de México a zasahuje do sousedního státu México. Mexický statistický úřad pro své potřeby definoval tzv. Metropolitní oblast Valle de México, která kromě samotného Ciudad de México zahrnuje i 60 okolních urbanistických celků ve státech México a Hidalgo. V roce 2020 v této metropolitní oblasti žilo více než 21 milionů lidí.
Problémy města[editovat | editovat zdroj]
Ciudad de México jako jedno z největších měst na světě trpí podobnými problémy jako mnohá jiná světová velkoměsta. Hlavními problémy jsou znečištění vzduchu a vody, k tomu přistupuje nedostatek pitné vody. Dopravní infrastruktura je stále ještě poddimenzovaná. Nižší ekonomická výkonnost způsobená mj. vysokou nezaměstnaností má za následek nižší životní úroveň poměrně značné části obyvatelstva města, což zmíněné problémy ještě umocňuje. V Ciudad de México žijí tisíce dětí na ulicích. Chudoba vzrůstajícího počtu obyvatel vede k rozšiřování nedostatečně vybavených předměstských čtvrtí se slumy a s vysokou zločinností, která je do značné míry spojena s nelegálním obchodováním s drogami. V roce 2003 bylo v hlavním městě uneseno zhruba 3 000 dětí, což městu přineslo ve světovém srovnání druhé místo. Došlo také k mnoha případům únosů neregistrovanými taxikáři. V metru i v jiných dopravních prostředcích působí mnoho kapsářů.
Doprava[editovat | editovat zdroj]
Městskou dopravu zajišťujií autobusy, trolejbusy a metro. V rámci města a blízkého okolí zajišťují osobní železniční přepravu příměstské vlaky. Meziměstská přeprava osob po železnici byla po privatizaci v devadesátých letech v celém státě prakticky zrušena, ale do budoucna se již počítá s jejím obnovením. Je zde letiště Beníta Juaréze a železnici nahrazují meziměstské autobusy.
Sport[editovat | editovat zdroj]
V Mexiku se roku 1968 konaly letní olympijské hry.
Ve městě sídlí 3 větší fotbalové kluby: América, Cruz Azul a UNAM. Dlouho zde hrály i Necaxa a Atlante, které se však přestěhovaly do jiných měst. V letech 1970 a 1986 se na Aztéckém stadionu hrálo finále Mistrovství světa ve fotbale.
Na Autódromo Hermanos Rodríguez se jezdí Formule 1.
Partnerská města[editovat | editovat zdroj]
Berlín, Německo, 1993
Chicago, USA
Cuzco, Peru, 1987
Dolores Hidalgo, Mexiko, 2008
Havana, Kuba, 1997- Los Angeles, USA, 1969
Madrid, Španělsko, 1983
Malmö, Švédsko, 2007
Nagoja, Japonsko, 1978
San Salvador, Salvador, 1979
Soul, Jižní Korea, 1993
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ Sčítání lidu 2020: Panorama sociodemográfico de México (poznámka: informace obsažené v dokumentu formátu XLS, který stránka umožňuje stáhnout) [online]. Mexický statistický úřad [cit. 2021-01-30]. Dostupné online. (španělsky)
- ↑ a b Hodnoty se vztahují striktně jen na území Ciudad de México, souvislá městská zástavba však přesahuje jeho hranice. Censo de Población y Vivienda 2020 [online]. Mexický statistický úřad [cit. 2021-01-30]. Dostupné online. (španělsky)
- ↑ Mexico City officially changes its name to – Mexico City. the Guardian [online]. 2016-01-29 [cit. 2021-05-04]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Foreign Policy: The 2008 Global Cities Index. web.archive.org [online]. 2010-01-10 [cit. 2021-05-04]. Dostupné online.
- ↑ Censo Población y Vivienda 2020. www.inegi.org.mx [online]. [cit. 2021-05-04]. Dostupné online.
- ↑ Wayback Machine. web.archive.org [online]. 2011-07-22 [cit. 2021-05-04]. Dostupné online.
Související články[editovat | editovat zdroj]
- Administrativní dělení Ciudad de México
- Avenida Presidente Masaryk
- Metro v Ciudad de México
- Paseo de la Reforma
- Plaza de la Constitución
- Torre Latinoamericana
- Torre Mayor
- Texcoco
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Ciudad de México na Wikimedia Commons - Galerie Ciudad de México na Wikimedia Commons
