El Tajín

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
prehispánské město El Tajín
Světové dědictví UNESCO
Ruins of El Tajín 2.jpg
Smluvní stát MexikoMexiko Mexiko
El Tajín
Red pog.svg
El Tajín
Souřadnice
Typ kulturní dědictví
Kritérium iii, iv
Odkaz 631 (anglicky)
Oblast Latinská Amerika a Karibik
Zařazení do seznamu
Zařazení 1992 (16. zasedání)

El Tajín je archeologická lokalita z předkolumbovské doby, nacházející se na pobřeží Mexického zálivu v blízkosti města Papantla ve státě Veracruz v Mexiku.[1] Lokalita byla osídlena v období mezi 4. a 13. století. Největší rozkvět je vymezen do období mezi roky 600 a 900,[2] během této doby byly postaveny četné chrámy, paláce a pyramidy. Okolo roku 1230 bylo opuštěno a částečně pobořeno. Od této doby až do svého znovuobjevení v roce 1785 neměli Evropané tušení o jeho existenci. El Tajín byl pro svůj kulturním význam a architekturu v roce 1992 zařazen mezi kulturní památky světového dědictví UNESCO. Název El Tajín pravděpodobně vychází z jazyka Totonaků, ve které znamená „místo blesků“.[3] Město je jedním z nejdůležitějších míst v Mexiku a nejdůležitější ve státě Veracruz.

Lokalizace[editovat | editovat zdroj]

El Tajín se nachází severně od přístavního města Veracruz. Nachází se v blízkosti řeky Tecolutla v nízkých horách, které se táhnou mezi mnohem vyšším pohořím Sierra Madre Oriental a pobřežím Mexického zálivu. El Tajín byl okrajovým severovýchodním bodem kulturního prostoru Mezoameriky.

Areál El Tajínu je ohraničen 2 vodními toky (Tlahuanapa Arroyo a Tecolutla). Většina budov jsou na jižním konci, kde je rovinatý povrch. Okolní oblast je porostlá deštným pralesem, panuje zde horké vlhké klima s hurikány, které bývají od června do října. Průměrná roční teplota je 35 °C. Město je také ovlivněno meteorologickým jevem zvaným „viento norte“. Jedná se o studené fronty s větry, které přicházejí v zimním období ze severu a pokračují dolů do Tamaulipas a pobřeží Veracruz.

Hlavní památky, popis lokality[editovat | editovat zdroj]

Lokalitu lze rozdělit do 5 oddělených částí - Grupo Arroyo, Centrální část, La Gran Xicalcoliuhqui, Tajín Chico a Sloupovou skupinu.[2]

  • vstup a muzeum - vstup do areálu se nachází na jižním konci. Když bylo město zapsáno do seznamu světového kulturního dědictví UNESCO v roce 1992, byly zde zařízeny kavárny, informační služby, park, správní úřad a muzeum. Muzeum je rozděleno do dvou částí: uzavřený vnitřní prostor a zastřešená venkovní plocha, kde jsou k vidění úlomky velkých kamenných soch. Uzavřený prostor je určen pro menší objekty, které byly nalezeny v průběhu let, kdy bylo místo zkoumáno.
  • skupina Arroyo - název Arroyo (španělsky „potok“) je odvozen z toho, že tuto část obklopují dva vodní toky ze tří stran. Tato zóna je jednou z nejstarších částí města, a je více než 8000 m² velká. Je lemována čtyřmi vysokými budovami. Na rozdíl od zbytku města, tyto čtyři budovy jsou jednotné na výšku a téměř symetrické. Ve srovnání s ostatními stavbami v areálu jsou zdejší pyramidy z hlediska výstavby jednoduché.
  • Výklenková pyramida - dominantní stavba celého El Tajínu. Pyramida má více možných pojmenování (Výklenková pyramida, Pyramida sedmi příběhů, Papantlaská pyramida či El Tajín).
  • Tajín Chico - nachází se severozápadně od centrální části komplexu. Jedná se o rozlehlou akropoli složenou z četných palaců a dalších světských staveb.
  • Hřiště míčových her - v celém archeologickém komplexu a v jeho okolí existuje 17 hřišť míčových her.[4]

Fotogalerie[editovat | editovat zdroj]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Museo de sitio de El Tajín [online]. El Instituto Nacional de Antropología e Historia (INAH), [cit. 2014-12-07]. Dostupné online. (španělsky) 
  2. a b Zona Arqueológica El Tajin (Con Museo) [online]. El Instituto Nacional de Antropología e Historia (INAH), [cit. 2014-12-07]. Dostupné online. (španělsky) 
  3. El Tajín [online]. Mexico desconocido, [cit. 2014-12-07]. Dostupné online. (španělsky) 
  4. Las ciudades en Mesoamérica - El Tajín [online]. Arqueología mexicana, [cit. 2014-12-07]. Dostupné online. (španělsky) 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]