Ciudad de México
| Distrito Federal Ciudad de México |
|
|---|---|
 Palacio de las Bellas Artes |
|
| poloha | |
| zeměpisné souřadnice: | 19°25′58″ s. š., 99°7′60″ z. d. |
| Časové pásmo: | UTC - 6 h |
| stát: |  Mexiko |
 Ciudad de México
|
|
| rozloha a obyvatelstvo | |
| rozloha: | 1 485 [1] km² |
| počet obyvatel: | 8 851 080 [1] (2010) |
| hustota zalidnění: | 5960 [1] obyv. / km² |
| světové dědictví UNESCO | |
| název lokality: | historické centrum Méxica a Xochimilca |
| typ: | kulturní dědictví |
| kritérium | ii, iii, iv, v |
| odkaz: | 412 (anglicky) |
| zařazení: | 1987 (11. zasedání) |
| správa | |
Mexiko (španělsky Ciudad de México, anglicky Mexico City) je hlavní město Mexika. Leží ve vnitrozemí, vysoko v horách (2000 m n. m.) a je jedním z největších měst na světě. Jako federální distrikt (Distrito Federal, zkráceně DF) je vedle 31 států jednou ze 32 státotvorných územně-správních jednotek Mexika.
Ciudad de México patří mezi města s největšími sociálními rozdíly mezi obyvateli jednotlivých čtvrtí. Ve východní části města se lidé potýkají s chudobou, nezaměstnaností a nedostatkem jídla a pitné vody. Mezi největší chudinské čtvrtě patří například Nezahualcóyotl (1,5 mil. obyv.). Západní část oplývající blahobytem je rájem boháčů. Centrem města je náměstí Zócalo a náměstí Tří kultur. Od roku 1987 figuruje historické centrum města společně s kulturní krajinou Xochimilca na seznamu světového kulturního dědictví UNESCO. Ve městě se nacházejí další 2 kulturní památky UNESCO - dům a ateliér Luise Barragána a univerzitní kampus Mexické národní autonomní univerzity.
V blízkosti města (72 km východně směrem na Pueblu) se nalézá aktivní sopka Popocatepetl, která je zároveň druhým nejvyšším vrcholem Mexika. Za dobré viditelnosti ji můžete spatřit pouhým okem.
Kdysi bylo Mexico City považováno za největší město světa. Po novém tisíciletí,ale bylo překonáno jinými světovými velkoměsty. Dnes v jeho aglomeraci žije přes 21,2 milionů obyvatel a počet se neustále zvyšuje.
Obsah
Historie[editovat | editovat zdroj]
- Město bylo založeno v roce 1521 na ruinách bývalého hlavního města Aztéků, Tenochtitlánu, které dobyli španělští conquistadoři v čele s Hernánem Cortésem.
- Od roku 1525 do vypuknutí války o nezávislost v roce 1810 bylo hlavním městem Nového Španělska.
- V roce 1956 tu byl postaven první mrakodrap Torre Latinoamericana.
- Roku 1957 poničilo město zemětřesení.
- V roce 1968 se zde pořádaly letní olympijské hry.
- V roce 1968 došlo na náměstí Tří kultur k masakru. Bylo zabito 200-300 demonstrantů mexickou armádou.
- V roce 1985 zasáhlo Ciudad de México zemětřesení o síle 8,1 Richterovy stupnice; vyžádalo si 5 000 až 20 000 obětí.
- V roce 1970 a 1986 zde proběhlo Mistrovství světa ve fotbale.
Obyvatelstvo[editovat | editovat zdroj]
Podle výsledků sčítání obyvatelstva, které v Mexiku proběhlo v roce 2010, žilo na území Federálního distriktu 8 851 080 osob. [2] Souvislá městská zástavba ale fyzicky překračuje administrativní hranice Federálního distriktu a zasahuje do sousedního státu México. Mexický statistický úřad pro své potřeby definoval tzv. Metropolitní oblast Valle de México, která kromě samotného Federálního distriktu zahrnuje i 60 okolních urbanistických celků ve státech México a Hidalgo. V roce 2010 v této metropolitní oblasti žilo 20 137 152 lidí.[2]
Problémy města[editovat | editovat zdroj]
Ciudad de México jako jedno z největších měst na světě trpí stejnými problémy jako jiná světová velkoměsta, navíc kvůli nižší životní úrovni jeho obyvatel do jisté míry zvětšenými. Hlavním problémem je znečištění vzduchu a vody, nedostatek pitné vody, chudoba (převážně růst předměstských čtvrtí se slumy), dopravní infrastruktura je rovněž poddimenzovaná. V Ciudad de México žije mnoho dětí na ulicích, jedná se o tisíce.
Jedním z velkých problémů je také kriminalita; roku 2003 bylo právě v hlavním městě uneseno zhruba 3 000 dětí, což městu přineslo ve světovém srovnání druhé místo. Došlo také i k mnoha případům únosů černými taxikáři, v metru i v jiných dopravních prostředcích se daří kapsářům.
Doprava[editovat | editovat zdroj]
Městskou dopravu zajišťujií autobusy, trolejbusy a metro. Železniční doprava není zavedena. Je zde letiště Beníta Juaréze a železnici nahrazují meziměstské autobusy.
Partnerská města[editovat | editovat zdroj]
Berlín, Německo, 1993
Cuzco, Peru, 1987
Dolores Hidalgo, Mexiko, 2008
Havana, Kuba, 1997
Los Angeles, USA, 1969
Madrid, Španělsko, 1983
Malmö, Švédsko, 2007
Nagoja, Japonsko, 1978
San Salvador, Salvador, 1979
Soul, Jižní Korea, 1993
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ a b c Hodnoty se vztahují striktně jen na území Federálního distriktu, souvislá městská zástavba však přesahuje jeho hranice. México en cifras [online]. Instituto nacional de estadística y geografía, [cit. 2012-05-13]. Dostupné online. (španělsky)
- ↑ a b Censo de población y vivienda 2010 - resultados preliminares [online]. Instituto nacional de estadística y geografía, [cit. 2011-10-13]. Dostupné online. (španělsky)
Související články[editovat | editovat zdroj]
- Administrativní dělení Ciudad de México
- Avenida Presidente Masaryk
- Metro v Ciudad de México
- Paseo de la Reforma
- Plaza de la Constitución
- Torre Latinoamericana
- Torre Mayor
- Texcoco
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Ciudad de México ve Wikimedia Commons
