Ciudad de México

Mexiko
	; Znak ; Vlajka
Poloha
Souřadnice	19°25′58″ s. š., 99°8′0″ z. d.
Nadmořská výška	2250 m n. m.
Časové pásmo	UTC –6 h
Stát	Mexiko
	Mexiko
Rozloha a obyvatelstvo
Rozloha	1 485 km²
Počet obyvatel	9 209 944 (2020)
Hustota zalidnění	6 202 obyv./km²
Světové dědictví UNESCO
Název lokality	historické centrum; Méxica a Xochimilco
Typ	kulturní dědictví
Kritérium	ii, iii, iv, v
Odkaz	412 (anglicky)
Zařazení	1987 (11. zasedání)
Správa
Starosta	Clara Brugada (od 2024)
Vznik	1521 a 1325
Oficiální web	www.cdmx.gob.mx
Telefonní předvolba	55
PSČ	01000–16999
	multimediální obsah na Commons
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Ciudad de México, česky Mexiko, (španělsky Ciudad de México, dříve také México DF (distrito federal), zkratka CDMX) je hlavní a největší město Mexika a nejlidnatější město Severní Ameriky.^[2] Ciudad de México je jedním z nejdůležitějších kulturních a finančních center na světě.^[3] Vedle 31 států je jednou ze 32 státotvorných územně-správních jednotek Spojených států mexických. Nachází se v Údolí Mexika (Valle de México), velkém údolí na náhorních plošinách ve středu Mexika, v nadmořské výšce 2240 metrů.

Ve městě žije přibližně 9,21 milionu^[1] obyvatel na rozloze 1485 km². Podle nejnovější definice, na níž se dohodly federální a státní vlády, je populace metropolitní oblasti Valle de México 21 804 515 obyvatel, což z ní činí druhou největší metropolitní oblast na západní polokouli (za brazilským São Paulo), jedenáctou největší aglomeraci (2017) a největší španělsky mluvící město na světě.

Ciudad de México patří mezi města s největšími sociálními rozdíly mezi obyvateli jednotlivých čtvrtí. Ve východní části města se lidé potýkají s chudobou, nezaměstnaností a nedostatkem jídla a pitné vody. Mezi největší chudinské čtvrtě patří například Nezahualcóyotl s 1,5 milionu obyvatel. Západní část města naopak oplývá blahobytem. Nejdůležitější tepnou je reprezentativní Paseo de la Reforma, což je 15 km dlouhá a 60 m široká třída lemovaná stromy. V centru města se nachází náměstí Plaza de la Constitución, zvané Zócalo, a Náměstí Tří kultur. Od roku 1987 figuruje historické centrum města (zahrnující mimo jiné budovy Metropolitní katedrály, Paláce umění a Národního paláce) společně s kulturní krajinou Xochimilco na seznamu světového kulturního dědictví UNESCO. Ve městě se nachází mnoho dalších kulturních památek; na seznamu UNESCO jsou dům a ateliér Luise Barragána a univerzitní kampus Mexické národní autonomní univerzity. Jsou zde také známá muzea jako Muzeum Fridy Kahlo, Muzeum Soumaya a Muzeum Anahuacalli.

V blízkosti města (72 km východně směrem na město Puebla) se nalézá aktivní sopka Popocatépetl, která je zároveň druhým nejvyšším vrcholem Mexika. Za dobré viditelnosti je možno ji z města spatřit pouhým okem.

Po část 20. století bylo Ciudad de Mexico co do počtu obyvatel největším městem světa. Ve třetím tisíciletí však bylo překonáno jinými světovými velkoměsty.

Historie

Město bylo založeno v roce 1521 na ruinách bývalého hlavního města Aztéků, Tenochtitlánu, které dobyli španělští conquistadoři v čele s Hernánem Cortésem.
Od roku 1525 do vypuknutí války o nezávislost v roce 1810 bylo hlavním městem Nového Španělska.
V roce 1956 tu byl postaven první mrakodrap Torre Latinoamericana.
Roku 1957 poničilo město zemětřesení.
V roce 1968 se zde pořádaly letní olympijské hry.
V roce 1968 došlo na náměstí Tří kultur k masakru. Mexická armáda zabila 200–300 demonstrantů.
V roce 1985 zasáhlo Ciudad de México zemětřesení o síle 8,1 M_w; vyžádalo si 5 000 až 20 000 obětí.
V roce 1970 a 1986 zde proběhlo Mistrovství světa ve fotbale.

Obyvatelstvo

Ve městě žije přibližně 9,21 milionu^[1] obyvatel. Podle výsledků sčítání obyvatelstva, které v Mexiku proběhlo v roce 2020, žilo na území města Souvislá městská zástavba ale fyzicky překračuje administrativní hranice Ciudad de México a zasahuje do sousedního státu México. Mexický statistický úřad pro své potřeby definoval tzv. Metropolitní oblast Valle de México, která kromě samotného Ciudad de México zahrnuje i 60 okolních urbanistických celků ve státech México a Hidalgo. V roce 2020 v této metropolitní oblasti žilo více než 21 milionů lidí.

Problémy města

Ciudad de México jako jedno z největších měst na světě trpí podobnými problémy jako mnohá jiná světová velkoměsta. Hlavními problémy jsou znečištění vzduchu a vody, k tomu přistupuje nedostatek pitné vody. Ten je spojen s propadáním se města o 50 cm za rok.^[4] Dopravní infrastruktura je stále ještě poddimenzovaná. Nižší ekonomická výkonnost způsobená mj. vysokou nezaměstnaností má za následek nižší životní úroveň poměrně značné části obyvatelstva města, což zmíněné problémy ještě umocňuje. V Ciudad de México žijí tisíce dětí na ulicích. Chudoba vzrůstajícího počtu obyvatel vede k rozšiřování nedostatečně vybavených předměstských čtvrtí se slumy a s vysokou zločinností, která je do značné míry spojena s nelegálním obchodováním s drogami. V roce 2003 bylo v hlavním městě uneseno zhruba 3 000 dětí, což městu přineslo ve světovém srovnání druhé místo. Došlo také k mnoha případům únosů neregistrovanými taxikáři. V metru i v jiných dopravních prostředcích působí mnoho kapsářů.

Doprava

Městskou dopravu zajišťují autobusy, trolejbusy a metro. V rámci města a blízkého okolí zajišťují osobní železniční přepravu příměstské vlaky. Meziměstská přeprava osob po železnici byla po privatizaci v devadesátých letech v celém státě prakticky zrušena, ale do budoucna se již počítá s jejím obnovením. Je zde letiště Beníta Juaréze a železnici nahrazují meziměstské autobusy.

Sport

V Mexiku se roku 1968 konaly letní olympijské hry.

Ve městě sídlí 3 větší fotbalové kluby: América, Cruz Azul a UNAM. Dlouho zde hrály i Necaxa a Atlante, které se však přestěhovaly do jiných měst. V letech 1970 a 1986 se na Aztéckém stadionu hrálo finále Mistrovství světa ve fotbale.

Na Autódromo Hermanos Rodríguez se jezdí Formule 1.

Slavní rodáci

Frida Kahlo (1907–1954), mexická malířka
Cantinflas (1911–1993), mexický herec a komik
Octavio Paz (1914–1998), mexický básník a esejista, nositel Nobelovy ceny za literaturu z roku 1990
Ricardo Montalbán (1920–2009), mexicko-americký rozhlasový, televizní, divadelní a filmový herec
Carlos Slim Helú (* 1940), mexický podnikatel, miliardář, magnát a investor
Vicente Fox (* 1942), mexický ekonom a politik, prezident Mexika v letech 2000–2006
Alejandro González Iñárritu (* 1963), mexický filmový režisér, producent, scenárista a hudební skladatel
Lupita Nyong'o (* 1983), keňsko-mexická herečka, držitelka Oscara

Partnerská města

Berlín, Německo (1993)
Chicago, Spojené státy americké
Cuzco, Peru (1987)
Dolores Hidalgo, Mexiko (2008)
Havana, Kuba (1997)
Los Angeles, Spojené státy americké (1969)
Madrid, Španělsko (1983)
Malmö, Švédsko (2007)
Nagoja, Japonsko (1978)
San Salvador, Salvador (1979)
Soul, Jižní Korea (1993)

Odkazy

Reference

1 2 3 Dostupné online.
↑ Mexico City officially changes its name to – Mexico City. the Guardian [online]. 2016-01-29 [cit. 2021-05-04]. Dostupné online. (anglicky)
↑ Foreign Policy: The 2008 Global Cities Index. web.archive.org [online]. 2010-01-10 [cit. 2021-05-04]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2010-01-10.
↑ Mexico City se pomalu potápí, může dojít k humanitární katastrofě. zoom.iprima.cz [online]. Dostupné online.

Související články

Externí odkazy

Obrázky, zvuky či videa k tématu Ciudad de México na Wikimedia Commons
Galerie Ciudad de México na Wikimedia Commons

[911e5a2fb232813dce7b578b3390ae6c229669cf-1] 1 2 3 Dostupné online.

[2] Mexico City officially changes its name to – Mexico City. the Guardian [online]. 2016-01-29 [cit. 2021-05-04]. Dostupné online. (anglicky)

[3] Foreign Policy: The 2008 Global Cities Index. web.archive.org [online]. 2010-01-10 [cit. 2021-05-04]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2010-01-10.

[4] Mexico City se pomalu potápí, může dojít k humanitární katastrofě. zoom.iprima.cz [online]. Dostupné online.

[1]

[2]

[3]

[4]

Spojené státy mexické – Estados Unidos Mexicanos – (MEX)

Státy Mexika	Aguascalientes • Baja California • Baja California Sur • Campeche • Chiapas • Chihuahua • Coahuila • Colima • Durango • Guanajuato • Guerrero • Hidalgo • Jalisco • México • Michoacán • Morelos • Nayarit • Nuevo León • Oaxaca • Puebla • Querétaro • Quintana Roo • San Luis Potosí • Sinaloa • Sonora • Tabasco • Tamaulipas • Tlaxcala • Veracruz • Yucatán • Zacatecas

Hlavní město	Ciudad de México

Hlavní města Severní a Střední Ameriky

Nezávislé státy	Basseterre (Svatý Kryštof a Nevis) • Belmopan (Belize) • Bridgetown (Barbados) • Castries (Svatá Lucie) • Ciudad de Guatemala (Guatemala) • Ciudad de México (Mexiko) • Panamá (Panama) • Havana (Kuba) • Kingston (Jamajka) • Kingstown (Svatý Vincenc a Grenadiny) • Managua (Nikaragua) • Nassau (Bahamy) • Ottawa (Kanada) • Port of Spain (Trinidad a Tobago) • Port-au-Prince (Haiti) • Roseau (Dominika) • St. George's (Grenada) • St. John's (Antigua a Barbuda) • San José (Kostarika) • San Salvador (Salvador) • Santo Domingo (Dominikánská republika) • Tegucigalpa (Honduras) • Washington, D.C. (Spojené státy americké)

Teritoria, kolonie a zámořská území	Basse-Terre (Guadeloupe) • Cockburn Town (Turks a Caicos) • Fort-de-France (Martinik) • George Town (Kajmanské ostrovy) • Gustavia (Svatý Bartoloměj) • Hamilton (Bermudy) • Charlotte Amalie (Americké Panenské ostrovy) • Marigot (Svatý Martin (FR)) • Nuuk (Grónsko) • Oranjestad (Aruba) • Philipsburg (Svatý Martin (NL)) • Plymouth (Montserrat) • Road Town (Britské Panenské ostrovy) • Saint-Pierre (Saint Pierre a Miquelon) • San Juan (Portoriko) • The Valley (Anguilla) • Willemstad (Curaçao)