El Tajín

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
prehispánské město El Tajín
Světové dědictví UNESCO
zdejší ruiny
zdejší ruiny
Smluvní státMexikoMexiko Mexiko
El Tajín
El Tajín
Souřadnice
Typkulturní dědictví
Kritériumiii, iv
Odkaz631 (anglicky)
OblastLatinská Amerika a Karibik
Zařazení do seznamu
Zařazení1992 (16. zasedání)

El Tajín je archeologická lokalita z předkolumbovské doby, nacházející se na pobřeží Mexického zálivu v blízkosti města Papantla ve státě Veracruz v Mexiku.[1] Lokalita byla osídlena v období mezi 4. a 13. století. Největší rozkvět je vymezen do období mezi roky 600 a 900,[2] během této doby byly postaveny četné chrámy, paláce a pyramidy. Okolo roku 1230 bylo opuštěno a částečně pobořeno. Od této doby až do svého znovuobjevení v roce 1785 neměli Evropané tušení o jeho existenci. El Tajín byl pro svůj kulturním význam a architekturu v roce 1992 zařazen mezi kulturní památky světového dědictví UNESCO. Název El Tajín pravděpodobně vychází z jazyka Totonaků, ve které znamená „místo blesků“.[3] Město je jedním z nejdůležitějších míst v Mexiku a nejdůležitější ve státě Veracruz.

Lokalizace[editovat | editovat zdroj]

El Tajín se nachází severně od přístavního města Veracruz. Nachází se v blízkosti řeky Tecolutla v nízkých horách, které se táhnou mezi mnohem vyšším pohořím Sierra Madre Oriental a pobřežím Mexického zálivu. El Tajín byl okrajovým severovýchodním bodem kulturního prostoru Mezoameriky.

Areál El Tajínu je ohraničen 2 vodními toky (Tlahuanapa Arroyo a Tecolutla). Většina budov jsou na jižním konci, kde je rovinatý povrch. Okolní oblast je porostlá deštným pralesem, panuje zde horké vlhké klima s hurikány, které bývají od června do října. Průměrná roční teplota je 35 °C. Město je také ovlivněno meteorologickým jevem zvaným „viento norte“. Jedná se o studené fronty s větry, které přicházejí v zimním období ze severu a pokračují dolů do Tamaulipas a pobřeží Veracruz.

Hlavní památky, popis lokality[editovat | editovat zdroj]

Lokalitu lze rozdělit do 5 oddělených částí - Grupo Arroyo, Centrální část, La Gran Xicalcoliuhqui, Tajín Chico a Sloupovou skupinu.[2]

  • vstup a muzeum - vstup do areálu se nachází na jižním konci. Když bylo město zapsáno do seznamu světového kulturního dědictví UNESCO v roce 1992, byly zde zařízeny kavárny, informační služby, park, správní úřad a muzeum. Muzeum je rozděleno do dvou částí: uzavřený vnitřní prostor a zastřešená venkovní plocha, kde jsou k vidění úlomky velkých kamenných soch. Uzavřený prostor je určen pro menší objekty, které byly nalezeny v průběhu let, kdy bylo místo zkoumáno.
  • skupina Arroyo - název Arroyo (španělsky „potok“) je odvozen z toho, že tuto část obklopují dva vodní toky ze tří stran. Tato zóna je jednou z nejstarších částí města, a je více než 8000 m² velká. Je lemována čtyřmi vysokými budovami. Na rozdíl od zbytku města, tyto čtyři budovy jsou jednotné na výšku a téměř symetrické. Ve srovnání s ostatními stavbami v areálu jsou zdejší pyramidy z hlediska výstavby jednoduché.
  • Výklenková pyramida - dominantní stavba celého El Tajínu. Pyramida má více možných pojmenování (Výklenková pyramida, Pyramida sedmi příběhů, Papantlaská pyramida či El Tajín).
  • Tajín Chico - nachází se severozápadně od centrální části komplexu. Jedná se o rozlehlou akropoli složenou z četných palaců a dalších světských staveb.
  • Hřiště míčových her - v celém archeologickém komplexu a v jeho okolí existuje 17 hřišť míčových her.[4]

Fotogalerie[editovat | editovat zdroj]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Museo de sitio de El Tajín [online]. El Instituto Nacional de Antropología e Historia (INAH) [cit. 2014-12-07]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2014-12-19. (španělsky) 
  2. a b Zona Arqueológica El Tajin (Con Museo) [online]. El Instituto Nacional de Antropología e Historia (INAH) [cit. 2014-12-07]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2014-12-19. (španělsky) 
  3. El Tajín [online]. Mexico desconocido [cit. 2014-12-07]. Dostupné online. (španělsky) 
  4. Las ciudades en Mesoamérica - El Tajín [online]. Arqueología mexicana [cit. 2014-12-07]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2015-04-26. (španělsky) 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]